Zelená úsporám bude pokračovat

Prezident ČR podepsal zákon o podmínkách obchodování s emisními povolenkami. Zhruba jedna třetina – podle očekávaného vývoje pohybu ceny povolenky na trhu tedy asi 26 miliard korun z celkové částky, kterou by Česká republika mohla do roku 2020 prodejem emisních povolenek získat, půjde podle dřívějších vyjádření ministra životního prostředí Chalupy na podporu energeticky úsporných staveb a renovací domů v rámci pokračování programu Zelená úsporám.

Stavba pasivního domu v Březové - Oleško, foto: Centrum pasivního domu
Stavba pasivního domu v Březové – Oleško, foto: Centrum pasivního domu

Druhá polovina peněz získaných prodejem emisních povolenek půjde do státní kasy, další část pak teplárnám a zpracovatelskému průmyslu.

Iniciativa Šance pro budovy, sdružující na 180 firem z oblasti energeticky úsporného stavebnictví, využití alespoň třetiny prostředků, které získá Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí na program typu Zelená úsporám podporuje.

Poukazuje ale na fakt, že efektivně by mohly být využity veškeré zisky z povolenek. Absorpční kapacita takového programu činí totiž 10 až 12 miliard ročně. Pokud bude vložena do podpory úsporných budov pouze jedna třetina výnosů z povolenek, je nutné předpokládanou kapacitu sektoru doplnit z Evropských fondů.

Koordinátor iniciativy Šance pro budovy Petr Holub říká: „V dobře nastaveném programu podporujícím energeticky úsporné stavby je stavební sektor schopen efektivně využít 10 až 12 miliard ročně a zaměstnat zhruba 30 tisíc lidí rovnoměrně napříč celou republikou.

Jedna třetina z výnosů z emisních povolenek může pomoci takový program rozjet, ale aby se české stavebnictví a částečně i česká ekonomika dostaly z krize, je potřeba ho dofinancovat z Evropských fondů. O jejich prioritách bude už brzy jednat vláda.“

Výrazný prorůstový potenciál, který by dobře nastavený program podporující energeticky úsporné budovy měl pro českou ekonomiku, ukazuje analýza vypracovaná týmem ekonoma Miroslava Zámečníka. [1] Když stát vynaloží 1 milión korun na energeticky úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 miliónu korun.

A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví budov a také tzv. finanční páce – tedy podílu soukromého kapitálu, který se nabalí na každou korunu státní investice. [2]

[1] Analýza, manažerské shrnutí a komentář k analýze je ke stažení na tomto odkaze: http://www.sanceprobudovy.cz/cs/odborne-studie/85-studie-srovnani-dopadu-narodnich-programu-zvysovani-energeticke-efektivity-budov-s-jinymi-alternativami.html

[2] Více v tiskové zprávě z 18. 6. 2012 na odkaze: http://www.sanceprobudovy.cz/cs/pro-media/84-nova-zelena-usporam-muze-prinest-1-rust-hdp.html

tisková zpráva
Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.