Energetické štítky ohodnotí dům, zatím ale nejsou příliš žádané

Je jen málo „enviro“ témat, která by vzbuzovala bouřlivé diskuze napříč celou republikou. Jedním z nich však rozhodně byly průkazy energetické náročnosti budov, jinými slovy energetické štítky. K čemu jsou dobré a kdo je musí mít?

Od letošního roku mají totiž developeři, stavebníci a pronajímatelé budov povinnost informovat o energetické náročnosti dané budovy. Průkaz energetické náročnosti musí být nově doložen při prodeji, pronájmu budovy a také ho je nutné doložit k žádosti o stavební povolení.

Povinnost pořídit průkaz energetické náročnosti vzbudila mnoho emocí. Vše začalo ještě loni, když tehdejší prezident Klaus označil zákon týkající se štítků za jeden z vůbec nejhorších a svobodné společnosti nejškodlivějších, o jejichž podpis byl jako prezident republiky kdy požádán.

Vše pokračovalo tím, že veřejnost nebyla dostatečně informována a bouřila se – fáma, že štítek bude povinný úplně pro všechny, se roznesla rychle. A ačkoliv Ministerstvo průmyslu a obchodu slíbilo jistou benevolenci v tomto ohledu do letošního dubna, lidé v naprosté většině štítky kritizují dosud.

Nehospodárné domy se stavět nebudou

Budovy se podle těchto štítků podobně jako elektrospotřebiče nebo pneumatiky seřadí od A (mimořádně úsporná) se spotřebou méně než 51 kWh/m2 za rok až po G, které značí se spotřebou nad 286 kWh/m2/rok mimořádně nehospodárné budovy.

Převedeno do praxe, „áčko“ dostanou pasivní budovy, kategorii B získají nízkoenergetické domy a C běžné moderní úsporné domy. Novostavby třídy D a horší pak už ani nedostanou stavební povolení. Poněkud kontrastní k tomu je informace, že v ČR je až 80 % rodinných domů v kategoriích F a G.

Kolik to stojí? Až 15 000 korun

Zatímco před zaváděním se hovořilo o ceně za štítek okolo pěti tisíc, nejnovější informace z největších realitní kanceláří v ČR hovoří o navýšení ceny bytů až o 15 000.

Kdo dodá málo podkladů k zhodnocení náročnosti a chce průkaz rychle, platí více, průkazy jsou podle obchodníků s nemovitostmi spíše administrativní a finanční zátěží než užitečnou novinkou.

Nicméně cena se většinou vejde do deseti tisíc a může jít i pod pět. Nejlepší je, pokud má majitel domu projektovou dokumentaci – s ní může energetický auditor snadno vyhodnotit, jak je dům náročný na spotřebu energií.

Energetické průkazy a štítky

Ačkoliv vystavovat energetické průkazy mohou vydávat jen autorizovaní energetičtí auditoři, i od nich se dá prý sehnat vágně vypracovaný štítek, kterým sice majitel domu splní zákonnou povinnost, ale jeho praktický přínos bude takřka nulový.

Kupující může díky štítku porovnat vytipované nemovitosti s hlediska energetické náročnosti, ale k tomu mu dříve stejně dobře posloužilo předložené vyúčtování plynu a elektřiny z předchozích let.

Petr Sopoliga ze společnosti Enviros jen připomíná, za co vše v budovách platíme – je to vodné a stočné, teplá voda, vytápění, mechanické větrání, osvětlení a „zásuvková“ elektřina.

Úspory nejen na vytápění

V průměrném nezrekonstruovaném panelovém bytě jde dle údajů společnosti EkoWATT 56 % výdajů na vytápění (21 100 Kč), dalších více než deset tisíc na elektřinu a osvětlení a 6 400 Kč za teplou vodu. Je tak zřejmé, že větší potenciál než úsporné žárovky nebo perlátor na vodovodní kohoutek má zateplení stěn, kupříkladu polystyrenem.

Je to rozumné i z toho důvodu, že ceny energií rostou – cena elektřiny podle Sopoligy za posledních 10 let vzrostla o 130 % a zemní plyn pro domácnosti zdražil dokonce o 180 %. Vyšší je i cena za teplo z centrálních zdrojů a vodné i stočné.

Sopoliga připomněl, že ve Francii je povinnost uvádět Energetickou náročnost budov již od roku 2007 a v Německu jsou tyto údaje na realitním trhu žádané.

Zateplení je důležité

Minimální energetické standardy představuje míra „zateplení“ obálky budovy, celková fakturační energie, tedy ta dodaná a celková míra vlivu na životní prostředí. Tyto podklady může využít i dotační program Nová zelená úsporám.

Málo se však už ví, že v nadcházejících letech bude povinné zpracovat průkazy energetické náročnosti také pro stávající bytové, veřejné a komerční budovy.

Již stojící nemovitosti budou mít povinnost získat štítek mezi roky 2015 a 2019, přesné termíny jsou pak podle zákonem určené plochy. Při pronajímání částí budov bude tato povinnost platit od roku 2016.