Vytápění rodinného domu elektřinou – výhodnější než plyn?
Výtapění elektřinou je doslova ožehavé téma. Přinášíme proto rozhovor o vytápění rodinného domu pomocí elektrické energie se zastáncem tohoto řešení, panem Stanislavem Ripplem. Pracuje již několik let jako projektant pozemních staveb pro stavební firmu DK1. Ta doporučuje systém elektrického vytápění do všech nových nízkoenergetických domů.
Už při našem prvním setkání jste tvrdil, že nejúspornější z hlediska nákladů na vytápění klasického nízkoenergetického rodinného domu je elektřina. Můžete to rozvést?
Bc. Stanislav Rippel: Díky letité zkušenosti s výstavbou rodinných domů v nízkoenergetickém standardu naše firma DK1 došla k závěru, s kterým se naprosto ztotožňuji, že optimální rovnováhou mezi pořizovací cenou topného systému, provozními náklady na vytápění, komfortem, údržbou a návratností investic jednoznačně vítězí elektrická energie. Než utrácet nemalé částky za dnešní trendy v oblasti vytápění, jako jsou tepelná čerpadla, solární systémy, kotle na peletky apod., je mnohem efektivnější, a bezesporu komfortnější, investovat do poměrně levného systému elektrického vytápění. Podotýkám, že mluvíme pouze o novostavbách rodinných domů v nízkoenergetickém standardu.
Naše čtenáře samozřejmě zajímá především pořizovací cena a budoucí náklady. Můžete své tvrzení podložit konkrétními čísly nebo propočtem?
Pro srovnání mohu uvést jeden příklad za všechny. Dva zrealizované rodinné domy stejných rozměrů, stejně velké vytápěné plochy (113 m2), zastavěné plochy (72 m2), se stejnými tepelnými ztrátami (5,5 kW). Jeden je vytápěn elektrickou energií, druhý plynem. Celkové pořizovací náklady na elektrické vytápění byly 80 000 Kč (topné kabely, termostaty), na plynové topení 150 000 Kč (plynovodní přípojka a vnitřní rozvody plynu, kotel, rozvody, otopná tělesa). Náklady na elektrickou energii jsou u elektricky vytápěného domu cca 18 000 Kč/rok (z toho přibližně 11 000 Kč/rok za vytápění elektřinou), u plynem vytápěného domu také 18 000 Kč/rok za dodávku plynu (z toho přibližně 11 500 Kč/rok za vytápění plynem) a k tomu je třeba připočíst cca dalších 12 000 kč za elektrickou energii. Když porovnáme tyto hodnoty, tak je zřejmé, co je výhodnější. Nehledě na komfort, údržbu apod. S tepelným čerpadlem se to má následně. Pořizovací cena tepelného čerpadla a systému vytápění je pro daný rodinný dům minimálně 350 000 Kč (cena je ovšem závislá na typu tepelného čerpadla – země-voda, voda-voda, vzduch-voda, zda vrty či kolektory, atd.). Samozřejmě se sníží náklady na energie na cca 9 500 Kč/rok. Při dané úspoře 8 500 Kč/rok, což není málo, se postavme před otázku, kdy se nám náklady na pořízení tepelného čerpadla vrátí. Za elektrické vytápění dáme 80 000 Kč, za tepelné čerpadlo 350 000 Kč. Rozdíl těchto cen činí 270 000 Kč. Rozdíl podělíme částkou 8 500 Kč a dostáváme návratnost 31 let. Za 31 let nám tepelné čerpadlo teprve začne vydělávat. Každý ať se sám podívá, jakou životnost tepelného čerpadla udávají výrobci. Nemluvě o nákladech na servis a údržbu tepelného čerpadla, složitosti systému, ve kterém se málokdo vyzná, možnosti poruchy a i spotřebě elektrické energie.
Předpokládám, že při návrhu nového rodinného domu, který bude využívat elektrické topení, je nutné ctít zásady nízkoenergetické stavby?
Jistě, vždy je důležité navrhnout dům tak, aby byly dodrženy tyto zásady. Navržený dům musí splňovat tepelně technické požadavky dané normou ČSN 73 05 40. Neméně důležité je i optimální vnitřní dispoziční řešení s ideální orientací jednotlivých místností dle účelu ke světovým stranám, geometrie rodinného domu – jednoduché půdorysné tvary bez zbytečných a nepraktických výklenků, arkýřů, vikýřů, balkónů apod. Tyto prvky jsou nevhodné z hlediska vzniku nepříznivých tepelných mostů, tepelných vazeb, zvětšení ochlazované plochy a tím navýšení tepelných ztrát. Skloubením těchto aspektů dostáváme rodinný dům v nízkoenergetickém standardu, který je normově dán roční plošnou měrnou potřebou tepla na vytápění do 50 kWh/(m2.rok). Domy stavěné naší firmou DK1 mají roční plošnou měrnou potřebu tepla na vytápění 20–25 kWh/(m2.rok).
Je nějaký cenový rozdíl mezi domem, kde se bude topit plynem a rodinným domem se systémem elektrického vytápění? Mám na mysli speciální stavební úpravy nebo například dodatečné tepelné izolace?
Cenové i jiné rozdíly zde nejsou. Tepelné izolace v nízkoenergetickém standardu jsou u všech rodinných domů stejné.
A ohřev vody? Mnohým při pomyšlení, že budou ohřívat vodu pomoci elektrické energie, vstávají takříkajíc „vlasy na hlavě“.
Odpověď je jednoduchá – ohřev teplé vody je u našich rodinných domů bojlerem o objemu 160 l. Dnešní bojlery jsou tak propracované z hlediska ohřevu, dohřevu, vrstveného ohřevu, izolace, rychlosti a zmenšení nákladů, že si těžko dovedu představit něco vhodnějšího do nízkoenergetických rodinných domů. Při vyhodnocení prostých nákladů vyjde ohřev teplé užitkové vody tepelným čerpadlem nebo solárními panely lépe, ovšem při započtení dalších nákladů a problémy s množstvím „vařící“ vody v létě, se ekonomika provozu a návratnost ztrácí v nedohlednu. Navíc a to je nejdůležitější – el. bojler (tak jako celý provoz rodinného domu) spadá pod nízký (zvýhodněný) tarif, takže ohřev vody je to poslední, co bych řešil. Normově je celková spotřeba vody na jednoho člena domácnosti 120 l (hygiena, praní, mytí nádobí, WC atd.) z toho asi 55 l teplé vody. Jen pro představu – na sprchování spotřebujete normově 25 l teplé vody, na vanu až 80 l teplé vody, na mytí nádobí 5–10 l teplé vody. Objem bojleru je 160 l – to bohatě vystačí a pro případ okamžité potřeby většího množství teplé vody existuje na mnoha kvalitních bojlerech rychloohřev, s jehož pomocí se ohřeje velké množství vody za velmi krátkou dobu.
Vzpomenete si i na jiné důvody, proč použít při stavbě nového rodinného domu systém elektrického vytápění?
Systém, který používáme, je podlahové vytápění topnými odporovými kabely. Předností tohoto systému je rovnoměrné rozptýlení tepla do prostoru oproti konvenčnímu vytápění, u kterého dochází k víření prachu. Komfort podlahového vytápění je jednoznačný. Velkou výhodou elektrického vytápění je, že můžeme teplotu v každé místnosti regulovat zvlášť. V každé místnosti je instalován prostorový termostat (může být programovatelný – digitální, nebo neprogramovatelný – analogový), který hlídá vnitřní teplotu místnosti, podle toho, jak si ji nastavíme. Ještě bych zmínil skutečnost, že když si pořídíte elektrické vytápění rodinného domu, dostanete od ČEZu možnost nastavit si zvýhodněný tarif D 45. Oproti klasickému tarifu cca 4,65 Kč/kWh Vám budou účtovat pouze cca 2,5 Kč/kWh. To jen pro ty, kteří stále polemizují nad tím, že je elektřina tak drahá.
Podmínkou je podlahové elektrické topení?
Podmínkou to určitě není. Při pořízení elektrických konvektorů se ještě sníží pořizovací náklady systému vytápění. Účinnost a především komfort je ale s podlahovým vytápěním nesrovnatelný. Navíc přímotopy ruší vzhled interiéru.
Jaké jsou reakce a reference zákazníku, kteří si již vytápění elektrickou energii pořídili?
Naše zákazníky z let minulých samozřejmě oslovujeme a ptáme se, jak jim rodinný dům funguje i po této stránce, jsou-li spokojeni či nikoli. U 100% zákazníků je naprostá spokojenost. Vedeme si statistiku, kde porovnáváme náklady spojené s vytápěním. Čísla mluví za vše. Když k nám zavítá nový zákazník, pochopitelně se ptá na srovnání nákladů na vytápění elektrické energie s jiným systémem. Tato položka má v rozpočtu nemalý význam, nejen pro prvotní investici, ale především do budoucna.
Můžete nám na závěr několika slovy shrnout, proč by se člověk měl rozhodnout pro instalaci elektrického vytápění?
Na závěr bych jen shrnul výše uvedené. Proč tento způsob vytápění? Pro domy v nízkoenergetickém standardu, splňující normové požadavky a respektující zásady návrhu nízkoenergetické stavby, se tepelná čerpadla a podobné úsporné systémy nevyplatí a návratnost je vzhledem k zatím příliš vysokým pořizovacím nákladům v nedohlednu. Takže, pokud se nejedná o větší členitou novostavbu či rekonstrukci většího stávajícího rodinného domu (kde je eliminace a podchycení tepelných mostů a tepelných vazeb téměř neproveditelná), je jiný systém vytápění než elektrická energie dle mého názoru vyhazování peněz.
Děkuji za Váš čas.
Názor nechť si udělá každý sám. Jedinou otázkou, kterou může zákazníky trápit, je těžko odhadnutelný růst ceny elektrické energie. Avšak to samé platí i o zemním plynu, kde navíc musíme počítat i s těžko odhadnutelným vývojem v politicky nestabilních státech.
Co se týče ekologické zátěže – v dnešní době se většina elektrické energie vyrábí v úhelných elektrárnách. Avšak s nezadržitelným rozvojem obnovitelných zdrojů se otázka ekologičnosti elektrické energie posouvá do zcela jiné roviny.
Pokud má někdo zájem panu Ripplovi položit otázku, může použít diskuzi pod článkem. Pan Rippel slíbil, že na dotazy směřující k tématu rád odpoví.
Dobrý den.Jestli mohu využít vaši ochoty odpovědět. Měl bych dotaz, jestli v bungalovu nízkoenergetickem je lepší vytápění podlahové tepelnými rohožemi a nebo hadicemi i s ohledem na pořizovací náklady a pozdější provoz. Děkuji za odpověď. Javorský
Dobrý den,
my jsme s maželkou dlouho řešili jaké vytápění koupíme do nového domu. Nakonec jsme se rozhodli pro http://www.zatopime.cz Musím říct že finanční náklady se mi asi nikdy nevrátí, ale když zvážím tu bezúdřbovost a porovnám to s kdysi topením dřevem a uhlím, tak je to paráda, nikde zádný prach a binec. Nemusím v 6 po práci hned běžet do kotelny a zatopit. Za mě tedy můžu doporučit jakékoliv moderní tepelné čerpadlo.
Dobrý den. Rád bych poukázal při rozhodovaní el. kotel vs tepelné čerpadlo. Řekneme, že při novostavbě si zvolím el. kotlel namísto tepelného čerpadla. Počátečný rozdíl do investice el. kotlu bych mohl investovat do nějakých fondů se zajištěním s výnosem 5-7%. Pořizovací rozdíl (350 000 – 80 000 = 270 000KČ). Samořejmě když mám peníze na tepelné čerpadlo a namísto toho bych investoval do el. kotlu a zvyšek do fondů. Pak se mi vklad zůročí 5% za první rok a ročně mi to přinese 13500 kČ. 2 rok 14175 KČ atd. Za 10 let budu mít při 5% úroku z 270 00 KČ až 439 802 KČ (při 7% úroku 531 131 KČ). S úroČenýma penězi se dá pak rozumně naložit. :) Zekl bych další výhoda pro el. kotel. Ale je třeba mít peníze. :)
Dobrý den,
koupili jsme nízkoenergetický dům. Za šest týdnů vytápění máme částku 18.500 Kč – = vytápění na 22 C pouze obývací pokoj a koupelna – podlahové vytápění, ohřev vody bojlerem, sporák. Pračku a ledničku zatím nemáme. Topili jsme na vysoký tarif, protože jsme věřili, že družstvo vytápění na tarif nízký převede samo. I tak ale je 18.000 nereálná částka za vytápěnou plochu 31 m2. Po převodu na levnější tarif máme za 9 dnů spotřebu 350 kW nízký tarif a 24 vysoký. Připadá nám to opravdu moc, patro domu – celková rozloha je 90 m2 – nevytápíme vůbec – jsou tam přímotopy. Co můžeme udělat?
Když vezmu současné ceny energie (dodavatel+distributor ČEZ), vychází mi při tarifu D02 standard spotřeba 3,3 MWh ve vysokém tarifu/6 týdnů (= 18 tis Kč, které uvádíte). Teoretický odhad dle mé úvahy:
spotřeba na vytápění – vytápěná plocha 31+90m2=121m2
75 kWh/m2rok – horní hranice ukazatele CI RD tř. B (dle energetického štítku budovy)
CELKEM: 121*75=9075 kWh/rok (zahrnuta energie na vytápění, ohřev TUV, spotřebiče)
Při tarifu D02 (ČEZ) náklady/rok celkem cca 46 tis Kč
Při tarifu D45 (ČEZ) náklady/rok celke cca 27 tis. Kč. Pokud za 6 týdnů přesáhne celková spotřeba el.energie více než 1/3 ročních nákladů, je někde něco špatně. V tomto případě se dle mého názoru nemůže jednat o NE dům. Co s tím? Z dostupných údajů lze těžko radit.
Dobrý den, máte někdo zkušenosti s vytápěním přírodním kamenem? Je to prý nějaká novinka.
Dobrý den, pokud máte jakékoliv elektrické topení, mám pro vás zajímavou nabídku.Naše společnost nabízí klientům zařízení na snížení spotřeby elektrické energie o 30 – 40%. Jde o absolutní novinku na trhu a vše je garantováno a patentováno v ČR. Tento produkt byl 15 roků vyvíjen, 5 roků testován a je vyráběn v ČR. Jeho použitelnost je všestranná ( rodinné domy, hotely, sportovní zařízení, sauny, bazény, průmyslová a gastro zařízení …). Návratnost investice je 12 – 36 měsíců. Pokud vás zajímají podrobnosti, kontaktujte mě na soucek.p@eltrick.cz
Lidi ono jde také o to jak ty veškeré bláboly odborníků jsou pravdivé.Ono je třeba se také zamyslet nad tím,kdo kdo bydlíme.On je rozdíl topit v Krkonoších a topit u Prahy.Tady vKrkonoších topíte řádně 6 měsíců a u Prahy kolik.To je ten rozdíl jestli je topení el.nebo plynové.Mám dřevostavbu z roku 1975 a klasické topení plyn kotlem +rozvod+radiátory a topení bych za jiné neměnil.Levnější než kdybych zaplatil těch 80 metráků uhlí,které jsme dříve přes zimu spálili a o dřevě ani nemluvím.Jsme s manželkou nadmíru spokojeni a upozornit chci na to,že máme teplo rádi,protože jsme důchodci ve zralém věku.
Dobrý den, kompletně rekonstruuji 80 let starý dům, investice dosahuje ceny běžného nového rod.domku. Stěna plná cihla tl.40cm, zateplení stěn polystyren 140mm, podlaha 100mm polystyren, podkroví vatou tl. 34cm. Tepelná ztráta bude 12kW (program ZÚ). I zde byste doporučil el. vytápění? Děkuji. Hrabovský
dobrý den,předem děkuji za každou odpověď. Budeme rekonstruovat starý RD, který je z pálených celých cihel, šířka 55cm, obytná plocha přízemí 60m2, podkroví 30m2 V domě budeme topit krb + podlahové vytápění el. kábly. Je pro mě tato varianta výhodná? Samozřejmě ho zateplím a dáme nová okna. A kolikátkou bychom měli zateplit obvodové zdivo?
děkuji blanka
to Jarda -poraďte
Uvadite sice parametry kotle, ale podstatne jsou tepelne ztraty domu pri navrhove teplote. Jde o ztraty prostupem/vetranim/spotrebou teple vody. Existuji i teplotni zisky a zisk z instalovanych spotrebicu, ale to nehraje tak vyznamnou roli. Podivaje se ale na vykon vaseho soucasneho kotle, tak na vytapeni elektrinou rovnou zapomente. Nema cenu to analyzovat.
Clanek sice zajimavy, ale ne prinosny a lajka zavede do slepe ulicky. Pokud stavite nizkoenergeticky dum s podlahovkou, tak pro vas muze byt vyhodne prave tepelne cerpadlo s navratnosti napr. do osmi let oproti vytapeni el. Prave jsem dostal nabidku na TC vzduch-voda Fujitsu s realizaci na klic (vc. el. dotopu, ale je dimenzovano pro muj pripad jako monovalentni v celem roce) za 170 000Kc od firmy, se kterou mam dobre zkusenosti. Parametry systemu jsou pro me pozadavky velmi priznive. Pro rypaly uvedu mnou uvazovany prumerny rocni topny faktor 2,7. Jinak, co treba rovnotlake vetrani s rekuperaci, uspori mi neco? Mozna. Napr. s tepelnym cerpadlem to bude velmi ztratova investice, ale pokud je preference komfort, tak proc ne. Vytapeni peletkami v nizkoenergetickem dome? :) Staci se podivat v jakych vykonech se tyto teplovodni kotle/kamna nabizeji a kolik maji vyzareni do prostoru (pokud jsou v interieru). Takze tabu. Co treba teplovzdusne vytapeni. Od dob, kdy se lide ohrivali u ohne a salavou slozku slunecniho zareni na kterou je clovek navyknuty od pocatku vyvoje jsme si nyni rekli, ze to nepotrebujem a tak v ramci ekonomickych uvah je tu teplovzduch. Mame to v praci a mam z toho poteseni? K certu s tim. A doplnit to klimatizaci? To tam mame taky. V souctu je to nepohoda na kvadrat. Zkratka salava slozka chybi a take teplota vzduchu musi byt v topnem obdobi napr. 26°C. Navic vzduch musi prenaset teplo, tj. vetsi prutok vzduchu, takze zvysena hlucnost systemu. A tak se da pokracovat. Tim chci rict, ptejte se projektantu/odborniku, co vam to tez vypoctou. Obecne nelze oznacit nejaky system za nejlepsi, protoze do toho vstupuji vase pozadavky, stav a financni moznosti. Za zajimavy web povazuji tzb-info. Ale pozor, nektere tam inzerovane systemy jsou jiz po zevrubnem precteni nepouzitelne/k nicemu.
Dobrý den, můj dotaz se netýká RD , ale bytu o rozloze cca 96m2 s výškou stropu 3,13m. Jedná se starý cihlový činžák ještě s původními okny. V současné době používám k vytápění akumulační kamna 3x2KW a 1x6KW. Na elektřinu mám ještě ohřev vody a sporák. Ročně platím kolem 45.000,- za odběr. Při větších mrazech je byt obtížně vytopitelný. Chtěla bych snížit náklady na vytápění a uvažuji o elektrokotli s výkonem asi 9KW.Zajímalo by mě, jestli sazba pro elektrokotle je výhodnější než akumulační a jestli by toto řešení k úspoře.Děkuji za Vaši odpověď.
Vlastním rodinný dům doposud vytápěným pevnými palivy a kotlem DAKON 31KW.Kolik bych (pochopitelně přibližně) platil za el.energii za půlroční topnou sezónu? Děkuji za odpovědi
Jirka – co potřebujete o ion kotli Stafor vědět? Klasický elektrokotel – účinnost 98% stojí zhruba stejně jako kotel STAFOR s COP 157%. S bojlerm ThermBoil máte vyřešenou teplou vodu i vytápění za nějakých 130 tisíc s DPH na klíč. Úspora na nákladech na energie s TČ většinou ani za deset let nepokryje vyšší pořizovací náklady o statisíce. Pokud je překážkou, že nevíte jak to funguje, tak stačí vyhledat Energie do domu (http://jaromir-bednar.webnode.cz/produkty/kotle-stafor/).
Dobrý den, prosím Vás o názor na topnou folii a ionizační kotel, budu řešit vytápění a narazil jsem na tyhle stránky http://www.solarenergy-valdor.cz. Předem děkuji za názory na zmiňované technologie
Ještě dodám, že montovali mi to tito pánové: http://www.elektrikarkokes.cz/
Mám velmi dobré zkušenosti s elektrickým vytápěním bytu. Skvělá regulace a cenově to vyjde na stejno jako jiné topení. A montáž o hodně jednodužší než u jiných typů.
Pro Petra Brykse: Chtěl bych postavit na klíč NED typ Bungalow do 100m2 zastavěné plochy. Poradil byste mi, která firma staví spolehlivě a kvalitně? Uvažuju o Largo 98 RD Rýmařov nebo Habr 105 od GCB. Nebo víte o něčem lepším a levnějším?
Děkuji
:):) můj email Question1@seznam.cz
„pro mipra“ pošli mi prosím tě na tebe e-mail, mám na tebe jeden zásadní dotaz. dik
Vytápění elektřinou u domů s nízkou spotřebou je tedy možné doporučit. Co ale ohřev vody? V těchto domech představují náklady na její ohřev velmi významnou položku a vyplatí se tedy způsobu ohřevu vody věnovat velkou pozornost. Kupříkladu rodina se spotřebou 160 litrů teplé vody za den zaplatí ročně cca 9000 Kč za elektřinu. Tyto náklady lze ale snížit pomocí solárních panelů na cca polovinu. Celý solární systém vyjde na nějakých 90 – 100 tisíc – myslím tím na klíč a s nějakou rozumnou zárukou např. 12 let na panely. Řeknete si dobrý, cena elektřiny poroste, má to smysl.
Co ale řešení které sníží roční náklady na ohřev vody ve stejném objemu na 1800 – 2700,-Kč a přitom pořizovací náklady budou cca stejné? Je taková možnost z ekonomického hlediska lepší? Nechci se zde rozepisovat o technických věcech, ostatně i zde na ekobydlení se již o této možnosti psalo http://www.ekobydleni.eu/energie/termodynamicke-panely-levne-vytapeni-i-ohrev-vody-pro-vas-dum a zájemci si na webu nebo na blogu informace vyhledají. Tímto chci jen říci to, že zatímco do izolací obálky domu lidé investují obrovské peníze, do ohřevu vody, který je již občas dražší než vytápění, se nad rozumnou, mnohem nižší investicí ani nezamýšlejí. Ku své škodě.
Mám teplovodní podlahové vytápění, el.kotel 18Kw do serie zapojený s krbovou vložkou s teplovodním výměníkem 16Kw/ při ohřátí vody ve výměníku termostat el.kotle kotel vypne/+ rozvod horkovzduchu od krbu do ostaních prostor.Domnívám se , že kabely v podlaze by těžko byly úspornější.
Máme 148 m2 (přízemí + podkroví), D45d od UET (JM region), roční fakturace 50tisíc. 75 let starej domek, rozšířenej dole a podkroví 100% nové, vč. vazby, 18+6 izolace, fólie, sádrokartony. Celkem v domě 12 přímotopů AEG. Všude nové el.rozvody, bojler. Náklady plynu by byly počítám aspoň na 50tis/ročně + 24tis elektrika, uhlí se i bojím počítat. Nelze opomenout že elektro (rozvaděče, kabely, bojler, zásuvky, revize, změna tarifu,…) mě vyšlo na 70tis. vč.práce a poplatků, což je oproti jiným alternativám méně jak polovina.
Vytápění elektřinou pro domy s tepelnou ztrátou:
do 3kW ano
3-5kW zlomová hranice
nad 5kW už rozhodně ne.
—————–
Zajímavé rozbory ohledně investic do technologii rodinných domů si přečtěte zde:
http://www.airforum.cz/viewtopic.php?f=18&t=836
Dobrý den, už ani nevím jaká je to doba co řeším topení, a jak:) Koupil jsem starší dum, ale žádná náročná stavba, má přízemí, a podkroví. Rozhodl jsem se následovně zatepluji vnitřek abybc nemusel prohřívat zdivo. Nainstaluji přímotopy co jsem koukal tak jeden stojí cirka 5000korun, a k tomu budu mít krbovou vložku s horkovzduchem. Co vy na to říkáte???
Tak toho bych se bál. Podle mne nejhorší kombinace. Přímotopy nemají žádnou akumulaci, akumulaci ve zdivu se bráníte vnitřním zateplením. Takže vypnete přímotop a za 15 minut máte doma zimu.
Koukám do ceníku a tarif D 45 není za 2,5Kč/kWh ale za 3,2Kč/kWh s DPH a zrovna od v článku propagovaného ČEZu. + cca 5% každoročního zdražení.
Všechny druhy vytápění mají své pro a proti.
Mám vyzkoušeny všechny druhy topení.a zjištění je.
Topný kabel má výhodu v pořizovací ceně rychlosti a učinosti ale to je vše nejaký výpadek sítě a je konec až po obnovení dodávky. Jediná možnost jak změnit topení v takovém domě je kompletní překopávka domu ani by se asi nevyplatila.
Toho se v topném systému kde se prvně ohřívá voda (sice to jsou ztráty) a ta jde buď do podlahovky nebo radiátorů stát nemůže. Voda jde ohřívat jakkoli, elektrika, plyn, tuhá paliva,. Nejde elektrika netopí ani plynový kotel ale jde to řešit UPSkou která zvládně nějakých 150W a kotel zase jede. U topného kabelu to UPS neutáhne leda pořádná elektrocentrála kolem 15Kw. Problémy s elektřinou jak to tak vidím teprve nastanou.
Souhlasím s Liborem. Na kabelech v podlaze se mi nelíbí to, že kolem vodiče vzniká určité elektromagnetické pole. Podlaha musí být dále tepelně co nejvíce vodivá…noo nemusí.., ale pak ztrácíte účinnost, takže přicházejí v úvahu studené kachle, které i v nejtěžším létě chladí jako kráva(já osobně radši koberec než papuče.) Rozmístění nábytku je rovněž podstatný problém. Výzkumy taky celkem slušně dokazují-co se týče podlahovek vesměs-, že v celém domě nejsou zcela ideální. Zahřívají více dolní končetiny, které jsou vlivem toho následně méně prokrvovány od srdce….Na všem se ale zcela jistě najde spousta proti a záleží na každém z nás za co se rozhodne do smrti splácet nemalé peníze :):)…Moje verze je klasický kotel na tuhá paliva s radiátory, se spětnou smyčnou (kde už není voda tak teplá) do podlahovky, umístěné v koupelně, WC a chodbě. Pouze na překlenovací období, kdy nikdo není doma nebo časně z rána, topit doplňkovým způsobem a sice plynem. V obýváku mám krbovky pro sychravý podzim a jaro – kolem komínu krk pro odevzdání max tepla do místnoti kolem komínu……nechci se dotknout žádných z výše uvedených propočtů, ale celkem neprotopím 10.000,-Kč za rok. Samozřejmě si to žádá práci se dřevem a mít možnost jeho uskladnění.Elektrika nebo plyn?záleží na dostupnosti pro každého, jedno je jisté, jsou to energie, které stát nezlevní a vždycky si je nechá zaplatit, takže dle mého je to nalej vylej……….
Reakce na upne prvni prispevek:
Ano, davejte si pozor, podlaha je uplne varici, doporucuji teple ponozky a vyskoke podrazky, aby jste si nespalili slapky!!!! Podlaha ma minimalne 80 stupnu.
Pstatni snad pochopi, ze se jedna o ironii
PS: mam NED vc podlahoveho vytapeni. Abych dum vytopil na 21 stupnu, tak staci, kdyz podlaha ma nejakych 23 stupnu a to i kdyz je venku pod nulou. Pokud je napr -10, tak do podlahy poustim vodu o max teplote 26 stupnu, pricemz podlaha ma o cca 2-3 stupne mene. Podlaha je samozrejem pocitove uplne studena, takze zadne krecove zily nehrozi.
Nejsme všichni stejní a každý bude vždycky preferovat něco jiného. Nelze jednoznačně říct, jaké topení je nejvýhodnější. V každém návrhu vytápění je tolik proměnných, že je dost obtížné všechny správně dosadit. Ideální systém vytápění v jednom domě bude do jiného naprosto nevhodný. Přemýšlel jsem o vytápění nové stavby topnými kabely, které mají řadu výhod a které zde již byly popsány. Je třeba říct také ty nevýhody, které konkrétně mě od tohoto záměru nakonec odradily. Tou první je ztráta volby topit čímkoliv jiným než elektřinou (např TČ,plyn,krbem s TV výměníkem). Chyběla mi taková ta zadní vrátka „co kdyby“. Další nevýhodou el. kabelů v podlaze je nutnost předem si rozmyslet rozmístění nábytku. Topné kabely z principu nemohou být v podlaze pod nábytkem, kde je řekněme snížený odvod tepla z podlahy a tudíž může dojít k přehřátí kabelů a tím k jejich zničení. O tomto problému se, myslím, v této diskuzi nikdo nezmínil. Pokud ano, předem se omlouvám.
Pokud mám jenom eletřinu tak platím za distribuci jenom u elektřiny. Pokud mám k vytápění plyn, tak platím za distribuci i u plynu. To jsou další peníze navíc, které si můžu jako odečíst z částky, kterou zaplatím při topení elektřinou.
@mira.beet
Ano to je pravda, nizsia tarifa je velkou vyhodou elektrickeho kurenia v dome. Ale narazal som na to ze v clanku sa pise o cca rovnakych prevadzkovych nakladoch za hlavnu „vykurovaciu“ energiu cisto len na vykurovanie. cena tepla je predsa pre elektricke kurenie nasobne vyssia pokial sa nejedna o tepelne cerpadlo s dobrym sezonnym COP. za distribuciu sa plati aj pri elektrike aj pri plyne…beriem do uvahy vzdy celkove ceny za kWh alebo mesiac.
Pro energetika:
Vezměte na vědomí, že vše v elektrice je v nižší sazbě. Když máte plyn, tak máte elektřinu ve vyšší sazbě, pak zaplatíte za plyn a navíc plyn. kotel má taky nějakou spotřebu el. energie a navíc platíte plynařům další peníze za distribuci?!
Ako mozu byt priblizne rovnake naklady na vykurovanie plynom a elektrickymi kablami – 11000 – 11500 Kc/rok. ved predsa cena elektriny sa dlhodobo drzi cca 2,5 nasobne vyssia ako je cena plynu v porovnatelnych tarifach. takze v dome s rovnakymi energetickymi narokmi na vykurovanie musia byt rocne prevadzkove naklady podstatne nizsie pri kureni plynom, a to aj pri zohladneni strat – kondez. kotol 96% a elektricka podlahovka tiez ma urcite straty…
Suhlasim s tym ze investicne naklady su podstatne nizsie pri elektrickych kabloch, ale prevadzkove naklady budu vyrazne vyssie sposobene rozdielnymi cenami energii pri rovnakom pocte dodanych kWh – aj so zohladnenim udrzby kotla
Zdravím Vás pane Ripelle, děkuji za Váš článek, protože tyhle informace mi chyběly k definitivnímu rozhodnutí. Vzácně se s Vámi ztotožňuji: Rozhodl jsem se pro stavbu RD v NED v kategorii B a selským rozumem stavím jednoduchý podkrovní dům bez vykýřů,balkonů apod. Rozhodnutý pro el. vytápění jsem už dávno byl(levné pořiz. náklady,provoz nebo taky závislost pouze na el. energii nikoliv ještě pro plyn, když už vše doma funguje na el. energii),ale ještě jsem nebyl rozhodnutý pro el. kabel do všech místností, ale přemýšlel jsem někde nad přímotopy, ale zdá se mi akumulace v podlaze lepší než přímotopné zap. vyp. Bojler jsem taky zkoušel vykoumat, ale asi není nic jednoduššího.Co jsem o tom všem četl, tak se vším s Vámi souhlasím. Ale přece jen se V8s zeptám na to, co si myslíte o samoregulačních kabelech. Děkuji a přeji hodně zdaru!
Dobrý den , rozhoduji se pro systém vytápění novostavby přízemního RD ( 160 m2 obyt.plocha,tep.ztráty 6,58 kW , en.potřeba 47 kWh/m2.rok)a zaujal mne Váš článek.Protože chci v obytných místnostech ( 100 m2) nášlapnou vrstvu dřevěnou (plovoucí podlaha s 4 mm dřeva), nevím jestli bude systém s topnými odporovými dráty vyhovovat pro teplotu v místnostech 22-23 st.C.Vy tyto nášlapné vrstvy v článku nedoporučujete.
Děkuji za ev.odpověď.
Dobrý deň,
v bungalove s tepelnými stratami domu 2,6 kW a s energetickým ukazovateľom vykurovania 20 kWh/m2rok plánujem poriešiť vykurovanie ťažkou kachľovou pecou, ktorá bude projektovaná na 3 kW. V celom dome bude rekuperácia. Doplnkové topenie bude riešené odporovými káblami. Vaše názory?
Rekuperace?? Sociální sebevražda…
Dobrý den,
děláme celoplošné topení,tzn.
tenké hadičky v podlaze,stěně i ve stropě.Bungalov o výměře 160m,množství vody v systému 400 l,pro testování topím patronou 1,5kw,
TČ odpojeno pro objektivní měření,teplota uvnitř všude 22stupňů,teplota v systému 22,7 stupňů.V létě klimatizace celého domu za 2.50 Kč.RD -stavba započata v r.1999,dokončena z rod. důvodů letos,čili není NED ani PD.Stěny poroterm 30 cm+ 10 cm polystyrén.
S pozdravem L.Švarc
toDavid Gorol Plánuji dřevostavbu podobných rozměrů.našel jsem na internetu firmu HS flamingo,mají vnabídce teplovodní vložky určene pro ND s výkonem cca 2kw do vzduchu a 5 do vody.nechybí jim externí přívod vzduchu takže je to dobré kvuli větrotěsnosti u N(klasický krb bere vzduch z místnosti)a cena je dobrá
Dobrý den,
chtěl bych vás poprosit o radu k vytápění nízkoenergetického bungalovu o výměře 160m2.Zatím uvažujeme o kombinaci kvalitní krbové vložky s akumulační nádrží a elektrokotle.
V předešlích vašich komentářích ale upřednostnujete odporové kabely v podlaze tak nevím?
Moc děkuji za odpověď
Dagmar: A co zapátrat po infrapanelech, které ohřívají protější plochu infravlněním. Pokud by se umístily na strop, by mohly ohřívat podlahu.
Dobrý den,
v rodinném domku bychom chtěli přímotopy Ekoflex nahradit olejovými radiátory alespoň v některých místnostech. Je možné to udělat bez úpravy elektrického systému? Od olejových radiátorů si slibujeme větší výhřevnost a také naakumulované teplo, které by se uvolňovalo v době VT, kdy přímotopy netopí.
Děkuji Vám za odpověď.
Anna.
nebo zavolejte na 774 72 92 82 a poradím
to Dagmar:
Dobrý den,
Zkuste přímotopy s akumulací. Doporučuji značku Thermotec, mají 30 let záruku.
Dobrý den,
obracím se sem s prosbou o radu ohledně vytápění dřevostavby přímotopy. Dům si pořídil manžel před lety, já jsem se nastěhovala až do „hotového“ a jsem ze způsobu vytápění trochu rozpačitá. Manžel pořídil dům přesně podle projektu, tedy i s vypočítanými přímotopy. Omlouvám se, ale zkratky technické zkratky moc neovládám a nejsem schopna ani říct naši spotřebu, protože začínám topit pořádně teprve první sezonu. Máme 8-mi měsíční dítě, které se batolí stále po zemi a potřebuje mít stálou teplotu (kolem 22 stupňů). Jednak se chci zeptat někoho, kdo přímotopy má, jak s nimi efektivně topit? Topíte například i v noci? Když totiž přímotopy nastavíme, aby sepnuly například v 5 hodin ráno, je sice po sedmé hodině v celém spodním patře 23 stupňů, ale 7.20 začíná silný proud (tedy hodinu zase chladneme a je to citelně znát – pokles klidně o 1,5 stupňů), pak hodina a půl topení, opět hodinu chladneme a ještě jednou se to zopakuje. Dopoledne prostě není možné udržet žádnou konstantní teplotu, o nějaké regulaci a nastavení např. na 22 stupňů vůbec nemluvím, protože aby mi to moc nevychladlo, topím v těch topicích periodách v podstatě naplno. Ještě pro vysvětlení. V dolní obytné části je velká kuchyň (bohužel se 4 velkými okny) a obývák, který má otevřené schodiště do druhého patra, kde plynule navazuje malá chodba. V podstatě 3mi přímotopy (každý o výkonu 1000 W) vytápíme obrovský prostor a hodně tepla uniká nahoru (nejtepleji z celého domu je na schodišti), naopak u podlahy, po které malý leze, je pochopitelně daleko nejchladněji. Máme ještě krb, tím manžel topil často, když bydlel sám, nebo když jsme byli 2. S malým dítětem si moc neumím představit, jak stále přikládám, navíc občas unikne do prostoru i trocha kouře i popela, takže se mi to na každodenní topení, jak by si manžel asi představoval, nezdá vhodné. Zatím není moc zima, přes den jsou teploty kolem 10 stupňů, ale obávám se nižších teplot, to možná dopoledne bez krbu vůbec nepůjde.
Topím špatně? Měla bych například topit i nahoře a tím pádem by tolik tepla zezdola neunikalo? Ale zase mi to přijde zbytečné, jsme se synem přes den dole, nahoru chodíme jen spát, jsou tam ložnice. Nebo naopak , mám dole topit celou noc? Ale dům moc teplo neakumuluje, je to dřevostavba, tak nevím, zda to není i zbytečné. Dajií se klasické přímotopy nahradit něcím, co třeba trochu naakumuluje teplo, abychom lépe překlenuli ty hodinové výpadky? Daly by se například přímotopy nahradit olejovými radiátory? (jenže půjdou pak nainstalovat do toho našeho „přímotopového okruhu“? Z loňské zimy si pamatuji, že když je pod nulou, jsou ty výpadky cítit velmi intenzivně, zima proniká do domu rychle. Nebo máme reálně uvažovat nad jiným systémem vytápení? Podotýkám, že v domě momentálně nejsou žádné rozvody na topení, neboť projekt počítal s těmi přímotopy a dům byl prodáván jako „nízkoenegetický“. Jsem z toho poměrně nešťastná, manžel má tendenci hubovat, že moc topím a moc protopím a mě přitom připadá, že tu opravdu nijak vedro nemáme a to je teprve říjen. Prosím o radu, jak efektivně topit přímotopy, zda by nám pomohly jiné typy přímotopů.
Děkuji moc.
Oprava:Plast.okna 6-komorova U-0,5.
Dobry den,
potreboval bych poradit.Stavim nizkoenergeticky dum(bungalov s obytnym podkrovim)zastavena plocha 107m,podlahova plocha 160m.Stojim pred problemem,jak vyresit vytapeni.Projektant mi navrhl podlahove vytapeni el.rosty,lide z okoli me desi,ze naklady na vytapeni budou vysoke.Nechal jsem si udelat cenovou nabidku na tep.cerpadlo zeme-voda s tepl.podlahovym vytapenim(poriz.naklady cca 440tis.kc)tep.cerpadlo vzduch-voda mi nedoporucuji z duvodu nizsi ucinnosti pri vetsich mrazech.Spolecnost,ktera mi delala nabidku na tep.cerpadlo mi vypocitala tep.ztraty 8,3 coz se mi zda hodne pri skladbe obvodovych sten,omitka,120mm polystyren,osb deska,150mm vata,osb deska,vata 60mm a dve vrstvy sadrokartonu+omitka(celkova sire obvodovych sten 37cm).Plast.okna 6-komorova U-0,6.Uz nevim k cemu se priklonit a jake volit vytapeni.premyslel jsem take o rekuperaci v kombinaci s el.podlahovym vytapenim.Prosim o radu.Dekuji
Dobrý den,
mohu zde dát naše vlastní zkušenosti:
novostavba rodinný dům s TZ s 5,7 KW.
Topení: obývák, kuchyň, chodby, koupelny topné kabely, 4 pokoje přímotopy.
Spotřeba el. energie (od 24.11.10) do dnes NT cca 7 MWh a VT cca 0,75 MW (tip, do 24.11.11 NT 9 a VT 1 MW). Takže zde psaných 18 tisíc určitě nedosáhnem a to jsme topili i krbovými kamny. Je pravda, že žena je na mateřské takže topíme furt a je to novostavba (první rok bydlení, takže očekávám i vyšší spotřebu). Dle mě reálně se dá cca za 24 tis. vyjít což je super.
Jen bych chtěl upozornit na nízkoenergetické domy a krby a krbové kamna. Horko těžko budete shánět něco s tak malým topným účinkem (my máme 5,5 KW) a i tak, při dobrém zateplení se prostě děje to, že v jedné místnosti je neúměrně teplo oproti ostatním (ano zde by pomohlo rozvádět teplý vzduch do místností, ale nelíbí se mi usedlý prach v průducích, dle mě to musí i kondenzovat v některých částech, takže plíseň a v neposlední řadě přenášení hluku, ano toto vše by se asi dalo nějak dořešit, ale jsou to dodatečné náklady a to né nikterak nízké).
Zatím co vím, co ještě změním, do obývacího pokoje nainstaluju přímotom (investice cca 1400 kč), na rychlé a krátké přitápění je to vhodnější jak podlahovka a rozhodl jsem se netopit kamnama (tu úsporu cca 2 tis. ročně radši oželím, než práce kolem dřeva, někde se musí uskladnit, zvýšená prašnost v místnosti kde hoří, nosení nepořádku se dřevem), takže můžu jen dodat, že kamna s celkovou cenou cca 50 tisíc (25 komín, 25 kamna) byla špatná investice :-(.
Jinak souhlas, elektřinou topit v baráku s nízkou spotřebou je nyní asi nejvýhodnější (poměr pořizovací náklady a pak spotřeba) a pokud je barák extra úsporný, určitě bych nedělal krb či kamna. Pokud jen pro dobrý pocit, tak jen lihové :-)
Máme 5 let starý RD-bungalov o ploše cca 165m2 s podlahovým topením plynem plus teplovzdušní krb. Absolutně nejnevýhodnější kombinace! Doregulovat součinnost vodního systému v podlaze po zatopení a dotopení v krbu je absolutně nemožné. NIKDY VÍCE!
Teď stavím barák pro švagra ve stylu nízkoenergetické stavby obdélnikového půdorysu s orientaci oken převážně na J a JZ(z tvárnic KM Beta 240mm + 200mm šedý polystyrén).
Rozhodnutí padlo na topení elektrickými odporovými dráty v anhydridovém potěru s regulací v každé místnosti + zásobník TUV 200 litrů. K tomu samozřejmě krb nebo krbová kamna v obyváku pro příležitostné zatopení.
Pevně doufám že s touto variantou neprohloupí a budou i bez plynové přípojky mnohem spokojenější.
Dobrý den, rád bych se zeptal, zda u mého rodinného domu, který je zateplený o dvou podlaží a celkové ploše 160m2 bych měl použít lepí řešení na vytápění než je kotel na pevná paliva jako černé uhlí při kotli o výkonu 15kw?
Je něco efektivnějšího a levnějšího s nízkými pořizovacími náklady?
Děkuji za odpověď,Fanda