Standardizace solárních panelů bude trvat desetiletí

Americké Národní laboratoře pro obnovitelnou energii (NREL) aktuálně pracují na vytvoření mezinárodního hnutí, které má propagovat a zajišťovat spolehlivost solárních panelů.

Garance spolehlivosti, výkonu a funkční odolnosti je neustále požadována jak od velkých či malých klientů, ale zdaleka ne všichni výrobci či dodavatelé jsou schopni tyto požadavky dodržet. NREL proto založila odbornou skupinu zaměřenou na testování, vyhodnocování a kontrolu spolehlivosti fotovoltaiky, PVQAT.

Založení PVQAT, tedy International PV Quality Assurance Task Force, je ve své podstatě krokem logickým, ale tato organizace už od samého počátku čelí řadě problémů. Snaží se totiž vnést systém do oblasti, která se poslední léta živelně rozrůstá (za poslední tři roky v USA 10,6 GW instalací), a musí se zorientovat v mnohovrstvém tržním i technickém prostředí.

První signály o založení PVQAT se datují sice už k roku 2011, ale teprve nyní se byl schopen jejich výkonný orgán shodnout na třech zásadních pilířích, na kterých bude organizace stavět. Své o tom ví i Sarah Kurz, výzkumnice v NREL a současně manažerka PVQAT.

„Poruchovost solárně fotovoltaických systémů je velmi nízká,“ říká Kurzová. „Z 50 000 zkoumaných jednotek jsme zaznamenali defekty jen u 0,1 %. Lidé se to ale musí dozvědět, stejně jako to, jak zvýšené poruchovosti předcházet.

Ne každý solárně fotovoltaický systém je univerzální, a vhodný do všech podmínek.“ PVQAT si proto vytkla tři cíle. Tím prvním je dosáhnout jasné klasifikace podmínek, do kterých by měly být solární panely instalovány.

„Pokud jsou solární panely například využívány v oblastech s výraznou sněhovou pokrývkou, může se tenčí skleněný povrch stát výhodou, eliminující nedostatky z nízkého slunečního osvitu.“ Kurzová dále navrhuje, aby výrobní standard odrážel i to, zda budou panely instalovány přímo na střechách domů, nebo jen na nosnících ve volné přírodě.

Druhým bodem je přísnější dozor nad vlastními výrobci a celým výrobním procesem. Součástí nového standardu by mělo být i zavedení šarží, které budou mapovat jeden konkrétní solární panel během celého „životního cyklu“.

„Chceme zajistit, aby solární panel vyrobený v jeden konkrétní den v měsíci dosahoval stejných vlastností, jako třeba panel vyrobený o týden později,“ říká Kurzová. Zapotřebí bude rigorózní management, metrologické přístupy a kvalitativní vyhodnocení.

Posledním pilířem pak je systémová kvalita. Ta by měla zjistit systémem inspekcí a kontrol, že jeden každý solární panel bude správně a bezchybně instalován, tak aby mohl hladce pracovat. Kurzová ale kriticky připouští, že: „Uvedení těchto pilířů ve skutečnost bude trvat desetiletí.“

Už od roku 2011 PQVAT usiluje o konzistentní výrobní podmínky, standardizaci termální, mechanické a vibrační odolnosti, tabelaci odolnosti vůči ultrafialovému záření, vlhkosti, teplotě a elektrickému proudu.

Jen tak prý jde zabránit technické degradaci solárně fotovoltaických systémů. „Solární panely jsou vysoce kvalitní,“ opakuje Dirk Jordan, výzkumník z NREL.

„Na 50 000 panelů 0,1 % výrobních defektů, a méně než 1 % ročně chyb v hardware. Průměrný roční pokles výkonu se také pohybuje na optimu 0,5-1,0 %. Navzdory hurikánům, blizardům a větrným smrštím plní 85 % instalací 90 % toho, co slibuje dodavatel. Ale kvalita se musí kontrolovat.“