Energetické štítky ohodnotí dům, zatím ale nejsou příliš žádané

Je jen málo „enviro“ témat, která by vzbuzovala bouřlivé diskuze napříč celou republikou. Jedním z nich však rozhodně byly průkazy energetické náročnosti budov, jinými slovy energetické štítky. K čemu jsou dobré a kdo je musí mít?

Moderní domy i byty už jsou většinou postavené s výrazným zaměřením na energetickou šetrnost, foto: www.inspireli.cz
Moderní domy i byty už jsou většinou postavené s výrazným zaměřením na energetickou šetrnost, foto: www.inspireli.cz

Od letošního roku mají totiž developeři, stavebníci a pronajímatelé budov povinnost informovat o energetické náročnosti dané budovy. Průkaz energetické náročnosti musí být nově doložen při prodeji, pronájmu budovy a také ho je nutné doložit k žádosti o stavební povolení.

Povinnost pořídit průkaz energetické náročnosti vzbudila mnoho emocí. Vše začalo ještě loni, když tehdejší prezident Klaus označil zákon týkající se štítků za jeden z vůbec nejhorších a svobodné společnosti nejškodlivějších, o jejichž podpis byl jako prezident republiky kdy požádán.

Vše pokračovalo tím, že veřejnost nebyla dostatečně informována a bouřila se – fáma, že štítek bude povinný úplně pro všechny, se roznesla rychle. A ačkoliv Ministerstvo průmyslu a obchodu slíbilo jistou benevolenci v tomto ohledu do letošního dubna, lidé v naprosté většině štítky kritizují dosud.

Nehospodárné domy se stavět nebudou

Budovy se podle těchto štítků podobně jako elektrospotřebiče nebo pneumatiky seřadí od A (mimořádně úsporná) se spotřebou méně než 51 kWh/m2 za rok až po G, které značí se spotřebou nad 286 kWh/m2/rok mimořádně nehospodárné budovy.

Převedeno do praxe, „áčko“ dostanou pasivní budovy, kategorii B získají nízkoenergetické domy a C běžné moderní úsporné domy. Novostavby třídy D a horší pak už ani nedostanou stavební povolení. Poněkud kontrastní k tomu je informace, že v ČR je až 80 % rodinných domů v kategoriích F a G.

Kolik to stojí? Až 15 000 korun

Zatímco před zaváděním se hovořilo o ceně za štítek okolo pěti tisíc, nejnovější informace z největších realitní kanceláří v ČR hovoří o navýšení ceny bytů až o 15 000.

Kdo dodá málo podkladů k zhodnocení náročnosti a chce průkaz rychle, platí více, průkazy jsou podle obchodníků s nemovitostmi spíše administrativní a finanční zátěží než užitečnou novinkou.

Nicméně cena se většinou vejde do deseti tisíc a může jít i pod pět. Nejlepší je, pokud má majitel domu projektovou dokumentaci – s ní může energetický auditor snadno vyhodnotit, jak je dům náročný na spotřebu energií.

Energetické průkazy a štítky

Ačkoliv vystavovat energetické průkazy mohou vydávat jen autorizovaní energetičtí auditoři, i od nich se dá prý sehnat vágně vypracovaný štítek, kterým sice majitel domu splní zákonnou povinnost, ale jeho praktický přínos bude takřka nulový.

Kupující může díky štítku porovnat vytipované nemovitosti s hlediska energetické náročnosti, ale k tomu mu dříve stejně dobře posloužilo předložené vyúčtování plynu a elektřiny z předchozích let.

Petr Sopoliga ze společnosti Enviros jen připomíná, za co vše v budovách platíme – je to vodné a stočné, teplá voda, vytápění, mechanické větrání, osvětlení a „zásuvková“ elektřina.

Úspory nejen na vytápění

V průměrném nezrekonstruovaném panelovém bytě jde dle údajů společnosti EkoWATT 56 % výdajů na vytápění (21 100 Kč), dalších více než deset tisíc na elektřinu a osvětlení a 6 400 Kč za teplou vodu. Je tak zřejmé, že větší potenciál než úsporné žárovky nebo perlátor na vodovodní kohoutek má zateplení stěn, kupříkladu polystyrenem.

Je to rozumné i z toho důvodu, že ceny energií rostou – cena elektřiny podle Sopoligy za posledních 10 let vzrostla o 130 % a zemní plyn pro domácnosti zdražil dokonce o 180 %. Vyšší je i cena za teplo z centrálních zdrojů a vodné i stočné.

Sopoliga připomněl, že ve Francii je povinnost uvádět Energetickou náročnost budov již od roku 2007 a v Německu jsou tyto údaje na realitním trhu žádané.

Zateplení je důležité

Minimální energetické standardy představuje míra „zateplení“ obálky budovy, celková fakturační energie, tedy ta dodaná a celková míra vlivu na životní prostředí. Tyto podklady může využít i dotační program Nová zelená úsporám.

Málo se však už ví, že v nadcházejících letech bude povinné zpracovat průkazy energetické náročnosti také pro stávající bytové, veřejné a komerční budovy.

Již stojící nemovitosti budou mít povinnost získat štítek mezi roky 2015 a 2019, přesné termíny jsou pak podle zákonem určené plochy. Při pronajímání částí budov bude tato povinnost platit od roku 2016.

Sdílet:

3 komentáře: „Energetické štítky ohodnotí dům, zatím ale nejsou příliš žádané

  • 13. 3. 2013 (5.50)
    Permalink

    ČR je národ hlupáků, kteří nevidí dál jak další výplatě. V ceně budovy je cena štítku naprosto zanedbatelná a k nákladům na vytápění je to stejné. Český tupec raději koupí barák se spotřebou 150KWh/m2. Já jsem dostal projekt svého domu do ruky v roce 2008 a již tehdy mi třída „C“ vyrazila dech. Jelikož vidím dál jak většina „Klausovců“, postavil jsem třídu „A“ již v roce 2010(cca 40KWh/m2) a nyní se jen směju všem, co celé dny dělají na zahradách dřevo, aby nějakou korunu ušetřili.

    Reagovat
  • 12. 3. 2013 (20.48)
    Permalink

    By ma zaujímalo či energetické štítky musia mať aj budovy pred rekonštrukciou. Ja som kupoval neobývateľný barák (zrúcaninu) a by ma zaujímalo či by aj na ten bolo nutné zavolať autorizovaného energetického auditora a zaplatiť mu za to, že mi povie to čo je od pohľadu zjavné. A následne musím zas zaplatiť autorizovaného energetického auditora na to aby mi potvrdil, že projekt pre rekonštrukciu dostatotočne energeticky úsporný? Pamätá na to zákon? Alebo raz auditorovi platí predávajúci a následne aj stavebník?

    Reagovat
    • 12. 3. 2013 (21.26)
      Permalink

      Co tak chápu, tak pokud budete chtít v domě pak bydlet, tak štítek nepotřebujete. Ale koupit to za rok, asi bude potřeba postupovat jako v případě žádosti o stavební povolení. Nicméně podle všeho bude stačit jedna kontrola.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.