Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

Občanské sdružení Energy Centre České Budějovice (ECČB) funguje už deset let jako poradenské středisko zaměřené na hospodárné využívání energie a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie. Aktuálně vydává ECČB informační brožuru nazvanou „Úspory elektřiny v domácnosti“. Najdeme tam tipy jak snížit spotřebu elektřiny ve vašem domě či bytě. Publikaci si můžete stáhnout (formát PDF), případně od března 2008 najít v tištěné verzi také v kanceláři ECČB. Na stránkách centra mimo jiné také najdete obsáhlý aktuální přehled dotací a finanční podpory.

V Malajsii, v oblasti Putrajaya waterfront zhruba 30 kilometrů od hlavního města Kuala Lumpur, vyroste v následujících letech „flotila“ několika originálně navržených obytných věží. Nové budovy architektonické společnosti Studio Nicoletti Associati byly inspirovány tradiční islámskou architekturou, mořem a především plachetnicemi.

Věže jsou postavené s důrazem na ekologii. Využívají přirozené ventilace, vytvářejí stíny a uvnitř najdeme zeleň. Měly by také využívat obnovitelné zdroje energie, čímž sníží emise oxidu uhličitého zhruba na polovinu proti podobným budovám klasického ražení. Projektu se účastní také studio Hijjas Kasturi Associates, které pomáhalo navrhovat celý plán oblasti Putrajaya.

Metropole Dubaj se stala centrem světové architektury. Bohatí šejkové neváhají za nové stavby, odpovídající nejnovějším trendům, platit obrovské sumy. Nová osmnáctipodlažní budova architektonického studia James Law Cybertecture s názvem „Pixel Tower“ vyroste v rozvíjející se oblasti Dubai Waterfront. „Chytrá“ fasáda inspirovaná šumícími bublinkami šampaňského využívá pasivních solárních technik k tomu, aby minimalizovala zahřívání vnitřku budovy a zároveň poskytla krásný výhled na Perský záliv. Budova má být dokončena v roce 2010 jako součást série „Cybertecture“ – hi-tech budov, které jsou pojímány jako inteligentní, přizpůsobitelné prostory. Jejich obyvatelé mohou veškeré domácí spotřebiče ovládat pomocí mobilních telefonů nebo PDA. Pixel Tower je údajně určena především mladým, „trendy“ lidem.

Fotovoltaické solární články sice představují „čistou energii“, ale samotná výroba těchto článků často tak docela čistýá být nemusí. Minimálně je drahá a náročná na suroviny, především křemík. Právě jeho cena je hlavní překážkou v masivnějším rozšíření solárních panelů kvůli jejich vysoké ceně. Kde kdo se proto snaží přijít na levnější způsoby jak solární články vyrábět. Ať už jsou to například tenkovrstvé solární články, využití nanotechnologií nebo jiné alternativy. Například společnost Solaria se snaží co nejvíce snížit obsah křemíku ve svých článcích při zachování výkonu. Solární články společnosti Solaria dokáží produkovat až 90% energie konvenčních solárních článků při využití poloviny křemíku. Dosahuje toho jednoduše „rozřezáním“ křemíku na tenké proužky, které položí v pravidelných rozestupech od sebe. Vlnitá umělá hmota položena na tyto články pak „sbírá“ světlo z celého panelu a směřuje ho právě do těchto proužků. Jak si asi dokážete domyslet, vyrobit vroubkovanou umělou hmotu je mnohem levnější a jednodušší, než vyrobit dvakrát tak větší solární článek. Ty od společnosti Solaria by měly ve výsledku stát o 10%-30% méně než klasické solární panely. Největším investorem Solaria je společnost Q-Cells, která patří k největšímu výrobcům solárních panelů na světě.

Větrné elektrárny rostou na celém světě jako houby po dešti. Podle aktuální výroční zprávy institutu Earth Policy dosáhla celková světová kapacita větrných elektráren 100 000 MW. Jen minulý rok přibylo 20 000 MW. Elektřina generována větrem dnes pokrývá 4% evropské spotřeby (celkem 57 100 MW), Německo pokrývá 7% své spotřeby pouze větrnými elektrárnami. Španělsko instalovalo minulý rok 3520 MW, nejvíce v celé Evropě, čímž dnes pokrývá 10% své spotřeby větrem. Celou čtvrtinu ročního přírůstku, 5240 MW, pokryly Spojené státy americké. Indie přispěla 1730 MW a Čína 3450 MW. Pokud by zhruba 27% každoroční růst pokračoval i nadále, celková kapacita větrných elektráren by v roce 2020 dosáhla 2 milionů MW.

Architektonický ateliér AS + GG (Adrian Smith a Gordon Gill) představil návrh nového mrakodrapu Clean Technology Tower. Ten má být postaven v Chicagu za využití nejpokročilejších enviromentálních technologí a nabídnout „symbiotický vztah s životním prostředím„. V rozích budovy jsou umístěny větrné turbíny, které zachycují vítr v nejvyšších rychlostech. Směrem k vrcholu hustota větrných turbín stoupá a dvojitá střecha umožňuje využívat podtlak k ventilaci celého interiéru. Zároveň mrakodrap využívá solární energie zachycené solárními články. Budova nabídne místo pro kanceláře, obchody, hotel i lázně.

Je kde jinde než v Indii. Asijský gigant se svou více než miliardou lidí potřebuje velké kuchyně, které spotřebují co nejméně energie. Solární kuchyně vybudovaná ve spolupráci Akademie pro lepší svět a Světové spirituální univerzity Brahma Kumaris tohle splňuje. Technologii dodala německá společnost Solare-Brücke, celkem 84 solárních parabol, které dokáží vařit až při teplotě 650 stupňů. Celý systém pak dokáže za jediný den při největším svitu vyrobit až 38 500 porcí jídla.

Solární kuchyně je umístěna ve městě Taleti, poblíž hory Abu ve výšce 1219 m n.m. Slunce skrze 84 parabol o ploše 9,2 m čtverečních ohřívá páru, která je pak nasměrována do hlavní kuchyně. Výstavba kuchyně stála pět milionů dolarů, byla součástí demonstračního programu pro obnovitelné zdroje indického Ministerstva pro nové a obnovitelné zdroje energie. Solární termální energie se ale aktuálně začíná použít především také pro generování elektřiny, viz. Nové solární termální elektrárny pro Španělsko.

Oproti předchozímu roku došlo k nárůstu objemu celosvětově dosaženého obratu prodeje výrobků s ochrannou známkou FAIRTRADE® o 43 %, v absolutní částce to představuje 1,6 miliard eur. I když je to jen něco kolem jednoho promile z celkového obchodu, z hlediska konkrétních výrobců, pěstitelů a koneckonců i spotřebitelů se jedná o číslo velice významné.

Fair trade a český spotřebitel
Na českém trhu se výrobky nesoucí již zaběhlou známku FAIRTRADE® začínají prosazovat jen pozvolna. Důvodů je několik, ale tím hlavním je nepochybně to, že nákup průměrného českého spotřebitele stále ještě nejvíce ovlivňují cenové benefity. Ale i u nás se začíná blýskat na lepší časy a lze zaznamenat posun v myšlení spotřebitelů. Ne všichni jsou z nejrůznějších důvodů nuceni studovat na výrobku jen jeho cenu. Objevuje se stále více těch, kteří se zajímají o podmínky, za jakých se v rozvojových zemích zboží vyrábí či do jaké míry jeho výroba poškodila životní prostředí. Ztotožňují se tak se stále rostoucím celosvětovým trendem, kdy zodpovědný (eko)spotřebitel požaduje sociálně a ekologicky udržitelné výrobky. Jedním z důvodů „boomu“ spravedlivého obchodování je to, že spotřebitel za svoje peníze získá mnohem více než jen více či méně důvěryhodný slib charitativní organizace, že peníze skončí u někoho, kdo je potřebuje. Při nákupu Fair trade výrobku získá kvalitní produkt se zárukou sociálně i ekologicky ohleduplného původu a současně pocit, že pomohl někomu konkrétnímu – tomu, kdo sklidil rýži, kakao, vyrobil rákosovou ošatku nebo šátek. Mezi takové patří nejen výrobky s ochrannou známkou FAIRTRADE®, ale také BIO a FSC. FAIRTRADE® garantuje, že k výrobě nebylo využito dětské práce a že pěstitelé dostali možnost se důstojně uživit. Výrobky s certifikací BIO a FSC zase ručí zato, že na náš nákup nedoplácí životní prostředí.

Na pobřeží Jižní Koreje vyroste do roku 2015 díky společnému podniku firem Lunar Energy a Korean Midland Power (KOMIPO) největší přílivová elektrárna světa. S výkonem 300 MW dokáže napájet až 200 000 domácností. Na dně oceánu bude umístěno 300 obrovských turbín, každá s výkonem 1 MW, které budou generovat elektřinu díky silným přílivovým a odlivovým proudům. Každá turbína bude mít průměr 11,5 má vážit 2500 tun. V březnu 2009 bude instalována jedna testovací turbína, na které se posoudí dopady na životní prostředí předtím, než bude spuštěna kompletní výstavba.

Japonská metropole Kjóto, kde byl shodou okolností v roce 1997 uzavřen Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů, představila nový výzkumný projekt. Jeho cílem je vyvinout systém palivových článků využívajících vodík produkovaný z biomasy pro získávání elektřiny pro město. Na projektu spolupracují Kjótská univerzita, Ministerstvo životního prostředí a Skupina pro výzkum bioplynu. Pratického využití technologie by chtělo Kjóto dosáhnout už v roce 2013, a snížit tak emise skleníkových plynů o 10%. Jednou ze součástí projektu bude třídění domácího odpadu na využitelný bioodpad a ten zbylý nevyužitelný. Bioplyn pro produkci vodíku se bude generovat také z použitého oleje na vaření. Bionafta vyrobená z tohoto oleje pohání městské popelářské vozy už od roku 2000.
Palivové články jsou v Japonsku čím dál tím oblíbenější. Například v Tokiu už léta probíhá testovací provoz velkých palivových článků ve více než 2200 domácnostech. Za desetiletý pronájem palivového článku, který vyrábí pro domácnost elektřinu a ohřívá vodu, zaplatili zájemci v přepočtu $9 500. Společnost Matsushita/Panasonic si tak testuje palivové články pro masové komerční nasazení, které by mělo přijít už v roce 2009. Jedná se o vodíkové palivové články velké zhruba jako běžný kotel. Kyslík a vodík v nich reagují na vodu a uvolňují přitom elektřinu a teplo. Vodík je extrahován ze zemního plynu, který proudí do domácnosti běžnou přípojkou. Jiný velký japonský průmyslový koncern, automobilka Honda, má plány na využití palivových článků v oblasti automobilů. Už minulý rok představila svůj vůz Honda FCX na palivové články, jehož komerční uvedení se chystá během letošního roku. Japonská vláda plánuje, že do roku 2020 bude palivovými články poháněno až 10 milionů domácností, tedy celá jedna čtvrtina.