3 roky neplatí za elektřinu. Nemá důvod.

Filip Procházka je svobodný pětatřicetiletý vývojář software a provozovatel odborně zaměřeného diskuzního fóra MyPower.CZ. Takových programátorů je spousta, řekne si jistě pozorný čtenář. Jednou věcí však Filip vybočuje ze zažitých standardů. K jeho domovu, trvale obydlené čtyřpatrové chatě, nevede žádná elektřina.

Filip Procházka je jedním z mála lidí nejen v České Republice, kterému se podařilo najít cestu do stavu absolutní nezávislosti na energii od energetických monopolů. Nemusí platit pravidelné zálohy za elektrickou energii.

Před více než třemi lety pořídil malou fotovoltaickou elektrárnu. Během let života s tímto systémem a jeho postupným zdokonalováním získal řadu zkušeností. Jak se žije bez přípojky elektrické energie?

Ahoj Filipe! Jsem rád, že se znovu setkáváme. Od posledního rozhovoru si všímám značného rozšíření výkonu tvé elektrárny. Jak se tato změna projevila?

Filip Procházka (F.P.): Ahoj. Ano, došlo ke spoustě vylepšení. Z původních 800Wp došlo k rozšíření o druhou sadu panelů,tedy na celkových 1.88kWp. Na střeše jsou nyní ještě osazeny další 2 panely, které celou elektrárnu posílí až na 2.24kWp, zatím však kvůli nedostatku času jsou pouze osazeny a nezapojeny. Rozdíl mezi 800Wp a 1.88kWp je dost citelný obzvláště v zimním období. Mé energetické nároky elektrárna s tímto výkonem už pokryje téměř komplet i v zimním období, kdy je energie ze slunce v podmínách ČR skutečně málo. Stačí však jediný slunný den během série zatažených dnů a elektrárna se opět zhluboka nadechne čerstvé energie ze slunce a dobije své úložiště energie, tedy průmyslové trakční baterie.

V jakém stavu jsou nyní baterie? V minulém rozhovoru jsme se dočetli o problémech s bateriemi, které za velmi krátkou dobu ztratily kapacitu.

F.P.: Baterie jsou nyní už více než tři roky v provozu, stále na ně funguji, ale každým dnem je vyměním za nové baterie. Podepsala se na nich má víra v marketingové označení DEEP CYCLE, což mi bylo dodavatelem vyloženo jako schopnost jejich hlubokého vybití bez zásadní ztráty životnosti. Ale kdepak. Olověné baterie je potřeba udržovat pokud možno plně nabité, jinak sulfátují a ztrácí kapacitu. Proces je s jistými úspěchy vratný díky technologii, která je popsána na diskuzním fóru MyPower.CZ. K zařízení je k dispozici i návod na jeho svépomocnou výrobu. Zařízení se jmenuje desulfátor, tvůrcem je Ing. Matěj Gálus. Teď už původní baterie spíše zkoumám. Zjišťuji kam až si jsou schopny před úplným koncem životnosti sáhnout, jak skutečně hluboké je jejich dno a tak je i trochu týrám velmi extrémně hlubokým vybíjením. Stále mám však elektřinu zálohovánu, kdybych to se svým týracím výzkumem přehnal, elektřina v mé domácnosti ještě zdaleka nepřestane fungovat. Nové baterie jsou připraveny, plně nabity (asi 5kWh) a čekají jen na mé rozhodnutí je přepojit místo původních. Dvě z nich slouží už teď v systému jako automatická záloha v případě selhání původních baterií.

Používáš ještě nějakou jinou zálohu elektrické energie, nebo je energie opravdu dostatek?

F.P.: Mám v záloze vojenskou benzínovou elektrocentrálu r.v. tuším 1982. Perfektní, spolehlivý a téměř nezničitelný stroj. Dvoutakt s výstupním výkonem 1kW. Používám ji ale už velmi zřídka. Stanou se situace, kdy je v zimě na panelech 10cm sněhu a předpověď počasí ukazuje, že jasno nebude ani příštích několik dnů. V takovém případě nemá ani smysl sníh z panelů odhrnout a pokud jsou baterie už relativně vybité, trošku jim v elektrárně pomůžu elektrocentrálou. To jsou ale skutečně vyjímky. Spotřeba benzínu se za celý rok dá spočítat řádově ve stokorunách.

Jak to vypadá s elektrickou energii mimo zimní období?

F.P.: Nestíhám spotřebovat. Elektrárna pak často automaticky omezuje svou výrobu a takzvaně zahálí, protože nastává spousta okamžiků kdy energii není rozumně čím spotřebovat a baterie jsou už plně nabity. Na jaře a na podzim přebytky posílám do přímotopu, takže vlastně elektřinou topím a šetřím si tak dřevo do krbovek na skutečné mrazy a škaredé počasí. Letos budu konečně řešit automatizaci spínání bojleru, takže v případě, že budou baterie nabity, bude již bez mého manuálního zásahu sloužit voda v boileru jako další dostupné úložiště energie. Do té se energie ze střechy uloží v podobě tepla. V létě prakticky každý den. Na dny kdy je energie méně jsou připravena lázeňská kamna, kde se voda ohřívá nejen elektricky, ale také dřevem, když není až tak hezké počasí a energie je málo. Prakticky po celý rok za jasných dnů si nějak ani neuvědomuji, že k mému domovu nevede elektřina. Neřeším to. Prostě zapnu dvoukilowattovou rychlovarnou konvici a za pár minut mám vodu na 2 litry kafe. Přes den vyperu i několik praček prádla, uvařím jídlo na elektrickém vařiči, načerpám vodu. Za méně jasných dnů energií šetřím, ale neomezuji se. Místo el. vařiče přejdu na plynový, nebo na krbovky, místo rychlovarné konvice ohřeju vodu v hrnci, prát každý den nějak nemám zapotřebí. Prakticky celý rok jede notebook, wifi, switch, muzika, osvětlení. Poslední jmenované spotřebiče jsou však tak energeticky nenáročné, že je nemá smysl vůbec vypínat.

Co plánuješ do budoucna?

F.P.: To zatím až tak úplně přesně netuším. Podle okolností. Elektrickou energii už řešit nemusím, z nebe jí padá dostatek. Nejspíše se pustím do rekonstrukce interiéru a chatu za čas zřejmě prodám jako úspěšně dokončený experiment završený získáním obrovského množství zkušeností a vytvořením prakticky ověřené a plně energeticky nezávislé alternativní domácnosti. Láká mě po energetické nezávislosti poznat nezávislost na místě. Karavan nebo obytný automobil a cestování za hezkým počasím. Jak to ale vše nakonec dopadne, prozradím až zase příště :)

Děkujeme za rozhovor