Malta vypustí solární panely na volné moře
Maltská republika musí jako každá členská země EU splnit do roku 2020 požadavek na zvýšení podílu OZE ve vlastním energetickém mixu. Jak se s přislíbenými 10 % vypořádá, když na souši prakticky nemá místo? Pravděpodobně plovoucími solárními elektrárnami.
Maltskému souostroví bylo naděleno překrásně modré moře, pár pláží lemovaných vysokými skalisky a historické památky. To vše jistě vytváří vynikající předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, ale ve skutečnosti je to jen velmi málo pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
Sluneční osvit je zde doslova nadoptimální, ale na prakticky každý metr čtvereční souostroví tu někomu patří, a tak mimo zastavěné plochy střech domů není kam programově expandovat.
Kyocera buduje v Japonsku největší plovoucí solární elektrárnu na světě
Maltská rada pro vědu a technologie (MCST) se proto rozhodla zainvestovat částkou 200 000 eur tříletý projekt SolAqua, který má prozkoumat využitelnost a ekonomickou výnosnost solárních elektráren ukotvených u pobřeží.
Situace není tak prostá, jako je v Austrálii, Indii, Brazílii, Japonsku, Spojených státech amerických nebo v Jižní Koreji. Všechny tyto země už mají s plovoucími elektrárnami své zkušenosti, ale prakticky ve všech případech se jedná o elektrárny plovoucí na hladině vnitrozemských vod, řek, jezer či kanálů.
Aby rozbouřené moře, které se u pobřeží Malty skutečně umí ozvat, neudělala čáru přes rozpočet nové energetické politice, ujal se zhodnocení projektu Luciano Mule´Stagno. Coby profesor Maltské univerzity a dlouholetý výzkumník v Institutu udržitelné energie má vynikající kontakty na dalšího partnery projektu, společnosti General Membrane Ltd. a Pandia Energy. Společně pak mají promyslet realizaci, minimalizovat rizikové faktory a vyhodnotit proveditelnost i návratnost investic.
Třífázový projekt má zatím za sebou první úsek, a to testování mobility/stability raftů a plošin s panely na moři. Nyní se budou výzkumníci soustředit na design jednotlivých součástek, protože solární panely na hladině se budou muset vyrovnat i s vysokou vlhkostí a neustále zasoleným prostředím.
Finální fáze pak otestuje jednotlivé plovoucí prototypy. Času Malta rozhodně nemá nazbyt, ale každá změna k lepšímu jistě dojde svého docenění. V současnosti je Malta 100 % závislá na dovozu pohonných hmot pro provoz dvou elektráren.
a na střechách místo není?!
a že větrníky kazí krajiný ráz? většinou jsou pěknou (zde konkrétně) technickou dominantou jako věže, komíny, ale i jako stromy, hrady a zámky… zastavěné vodní plochy?! to si raději ani nechci zkusit představit! :(
no panely odolné proti slané vodě, bouřím, vlnám… to bude pěkně drahá elektřina! a jestli se to bude na šrot rozpadat, tak to znečistí moře (jako plastové odpady) :D
A pak že tepelné elektrárny (dnešní zmodernizované – odsířené, s elektrostatickým odlučovačem prachu a popílku, fluidním spalováním, s vyšší účiností a…) jsou neekologické …a co jaderné, větrné,…,na střechy bych to dal, ale na vodu je to víc debilní, než na pole… to si zase nějací EU-byrokrati pěkně nahrabali!
Pokud by do toho šli jako Němci s vidinou každé střechy osazené panely, tak by to snad neměl být problém. Domů je tam dost.
Co plankton? Řasy? Atoly? To ať bez světla zdechne, ale hlavně že budeme mít energii co. SUPR!
A co rybářské lodě, farmy na škeble a ryby, mola, surfaři a plavci? Pořád v tom moři plaktonu a řasám něco zaclání. To je uzoufání.
Jo a atoly jako proto, že jim pobřežní elektrárny na Maltě budou vadit, nebo ža se bojíte že bude v atolu také nějaká deska s panely?
Vaše reakce se asi tak stejně nesmyslná, jako argumentovat, že vegetariánství je stejně škodlivé jako zabíjení zvířat pro maso, protože se zabíjejí rostliny.
Snad je rozdíl jedna loď, surfař, plavec či jiný nestacionární objekt oproti km2 solárních placek. Ono těch panelů asi nebude 10,20, 100. Aby to dalo nějaký výkon, bude to muset být slušná plocha a to už si myslím, bude na vodním ekosystému znát. Pokud máte nějaké slučné zdroje, jak toto tvrzení vyvrátit nebo potvrdit, sem s nimi.
Právě proto, že nevíte jak to bude realizované a jaká bude projektovaná plocha, jaké budou rozestupu panelů ap., tak nemá cenu dopředu plakat. Určitě to nebude monolitická deska, a určitě to nebudou km2. Možná tak jeden, a bude to trvat, než to postaví. Spočítal jste si, že 1 Km2 by měl výkon při běžné hodnotě 220W/m2 220MW? I když se při stejném výkonu vyrobí (v podmínkách ČR, na Maltě to bude jinak a zrejmě mnohem víc) asi jenom 1/5 energie oproti stabilnímu zdroji.
Naopak se domnívám, že bude problém úplně opačný. Pod panely se mohou množit stínomilné řasy a plovoucí konstrukce budou zarůstat. Biodiverzita by se naopak mohla zvýšit právě díky tomu, že stacionární konstrukce vytvoří podobné prostředí jako korálové útesy. Kde jsou řasy, tam jsou ryby. Hejna ryb mohou mít tak i (ne)přirozenou ochranu před rybolovem… Řekl bych, že to bude docela slušný celoroční džob – čištění podvodních i nadvodních částí.
Je pěkné vidět, jak se nám přímo před očima z pokusu jednoh britského farmáře stává nový trend, který umožní mnohem větší rozšíření solárních elektráren na vodní plochy. Zejména na ty, které jsou využívány jako zdroje pitné vody, které je prakticky nemožné je využít pro rekreaci či rybolov.
Jestliže se toto podaří, pak b to mohla být cesta i pro jiné ostrovní státy, zejména atoly, navíc takto mnohonásobně vzroste využitelná plocha na které je můžřeme instalovat, dalším pozitivem, tedy ve vnitrozemí, je snížení výparu vody z umělých jezer, u Lipna někdy nastává například i záporná vodní bilance. Ovšem problém bude nastávat při bouřích, ale pokud se jim podaří najít kllidné vody, pak to nemusí být problém.
Už se těším, jak jim přijde typická středomořská bouřka a všechno jim to potopí. Navíc Malta si tím zohyzdí pobřeží.
Kdyby radši využívali pomaloběžné podmořské elektrárny přílivového nebo proudového typu…
Ty turbíny mají před sebou ještě tak dekádu nebo dvě než je někdo nasadí ve velkém. Taky je možné že nemohou nasadit turbíny pro nízkou rychlost proudů, jestli se nepletu tak minimum je 1m/s, optimum něco kolem 2m/s, vlastně pro to platí více méně vztahy jako pro větrné elektrárny, princip je obdobný, jen hustota je asi osm set krát vyšší.
Jsem si jistý, že to mají nějak vymyšleno, možná trochu na způsob ropných plošin, spíš než toho co se dělá na jezerech, navíc Malta má množství zálivů, které by mohly k tomuto účelu sloužit.