Na každém zrnku záleží, a to i když se počítá produkce rýže v Číně. Nová studie místních odborníků totiž potvrzuje dlouho předpokládaný a současně s obavami očekávaný výsledek. Ukazuje se totiž, že takříkajíc cestou “z pole na vidličku” (autoři užívají hezký obrat „from farm to fork“) je promrháno okolo 19 % veškeré úrody.

„Rýže je možná výživnou plodinou, ovšm zároveň velmi náročnou na spotřebu vody.“ Zdroj: CommonsWikimedia.org/AkyoshiR.

Města lze chápat jako živý organismus, jehož kondice se odvíjí od zdraví všech jeho součástí. Na mapách můžeme hledat „zelené plíce“, sledovat vnitřní metabolismus a energetické toky, vidět růst i zánik jednotlivých soustav. Narazíme na zdravá a živá města, ale také na sídla, která se dusí, škrcena vlastními chapadly asfaltových dálnic a nadjezdů. Příkladem měst zmíněného druhého typu byla ještě před pár lety metropole čínského Harbinu.

Rozloha 32,4 hektarů činí z Qunli parku největší souvislou zeleň v plánech habrinského města. foto: Turenscape

Kolik místa potřebuje člověk k bydlení? Ne každý bude mít možnost nastěhovat se do rozměrného luxusního apartmánu. A většina z nás si nejspíš ještě pamatuje časy, kdy se do jednoho družstevního bytu vešla celá jedna rodina, od babičky po vnoučata. Liu Lingchao z Číny je pak příkladem člověka, který skutečně nepotřebuje mnoho. Celý svůj dům si může přestěhovat, kam jen bude chtít.

„Nový pohled na skutečně mobilní bydlení ?“ Zdroj: CFP/ China News

Výroba zařízení schopných generovat elektřinu prakticky ze slunce či větru také něco stojí. Kromě nákladů na instalaci a provoz jsou tu ještě výdaje, které souvisí se samotnou konstrukcí solárních panelů nebo větrných elektráren. Obnovitelné zdroje jsou jako všechny ostatní průmyslové výrobky závislé na přírodních surovinových zdrojích.

„Zemská kůra obsahuje měď v koncentraci přibližně 50 ppm. Boom nové generace energetiky by si vyžádal asi 40 milionů tun.“ Zdroj: Jonathan Zander, WikipediaCommons, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 2.5 Generic

Čínský projekt architektonického studia HASSELL nelze v parných letních měsících označit jinak, než jako „svěží“. Vodou obklopený pohostinský komplex, vyhrazený pro restaurační zařízení a volnočasová centra, stojící na Palmovém ostrově poblíž Čchung-čchingu, je totiž unikátní ukázkou „přírodní“ klimatizace. Využívá chlazení budov vodou.

Přirozené ochlazování vodou je jednoduché a efektivní. Navíc tím vzrůstá i estetická hodnota stavby. foto: HASSEL

Nové mrakodrapy a ohromná megalomanská architektonická díla? V Číně si na ně budou muset pět let počkat, tedy alespoň v případě administrativních budov. Myšlenka, která vzešla od samotného prezidenta Xi Jinpinga, se oficiálně tváří jako snaha o úspory a omezení produkce stavebních odpadů a plýtvání s prostředky. Pravda je ale trochu jinde.

Mrakodrapy v Šanghaji jsou jedním ze symbolů čínské prosperity. Ne všude jsou ale na ně lidé zvědaví. foto: ASDFGHJ, pontmarcheur, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Po sérii velkých protestů v různých částech země se čínská vláda rozhodla přikročit k tvrdším opatřením proti znečišťovatelům životního prostředí. Kvalita ovzduší a vody v zemi je místy skutečně alarmující a lidé se bouří. Proto se Nejvyšší lidový soud a Úřad státní prokuratury rozhodli re-interpretovat zákon, respektive dosavadní stanovená kritéria a postihy, za úmyslné znečišťování životního prostředí.

V Číně si až dosud s průmyslovým znečištěním životního prostředí příliš hlavu nelámali. To se teď má změnit. Pomohou drakonické tresty? foto: High Contrast, licence Creative Commons Attribution 2.0 Germany

Čínská ekonomika již od počátku 90. let roste závratným tempem. Spolu s obrovským rozmachem ekonomiky však musí Čína řešit i katastrofální ekologické následky. Sucho, záplavy, nedostatek vody i neudržitelnou smogovou situaci v tamních městech. Řešením má být větší důraz na obnovitelné zdroje, především solární energii.

Střešní solární elektrána v Hong Kongu, ilustrační foto, foto: Wikipedia/WiNG, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported