Heliofloat – plovoucí solárních farmy pro neklidné moře

Větrné elektrárny usazené v mělkých mořích při pobřeží se prakticky na celém světě stávají běžným zjevem. Proč ale takové popularity nedosahují plovoucí solární elektrárny?

"Rozbouřené vlny moře by měl celý systém hladinové solární elektrárny ustát bez nehody." Zdroj: UT Wien
„Rozbouřené vlny moře by měl celý systém hladinové solární elektrárny ustát bez nehody.“ Zdroj: UT Wien

Na vině tomu dosud bylo rozbouřené moře, které by dokázalo nejeden nadějný solární projekt pohřbít pod svými vlnami. Změnit to má projekt Heliofloat z vídeňské Technologické univerzity.

Vídeňští inženýři se pustili do návrhu štědře disponovaných plovoucích solárních farem, které by svými rozměry (100×100 metrů) mohly segment solární hladinové energetiky učinit konkurenceschopným. A jak se má toto dílo vyrovnat s rozbouřeným mořem?

Základem nové technologie Heliofloat má být série polo-otevřených plováků, které by zvládly udržet celý systém na hladině bez nehody. Zatímco konvenční plovoucí solární elektrárna je svými nosníky v podstatě pevný a rigidní, vídeňský model se má vlnám moře flexibilně přizpůsobit.

Tím ale dostává celý záměr Technologické univerzity nový, globální, rozměr. Širší aplikaci solární energetiky totiž v cestě stojí často prostý nedostatek vhodného místa.

Solární elektrárny budované na nedostatkové zemědělské půdě nikomu na radosti nepřidají, a účelné využití mořského otevřeného prostoru se zdá být jako ideální řešení.

I další výstupy, plynoucí z užití plovoucích solárních farem zní lákavě: konstrukce mořského solárního parku Heliofloat se odehrává v řádu desítek minut, technicky je minimálně náročná, a může být volně přesouvána podél pobřeží, všude tam, kde je zapotřebí.

„Základním prvkem celé technologie Heliofloat je podpora nosného systému na bázi otevřených plováků,“ říká Markus Haider z Institutu energetických systémů a termodynamiky ve Vídni.

„Ty se postarají o tom, aby byla potenciálně ničivá energie vln rozložena na celou plochu a absorbována.“ Součástí systému je i robustní konstrukce a vzduchové polštáře, které zajišťují stabilnost a odolnost celého systému.

I když byl Heliofloat slavnostně představen na hannoverském veletrhu Messe, k finalizaci a hlavně komercionalizaci celého produktu zatím chybí peníze. Inženýři z vídeňské Technologické univerzity to ale chtějí vyřešit chytře: nabídnou svou novinku všem připravovaným projektům přímořských čističek odpadních vod, odsolovacích zařízení, těžby vodní biomasy a vodních farem, jako bezpečný zdroj energie.

8 komentářů: „Heliofloat – plovoucí solárních farmy pro neklidné moře

  • 5. 5. 2016 (17.02)
    Trvalý odkaz

    no nevím sic se to muže zdá být jako dobrý nápad ale co fakt že se částečně muže zamezit fotosyntéze v moři pod plošinou nebude to vadit při tom když nikdo poskládá několik tokových to bloků dohromady

    Reagovat
  • 4. 5. 2016 (11.16)
    Trvalý odkaz

    Aspoň si budou mít kde ptáci odpočinout a vykonat svou potřebu. :-)
    Nápad to ale špatný být nemusí. Bylo by super, kdyby si zámořské lodě táhli takový solární vor sebou, aby mohly plout na baterky.
    Co se týká získávání solární energie přijde mi, že je ještě hodně rezerv třeba v zastřešení silnic. Kolik plochy tam je nevyužité a ještě se musí v zimně nákladně udržovat a solit. Zastřešit je by stálo navíc zlomek těch plovoucích. Na moři je agresivní prostředí nad silnicemi by je ohrožovali snad jen zloději.

    Reagovat
    • 4. 5. 2016 (14.15)
      Trvalý odkaz

      K tomu solárnemu nápadu Helioflaot:
      Ono to nie je nič iné ako len to, že uložili solárne panely na more a nie na zem. (Na tom iste musel pracovať vysoko početný tým, s minimálne 10mi kandidátmi na Nobelovu cenu) Nič prevratné. A k tomu ešte budeš musieť riešiť morskú soľ, ktorá tým panelom asi moc neprospieva.

      My to príde ako ten úžasný nápad od Camerona, že to uložil ako kvietok – Režisér Titanicu vymyslel květinové solární elektrárny
      ekobydleni.eu/solarni-elektrarny/reziser-titanicu-vymyslel-kvetinove-solarni-elektrarny

      Ale ako miesto odpočinku a potreby pre vtáky – v tom je to radikálne! Len aby si vtáčiky nôžku nezlomili, keď sa na tom šmyknú a potom je tu hneď žaloba od Zelených :-)

      K tomu nápadu „hodně rezerv třeba v zastřešení silnic“ – Absolútne súhlasím! Pár prvých pokusov už bolo/je:
      V Austrálii už v 2008
      hybrid.cz/novinky/dalnice-jako-zdroj-energie

      V Južnej Kóreji v 2015
      ekobydleni.eu/solarni-energie/solarni-cyklostezka-uprostred-dalnice

      Vo Švédsku, či Los Angeles o tom zatiaľ len špekulujú
      ekobydleni.eu/solarni-energie/dalnice-v-los-angeles-promenena-v-obrovskou-solarni-elektrarnu

      Reagovat
    • 5. 5. 2016 (0.43)
      Trvalý odkaz

      Tady je zásadní problém v tom, že by tento vor kladl výrazný hydrodynamický odpor a v tom že zaoceánské lodě vyžadují výkon v řádu desítek MW, jestli měl Great Eastern něco kolem 6MW, Mauretánie kolem 51MW, později 67MW, pod tato čísla se dnes nedostáváme.

      Zastřešení silnic by bylo komplikované protože by došlo k výraznému omezení průjezdé výšky. Dále by bylo problematicé zapojení do elektrizační soustavy a ani by se asi nejednalo o nějaký extra zajímavý výkon. Kde by se o tom ale dalo uvažovat jsou různé parkoviště, kde by mohlo hrát roli i to že by mohla klesnout teplta vo okolí, nebo by minimálně nedocházelo k tak velkému přehřívání aut.

      Co by to mohlo ale změnit by byl třeba nástup nějakých plachet se solárními články, což by výrazně zjednodušilo stavbu.

      Reagovat
    • 5. 5. 2016 (0.46)
      Trvalý odkaz

      Nad ty silnice to není špatný nápad, ale ty střechy se nejdřív musí postavit a přitom máme v tolik už postavených střech kam stačí panely jen nainstalovat.

      Reagovat
      • 5. 5. 2016 (12.26)
        Trvalý odkaz

        Jasně zastřešit silnice.
        A několikrát do roka, když bude potřeba přepravit nadměrný náklad, nějaký blbec to vždy všechno zdemontuje a znovu namontuje.
        To fakt bude ono. Nebo zakážeme přepravu (a tím i výrobu) nadměrných nákladů (do výšky i do šířky)?

        Reagovat
        • 9. 5. 2016 (11.39)
          Trvalý odkaz

          Není třeba na to jít maximalisty. Nemusí to být nad všemi silnicemi. Ono třeba nad dálnicemi by to podle mě ničemu nevadilo už dnes (nadměrné náklady se tam nevozí) a je spousta silnic, které lze v takovém případě objet. Největší brzdou je podle mě nevůle. Správa silnic z takových panelů nebude mít nic jen starosti navíc a provozovatel bude muset vyřizovat ještě větší spoustu povolení.

          Reagovat
          • 9. 5. 2016 (22.25)
            Trvalý odkaz

            Nesúhlasím, že „Správa silnic“ z toho nebude nič mať. Ja na ich mieste by som možnosť diverzifikovať prímy aj ako výrobca elektriky len uvítal.
            Tak ako sa bývalí výhradne Telekom poskytovatelia zmenili na dnešných Internet poskytovateľov, lebo na volaní po ich kábloch sa už nedá dostatočne zarobiť.
            Tak isto sa bude musieť veľmi rýchlo poobzerať aj „Správa silnic“ po novej možnosti ako zarobiť, keď ich diaľnice budú čoskoro využívať len chodci a cyklisti. A mi ostatní sa už budeme vznášať na vznášadlách, či lietajúcich autách. Potom im táto možnosť zarobiť si na výrobe elektriny možno bude ešte dobrá :-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *