Libye jako elektrárna Evropy

Libye vyváží do světa ropy za $12 mld. ročně. Nic na tom nezměnily ani drastické nepokoje v rozvrácené zemi. I jednotlivá nová politická a kmenová seskupení, která nastoupila k moci po svržení režimu Muammara Kaddáfího, mají na dalším vývozu ropy zájem. Evropa to ale vidí jinak – chce mít z Libye solární elektrárnu.

Libye je jen slunce a písek. Potenciál pro výrobu elektřiny z OZE však obrovský. Zdroj: Roberdan, Wiki commons, licence Creative Commons
Libye je jen slunce a písek. Potenciál pro výrobu elektřiny z OZE však obrovský. Zdroj: Roberdan, Wiki commons, licence Creative Commons

Evropa, která se na odběru ropy podílí 85 %, by ráda Lybii „pomohla“ od jednostranného zaměření na těžbu a import fosilních paliv. Spolupracuje proto s představiteli této severoafrické země na vytvoření nového konceptu energetiky.

Těžko říci, jaké vlastně zájmy za tímto krokem stojí. Jisté je, že se proces obnovy infrastruktury může týkat velkou měrou právě využívání obnovitelných zdrojů energie. A v divoké pouštní zemi písku a ropy na dohled od Evropy by mohlo získat na významu právě Slunce.

V dobách klidu a míru se v Libyi denně těžilo 1,6 milionu barelů ropy, a přibližně 1,1 mil. šlo na vývoz. Zásoby pod zemí, které ještě čekají na vytěžení, se odhadují na minimálně 48 miliard barelů.

Politicko-ekonomické zájmy

I proto se zdá, že se Evropa snaží „zachytit drápkem“ a případnou nezištnou pomocí s rozvojem solární energetiky si chce zajistit protislužbu v podobě stálého zásobování lybijskou ropou.

Pokud ale odhlédneme od politických a ekonomických konsekvencí tohoto záměru a budeme se soustředit na solární potenciál země jako takový, vyrůstá nám před očima velmi slibná idea.

Sluneční energie zde totiž má, alespoň teoreticky, lepší podmínky pro rozvoj, než ropa a těžařský průmysl samotný. Pokud by například lybijští vyhradili jen jednu desetinu procenta územní rozlohy pro využívání slunečních paprsků, přišli by si na ekvivalent energie pětinásobku stávající denní těžby, 1,4 milionů barelů.

Slunce i vítr

Libye má na rozdíl od evropských zemí, kromě dostatku Slunce, i dostatek prostoru pro instalace. S šesti miliony obyvatel se tu nemusí řešit, kam panely umístit.

A když vezmeme v potaz vysokou hladinu dopadajícího slunečního záření, která při pobřežních rovinách odpovídá 7,1 kWh/den (a v jižních pustinách až 8,1 kWh/den), pohybujeme se prakticky na dvounásobku potenciálního výkonu, než který můžeme dosáhnout například na území Velké Británie. Pokud jde o některé lokality při mořském pobřeží, na významu tu získává i větrná energetika.

V budoucnu tedy nemusí být Libye zemí jednostranně závislou jen na exportu ropy. Naopak, za peníze z rafinérií se tu může vybudovat energetický kolos, obrovská sluneční elektrárna doplněná větrnými farmami, jež by mohla zásobovat ostatní africké země, nebo vyvážet čistou elektřinu do Evropy. Prozatím však tento odvážný koncept zůstává jen teorií na papíře.

Sdílet: