Japonský gigant Panasonic (původně Matsushita) kupuje jinou velkou japonskou společnost Sanyo za zhruba 9 mld. dolarů. Dva známí výrobci spotřební elektroniky společně vytvoří jednu z největších takovýchto firem světa. Pro Panasonic je tato aliance zajímavá zejména proto, že od Sanya získá mnoho patentů na pokročilou technologii baterií, případně také poznatky v oblasti solárních článků. Panasonic už dnes vyrábí baterie pro automobilku Toyota a její hybridní automobily Toyota Prius. Toyota se chystá na autosalonu v Detroitu tento měsíc odhalit novou generaci svého hybridu Prius a navíc představit také elektromobil. Naproti tomu Sanyo dodávalo své baterie automobilce Honda, která zase chystá novou generaci hybridu Honda Insight. Není bez zajímavosti, že společnost Sanyo založil nevlastní bratr zakladatele společnosti Panasonic Konosukeho Matsushity. Sanyo dnes patří vedle firem jako Kyocera nebo Sharp ke známým producentům solárních panelů.
Aktuální vývoj v oblasti piezoelektrických prvků umožnil velké pokroky směrem ke generování elektřiny pomocí malých otřesů – viz. související články „Alternativní energie… z deště?“ a „Energie z lidského davu„. Jako první něco takového vyzkouší Japonsko, konkrétně společnost JR East, která nainstaluje malé „podlahové“ elektrárny u turniketů v tokijském metru a na dalších místech. Energie vytvořená procházejícími davy lidí pak bude v budoucnu využita k napájení některých prvků metra, možná třeba osvětlení a podobně (prozatím však pouze k zobrazení hodnoty, kolik energie je generováno). Společnost očekává, že z pouhých 25 metrů čtverečních se jí podaří denně získat až 1400 kW energie. Testování skončí v únoru příštího roku a pokud se test vydaří, je možné, že praktické nasazení této technologie přijde už během roku 2009.
Honda skrze svou sesterskou společnost Honda Soltec začíná v Japonsku s prodejem tenkovrstvých solárních článků pro veřejné a průmyslové využití. Honda už solární panely prodává od října 2007, nicméně v průběhu posledního roku tento obor svého podnikání silně rozšiřovala a zaměřila se mimo jiné právě na tenkovrstvé solární články. Společnost si dává pozor na to, aby fotovoltaika byla ekologická i v průběhu výrobního procesu, články jsou vyrobeny z mědi, india, galia a selenia (CIGS). Honda samozřejmě své články extenzivně testovala, například u svých automobilových dealerů, v několika vybraných školkách, na automobilové přepravní lodi společnosti ACT Maritime a dalších místech. Roční výrobní kapacita její nové továrny je 27,5 MW, což zhruba odpovídá 3kW fotovoltaickým solárním systémům pro 9000 domácností.
Odpadky se nejspíš stanou jednou z cenných surovin 21. století. Podle magazínu Times Online se na skládkách v Japonsku, přetékajících starou elektronikou a dalším elektroodpadem, dají vytěžit obrovské zásoby zlata, stříbra, platiny a dalších cenných kovů. Desítky milionů nefunkčních mobilních telefonů, odložených televizí, počítačů i MP3 přehrávačů obsahují tyto prvky ve stopovém množství – vynásobeno deseti- a stamiliony, dává to už velmi slušná čísla. Takovéhle obrovské skládky se v zemi vycházejícího slunce povalují za každým větším městem – a kolik jich ve více než 130 milionové zemi je! Podle odhadů japonského Národního institutu pro materiálové vědy ve měste Tsukuba nashromáždila země třikrát tolik zlata, stříbra a india, než kolik celý svět spotřebuje během jednoho roku. V případě platiny dokonce až šestkrát tolik.
Pokud by stará elektronika byla náležitě zpracována, vyhouplo by se Japonsko rázem mezi země jako je Austrálie, Kanada nebo Brazílie, které patří k největším světovým producentům některých těchto cenných prvků. Přitom Japonsko je proslulé tím, že jeho zásoby nerostných surovin jsou minimální.
Nashromáždit tak obrovské množství surovin v odpadech se podařilo jen proto, že Japonci až neuvěřitelně rychle mění svá elektronická udělátka za nová. A pouze 13% z nich, zhruba 550 tun, je ročně recyklováno. Už nyní se proto japonské Ministerstvo ekonomiky, obchodu a průmyslu zabývá rojížděním celonárodních programů sběru staré elektroniky a vymýšlením nápadů na to, jak z obrovských skládek po celé zemi co nejjednodušším způsobem dostat obrovské bohatství. Kromě toho už v zemi funguje několik továren na „umělou rudu“, které elektroodpad zpracovávají.
Pokrokové a v mnoha ohledech nebojácné Japonsko, které mílovými kroky směřuje k budoucnosti plné elektromobilů, připravilo ekologům další překvapení. Japonští vědci vymysleli, že podél pobřeží vybudují obrovské ekofarmy produkující elektřinu i potraviny. Podle magazínu Times Online se současné Japonsko velmi obává nedaleké budoucnosti, ve které není jasné, jak se zemi podaří uspokojit poptávku po zdrojích a surovinách. Plovoucí ekofarmy mají být velké jako malé vesnice – 2 km dlouhé a 0,8 km široké – a budou získávat energii ze slunce i větru. Otázkou je, proč ne také z vln, ale to ať si dořeší Japonci sami. Část elektřiny z farem poputuje na pevninu, ale část bude napájet obrovské podvodní zásobárny LED diod. Ty mají sloužit jako povzbuzovadlo pro speciálně vyšlechtěné mořské řasy, které pak zase poslouží jako pohlcovač oxidu uhličitého a potrava pro ryby. Větrné turbíny na plovoucích platformách budou také fungovat jako pumpy. Fotovoltaika v podobě solárních panelů hexagonálního tvaru má mít výjimečnou účinnost. Už během tří let by se měla objevit první plovoucí platforma, v současné době probíhá testování zmenšené verze. Nutno podotknout, že celý nápad vypadá dosti fantasticky, nicméně v dnešní době už skutečně není nic nemožné, viz. obrovské mrakodrapy a ekoměsta v Dubaji, a navíc, Japonsko má s budováním podobných zařízení četné zkušenosti. Například už vybudovalo několik obrovských, zcela nových letišť na umělých ostrovech kolem svého pobřeží (viz. obrázek).
Japonská společnost Sharp vyvinula technologii, pomocí které se jí má podařit snížit ceny silikonových (křemíkových) waferů (plátů) na polovinu. Díky tomu by výrazně mohly poklesnout také ceny fotovoltaických článků, solárních panelů. Podle zástupců společnosti Sharp se jedná o „technologii na úrovni masové produkce“. Nová technika využívá speciálního nanášení substrátu, kdy jeden wafer může být vyroben už za osm sekund. Takto vyrobené solární panely mají 300 μm tlustou aktivní vrstvu a efektivitu 14,8% – jde však o údaj z roku 2006 a je pravděpodobné, že se jej do dnešních dnů podařilo Sharpu ještě o něco vylepšit.
Geotermální elektrárny a geotermální energie obecně, dlouho opomíjený typ obnovitelného zdroje energie, si v poslední době získává čím dál tím větší popularitu. Vědci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) odhadují se, že v podzemí USA se skrývá energie 100 gigawattů, tedy zhruba 2000x více, než v současné době USA ročně spotřebují. Tak obrovský potenciál nemůže zůstat nepovšimnut světovým gigantem v oblasti internetového vyhledávání, společností Google. Její charitativní odnož Google.org investovala do rozvoje geotermální energetiky 11 milionů dolarů, což je více, než kdokoliv jiný v USA na geotermální elektrárny dává, včetně americké vlády. Tady je vidět, jak moc podceňovaný zdroj energie geotermální elektrárny jsou.
Například australská vláda naproti tomu už odklepla 43,5 mil. dolarů na rozvoj této oblasti, další projekty jsou rozjeté v Evropě i v Japonsku, v ČR také. V současné době asi nejrozvinutejší geotermální energetiku na světě má Island, který používá geotermální energii pro výrobu elektřiny i vytápění. Proč má Google takový zájem na nových, obnovitelných zdrojí energie? Viz. články jako eSolar získal $130 milionů od Google a dalších investorů či Larry Page, ředitel Google: budoucnost je v solární a geotermální energii. Google je dnes jedním z největších konzumentů elektřiny na světě, a to díky svým obrovským datacentrům rostoucím po celém světě.
V Japonsku aktuálně probíhá summit zemí G8, kde se mimo jiné diskutuje o obnovení podpory jaderné energetice. Kromě toho ale Japonsko také začíná výraznějším způsobem podporovat obnovitelné zdroje. Důkazem je například nový projekt města Sakai. To ve spolupráci se společnostmi Sharp a Kansai Electric Power plánuje výstavbu nové solární elektrárny a instalaci celé řady dalších solárních panelů především na továrnách a skladech společnosti Sharp. Celková kapacita nových solárních instalací by měla dosáhnout 28 000 kW, což ročně ušetří 10 000 tun emisí CO2. Sharp se mimo jiné chystá využít také tenkovrstvé solární články. Počátkem letošního roku ohlásilo Japonsko iniciativu v jejímž rámci chce dosáhnout toho, aby do roku 2030 bylo 30% rodinných domů a bytů vybaveno solárními panely.
Že vám rostliny doma usychají poznáte vcelku snadno, ale někdy už může být pozdě. Designérka Junyi Heo proto přišla s nápadem na digitální květináč „The Digital Pot“. Jedná se o hi-tech kousek vybavení. Květináč je naplněn senzory vlhkosti, teploty a dalšími, které pravidelně měří stav půdy a to, zda jsou splněny všechny potřeby rostliny. Ale to by samozřejmě samo o sobě nestačilo. Genialita tohoto květináče spočívá v tom, že namísto toho, aby Junyi umístila výsledky těchto měření na malý displej v podobě číslic, rozhodla se do květináče integrovat větší LCD displej, který namísto čísel zobrazuje obličej. Šťastný podle toho, že se má rostlina dobře – a naopak, samozřejmě. Rostliny ve vašem domě tak rázem dostávají „tvář“a starat se o ně je zase o něco jednodušší. Digitální květináč je navíc vybaven USB přípohjkou pro nabíjení květináče a případně i stahávání naměřených informací. A pak že o kytky se nejde starat po internetu! A co takhle do květináče zasadit solární rostlinky, hmm?
Japonská Toshiba, známý výrobce notebooků, počítačových čipů (např. Cell, srdce herní konzole PlayStation 3), LCD televizí a v neposlední řadě také neúspěšného HD formátu HD-DVD, se hodlá pustit do nového oboru. Do roku 2010 chce skončit s výrobou klasických žárovek (zde má více než 100letou tradici) namísto toho se pustit do výroby úsporných žárovek, lépe řečeno LED osvětlení v podobě LED zářivek. Přitom právě osvětlení má největší podíl na spotřebě elektřiny domácností, a tak zde Toshiba vidí obrovský potenciál. Úsporné žárovky, LED žárovky a další typy osvětlení mají společnosti Toshiba přinést během následujících dvanácti let zisky v řádech miliard dolarů.
