Jižní Korea chce stavět plovoucí sluneční elektrárny
Jihokorejský výrobce fotovoltaických modulů, společnost SolarPark Korea (SPK), úspěšně dokončil dodávku speciálních plovoucích panelů pro první místní plovoucí elektrárnu. Elektrárna má posloužit jako testovací prototyp, který ověří účinnost tohoto způsobu výroby čisté energie.
Inovativní propojený systém panelů od SPK s názvem Sunflower Solar Power Plant je skutečnou slunečnicí, které se natáčí za sluncem. Je totiž vybaven zařízením, které sleduje dráhu slunce po obloze a díky rotačnímu mechanismu upravuje optimální sklon tak, aby po celou dobu dne dosahoval největšího možného osvícení.
Samotné umístění panelů na vodní hladině prý tento pohyb z technického hlediska nekomplikuje, ale usnadňuje, a jen malá část generované energie je spotřebována k vlastnímu pohybu. Rotace za sluncem má garantovat o 22 % větší výkon.
Tím ale výhody korejské plovoucí elektrárny nekončí. Voda má navíc napomoci přirozenému ochlazování, a díky omezenému přehřívání si výrobce slibuje dosažení dalších 10 % vyššího výkonu, než je u podobných instalací „na suché zemi“ běžné.
A jak to celé bude vypadat? Zařízení Sunflower Solar Power Plant má překrýt vodní hladinu v ploše 8000 metrů čtverečních, a její výkon ve „špičce“ se má blížit 465 kWp. SPK dodala na konstrukci celkem 1550 jednovrstvých modulů (každý složený z dvaasedmdesáti článků).
Mezi výhody plovoucích elektráren pro asijský trh můžeme také s trochou fantazie započítat, že instalace na vnitrozemských jezerech snižují osvícení vodní hladiny a tím snižují stupeň eutrofizace a znečištění vody nárosty řas a sinic.
K diskuzi ovšem je, nakolik je místo nevábného vodního květu estetické překrytí vodní hladiny krustou fotovoltaických panelů. SPK zmiňuje, že plovoucí elektrárny mohou sloužit jako doplňkový zdroj příjmů pro nejrůznější vodní farmy, kde se pěstují konzumní druhy ryb, mlžů a korýšů.
Pokud prototyp zařízení od SPK obhájí to, co slibuje, může se Jižní Korea těšit na novou éru solární energetiky. Vláda totiž přislíbila v rámci své politiky zavádění obnovitelných zdrojů energie až 1,5 vyšší dotace na zavádění plovoucích elektráren, a do budoucna plánuje překrytí 5 % vnitrozemských vodních ploch plovoucími elektrárnami. Ve výsledku by si tak Jižní Korea mohla přijít až na 4 GW čisté energie.
toto je budoucnost fve psal jsem to už v textu o tom angličanovi. Nechce se mi to teď znovu přepočítávat pro všehny naše přehrady, ale jestliže 0,8ha = 465kWp, pak 1ha odpovídá výkonu asi 580kWp, pak jestliže Nové Mlýny III mají 1668 ha, pak při pokrytí 5% plochy těkovýmito elektrárnami máme asi 83*580, to je zhruba 48,1MWp Se všemi benefity, které takové umístění elektrárny nese.
Nemyslím si, že takýto systém je ekonomicky výhodný. Neviem ako si predstavujete že systém PV elektrárne bude zvládať kolísanie vodnej hladiny s čím súvisí aj kolísanie vodnej plochy. Nehovoriac o tom, že takú vodnú nádrž je potrebné raz za pár rokov aj vypustiť pre prípadné terénne úpravy. Osobne si myslím, že takýto systém je možné realizovať len v malých rozmeroch, ako lokálne zdroje. Podľa mňa by mali byť PV elektrárne v mestách na strechách budov, čo by obmedzilo aj tvorbu tepelných komínov, a prioritne v púštnych oblastiach, kde je možné realizovať výstavbu v akomkoľvek meradle, nehľadiac na zaberanie inak nevyužiteľnej plochy.
Některé přehrady se vypouštějí, některé ne, Nové mlýny nebyly vypuštěné snad ještě nikdy.
Luhačovice se vypustily jednou za celou dobu co je ta přehrada vybudovaná, navíc se nikdy nedá jít pod minimální vzdutí, to je u vělkých nádrží i kolem desítky metrů, u mělkých na rovinkách, jako jsou VDNM by si myslím klidně mohl ponton sednout na dno, neviděl bych v tom zase až tak zásadní problém.
Může tam být instalován nějaký systém, asi i poměrně primitivní, který bude zajišťovat jisté napětí elektrického kabelu, jiným systémem mohou být a budou zase