Spojené státy mrhají energií ve velkém

Institut národních laboratoří Lawrence Livermorea (LLNL) se pokusil o zdánlivě nemožné. Srovnat z hlediska efektivity využití energie nikoliv domácnost, továrnu nebo automobil, ale hned celý stát. Svou studii zacílil na Spojené státy americké, a dospěl ke zdrcujícímu výsledku. Srovnáním energetických vstupů a výstupů vyhodnotil, že USA dosahují jen 39 % energetické efektivity.

Celá studie se stala rázem velmi citovaným zdrojem informací, už proto, že podobný výzkum v sedmdesátých letech prokázal Spojeným státům přibližně poloviční účinnost. Proč došlo k tak dramatickému poklesu? A je vůbec možné objektivně vyhodnotit něco tak neuchopitelného?

Zmíněných 39 % efektivně využité energie znamená 61 % energie promrhané. Pro představu to znamená, že by veškerá energie promarněná a nevyužitá v USA za rok 2012 mohla napájet po sedm let celou Velkou Británii.

Vedoucí výzkumu A. J. Simon podotýká, že pochybení pochopitelně není vyloučeno. „Na rozdíl od předchozích dekád máme pro naše statistiky mnohem komplexnější data, a tak by část tohoto negativního výsledku mohla padat právě na zvýšenou ostrost naší analýzy. Na druhou stranu, rapidně nám tu narostla spotřeba energie v oblasti přepravy a v rezidenčních sektorech. A zvláště v dopravě jsou hodnoty efektivního využití energie minimální.“

V jednoduchém diagramu proti sobě analytici z LLNL postavili vstupy energie na straně levé, a koncové výstupy, spotřební oblasti na straně pravé. Můžeme tak jednoduše získat přehled o tom, kolik energie proudí z geotermálních, solárních neb uhelných elektráren, a kolik z tohoto podílu končí v oblastech souvisejících s přepravou, průmyslem nebo bydlením.

Doprava, ať už vlaky, automobily či letadla, je jedním z koncových uživatelů energie, která se v tomto vyhodnocení dočkala zpřesnění výsledků. Účinnost tohoto sektoru není 25 %, jak se dříve soudilo, ale spíše jen 21 %. Výraznějšího „schodku“ se dočkaly i domácnosti. Zatímco před lety se jejich provoz považoval za energeticky efektivní z osmdesáti procent, nyní se zvažuje spíše pětašedesát.

„Ve skutečnosti, pokud bychom šli skutečně do detailů, zjistili bychom, že je celková energetická efektivita USA mnohem menší,“ podotýká AJ Simon. „Řada čísel totiž může nabývat rozdílných hodnot při zapracování faktoru lidského chování. Na mysli mám příklady klimatizace, kterou necháváme zapnutou v prázdném bytě, nebo dodatečné přesušování prádla v sušičce. Pokud bychom šli do skutečně takových hloubek, může být údaj o energetické efektivitě snížen až na 14 %.“