Úspory v energetice mohou Británii vydělat miliardy

Život je jedno velké kdyby. Pokud by se Britové rozhodli vsadit na obnovitelné zdroje ve větší míře, mělo by ono „kdyby“ hodnotu přibližně 62 miliard liber. Podle zprávy finančních analytiků z konzultační firmy Cambridge Econometrics by právě na tolik vydělaných peněz v rozpočtu přišlo rázné omezení plýtvání energiemi.

Uspořené penny dělají libry, stejně jako halíře dělají talíře. Nejprve je ale zapotřebí vynaložit peníze na ozdravení celého energetického sektoru, který je podle Cambridge Econometrics do značné míry zaostalý.

Británie nenakládá s vyrobenou energií hospodárně, efektivita jednotlivých domácností je na pováženou, a o účelných úsporných opatřeních v průmyslu se prý téměř nedá hovořit.

Rozhodně tu existuje výrazný prostor pro změnu. Pokud by se například Anglie rozhodla omezit vlastní spotřebu energie, nahradit energeticky neefektivní technologie úspornějšími variantami a také sáhnout po hospodárnějších a obnovitelných zdrojích, může v horizontu desetiletí uspořit miliardy.

Cambridge Econometrics předkládají vizi, v níž model úspor nastavený na čtyřicetiprocentní snížení energetických výdajů rozplánovaný do roku 2030 může vyústit v úsporu 62 miliard liber, a zároveň vytvořit na 40 000 nových pracovních míst.

Pokud by nešlo o drastická omezení v celých desítkách procent, i tak by mohly být úspory značné. Zmíněné snížení spotřeby o 40 % je možné dosáhnout i pozvolněji, za trochu nižšího přínosu pro obchod a podnikání, ale pořád s přínosem/úsporou v hodnotě 17,3 miliard liber a vytvoření 13 000 pracovních míst.

„Nemáme důvod si počínat polovičatě,“ říká Brook Riley, jeden z mluvčích Přátel Země, neziskovky navázané na think-tank Cambridge Econometrics. „Přínos z vlastního zvyšování energetické efektivity je ohromující, a my musíme být dostatečně ambiciózní.“

Velká Británie, stejně jako další členské země Evropské unie přislíbila 20% podíl obnovitelných zdrojů ve vlastním energetickém mixu do roku 2020, do stejného roku pak i omezení emisí na hladinu naměřenou v roce 1990, a také zvýšení energetické efektivity o 20 % oproti projekcím z roku 2005.

Brook toto počínání doplňuje komentářem, že: „Naše země řeší tyto agendy jednotlivě, a přitom si neuvědomuje, že je možné postupovat v jejich vzájemné shodě.“ Stejně, jako analytici z Cambridge Econometrics upozorňuje na to, že po splnění plánu v roce 2020 přijdou na řadu předběžné plány na rok 2030.

Ty prozatím pro členské země EU budou znamenat zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 27 %, a omezení produkce skleníkových plynů o 40 %. „Proč se tedy soustředit na cíl blízký, když víme, co přijde po něm?“ říká Brook.

„Proč nebýt zrovna ambiciózní, stejně jako je dnes Německo nebo Dánsko? Naše HDP bude třikrát větší, pokud se rozhodneme, že půjdeme cestou úspor, a omezíme spotřebu energie o 40%, a ne jen o 30 %.“