Srbsko a Makedonie zvednou vlastní podíl OZE na 27 %

Dvě balkánské země usilující o vstup do Evropské unie přistoupily na „závazek“, který se týká plnění nastavených eurounijních cílů snižování emisí. Na snahu Srbska a Makedonie vstoupit do EU dosud hleděly stávající členské země poněkud nevraživě, ale vzhledem k vyostřeným vztahům s Ruskem se další obchodní partneři hodí.

„Makedonie má problémy s odpady, Srbsko zase s nedostatkem elektřiny.“ Zdroj: Radomír Dohnal
„Makedonie má problémy s odpady, Srbsko zase s nedostatkem elektřiny.“ Zdroj: Radomír Dohnal

Makedonie a Srbsko by, pokud chtějí dostát svému slibu, měly snížit vlastní emise skleníkových plynů o 40 % stavu z roku 1990, dosáhnout podílu obnovitelných zdrojů ve vlastním energetickém mixu 27 % a o stejný procentní díl zlepšit implementaci energeticky efektivních technologií do roku 2030.

Změna úhlu bruselského pohledu na Srbsko a Makedonii je patrná i z vnitřní rétoriky. Už se nekonkrétně nehovoří o hypotetických možnostech přistoupení některých zemí z balkánského regionu, ale o jasně pojmenovaných potenciálních členech.

A dané podmínky, nastavené pro rok 2030, už nepředstavují limitní omezení vstupu do eurozóny, ale spíše lákavý prostor pro finanční pobídky a další investice.

Politická roztržka s Ruskem tak prospěje nejen zmíněným balkánským zemím, ale výrazně zlepší situaci evropského průmyslu vázaného na zavádění obnovitelných zdrojů energie. Ztráta ruského trhu, ač může být jen dočasná, se totiž projevuje výrazným poklesem obratu v celém sektoru.

A Makedonie a Srbsko představují, vzhledem k tomu, že jsou to země OZE téměř nedotčené, více než lákavý náhradní trh. Obě tyto země navíc mají, pokud jde o prosazení snižování emisí či zavádění obnovitelných zdrojů, specifické problémy. A ty budou vyžadovat i konkrétní zacílená řešení od evropských firem.

Makedonie například zápasí s vysokými emisemi metanu, přičemž jeho největším zdrojem je, kromě zemědělství, řada skládek odpadů, odkališť a úložišť biologických odpadů.

Zavedení recyklačních technologií, spaloven, kompostáren, které budou financovat evropské investiční domy a technologie k nim budou dodávat evropské závody, tak pomůže hospodářství odpadového sektoru EU na nohy.

Srbsko na druhé straně zápolí s nedostatečným energetickým průmyslem: země je z velké části závislá na importu energie. Pokud chce tedy zlepšit svou vlastní energetickou bilanci, a současně jít ruku v ruce se závazky o zvyšování podílu OZE, je více než jisté, že se na proměně bude opět podílet řada podniků z EU.

Přistoupení Makedonie a Srbska na závazky iniciativy EU 2030 CleanEnergy je ale momentálně nejradostnější zprávou pro výrobce a dodavatele monitorovací techniky.

Kvalita ovzduší, zastoupení podílu emisí nad jednotlivými závody, čistota vod, tepelná preformace budov, to vše teď musí být kvantifikováno a změřeno, aby mohla Makedonie a Srbsko oficiálně referovat aktuální stav na konferenci v roce 2015 o přípravě ke vstupu do EU.

Sdílet: