Britové mají svou první plovoucí solární elektrárnu
Velká Británie disponuje svou první plovoucí solární elektrárnou, instalovanou soukromým provozovatelem na zemědělské farmě nedaleko Berkshire. Zařízení o rozloze necelého jednoho akru sice nevyniká mimořádným výkonem, dosahuje jen 200 kW, je ale bezpochyby významnou inspirací pro další podobné počiny.
Zemědělci v Británii se ve stále větší míře pouští do realizace projektů obnovitelných zdrojů energie. Koncept duálního farmaření, tedy využití zemědělské půdy nejen k sezónní produkci potravin, ale také ke generování elektřiny, se totiž celoročně vyplácí.
Část jezera Wagrave, které připadá k farmě Sheeplands u Berkshire, nyní pokrylo 800 plovoucích panelů solární elektrárny. A její provozovatel, Mark Bennett, si už po prvních dnech provozu nemůže své rozhodnutí dost vynachválit.
„Náklady celého projektu se vyšplhaly na 250 000 liber, což jednorázově není právě malá částka,“ říká Bennett. „Ale v celkové finanční rozvaze je celé dílo splaceno během šesti let provozu.“
Bennett počítá, že ročně díky farmě získá na dotacích okolo 20 500 liber za produkovanou energii, přičemž ještě dosáhne vlastních úspor na provozu okolo 24 000. „V rozmezí dvaceti let se tu dá očekávat souhrnný zisk okolo 620 000 liber,“ dodává Bennett.
Největší problém, kromě nezbytné administrativy spojené s instalací, prý představovala sama technologie. Britové, kteří jinak na poli solární energetiky stojí na evropské špici, totiž zatím nezpracovávali projekt plovoucích elektráren.
Technologii nakonec musela dodávat francouzská společnost Ciel&Terre, která se tak vlastně na Bennettův popud stala přímým dodavatelem pro britský trh.
„V případě solárních elektráren tu bude vždycky otázka, jak instalace ovlivní místní biodiverzitu, estetické vnímání krajiny a její další využitelnost,“ říká Bennett. „To ale v případě plovoucí elektrárny nehrozí.“
Bennett si pochvaluje, že vybudováním elektrárny se nijak neztenčila 300 akrová rozloha jeho ovocnářských sadů ani pastvin. „Plovoucí elektrárny na britských farmách nikterak nekonkurují o cennou a ve své podstatě nenahraditelnou zemědělskou půdu.“
Ono nestačí, že jsou zasekané louky. Ještě zasekají moře… Nebylo by hezčí něco takového:
http://solarni-ostrov.wz.cz/
Ale všude. Prostě na každém baráku.
Celkem by mne zajímalo jak se to bude chovat když se hladina toho jezera rozbouří.
Když vezmu pro jednoduchost výpočtu že 1kWp zabere 10m/2, pak pokud by třeba na Lipně bylo 10% plochy přehrady pokryto panely, pak je to asi 487MW, jetli počítám správěně. Teď si vezměme kolik by bylo možné využít plochy navíc, kdyby se podobně využily další přehrady (problém by mohl nastat s vlnobitím).
Výpar vody z nádrže by mohl částečně ochlazovat panely a ty by zase snižovaly množství energie absorbované vodou a tím snižovaly výpar, teoreticky. Taky by to byla nesmírná úspora plochy, přitom by ale docházelo ke zvyšování výroby energie, v případě velkých elektráren by navíc mohly být využita stávající rozvodna (dobře u Lipna je to asi 120MW, takže asi jen 3% plochy by mohly zabrat panely), A třeba u Dalešic by mohla být energie ze solárních panelů přímo ukládána v PVE, tedy pokud by nebyla spotřeboána.
Je škoda že se touto cestou nešlo dříve, mohlo se ušetřit celkem dost na zlém obrazu fotovoltaiky, jako něčho drahého co navíc zabírá zemědělskou půdu (ale jsem si jistý že by se zase našel někdo kdo by si stěžoval) Rozhodně je to ale myslím velmi vhodné využití zatopené plochy, která je jinak v podstatě nevyužitelná.
Koukám, že to usadil na hladině nějaké nádrže. Bude potřeba provádět častější údržbu, ale jinak nápad je to dobrý. :-)