Solární elektrárna v Arizoně funguje i v noci

Vyprahlé planiny v okolí Arizony jsou svými podmínkami ideální pro rozvoj solární energetiky. Zařízení, které je v současné době dobudováváno 110 kilometrů jihozápadně od města Phoenix, je však mimořádné. Jedná se o první solární elektrárnu v USA, která bude zásobovat své okolí energií 24 hodin denně.

Solární elektrárna Solana je schopna generovat energii, i když slunce právě nesvítí. Teplo se ukládá do solí ukrytých v těchto obrovských nádržích. foto: Abengoa Solar
Solární elektrárna Solana je schopna generovat energii, i když slunce právě nesvítí. Teplo se ukládá do solí ukrytých v těchto obrovských nádržích. foto: Abengoa Solar

Zařízení, které si v ničem nezadá s jinými koncentračními solárními elektrárnami (CSP), taktéž využívá stovek parabolických zrcadel ke směrování slunečních paprsků. Ale navíc jsou tu ještě zásobníky s rozpuštěnou solí, do kterých je přebytečné teplo ukládáno.

Jen drobné rozšíření stávajícího konceptu posouvá celou koncentrační sluneční elektrárnu, pojmenovanou Solana, zase o kus dál. Patrné je to vždy, když začne Slunce zacházet za obzor. Výroba energie totiž neustane.

Myšlenka, která by na vhodných lokalitách mohla výrazně zvýšit popularitu obnovitelných zdrojů energie, se zrodila ve vývojářských dílnách španělské společnosti Abengoa Solar.

Zařízení v Arizoně přišlo skoro na dvě miliardy dolarů. Výstavba trvala déle než tři roky. Už v průběhu stavby vyvolal záměr nemalou kontroverzi.

Stavba zařízení se totiž neúměrně protahovala, a v roce 2010 se hlavním garantem Solany stalo přímo americké Ministerstvo pro energetiku, které půjčilo stavitelům „z vlastního“ 1,5 miliardy dolarů.

Přesto se Španělům podařilo efektivním způsobem vyřešit problém s přehříváním solárních jednotek a využitím zbytkové energie. Teplo, uchované v roztavené soli, zásobuje síť energií dalších šest hodin po západu slunce.

Výkon celého zařízení je 260 MW. Bude zásobovat energií až 70 000 rodinných domů v okolí arizonských pustin. Tříletá stavba celého zařízení přitom vytvořila na 2000 nových pracovních míst.

5 komentářů: „Solární elektrárna v Arizoně funguje i v noci

  • 1. 11. 2013 (15.00)
    Trvalý odkaz

    Stavěli to poprvé, řešili spoustu problému a stálo to 2 mld. USD. Docela by mě zajímalo kolik by je stála druhá taková elektrárna. Teď ta návratnost investice moc nevychází.

    Reagovat
    • 1. 11. 2013 (15.21)
      Trvalý odkaz

      Řekl bych, že se to možná brzy dozvíme.

      Mě se zdá, že je to na jednotku výkonu asi jenom 1,5x dražšší, než Temelín (ale jeho cena lítá od 150-300mld, záleží na tom kdo to odhaduje)

      Řekl bych, že cena by mohla být o dost nižšší, nejspíš to prodražilo i ono zpoždění výstavby.
      Problém je v tom, že elektrárny nejdou dělat stejně jako cvičky, každá je unikátní, je to velá stavba, takže se musí přizpůsobit terénu, ale na druhou stranu samotná hala s turbínou je malá v porovnání s plochou zrcadel.

      Na druhou stranu se divím výkonu 260MW, měl jsem zato, že se standardně dělají turbíny 250MW.

      Jenom je škoda, že to nejde stavět u nás, taková elektrárna by byla možná lepší než Temelín, navíc v závislosti jakou kapalinu pustíme do kolektorů (šel by nejspíš i plyn) můžeme dosáhnout teplot kterých se nedá dosáhnout v nejlepších jaderkách a tím i vysoké činnosti i přes 40%

      Reagovat
      • 1. 11. 2013 (19.57)
        Trvalý odkaz

        Ohledně ceny vás uklidním. Skoro všechny výstavby JE se zpozdily a prodražily 2-3x. Pak to je cena v USA, je možné, že v ČR by to bylo někde jinde (cena pracovní síly, subdodavatelé technologií ap.). Klidně si myslete, že to bude levnější než Temelín i v přepočtu na výkon. Ten má totiž dodávat tuším 1,5 GW.

        Reagovat
  • 31. 10. 2013 (21.02)
    Trvalý odkaz

    No takové elektrárny by mohly pomoct výrazně nejenom v USA, v Austrálii by, odhaduju, mohly klidně pokrývat celou spotřebu proudu, V závislosti na podnebí by mohly být i jinde.
    Možná že by našly uplatnění i ve vysokohorských oblastech, možná v Nepálu a podobně, kdy by kromě silného slunečního záření bez mraků mohly benfitovat i z nízkých teplot okolí, čímž by došlo k zvýšení tepelníého spádu na turbíně a tím i vyšší účinnosti zařízení.
    Myslím, že tyto elektrárny by mohly výrazně snížit spotřebu paliv v některých státech.

    Reagovat
    • 7. 11. 2013 (20.52)
      Trvalý odkaz

      Zapomeňte, stačí jeden zatažený den a je po výrobě. Těch 260M je špičkový výkon. Navíc i když máte na 1m2 v těchto oblastech dopad 2MWh za rok , pak při 20% účinnosti to máme jen 400kWh , nahradit jen 1 Temelín = plocha 40 000 000m2
      tedy 40km2. Jen čistit to od písku a prachu… Jaderné palivo dělá asi 10% ceny el. energie z jádra zbytek jsou většinou opisy. Tady těch 10% ušetříte , ale el by musela být stejně drahá jako jaderná jenže ona je mnohem dražší…

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *