Saudská Arábie má největší solárně-termální zařízení

Postoj Saudské Arábie, jejíž ekonomika je převážně závislá na těžbě černého zlata, vůči obnovitelným zdrojům energie, má určitá specifika. Jak se ale ukazuje, peníze plynoucí z ropného byznysu mohou stejně dobře zainvestovat projekty vedoucí k budoucí soběstačnosti. Svědčí o tom nově vybudovaný systém solárně-termálního vyhřívání kampusu Univerzity princezny Noury bint Abdul-Rahmanové (PNU), který drží nejedno světové prvenství.

Solárně-tepelné zařízení v Rijádu je se svými 36 305 metry čtverečními skutečně největší na světě, dokonce dvakrát větší než nedávný rekordman z Dánska, elektrárna na ostrově Ærø.

Ze střešních solárních kolektorů o rozloze pěti fotbalových hřišť, které tu ohřívají vodu, má užitek 40 000 studentů. Přesněji řečeno studentek, protože PNU je čistě dívčí univerzitou.

Problém s rovnoprávným vzděláváním mužů a žen tu řeší po svém, a tak je ženám dovoleno studovat jen na této univerzitě, čímž nezáměrně vznikl další primát, a to největší vzdělávací ústav pro ženy na světě.

Univerzitní kampus, ve kterém sídlí patnáct fakult, řada laboratoří a ústavní nemocnice se sedmi sty lůžky se stala prvním „městem ve městě“ v celém arabském království, které je nezávislé na energii pro ohřev vody a vytápění.

Projekt s celkovým rozpočtem čtrnáct milionů dolarů byl v roce 2010 svěřen jordánské společnosti Millennium Energy Industries. V její licenci pracoval také rakouský výrobce Greenonetec který instaloval celou sérii obřích kolektorů GK 300, spolu s dalším rakouským dodavatelem, AEE Intec, který zajistil technickou podporu projektu.

Jednotlivé panely GK 3000 o rozměrech 5×10 metrů váží jen 170 kilogramů, a tak nebylo zapotřebí nějak speciálně upravovat střechy na vyšší zátěž. Při návrhu vhodného systému se už dopředu počítalo s odlišnými přírodními podmínkami, a tak jsou díky speciální povrchové úpravě panely schopny odolávat písečným bouřím.

Kromě nízké váhy je hlavní výhodou kolektorů jejich vysoká absorpční schopnost, která prý vykazuje účinnost 95 %. Díky ní se poměrně rychle vyhřálo i šest obrovských nádrží o objemu 150 metrů krychlových na 110°C.

Saudská Arábie si rijádským projektem slušně „našlápla“ do budoucnosti, ve které by mohla namísto nedostatkové ropy dodávat do okolních zemí čistou energii. Střechy všech budov se staly obrovskými kolektory, které celoročně vytápějí univerzitní okrsek, a univerzita „ušetří“ na uhlíkových emisích 125 000 tun ročně.