Studenti navrhli solární kůži pro holandské řadové domky

Studenti z Delftské univerzity rozpracovali zajímavý návrh „solárního opláštění“ holandských domů. Typická městská zástavba totiž nevyhovuje současným eko-požadavkům na hospodaření s energiemi, přitom však domy mají určitou historickou a architektonickou hodnotu, kterou mladí projektanti chtěli zachovat.

Výsledek sám může inspirovat ekologické inovace i na jiných typech řadové zástavby v evropských městech.

Holandská města mají svůj svébytný ráz. Přibližně šedesát procent domácností využívá typický řadový dům, s malou terasou a dvorkem. Tyto stejnocenné domky, vybudované přibližně ve čtvrtině případů těsně po válce, však nebyly stavěny s nějakým důrazem na energetickou účinnost.

A to už může být v jednadvacátém století problém, tvrdí studenti urbanismu a architektury z Delftské univerzity, zvláště pak v zemi, která si tolik zakládá na ekologii a pozitivním vztahu k životnímu prostředí.

O nedostatcích, zejména neefektivním hospodaření s energiemi a minimální izolaci, typické městské zástavby, se hovořilo v Holandsku už několikrát. Jenže místní si na vzhledu ulic svých měst, tvořených řadovými domy, zakládají.

Jak tedy něco zlepšit, když musíte vše podstatné zachovat? Studenti proto vytvořili koncept „solární kůže“, vnějšího oplášťování zadní strany domů. Tento systém by měl jednak pomoci využívat energii Slunce, a zároveň napomoci lepší izolaci domu.

Dotaženo do úspěšného konce by tato změna, která by se neprojevila zásahem do charakteru zástavby, proměnila život 1,4 milionu domácností. Učinila by jejich domy energeticky neutrální. Zadní oplášťování domů by navíc mohlo pozměnit i koncept stravování a výživy obyvatel.

Solární oplášťování by totiž současně mohlo sloužit jako skleník či zimní zahrada, kde by si lidé mohli pěstovat vlastní ovoce a zeleninu. Což v měřítku více než milionu domácností znamená i výrazný dopad na regionální odpadové hospodářství.