Nový král sluneční energie – Japonsko

Ničivé tsunami zasáhlo Japonsko v roce 2011. Výsledkem nebyla jen katastrofálně poničená infrastruktura a desítky tisíc mrtvých, ale i nejhorší jaderná katastrofa od výbuchu atomové elektrárny v Černobylu. Zkáza japonské jaderné elektrárny Fukušima přiměla Japonsko zaměřit se na jiné, decentralizované a bezpečné zdroje energie, mimo jiné i na solární energii.

Proč decentralizované? Ukázalo se, že výroba elektrické energie ve velkých centrálních elektrárnách přináší v případě rozsáhlých katastrof problémy. Nejen, že může být v okamžiku zničen zdroj elektrické energie pro statisíce lidí, ale zároveň je často poničené i elektrické vedení rozvádějící elektřinu stovky kilometrů daleko. Oprava elektrárny i vedení vyžaduje obrovské finanční a lidské zdroje.

Řešením pro země trpící přírodními katastrofami může být výroba elektrické energie na řadě míst, navzájem na sobě nezávislých. V případě zničení jednoho zdroje nebudou zasaženy ostatní části země, tak jak se to stalo při japonském tsunami v roce 2011.

To byl také jeden z důvodů, proč Japonsko začalo sázet na energii ze Slunce. U nás je solární energie spojena především s korupcí, ale pro Japonsko může být zajímavou energetickou volbou do budoucna.

Solární elektrárny jsou jednoduché na výstavbu i provoz a nepotřebují prakticky žádnou údržbu. Samozřejmě proti jaderné elektrárně jsou naprosto bezpečné a jako bonus ekologické.

Důkaz rostoucí „solární síly“ Japonska? V minulem roce Japonsko postavilo solární elektrárny o výkonu 1,3 GW a s celkovým výkonem téměř 5 GW si upevnilo pátou pozici na světě (ČR s 2 GW má 9 pozici).

Letošní rok plánují Japonci postavit dokonce elektrárny o výkonu 4,7 GW a dostat se s instalovaným výkonem téměř až na 10 GW. Podle prestižních novin NY Times pak jeden GW výkonu stačí pro zásobování elektrickou energií až 243 000 japonských domácností.

Z důvodu podpory výstavby solárních elektráren nastavila japonská vláda také štědrý systém výkupních cen za energii ze solárních elektráren. Japonská výkupní cena se pohybuje okolo 42 jenů za kWh (8,69 Kč/kWh). Připomeňme, že ve zlatém období byla výkupní cena ze solárních elektráren v ČR skoro 13 Kč/kWh.

Jediným problémem, brzdící japonský rozvoj solárního průmyslu, je nedostatek a drahé ceny pozemků, což je známý problém Japonska. Očekává se proto, že v delším období se Japonci zaměří především na střechy svých domů a kanceláří, kde lze instalovat systémy o výkonu 10 až 50 kW.