Vytápění rodinného domu elektřinou – výhodnější než plyn?
Výtapění elektřinou je doslova ožehavé téma. Přinášíme proto rozhovor o vytápění rodinného domu pomocí elektrické energie se zastáncem tohoto řešení, panem Stanislavem Ripplem. Pracuje již několik let jako projektant pozemních staveb pro stavební firmu DK1. Ta doporučuje systém elektrického vytápění do všech nových nízkoenergetických domů.
Už při našem prvním setkání jste tvrdil, že nejúspornější z hlediska nákladů na vytápění klasického nízkoenergetického rodinného domu je elektřina. Můžete to rozvést?
Bc. Stanislav Rippel: Díky letité zkušenosti s výstavbou rodinných domů v nízkoenergetickém standardu naše firma DK1 došla k závěru, s kterým se naprosto ztotožňuji, že optimální rovnováhou mezi pořizovací cenou topného systému, provozními náklady na vytápění, komfortem, údržbou a návratností investic jednoznačně vítězí elektrická energie. Než utrácet nemalé částky za dnešní trendy v oblasti vytápění, jako jsou tepelná čerpadla, solární systémy, kotle na peletky apod., je mnohem efektivnější, a bezesporu komfortnější, investovat do poměrně levného systému elektrického vytápění. Podotýkám, že mluvíme pouze o novostavbách rodinných domů v nízkoenergetickém standardu.
Naše čtenáře samozřejmě zajímá především pořizovací cena a budoucí náklady. Můžete své tvrzení podložit konkrétními čísly nebo propočtem?
Pro srovnání mohu uvést jeden příklad za všechny. Dva zrealizované rodinné domy stejných rozměrů, stejně velké vytápěné plochy (113 m2), zastavěné plochy (72 m2), se stejnými tepelnými ztrátami (5,5 kW). Jeden je vytápěn elektrickou energií, druhý plynem. Celkové pořizovací náklady na elektrické vytápění byly 80 000 Kč (topné kabely, termostaty), na plynové topení 150 000 Kč (plynovodní přípojka a vnitřní rozvody plynu, kotel, rozvody, otopná tělesa). Náklady na elektrickou energii jsou u elektricky vytápěného domu cca 18 000 Kč/rok (z toho přibližně 11 000 Kč/rok za vytápění elektřinou), u plynem vytápěného domu také 18 000 Kč/rok za dodávku plynu (z toho přibližně 11 500 Kč/rok za vytápění plynem) a k tomu je třeba připočíst cca dalších 12 000 kč za elektrickou energii. Když porovnáme tyto hodnoty, tak je zřejmé, co je výhodnější. Nehledě na komfort, údržbu apod. S tepelným čerpadlem se to má následně. Pořizovací cena tepelného čerpadla a systému vytápění je pro daný rodinný dům minimálně 350 000 Kč (cena je ovšem závislá na typu tepelného čerpadla – země-voda, voda-voda, vzduch-voda, zda vrty či kolektory, atd.). Samozřejmě se sníží náklady na energie na cca 9 500 Kč/rok. Při dané úspoře 8 500 Kč/rok, což není málo, se postavme před otázku, kdy se nám náklady na pořízení tepelného čerpadla vrátí. Za elektrické vytápění dáme 80 000 Kč, za tepelné čerpadlo 350 000 Kč. Rozdíl těchto cen činí 270 000 Kč. Rozdíl podělíme částkou 8 500 Kč a dostáváme návratnost 31 let. Za 31 let nám tepelné čerpadlo teprve začne vydělávat. Každý ať se sám podívá, jakou životnost tepelného čerpadla udávají výrobci. Nemluvě o nákladech na servis a údržbu tepelného čerpadla, složitosti systému, ve kterém se málokdo vyzná, možnosti poruchy a i spotřebě elektrické energie.
Předpokládám, že při návrhu nového rodinného domu, který bude využívat elektrické topení, je nutné ctít zásady nízkoenergetické stavby?
Jistě, vždy je důležité navrhnout dům tak, aby byly dodrženy tyto zásady. Navržený dům musí splňovat tepelně technické požadavky dané normou ČSN 73 05 40. Neméně důležité je i optimální vnitřní dispoziční řešení s ideální orientací jednotlivých místností dle účelu ke světovým stranám, geometrie rodinného domu – jednoduché půdorysné tvary bez zbytečných a nepraktických výklenků, arkýřů, vikýřů, balkónů apod. Tyto prvky jsou nevhodné z hlediska vzniku nepříznivých tepelných mostů, tepelných vazeb, zvětšení ochlazované plochy a tím navýšení tepelných ztrát. Skloubením těchto aspektů dostáváme rodinný dům v nízkoenergetickém standardu, který je normově dán roční plošnou měrnou potřebou tepla na vytápění do 50 kWh/(m2.rok). Domy stavěné naší firmou DK1 mají roční plošnou měrnou potřebu tepla na vytápění 20–25 kWh/(m2.rok).
Je nějaký cenový rozdíl mezi domem, kde se bude topit plynem a rodinným domem se systémem elektrického vytápění? Mám na mysli speciální stavební úpravy nebo například dodatečné tepelné izolace?
Cenové i jiné rozdíly zde nejsou. Tepelné izolace v nízkoenergetickém standardu jsou u všech rodinných domů stejné.
A ohřev vody? Mnohým při pomyšlení, že budou ohřívat vodu pomoci elektrické energie, vstávají takříkajíc „vlasy na hlavě“.
Odpověď je jednoduchá – ohřev teplé vody je u našich rodinných domů bojlerem o objemu 160 l. Dnešní bojlery jsou tak propracované z hlediska ohřevu, dohřevu, vrstveného ohřevu, izolace, rychlosti a zmenšení nákladů, že si těžko dovedu představit něco vhodnějšího do nízkoenergetických rodinných domů. Při vyhodnocení prostých nákladů vyjde ohřev teplé užitkové vody tepelným čerpadlem nebo solárními panely lépe, ovšem při započtení dalších nákladů a problémy s množstvím „vařící“ vody v létě, se ekonomika provozu a návratnost ztrácí v nedohlednu. Navíc a to je nejdůležitější – el. bojler (tak jako celý provoz rodinného domu) spadá pod nízký (zvýhodněný) tarif, takže ohřev vody je to poslední, co bych řešil. Normově je celková spotřeba vody na jednoho člena domácnosti 120 l (hygiena, praní, mytí nádobí, WC atd.) z toho asi 55 l teplé vody. Jen pro představu – na sprchování spotřebujete normově 25 l teplé vody, na vanu až 80 l teplé vody, na mytí nádobí 5–10 l teplé vody. Objem bojleru je 160 l – to bohatě vystačí a pro případ okamžité potřeby většího množství teplé vody existuje na mnoha kvalitních bojlerech rychloohřev, s jehož pomocí se ohřeje velké množství vody za velmi krátkou dobu.
Vzpomenete si i na jiné důvody, proč použít při stavbě nového rodinného domu systém elektrického vytápění?
Systém, který používáme, je podlahové vytápění topnými odporovými kabely. Předností tohoto systému je rovnoměrné rozptýlení tepla do prostoru oproti konvenčnímu vytápění, u kterého dochází k víření prachu. Komfort podlahového vytápění je jednoznačný. Velkou výhodou elektrického vytápění je, že můžeme teplotu v každé místnosti regulovat zvlášť. V každé místnosti je instalován prostorový termostat (může být programovatelný – digitální, nebo neprogramovatelný – analogový), který hlídá vnitřní teplotu místnosti, podle toho, jak si ji nastavíme. Ještě bych zmínil skutečnost, že když si pořídíte elektrické vytápění rodinného domu, dostanete od ČEZu možnost nastavit si zvýhodněný tarif D 45. Oproti klasickému tarifu cca 4,65 Kč/kWh Vám budou účtovat pouze cca 2,5 Kč/kWh. To jen pro ty, kteří stále polemizují nad tím, že je elektřina tak drahá.
Podmínkou je podlahové elektrické topení?
Podmínkou to určitě není. Při pořízení elektrických konvektorů se ještě sníží pořizovací náklady systému vytápění. Účinnost a především komfort je ale s podlahovým vytápěním nesrovnatelný. Navíc přímotopy ruší vzhled interiéru.
Jaké jsou reakce a reference zákazníku, kteří si již vytápění elektrickou energii pořídili?
Naše zákazníky z let minulých samozřejmě oslovujeme a ptáme se, jak jim rodinný dům funguje i po této stránce, jsou-li spokojeni či nikoli. U 100% zákazníků je naprostá spokojenost. Vedeme si statistiku, kde porovnáváme náklady spojené s vytápěním. Čísla mluví za vše. Když k nám zavítá nový zákazník, pochopitelně se ptá na srovnání nákladů na vytápění elektrické energie s jiným systémem. Tato položka má v rozpočtu nemalý význam, nejen pro prvotní investici, ale především do budoucna.
Můžete nám na závěr několika slovy shrnout, proč by se člověk měl rozhodnout pro instalaci elektrického vytápění?
Na závěr bych jen shrnul výše uvedené. Proč tento způsob vytápění? Pro domy v nízkoenergetickém standardu, splňující normové požadavky a respektující zásady návrhu nízkoenergetické stavby, se tepelná čerpadla a podobné úsporné systémy nevyplatí a návratnost je vzhledem k zatím příliš vysokým pořizovacím nákladům v nedohlednu. Takže, pokud se nejedná o větší členitou novostavbu či rekonstrukci většího stávajícího rodinného domu (kde je eliminace a podchycení tepelných mostů a tepelných vazeb téměř neproveditelná), je jiný systém vytápění než elektrická energie dle mého názoru vyhazování peněz.
Děkuji za Váš čas.
Názor nechť si udělá každý sám. Jedinou otázkou, kterou může zákazníky trápit, je těžko odhadnutelný růst ceny elektrické energie. Avšak to samé platí i o zemním plynu, kde navíc musíme počítat i s těžko odhadnutelným vývojem v politicky nestabilních státech.
Co se týče ekologické zátěže – v dnešní době se většina elektrické energie vyrábí v úhelných elektrárnách. Avšak s nezadržitelným rozvojem obnovitelných zdrojů se otázka ekologičnosti elektrické energie posouvá do zcela jiné roviny.
Pokud má někdo zájem panu Ripplovi položit otázku, může použít diskuzi pod článkem. Pan Rippel slíbil, že na dotazy směřující k tématu rád odpoví.
Ludia, rozmyslali ste niekedy nad tym, ci je zdrave mat pol zivota pod sebou pretekajucu vodu, alebo nedajboze elektricke kable – vykurovanie drotmi? Viete o tom, ze frekvencia el. siete 50Hz je zdraviu skodliva? Zenieme sa za usporami, ale dlhodobe nasledky podlahoveho vykurovania (hlavne elektrickeho) nepozname. A nieco ako elektrosmog vam uz asi vobec nic nehovori…
Nesmysl!!!! Ze zkušenosti vím že to je nejdražší řešení!
Na internetu jsem narazil na Švédské vytápění OPTIHEAT které používá k ohřevu elektřinu a jako topné médium je užívána voda ( takže elektrokotel ) výrobce udává úsporu až 30% od klasického podlahového topení a až 50% od elektrických přímotopů. Co si o tommyslíte.
Děkuji Radek
Dobrý den pane Rippele,pozorně sleduji Vaše komentáře k podlahovému el.vytápění.Mám na Vás dvě otázky :
1. Jak je to s rozmístěním nábytku na podlaze,kde je instalováno podlahové el.topení? Musí být na nožičkách,aby se odporové kabely nepřehřívaly?
2.Stavbu RD domu plánujeme v úsporné energetické náročnosti,ale bez rekuperace vzduchu,roční spotřeba energie bude cca 80 -100kWh/m2 za rok,na stavbu RD chceme použít cihlové bloky Porotherm 50 eco plus bez jakékoliv izolace.Děkuji za odpověď Honza
Dobrý den pane Rippel,
nevím jestli se na tuto diskusi ještě podíváte a budete mít možnost mě odpovědět, ale pro případ že ano, mám dotaz.
Jak výhodně a nevýhodně vydíte topení rekuperační jednotkou v nízkoenergetickém domu. A jaké má podle Vás přednosti a naopak nevýhody. Chtěl bych si ho pořídit z důvodu úspornoti, ale i z důvodu že chci dřevěnou podlahu v obýváku a kuchyni. (bungalov 4+1)
Děkuji Vám za názor
PS: už jste mě zvyklal od dřevostavby, tak ještě to topení…
Dřevostavba vs. zděný domek rozhodla hlavně cena, protože je uplně stejná. Původně jsem myslel, že je o moc levnější, ale není.
Zdravím všechny
Zbyněk
Postavit srovnání nákladů na dvou objektech, přičemž v jednom z nich uživatelé víc jak dvojnásobnou spotřebu tepla na topení (čirou náhodou v tom s plynem), je docela těžký kalibr. Dům s plynovým kotlem utratí za topení 11500Kč/rok při ceně plynu cca 1,2 Kč/kWh oproti 11000Kč/rok při ceně elektřiny 2,4 Kč/kWh. Dále cena elektřiny na vytápění za posledních 10 let vzrostla cca 4x, cena plynu cca 2,5x. Plynové topení lze celkem bezbolestně předělat na elektrické nebo na tepelné čerpadlo, opačně to nelze. Takže obdivuji lidi, kteří v tom mají tak strašně jasno.
Vytápět elektřinou nízkoenergetický dům je na konkrétním zvážení a často se to při malých tepelných ztrátách vyplatí. Kde se vytápění elektřinou vyplatí celkem jednoznačně, je pasivní dům.
Přeji těm co mají přímotopy, aby ČEZ po bezhlavé výstavbě slunečních elektráren a větrníků v EU nemusel víc prosazovat akumulační tarify na úkor přímotopných, byl by to celkem logický krok. Nkonec již jsme jeden kotrmelec s cenami přímotopu zažili.
Tímto bych chtěl poděkovat panu Ripplovi za trpělivost a ochotu s jakou odpovídal na položené dotazy. Věřím, že se v dohledné době opět setkáme u dalšího zajimavého tématu.
Vážení čtenáři a příznivci tohoto tématu.
Velice rád jsem s Vámi debatoval a odpovídal na Vaše dotazy. Bohužel z mé časové zaneprázdněnosti nebudu mít již šanci na Vaše dotazy odpovídat.
Děkuji za Vaši přízeň.
S pozdravem
Stanislav Rippel
pro pana Davida Gorola:
Zdravím. Pokud má Vaše dřevostavba opravdu tepelné ztráty 5,05 kW, tak bych šel určitě do el. vytápění v kombinaci s krbem nebo krb. kamny v obývacím pokoji. Tam kde uvažujete ker. dlažbu, bych navrhnul podlahové vytápění, ale ne rohože, nybrž odporové kabely – kabely jsou levnější – ušetříte a účinnost je stejná. Tam kde máte dřevěnou podlahu a koberce si dokážu představit el. přímotopy (podlahovka je také možná).
Co se týče životnosti topných rohoží a el. kabelů, tak se vesměs udává 20-25 let, což koresponduje s jakýmkoli jiným trubkovým topným systémem (plus mínus 5 let). Už jsem se tolikrát setkal s tím, že po 25 (30) let se mění celý topný systém RD. To je naprosto přirozený jev ve stavebnictví (obnova TZB).
A co se týče elektrokotle, tak do toho bych určitě nešel – viz. odpověď vyše.
S pozdravem S. Rippel
pro pana Stepan H.:
Dobrý den,
pokud již systém s teplovzdučným vytápěním funguje v Německu s takovou spotřebou eneergie, tak nevidím důvod, proč by b
nefungoval i u nás. Jen si kladu otázku, jak to bude s cenou. Takovéto systémy jsou určitě mnohonásobně drahší pořizovací cenou a složitější, co se týče údržby, oproti systému el. vytápění, o kterém je článek.
Zde asi bude záležet na Vaší volbě, zda chce ušetřit na pořizovacích nákladech či nikoli. Pokud si ale chcete postavit dům v nizkoenergetickém standardu, tak dle mého názoru je zbytečné navrhovat jiný drahší systém, než je nezbytně nutné.
Teplovzdušné vytápění má tu nevýhodu, že výří prach a osoby, které jsou citlivější na průvan často trpí bolestí hlavy a necítí se v takovém prostředí dobře. Už u prodění vzduchu okolo 0,5 m/s je u citlivých osob problém.
Ovšem myšlenka kombinace teplovzdušného vytápění s klimatizací, kterou jistě oceníte v horkých letních dnech, je hodně zajímavá.
Vše záleží na Vašich finančních možnostech. S pozdravem S. Rippel
Dobrý den,
má také otázku na vytápění opět :)
Máme navržen rodinný domek 7,5 x 9m a je to ale vámi neuznávaná difuzně otevřená dřevostavba. Obvodove zdi u O.19 a celková stráta baráčku je 5,05KW. Žena zde chce krb, tak jsem nejprve uvažoval o teplovodní vložce, ale investice by se dle mého nevrátila. V koupelnách byly navržené topné rohože pro pohodu. Navrhoval by jste tedy topné rohože i do ostatních místností? V přízemí je dlažba všude kromě obývacího pokoje, zde je dřevěná podlaha(Prkna a ne plovoučka či cosi) a v patře jsou vesměs koberce položené na betonové mazanině. Jaká je životnost topných rohoží a kolik by se tak ročně protopilo? Elektrokotel by asi vyšel mnohem dráž že?
Děkuji za informace
Gorol
Zdravim Vas pane Rippel, jsem laik co se tyce vytapeni rod. domu, ale tyto veci me silne zajimaji z toho duvodu, ze jsem rozhodnut si na stara kolena postavit domecek. Bude to drevostavba. Ctu o primotopech, podlahovem vytapeni, elektrokotlech, solarech….. V teto dbe ziju v byte, v drevostavbe,kde je jakysi elektrokotel, ktery vytapi cely byt horkym vzduchem.Ta jednotkas ma zabudovam i klimatizacni system, takze v lete si chladim.Zajimalo by me, zda je mozne i u nas doma, v Cesku mit neco podobneho. Mam dojem, ze se neco podobneho vyrabi v Nemecku.( PRIKLAD: spotreba za mesic leden byla 1 383kWh)Dekuju moc a moc za vyjadreni a znovu dekuju za to ze se tomuto tematu venujete pro sirokou verejnost. Zdravi a uspech preje Stepan H.
Pro pana Rippela:
1. Nevím, proč stále zdůrazňujete, že el. vytápění je vhodné (jen?) pro dobře izolované domy. Ať budu ve špatně izolovaném domě topit plynem nebo elektřinou, vždy budu mít větší náklady než v dobře izolovaném domě.
2. Pokud stavíte domy s podlahovým topením, asi tam budou vyšší náklady na izolaci podlah, alespoň v přízemí, než v porovnávaném domě s plynovým topením.
Podpis k výše uvedenému přízpěvku – 36
pro Irenu Matuškovou:
Dobrý den,
co se týče doporučení el. energie jako hlavní zdroj vytápění pro Váš dům, tak ano. Krb, jako doplňující a alternativní zdroj vytápění, je dobrá volba. V koupelně doporučuji zmíněný topný žebřík kombinovat s podlahovým nebo přímotopným el. vytápěním.
Ohledně zdravotních problémů, které má Vaše rodina a použití podlahového vytápění v této návaznosti, Vám nejsem schopen odpovědět, jelikož jsem se o tyto problémy až tak nezajímal. Budete muset oslovit jiného odborníka, spíše lékaře a pak se rozhodnout.
Samozřejmě lze el. vytápění i tak použít – el. přímotopy.
dobry den to ja zas uvazuji o pasivnim dome!
krb je nevhodny kvuli regulaci a kominu max krb na biolih coz jen asi jako doplnek
plyn do PD neni take moc vhodny
tepelne cerpadlo jen za predpokladu dotaci od statu coz ted je v nedohlednu a porizovaci naklady jsou veleke
takze me napada taky topit el. ale mit panely na strese + kolektory a letni nezadouci ohrivani vody by se dalo vyresit (i kdyz nemam bazen) jen nakou nadrzi s vodou v pripade prebytku.
vim ze tu resite spise nizkoenergeticke domy a pd je drassi ale radsi barak zateplym dostatecne nez platit vysoke naroky energii ktera do budoucna neklesne ani se nezastavi.navic EU do roku 2020 chce aby se staveli domy v Pasivnim standartu ale tak rychle to urcite nebude zeee!? :-))
Dobrý den pane Rippel,
chtěla bych se Vás zeptat, budeme stavět RD bungalow, obytná plocha 110 m2, nosné zdi Ytong 30+10 polystyren. Velice se nám líbí vytápění elektr. kabely, které doporučujete, ale máme k tomu ještě dotaz. Jakým způsobem vytápět koupelnu (elektr. žebříky, především kvůli sušení ručníků). V domě bude v obývacím pokoji, který je zároveň spojen s kuchyní a jídelnou, krb. Uvažujeme o tomto podlahovém vytápení, avšak jsme se dočetli, že toto není vhodné pro lidi s onemocněním křečových žil a trombóz. A tím prosím trpí celá naše rodina. Můžeme si dovolit vzhledem k našim zdravotním problémům zmíněný druh vytápění?
Předem děkujeme a netrpělivě čekáme na Vaši odpověď.
Dotaz – Podlahové krytiny nejlépe co nejméně tepelně izolační, t.j. dlažba, lino, plovoucí podlaha, pokud chcete dřevo, tak se dodávají upravené palubky vhodné pro podlahovku. Koberec – pokuď nebude po celé ploše, ale třeba pod stolkem, se dá kabely obejít.
Připomínka – samozřejmě je možné, že ceny budou růst, ale cena elektřiny se fakticky odvozuje od ceny plynu(tedy ropy), zdražuje se tedy v poměru stejně, u el. energie ale nejsou takový výkyvy.
Také přemýšlím o tom, co do budoucna bude palivem.
Elekřina: bude vždy, není nahraditelná jiným typem energie, snadná doprava.
Plyn: zásoby nejsou nekonečné, jak budou ubývat, tak se bude cena zvedat. Až se Rusům bude chtít, zavřou ventily
Fosilní paliva: žádná budoucnost, ani co se týče alternativních paliv (biomasa, dřevo), takovou produkci naše planeta nemá
Podle mého názoru půjde věda cestou hledání bezpečných jaderných reaktorů nebo podobných zdrojů energie .
Jde o to, že peníze, které ušetříte instalací el. podlahového vytápění by jste měli tak jako tak investovat do domu, ale v podobě zabránění tepelným ztrátám objektu. Jsou domy, které mají téměř nulovou tepelnou ztrátu a jsou stavěny svépomocí, ono to při troše šikovnosti až takový problém není. Jde jenom o to, aby si to investor pohlídal, ale už u projektu a základové desky.
Dobrý den, díky za článek. Mám jeden dotaz a jednu připomínku.
Jaké podlahové krytiny lze použít na podlahy s odporovými kabely? Co koberec?
Při použití odporových kabelů jako systému vytápění vidím problém v tom, že jste odkázáni pouze na elektriku. Na tento systém nelze v budoucnu připojit nic dalšího, nejsou rozvody vody po domě. Znamená to, že pokud ceny elektřiny enormě vzrostou, nemůžete připojit jiný zdroj tepla (žádný kotel, čerpadlo, …). Pokud nepočítám krb, jste už odkázání pouze na el.
Děkuji za reakci
Chtěl bych poděkovat za upřímný a výstižný přízpěvek od Petra Brykse. Děkuji Vám Petře.
pro Darinu Nezvalovou:
Asi už tušíte (viz. článek), co Vám doporučím jako hlavní zdroj vytápění, doplňkově si do obývacího prostoru nainstalujte krb, nebo krbová kamna a není co řešit. Takové komplikovanosti, které popisujete, bych si určitě do vlastního domu nedal. Proč tak složitě, když to jde jednoduše a hlavně levněji (viz. příspěvek Petra Brykse). Přebytky vody nevyřešíte, pokud nebudete mít bazén, který tuto vařící vodu v létě bude optimálně využívat, soláry bez bazénu je tak trochu neuváženost. V létě bude tato vařící voda obíhat pořád dokola v potrubí (pokud ji nebudete zrovna v domácnosti využívat) a bude se automaticky směšovat se studenou vodou (bez bazénu, naprosto zbytečně). A tato cirkulace si také vyžádá své náklady (spotřeba el. energie je u oběhového čerpadla dosti značná). Co se týče dlouhé výhřevnosti podlah, jak píšete, tak el. podlahové vytápění má tu skvělou výhodu, že regulaci teploty v místnosti zajišťují termostaty, které se dají lehce naprogramovat tak, že příjdete do vyhřátého domu.
pro Petru Stahl.:
U Vás je to otázka Petro. Nejdříve bych si udělal tepelně technický posudek, ze kterého budou zřejmé tepelně technické vlastnosti těchto zdí, pak bych si vypočítal tepelné ztráty bytu. A až pak bych se rozhodoval, jaký zdroj vytápění zvolit. Takhle Vám asi neporadím a nedovedu to odhadnout, budete muset za odborníkem, který Vám provede dané tepelně technické posouzení a návrh topení.
Ať se Vám všem daří.
Z vlastní zkušenosti:
náš RD podkrovní, zdi 44Porotherm + 10cm polystyren.
1. Doporučil bych bungalov s kvalitním zateplením stropu,obytné podkroví je marnotratnost.
2. Jak bylo výše uvedeno, nesmyslné výklenky mi nadělali jenom problémy, cena takového výklenku je neskutečná v porovnání s nekomplikovanou rovnou zdí, tepelné mosty nepočítaje.
3. Mám klasické teplovodní topení s kotlem, cena byla cca 170 000,- + doplňkové el. podlahové vytápění. Pokud nejsou teploty pod nulou, doplňkové el. podlahové vytápění dům v pohodě vytopí, a to ho mám pouze ve třech místnostech!!! Pokud bych měl jako hlavní el. podlahové vytápění, ušetřil bych cca 100 000,- a tyto peníze jsem mohl investovat do ještě kvalitnějšího zateplení a rekuperace a krbu. Takhle jsem peníze narval topenářům a teď se biju do hlavy.
Takže moje doporučení – bungalov, nejkvalitnější zateplení, rekuperace, el. podlahové vytápění s kvalitní regulací. Pak vaše náklady na teplo budou opravdu minimální s maximální tepelnou pohodou za přijatelné peníze. Plyn Vám může kdokoliv kdykoliv zastavit.
Celý systém je postaven na aktuálni nízké ceně NT, která se múže v budoucnu radikálně změnit .Aktuálně Velká výhoda že celá domácnost používa NT je obrovsé plus pro celkové naklady.K tomu plynu ta cena za ročni spotřebu je při nízkoenergetickém standartu příliš vysoká ,neco je spatně .Není použit kvalitni kondenzačni kotel ,vysoké naroky na teplotu v domě,špatna nebo špatně nastavená regulace .Dva identycké domy s rozdílnými nároky obyvatel na komfort vykazují také rozdílné náklady za energie.Také je duležite mit dva nezávislé zdroje vytápění, stačí klasický krb který v přpadě výpadku temperuje domácnost.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, máme přízemní byt ve staré cihlové zástavbě, venkovní zdi mají cca 90 cm, vnitřní nosné zdi 45 cm, co by jste mi doporučil za systém vytápění. Zdi chci zateplit nejspíš polystyrenem, do podlahy bych chtěla dát také nějaké izolace. Děkuji
Dobrý den,
začínáme se stavbou rodinného domu – cihly Porotherm cca. 150 m2 a řešíme otázku vytápění. Uvažujeme umístit interiérový kotel s akumulační nádrží se zabudovaným ohřevem užitkové vody + elektrokotel. Uvažujeme také o solárním ohřevu, ale nevím jak se pak řeší přebytky teplé vody v létě. Dále nevíme, zda zvolit podlahové topení nebo radiátory. Jedná se nám o pozdní příchody domů a dlouhou výhřevnost podlah. Nevím na kolik by nás přišlo vytápění elektřinou.
pro Michala:
Zdravím Vás. Proti dřevostavbám nemám v zásadě nic. Mají své určité výhody, ale i nevýhody. Nebudu je zde rozvádět. Jen bych k Vaší otázce chtěl říci, že odvodový plášť pro můj dům bude určitě z porobetonu YTONG + zateplení polystyrénem či minerální fasádní vlnou.
Takže spíše nejsem zastáncem dřevostaveb …
Dobrý večer.
Měl bych dotaz ohledně stavby dřevostaveb? Jste jejich zastáncem či odpůrcem? Kdybyste si měl pro svou rodinu postavit rodinný domek jaké zdivo byste zvolil?
Díky
Děkuji za vyčerpávající a seriózní odpověď! Doufám, že pomůže i ostatním.
Mějte se!
pro alexe:
El. topení doporučuji nejen do stavebně nekomplikovaných rodinných domů (RD). Vždy jsou důležité zejména tep. ztráty RD. A aby jste dosáhli co nejmenších ztrát, je výhodné vyvarovat se komplikovaných stavebně složitějších částí RD. U RD s arkýřemi, vikýřemi, výklenkami apod. se domnívám, že ne každý projektant počítá s těmito tepelnými vazbami a tepelnými mosty (tak jak by se správně mělo) ve výpočtu tepelných ztrát. Vždy se snaží, aby zákazníkovi předložil co nejmenší tep. ztráty, i za tu cenu, že třeba ošidí výpočet, což není správné. Proto raději doporučuji – CO NEJJEDNODUŠŠÍ GEOMETRICKÉ TVARY DOMU (v jednoduchosti je síla). Samozřejmě, ať si každý postaví dům, který se mu líbí. Pak ať si ale nestěžuje, že má náklady na vytápění vyšší, než mu vypočítal projektant, že mu např. plesniví rohy a kouty těchto komplikovaných částí RD (vlivem špatného návrhu, dimenze a třeba i provedení tepelné izolace).
Topné kabely samozřejmě pokryjí i větší ztráty, tak jako každý topný systém. Nevidím důvod, proč by neměly. Samozřejmě, když to přeženu, budete-li vytápět el. energií třeba starý zámecký objekt, budou náklady šílené, oproti jiným topným systémům. Chci jen říct, že el. vytápění je opravdu výhodné pouze u novostaveb v nízkoenergetickém standardu.
Co se týče elektro kotle s radiátory či podlahovým topením, tak to je podle mě naprosto nevýhodné. Proč natápět el. energií (elektro kotlem) médium proudící v potrubí a otopných tělesech, které až poté vydávají teplo (dějí se zde dvě výměny tepla – z elektro kotle do média a z média do radiátorů), když mohu elektřinou přímo teplo naakumulovet do podlahy odporovými kabely, která mi sálá dané teplo do prostoru ihned. Proto u těchto kombinací topného systému postrádám logiku …
Nechci zde ale nikoho o ničem přesvědčovat, každý ať si zvolí zdroj vytápění, který uzná za vhodný.
Já mám jasno :o)
pro michaelu:
Ta porothermová stěna tl. 240 mm se mi moc nezdá. Mohla byste mi zjistit hodnotu součinitele tepelné vodivosti tohoto materiálu? Při takové tloušťce stěny a při daném zateplení, bych chtěl zjistit její součinitel prostupu tepla.
Jinak rozdíl mezi kabely a rohožemi není žádný, pouze v ceně. Kabely jsou levnější.
To Pan Rippel:Mnohokrát Vám děkuji za odpověď.
V našem případě by se mělo jednat o porothermovou cihlovou zeď o tloušťce cca 24cm s 16cm zateplovacím systémem. Lidé z našeho okolí „radoby odborníci“ nám právě tvrdili, že nás podlahovka na elektriku přivede na buben, tak sháníme info všude možně.
Ještě mám jeden dotaz, jsou lepší topné kabely či rohože???
Moc Vám děkuji za odpověď a přeji hodně úspěchů i v budoucnu!!!!Mějte se krásně a ještě jednou díky!!! Michaela
Pane Ripple měl bych na Vás dotaz. Proč, když je dle Vás vytápění elektřinou tak výhodné, jej doporučujete pouze pro stavebně nekomplikované a dobře zateplené domy? Mám tomu rozumět tak, že při vyšší spotřebě energie se výhodnost ztrácí, nebo jde o to, že topné kabely (které preferujete) nejsou schopny vyrovnat vyšší tep. ztrátu? Zanedbám-li přímotopy, pak el. kotel ve spojení s radiátory, už pro Vás není (pořizovací cenou/provozními náklady) výhodným?
pro michaelu:
Taky Vás zdravím.
Z článku je zřejmé, který způsob vytápění Vám doporučím :o)
Hlavně je důležité dostatečně a důkladně dům zateplit, vyvarovat se různých výklenků, vikýřů apod. jak jsem již zmínil v rozhovoru, ať dosáhnete co nejmenších tepelných ztrát domu. Pak není co řešit a s radostí do el. vytápění.
Zdravím Vás.
Píši s prosbou o radu. Rádi bychom si nechali postavit nízkoenergetický domeček, cca 122m2 podlahové plochy,je dvoupodlažní, rozměrově vychází cca 8,5m x 9,4m. Jak typ topení byste zvolili do takového domečku,aby se jednlo o nejúspornější variantu? My uvažovali o elektrickém podlahovém topení + krb.
Mnohokrát děkuji za odpověď. Michaela
pro Petr Bryks:
Moje slova. S Vaší reakcí mohu jen souhlasit.
Je potřeba číst pozorně a dávat si věci do souvislostí anonyme …
pro R.Pres:
Z těchto údajů se nedá určit kolik bude přesně stát vytápění elektřinou anebo plynem. Je to závislé na mnoha okolnostech a parametrech. Přibližnou spotřebu energie na vytápění Vám jistě sdělí projektant, který Vám bude zpracovávat Protokol energetické náročnosti budovy (pokud už ho nemáte). Já osobně bych o elektrokotli nebo plynu ani neuvažoval.
Z článku můžete sám usoudit, jaký zdroj vytápění zvolit …
To anonym:
Pokud ji ještě jednou přečtete článek pozorně, zjistíte, že rozdíl je v ceně tarifů distributora NN, tak že při stejné spotřebě el. energie sice stejná spotřeba, ale rozdílná cena za kWh. Nikoliv plýtvání. Kdo chce psa bít……
[cite]Náklady na elektrickou energii jsou u elektricky vytápěného domu cca 18 000 Kč/rok (z toho přibližně 11 000 Kč/rok za vytápění elektřinou), u plynem vytápěného domu také 18 000 Kč/rok za dodávku plynu (z toho přibližně 11 500 Kč/rok za vytápění plynem) a k tomu je třeba připočíst cca dalších 12 000 kč za elektrickou energii.[/cite]
Tady jsem se ztratil.
U prvního domu mají náklady na vytápění 11K a další spotřebu 7K.
Druhý dům má náklady na vytápění také 11.5K, spotřeba dalších energií je 6.5K plyn a 12K elektřina.
Takhle od stolu prostě tipuji, že druhá domácnost více plýtvá (12K vs 7K za elektřinu, navíc na ní nevaří a neohřívají s ní vodu).
Usuzovat z toho na výhody elektrického vytápění nelze.
Dobrý den, děkuji za velmi dobrý článek. V současnosti jsem v projektové části, kdy předběžný odhad je 50-70 kWh/m2. Bungalov, zastavěná plocha 190 m2, užitná plocha 115 m2. Zvažuji podlahové vytápění. Vesměs mě od elektrokotle každý odrazuje se zdůvodněním, jak je teď el. drahá. Můžete posoudit kolik bych protopil elektřinou a plynem? Jaké jsou investice? díky za odpověď
V kabelech kapalina určitě neproudí. Funkce je stejná v obou případech – vytopit místnost. Je to myšleno v tom smyslu, že přímotopy vytopí místnost na požadovanou vnitřní teplotu stejně jako el. podlahové vytápění. Rozdíl je ve způsobu vytopení místnosti. U podlahového topení mluvíme o sálavém vytápění, u přímotopů o konvekčním vytápění. Ten hlavní rozdíl je ale v komfortu (tepelné pohodě).
Kabely v zemi mají podobnou funkci jako přímotop?Nebo v nich proudí kapalina jako v radiátorech?
pro Z.Kotek
Pokud máte celkovou výpočtovou spotřebu energie za rok 91,03 kWh//m2, tak tento dům spadá do úsporné B kategorie dle průkazu energetické náročnosti. Pro přepočet na Kč potřebujete ještě vědět celkovou vytápěnou podlahovou plochu RD. Tu vyčtete z tohoto průkazu, nebo si ji spočtěte. Tzn. pokud máte dvou (i více) podlažní dům, sečtěte celkovou půdorysnou plochu RD v prvním podlaží i v druhém podlaží. Podotýkám, že plocha pro Vámi požadovaný přepočet se počítá z vnitřních půdorysných rozměrů, bez ohledu na příčky, schodiště, apod.. Až budete mít požadovanou plochu spočtenou, vynásobte ji 91,03 a pak ještě 2,5 Kč (sazba nízkého tarifu). Dostanete celkové náklady na spotřebu enrgie.
Co se týče podlahového vytápění odporovými kabely pod ker. dlažbu, které chcete v 1.NP, tak je to nejdeálnější volba a doporučuji ji. Na úsporu to mít vliv moc nebude, protože množství tepla, které potřebujete na vytápění je pořád stejné a je jedno jestli vytápíte přímotopy nebo el. podlahovkou. Jde tu především o komfort a tepelnou pohodu, kterou jistě později oceníte.
pro: Vomáčka Ondřej
Samozřejmě dřevo není ideální nášlapná vrstva pro podlahové vytápění, ať už je elektrické či teplovodní. Jde tu především o co neideálnější a rychlý přenos tepla z naakumulované hmoty (např. anhydrit, ve kterém jsou zality kabely či potrubí) přes nášlapnou vrstvu do vnitřního prostředí. Tyto dvě vrstvy by měly mít mezi sebou přímý kontakt, přičemž by nášlapná vrstva měla mít vysokou tepelnou vodivost – keramická dlažba (nejvhodnější), linolea, PVC. Nicméně se už i dnes pro podlahové vytápění používají nášlapné vrstvy na bázi dřeva (parkety, vlysy, laminátové podlahy, apod.). Já osobně ale tyto nášlapy pro podlahovku nedoporučuji.
Ještě chci dodat že plánuji celý spodek místo přímotopy vytápět el. podlahovým topením pod dlažbu. Je to volba lepší a na spotřebu úspornější nebo ne? Děkuji
Dobrý den.
Děkuji za velice dobrý článek. Můj dotaz: budu kupovat dům (betonový) Chico od firmy Canaba. Jedná se malý domek zastavěná plocha 47m2, obytná 82m2. Dům je vytápěn přímotopy a dle dokumentace je výpočtená roční spotřeba energie v kWh/m2 rok 91,03 z toho na vytápění 55,9%. Celková vypočtená roční dodaná energie v GJ 30,15.
Můžu Vás požádat o názor a přepočet na Kč.
Dají se el. odporové kabely použít i v případě, že jako podlahová krytina je použita tepelně izolační vrstva, jako je například dřevo? Bývají s dřevěnou podlahou problémy ve smyslu změny teploty (vrzání, praskání, …). Ptám se hlavně ne osobní zkušenosti. Děkuji
velmi dobrý článek. Mám podobnou kušenost i z Finska, kde je většina domů dřevěných a běžně se topí el. konvektory + krb
pro: Mokry
Když už máte kabely v podlaze, elektrokotel nepotřebujete. Ten se zpravidla používá v teplovodním prubkovém systému, kdy nahříváte akumulační nádrž, ze které se dále ohřívá voda v podlahovém topení. Tento systém se ještě kombinuje s jiným způsobem ohřevu vody v akumulační nádrži – solární kolektory, apod.
Odporové kabely již topí samostatně, musí být samozřejmě propojeny s termostatem do el. rozvaděče – samostaný el. jistič.
Může mi někdo podrobněji říct něco o podlahovém vytápění topnými odporovými kabely. Když je mám, už není nutný elektrokotel?
Musí se brát zřetel na stávající trendy. Elektřina zdražuje pořád víc než dřevo do krbu nebo peletky.Pokud stavíte na zelené louce stojíte před otázkou jestli investovat do drahé elektrické přípojky která se stává automaticky majetkem Čezu anebo třeba zvolit kombinaci plynové nádrže a elektrovolt.systému.Investice se velmi brzy navrátí.
Dovolím si jen podotknout, že podlahové vytápění je sice komfortní, ale pro lidi s křečovými žilami je to nepřípustné řešení. Toto mám potvrzeno i od elektrikáře, který na samotné nebezpečí upozorňoval…takže bacha!! Všechno má svůj háček