Masdar není jen futuristický projekt města budoucnosti v Saudské arábii. Masdar je zároveň společnost se záluskem na nové zdroje energie. Aktuálně navázala spolupráci s Egyptem, kde vyroste nová větrná farma o výkonu 200 MW. pokračování…

V posledních 15 letech krajinou prorostly nejen obrovské větrné elektrárny, ale především také BTS, neboli stožáry mobilních vysílačů. Mobilní operátoři jich vystavěli desetitisíce. Z některých z nich udělali veřejné rozhledny. Americká společnost HelixWind nicméně navrhuje ještě další využití – totiž jako zdroj energie přidáním vertikálních větrných turbín.

Větrné turbíny od Helix Wind mají tvar šroubovice. Záměrem firmy je vyvinout ve spolupráci s výrobci BTS takovou stanici, která bude de-facto nezávislá na rozvodné síti. Vertikální větrné turbíny Helix Wind mají navíc tu výhodu, že jsou velmi tiché. Podle údajů firmy se zaplatí už během šesti měsíců provozu.

Zkušební provoz BTS vybavených větrnými turbínami Helix Wind má odstartovat ve Spojených státech a v Africe už během listopadu. Právě černý kontinent by mohl být ideálním pro využití tohoto typu základnových stanic. Jako první je vyzkouší Nigérie, resp. tamní lokální telefonní společnost Eltek NSG. Pokud všechno půjde dobře, očekává se nasazení stovek takových stanic.

O projektu Desertec jsme již informovali v magazínu Ekologické bydlení několikrát. Nyní se kupodivu zdá, že gigantický podnik by se skutečně mohl dočkat realizace. Připravenost k obrovské investici v hodnotě kolem 400 mld. euro hlásí zhruba 20 německých společností v čele s RWE, Deutsche Bank, Siemens a dalšími. Projekt je považován za jednu z největších soukromých iniciativ v oblasti obnovitelných zdrojů energie vůbec. Prozatím nebyly uzavřeny žádné konkrétní smlouvy, nicméně společnosti „vyjádřily o projekt zájem“. Z celkových 400 mld. by 350 mld. spolkla konstrukce koncentračních solárních elektráren, zbylých 50 mld. euro by pak stálo vybudování nové rozvodné sítě, která by dovedla generovanou elektřinu do Evropy.

Zatímco giganti jako RWE, E.on a další jsou z plánu nadšení, vzrušení chladí Frank Asbeck, šéf SolarWorldu, největší německé firmy zabývající se solární energií. „Stavět solární elektrárny v politicky nestabilních zemích vás přivede ke stejné závislosti, jako je závislost na ropě,“ komentoval situaci. Odhaduje se, že projekt DESERTEC by dokázak pokrýt až 15% celkové spotřeby elektřiny celé Evropy. Dne 13. července by se zástupci firem svolných k prosazení projektu měli sejít v Mnichově. Velmi kladně se k projektu staví Itálie a Španělsko, které to mají do Afriky „co by kamenem dohodil“. Naopak poněkud chladnější je Francie, která velmi spoléhá na jadernou energetiku.

V Africe má přístup k elektřině odhadem pouze asi 5% až 20% populace. Evropská společnost Solarix, která se dlouhodobě zabývá využitím biopaliv proto aktuálně představila projekt Sustainer. Jde o unikátní řešení výroby elektrické energie pro odlehlé zemědělské oblasti. Sustainer je instalace zabalená ve standardním nákladním kontejneru, který je možné převážet na každém nákladním autě. Princip je jednoduchý: jako vstupní suroviny slouží Sustaineru olejnaté rostliny, například oříšky a podobně. Z nich je v olejovém lisu vyextrahována bionafta, případně potravinový olej. Zbytky z tohoto procesu mohou být využity jako krmivo pro dobytek. Vylisovaný olej je pak skladován v integrovaných nádržích a lze jej využít jednak pro pohon 25kVA generátoru, případně pro plnění automobilů. Dále může být Sustainer dovybaven čtyřmi větrnými turbínami a solárními panely. Veškerá vygenerovaná elektřina se pak ukládá do baterií. „Naší ambicí je učinit obnovitelnou energii dostupnou všem v rámci dodržení zásady ohleduplnosti k lidem, planetě, zisku i moci,“ říká v rozhovoru s magazínem Africa News Jan Hein Hoitsma, jeden ze spoluzakladatelů společnosti Solarix.

Gambie je jedním z nejmenšíh afrických států ležící při pobřeží Atlantského oceánu. Jde o zemi vklíněnou do jiného státu, Senegalu, a převážná část obyvatelstva se zde zabývá zemědělstvím. Málokoho by napadlo, že v takové zemi může vůbec existovat univerzita, nicméně opak je pravdou. The University of Gambia má nyní díky architektonickému studiu Snohetta získat moderní kampus, který nabídne vyšší vzdělání více než 15 000 studentům.

Samotný kampus má být vybudován s důrazem na ochranu životního prostředí. Kromě jiného bude jeho součástí solární park, zařízení pro sběr dešťové vody, malá elektrárna, systém pro třídění odpadu, čistička odpadních vod a další opatření. Jednotlivé budovy univerzitního kampusu jsou navíc budovány tak, aby zapadly do afrického prostředí a zároveň celý kampus vychovával k enviromentální uvědomělosti.

V Indii se nikdy nedočkali rozšíření klasické pevné telefonní linky prostě proto, že bylo mnohem výhodnější rovnou přijít s mobilními telefony. Indie tak de-facto přeskočila celou jednu vývojovou etapu v oblasti telekomunikací. A podobně by to teď mohlo být s obnovitelnými zdroji energie v Africe. Velká část afrického kontinentu dnes má omezené nebo žádné dodávky elektrické energie. Často se používají prosté naftové generátory, případně se pro klasické elektrárny využívá jako paliva dřeva. Elektřina je považována za africkou cestu k prosperitě, ostatně jako kdekoliv jinde na světě. Podle nejnovějšího příkladu z Keni to vypadá, že by Afrika mohla namísto využití fosilních paliv rovnou přejít k obnovitelným či alternativním zdrojům. Na severu téměř čtyřicetimilionové země má brzy vyrůst větrná farma o předpokládaném výkonu 300 MW v roce 2012. Přitom celková spotřeba země je kolem 1200 MW, takže větrné turbíny pokryjí plnou čtvrtinu. Keňská vláda údajně hledá i další možnosti využití obnovitelných zdrojů, jako jsou například geotermální elektrárny. Cena projektu větrné farmy má být 760 mil. dolarů z čehož Africká rozvojová banka zaplatí asi 30%, další finance mají přitéct z lokálních bank, Jihoafrické republiky, Středního východu či USA. Farma má pojmout 360 turbín dánské společnosti Vestas.

Černý kontinent není právě výspou moderní vědy a techniky, ale elektromobil Joule z Jihoafrické republiky a nyní nové plány na vybudování větrné farmy v Etiopii ukazují, že i Afrika má ponětí o tom, co se děje v globalizovaném světě (možná že i lépe, než kdokoliv jiný). Každopádně, Etiopie je země, která měla to štěstí, že dokázala generovat vlastní elektřinu – ale z vodních elektráren. Vzhledem k tomu, že je nyní země stižena vážnými suchy, začíná se přiklánět k větrné energii. Etiopská energetická společnost proto uzavřela dohodu s francouzským výrobcem větrných turbín Vergnet v hodnotě 210 mil. euro o vybudování větrné farmy s výkonem 120 MW. Bude to největší větrná farma v sub-saharské Africe. Bude složena ze 120 turbín o výkonu 1 MW, jejich instalace proběhne během následujících tří let. Prvních třicet bude dodáno příští rok.

Heslo „Power to the people„, původně píseň Johna Lennona, dostává s rozvojem internetu zcela nových rozměrů. Organizace SolarAid kupříklad hodlá s chudobou a nepříznivými klimatickými změnami ve třetím světě bojovat za pomoci sluneční energie. Dvě miliardy lidí dnes nemají přístup k elektřině, a tak pro teplo, ale často i jen světlo spalují toxický kerosin. SolarAid proto chce především subsaharským zemím pomoci tak, že místní byvatele naučí vyrábět z kerosinových lamp lampy solární. A to nejen pro svou potřebu, ale také k prodeji, a tak podpořit místní obchod. Zaměří se především na nejchudší zemědělské oblasti, kde bude také podporovat vlastní nové solární instalace. Mezi hlavní dárce SolarAid patří Solarcentury, největší britská společnost zaměřená na solární energie, nebo například Vodafone. Na tvorbě reklamní kampaně SolarAid se podílela také známá australská herečka Cate Blanchett.

Už před pár měsíci jsme informovali o projektu TREC/DESERTEC, jehož cílem bylo vybudovat evropskou rozvodnou síť postavenou na obnovitelných zdrojích umístěných po celém kontinentu, ale i v Africe. Sahara a její sluneční síla ukrývající obrovské množství energie je pro Evropu velkým lákadlem. Nově hodlá EU využít saharské slunce v obrovském projektu pro vybudování sítě solárních elektráren. Nový projekt si pomalu získává politickou podporu, a to i díky úspěšnému ustavení Středomořské unie. Britský předseda vlády Gordon Brown i francouzský prezident Nicolas Sarkozy energetický plán podporují. Ambiciózní projekt zahrnuje vybudování evropské rozvodné supersítě, která by umožnila využívat obnovitelné zdroje energie z Dánska či Británie v dalších částech Evropy. Solární panely (fotovoltaika) umístěné v severní Africe by dokázaly generovat až třikrát více elektřiny, než pokud by se nacházely na Starém kontinentě. Celý projekt vybudování řady elektráren a sítě by EU stál asi 45 mld. euro s tím, že každá elektrárna by měla výkon 50-200 MW. Každoroční výdaje na budování projektu by se mohly až do roku 2050 pohybovat kolem 1 mld. euro. Otázkou je, proč namísto fotovoltaických solárních panelů nevyužít třeba termální solární elektrárny, které by zároveň mohly fungovat jako odsolování mořské vody, případně koncentrační solární elektrárny.