Koncept nazvaný „vodíková ekonomika“ byl poprvé představen v roce 1970 v době první ropné krize. Už v té době byl vážně brán v potaz návrh, aby vodík nahradil fosilní paliva, a tím došlo k omezení závislosti na nenahraditelných zdrojích. O čtyřicet let později se vodík stále zdá jako řešení současných globálních problémů, ať už klimatických změn či prostého nedostatku ropy.
TriHyBus - experimentální vodíkový autobus, který jezdí v Neratovicích v České republice. foto: Hybrid.cz
Za oprášením staronového konceptu stojí John Andrews z Výzkumného ústavu pro letectví, strojní a výrobní inženýrství na Univerzitě v australské Victorii. Ten tvrdí, že černobíle nastavená volba mezi uhlíkovými palivy a vodíkem věci neprospívá, a že je spíše čas dát vodíku šanci ve spojení se současnými alternativními zdroji energie.
Vodík lze totiž „průmyslově“ vyrábět z vody, s využitím sluneční energie. S prakticky nulovými emisemi je tu možnost vyrábět palivo, které je více než schopnou alternativou k dnešní ropě.
Vodík přitom může být využit jako „energetické paměťové médium“, respektive energie z něj získaná může sloužit k pokrytí výpadků proudu větrných elektráren při nevhodných meteorologických podmínkách.
Vzájemné doplnění technologií, tedy solární a větrné energie v provázanosti s vodíkovým principem, může prý být mnohem výhodnější, než jasná volba mezi jednou či druhou variantou. Podle Andrewse je pochopitelně nezbytné vyřešit model globální a regionální závislosti na palivech, a vybudovat infrastrukturu, potřebnou k zisku a skladování vodíku.
Vodíková čerpací stanice pro vodíkový autobus TriHyBus v Neratovicích, foto: Hybrid.cz
Svezli jsme se vodíkovým autobusem TriHyBus + rozhovor s vývojáři
„V současnosti všechny investory v oblasti alternativních zdrojů energií zajímá jen termín „energetická účinnost“,“ tvrdí Andrews. „Ale rostoucí poptávka po přechodných a proměnlivých obnovitelných zdrojích vyvolává zrovna tak potřebu zajištění stabilního zdroje, který by představoval rezervní zásobu a kontinuitu dodávek energie.“
V zásadě předpokládá, že když světu dojde ropa, nebude ihned možné hradit kompletní spotřebu z větrných a slunečních elektráren. „Katastrofické předpovědi změn klimatu a nedostatku paliv mají otevírat prostor pro vědu a výzkum,“ říká Andrews. „A my prostě nemůžeme vyškrtnout vodíkovou ekonomiku a nechat tak atraktivní cestu neprozkoumanou.“
Když uhelné elektrárny maj účinnost cca 30 %,paroplyn 60 %, tak jádro bude asi ohledně účinnosti se podobat uhlí. Na učin nosti moc nezáleží, když je jádro levné.
Jaderné reaktory v ponorkách a lodích mají účinnost ještě o řád nižší, protože tam jsou prioritní jiné parametry než účinnost, převážně rozměr a hmotnost.
Pepo
Současné používané jaderné reakce mají účinnost pouze cca 0,1% zbytek energie zůstává a tvoří odpad. Přeměna páry na energii Clausius-Rankin cyklus má max. 40%. 60% energie vyletí chladící věží. Celkem má tedy jaderka pod 0,04%.
Anonymní:
Z jakého důvodu by měly mít solární články účinnost 50%? Když střecha průměrného rodinného domu vyrobí i při současné 15% účinnosti daleko více energie než celý dům za rok spotřebuje? Máš málo nevyužitého a zničeného prostoru, kde ani tráva neroste?
Nejde o účinnost ale o cenu. Kdyby jsi například věděl že jaderná elektrárna má účinnost sotva 10%, tak by jsi tu takové nesmysly nepsal.
No ale tahle situace tu uz je! Pise o tom vlastnik jedne elektrarny z vlastni zkusenosti:
http://www.roznovan.cz/~kubis/optimalizace.php
Tam mu cena uskladnene eletriny vychazi pod 3 koruny a to jsem zvedav kde by takovouto elektrinu mohl dnes jinde koupit!
Takze nevim opravdu na co cekate, az vam ujede vlak?
Růžové brýle? Růžové brýle nosí zelení magoři co si myslí, že jakési bláboly o pojištění se vyrovnají bilonovým částkám, které podpora tzv. oze stála Německo, Česko, Španělsko atd. atd.
Klidně pojedu a pak si koupím pozemeke co nejblíž jaderné elektrárny. Ozvěte se až ta fotovoltaika od Sharp bude mít účinnost 50% a bude stát desetinu toho co stojí teď a až budou k dispozici akumulátory s 10x vyšší energetickou hustotou než mají ty současné a budou stát desetinu toho co stojí akumulátory dnes.
Pak bude tzv. oze sto konkurovat jaderným elektrárnám. Do té doby je to tunel bez praktického efektu.
brt
růžové brýle a sny atomhujerů začínají blednout:
http://www.tzb-info.cz/energetika/109316-dotace-pro-atomovou-energetiku-stiznost-na-ek
V černobyle ponúkajú zájazd treba sa tam pozrieť.Fotovoltaika od Sharp má už 36 percentnú učinnosť to je budúcnost,bez drátou.
vodíková ekonomika je nesmysl. Účinnost přeměny vody na vodík pomocí elektrolýzy a opačně je mizerná, skladování vodíku je nesmírně problematické, vybudování vodíkové infrastruktury by stálo biliony, cena elektřiny jde nahoru a je jí nedostatek díky magoření kolem oze.
Mnohem rozumější je investovat do vývoje akumulátorů… akumulátorů, které budou nabíjet ze sítě zásobované nově vybudovanými jadernými elektrárnami.
Daleko lepší a levnější je methanová technologie. Což je prakticky CNG – zemní plyn. Nebo methanolová technologie. Jen jak z vodíku a CO2 ze vzduchu vyrobit Methan nebo Methanol?
Miniaturizace jaderných zdrojů a jejich využití v kombinovaném cyklu (el+teplo) má smysl a umožní decentralizovat vesnice. S malým zdrojem za domem bych si starosti nedělal. K velkým problémům potřebujete velké a plošně rozsáhlé zdroje nebo velké politické pravomoci.
A necháte si za barákem postavit jadernou elektrárnu? Vzhledem k tomu, že vám vadí větrníky o tom dost pochybuju!!
Vodíková koncepce je velmi dobrá. Ale ve spojení s obnovitelnými zdroji je to pořád nedostačujicí. Kdyby se veškerá spotřeba el. energie pokryla jadernými elektrárnami ve kterých by se i vyráběl vodík. Tohle by mělo šanci na úspěch. Já si nenechám hyzdit krajinu větrníky, nebo zabírat ornou půdu pro solární panely, které nic nevyrobí.