Největší solární farma v Evropě bude stát u Bordeaux
Zatímco Německo nebo Španělsko rozhodně nepatří mezi váhavé země, pokud jde o solární energetiku, Francie se dlouho držela stranou. To se má ale změnit poté, co se původem pařížská společnost Neoen nově pustila do projektu na vybudování solární farmy o výkonu 300 MW na jihozápadě Francie, nedaleko slavného Bordeaux.
I když Německo i Francie v rámci Evropské unie deklarovaly stejný postoj vůči OZE, náš bližší západní soused dnes už disponuje souhrnným solárním výkonem 37,5 GW, ale Francie si drží značný odstup.
Dosud zde energie slunce vyrábí jen necelých 5 GW, a pokrývá z tohoto zdroje jen asi 1 % vlastní spotřeby. I proto vzbuzuje záměr na vybudování zařízení, které by bylo schopné dodat do sítě 336 milionů kWh za rok tak silnou zvědavost. Jednalo by se totiž o největší solární farmu svého druhu v regionu.
Energetický koktejl namíchá Brazílie i ze solárních parků
Připravovaná elektrárna nedaleko Cestas počítá s rozpočtem ve výši přibližně 450 milionů dolarů, a přesahuje svou plánovanou kapacitou dosud největší podobné francouzské zařízení, 115 MW elektrárnu Toul- Rosières SP nedaleko stejnojmenné vojenské letecké základny.
Společnost Neoen se nechce na tomto významném milníku zastavit, a slibuje v tiskovém prohlášení, že do roku 2017 přivede k životu solární instalace o celkovém výkonu 1000 MW.
Neoen dosud realizoval velkokapacitní zakázky dosud spíš v Portugalsku, zatímco Francii dominovala na solární bázi spíše společnost EDF. „Časy se ale mění,“ říká Xavier Barbaro, výkonný ředitel Neoen.
„Je zapotřebí si uvědomit, že končí doba jaderné energetiky. Zatímco například nová britská jaderná elektrárna má garantován výkup jedné MWh za 145 dolarů po dobu 35 let, solární instalace ve Francii mají podepsanou dvacetiletou smlouvu v ceně 130 dolarů za MWh. To, že jsme schopni dodávat levněji, není vůbec maličkost.“
Mírné kontroverze vzbuzuje, že na největší francouzskou (a vlastně i evropskou) solární farmu nebude dodávat panely domácí výrobce. O dodání panelů se mají podělit čínské Yingli a Trina Solar, spolu se společností Canadian Solar.
Samotný provoz pak zajistí francouzské konsorcium Eiffage a Schneider Electric. Odklon Francie od jaderné energetiky je patrný i z aktuální politiky: země se zavázala, že do roku 2025 sníží zapojení nukleárních zdrojů ze stávajících 75 % na 50%.
Výrobci velkých solárních elektráren by měli mít povinnost vybudovat zároveň i úložiště energie o takové kapacitě, aby celek mohl dodávat ustálený výkon 24 h denně. 300 MW nárazového výkonu je k ničemu.
Dobrý nápad, ale cena takých akumulačných kapacít by konkurovala vesmírnemu programu…
Nemyslím si, pokud tedy nemáte na mysli klasické baterie, pak by to opravdu mohlo být drahé, ale záleží zase na typu, jakou baterii byste použil. Osobně bych se přikláněl k použití nikl železných, byť je jejich kapacita nízká, jejich životnost je údajně až 50 let. Ovšem bavíme se už o poměrně obrovské instalaci, nepletu-li se pak na 1MWh by bylo zapotřebí asi 10-20t hmotnosti baterie. Na 100MWh, jsme na tisících tunách, minimálně.
Problém je že ti stejní kteří adorují OZE zároveň se snaží bránit výstavbě regulačních zdrojů, což jsou i středně velké vodní elektrárny, ale zejména elektrárny přečerpávací.
Při 5 hodinách světla denně to dělá 63 MWh potřebné úložné kapacity pro 24-hodinový provoz. Tesla Gigafactory vyrobí 50 GWh li-ion baterií za rok, tj. pro tuto elektrárnu by stačilo 11 hodin produkce. S rozběhem Gigafactory se očekává pokles ceny li-ion baterií na 150 USD/kWh, což dává 10 milionů USD, tj. 2% z pořizovací ceny elektrárny (4% při uvažování obnovy baterií v polovině životnosti solárních panelů). To nejsou astronomická čísla.
Zdroje:
http://storage.pv-tech.org/interviews/inside-the-gigafactory-teslas-big-plan
http://cleantechnica.com/2014/10/13/battery-costs-may-drop-100kwh/
Chybička se vloudila, místo 63 MWh mělo být 1500 MWh, tj. výsledná cena baterií je 240 mil USD, čili 52% ceny elektrárny.
Nebojte, Francie má pro FVE instalace skvělé podmínky, hlavně na jihu. Oni zřejmě vyčkávali, jestli se energie z OZE dostane pod paritu. Zatímco Němci vyšlapali cestičku, Francouzi z toho mohou těžit. Nebudou jednoduše modernizovat svoje JE a místo toho budou investovat do FVE. Výsledkem může být, že eletřina bude ve Francii stále tak levná, jako dosud. Ona ta FVE nebude hned a cena baterek se může vyvíjet celkem stejně rychle jako tomu bylo u FV panelů. :-)
FV elektrŕny mají smysl jako lokální menší výrobny, kvůli stabilitě, a nakonec i kvůli ceně, nikoliv jako stomegové zdroje. Kolik by taková elektrárna stála, kdyby musela obsahovat i zálohu či akumulaci, což by rozložení na více míst řešilo z větší části samo.
Tak to vypadá, když stát nesmyslně nastaví dotace a těch se potom zmocní koncerny a celý smysl solární technologie postaví na hlavu.
Jih Francie má jistě lepší podmínky pro solární elektrárny, než severnější Německo, ale nevím, jestli je rozumní aby se odklonily od jaderné energtiky v takové míře, o 25%.
Nejsem si navíc jistý, pokud má být všech 300MW na jedné lokalitě a jestli to bude FVE, tím jestli nebude docházet k prudkým výkyvům v síti, je přece jen něco jiného když by třeba u nás bylo 300MW v na území celého kraje (to by byl souhrně asi dvojnásobek kapacity, kterou máme teď) a něco jiného bude když to bude na jednom místě.
Třeba tam mají OZE také povinnou regulaci výkonu, dynamickou podporu sítě a poskytování systémových služeb distributorům tak jako v Německu a v ČEZku dokonce bez odměny. A ještě si distributoři vmýšlejí nesmysly o tom jak to nezvládají a natahují ruce pro další peníze.
Problém bych neviděl u snižování výkonu, ale spíše u toho jak získáta výkon když nesvítí. A hlavně ta instalace je přece jenom obrovská.
Něco mi navíc říká že s takovým výkonem koncentrovaným na jednom místě to bude způsobovat problémy. Zajímalo by mne taky na čem ta elektrárna bude stát, jestliže to má být jedna jediná, pak zabere neskutečnou plochu.
Bude ale zajímavé tak za dvacet let porovnat půdu na polích, které budou stále obdělávána a půdu, která byla zarostlá trávou a na které stály solární elektrárny.
Ohledně půdy bych byl v klidu. Neměly by se uvolňovat žádné škodlivé látky, na jsou panely dobře chráněné svojí konstrukcí. Půda si odpočine, žížaly to provrtají různé chemické sajrajty budou mít čas se rozložit. Problém bude jenom při likvidaci, asi to zase dost rozjezdí a budou se muset vytahat betonové patky. Je to takový trojpolní systém podle fotovoltické lobby.
Podobně jako JE potřebují nějak akumulovat energii, bude to potřeba tím spíše i tady, jak to chtějí řešit nevím, baterky i přečerpávačka jsou drahá řešení. Možná, že se plánuje kombinace s větrnými nebo přílivovými elektrárnami. Neznám místní geomorfologické podmínky (asi rovina), ale Bordeaux je blízko u moře a ani apeniny nejsou zase tak daleko. Možná tam už něco i stojí. Nechce se mi věřit, že by Fancouzi ten koncept neměli dotažený, když se chtějí pouštět do tak rozsáhlého projektu.
Pardon Pyreneje, Apeniny jsou kousek vedle. :-)
Právě že mne by zajímalo jak na tom ta půda bude po tom co se na ní dlouho nebude nic pěstovat, protože různě lidé vykřikují že se solárními elektrárnami půda ničí, pikud se ukáže že po 20 letech má půda vyšší výnosy, třeba i v porovnání s tou co je hned vedle, která je ale kontinuálně využívána.
Tak už i Francie, bašta jaderné energetiky, která byla vzorem pro naší jadernou lobby? Vítejte do českého jaderného skanzenu.