Peru: ne každá vodní elektrárna je dobrá

Vodní elektrárny se z hlediska produkce emisí řadí mezi zdroje téměř bez-uhlíkové, a proto favorizované. Jenže ne vždy je jejich výstavba bezproblémová, jak dokládá i vleklá kampaň pro/proti vybudování kaskády přehrad na peruánské řece Marañón.

„Údolí řeky Marañón možná brzo zaplní voda.“ Zdroj: mongabay.com
„Údolí řeky Marañón možná brzo zaplní voda.“ Zdroj: mongabay.com

Výstavba dvaceti přehrad by sice mohla „zachránit energetickou budoucnost země“, ale také způsobit ekologický kolaps nebývalých rozměrů.

Výstavba 20 (v jedné projektové verzi až 24) přehrad a vodních elektráren na 1700 kilometrů dlouhé řece Marañón by mohla Peru přinést zásadní změnu národního energetického kurzu.

Turbíny elektráren by byly schopny teoreticky generovat až 12 400 MW „čisté“ energie, což je zhruba o 400 MW víc, než kolik bude podle aktuálních trendů a předpovědí tato země spotřebovávat v roce 2025.

Jenže každá zábava něco stojí, a nemusí se vždycky jednat jen o peníze. Právě fakt, že kaskáda vodních elektráren bude vyrábět více, než činí spotřeba, se stal středobodem spekulací oponentů.

¨

Vodní elektrárny nebudou sloužit Peruáncům, ale jako výrobna energie k odprodeji do sousedních států,“ soudí Paul Little, environmentální antropolog z USA, který se v opozici proti megalomanskému projektu organizuje.

V mnohém tak navazuje na další odpůrce, kteří upozorňují na to, že výstavba jen otevře relativně izolované a nedostupné regiony Peru těžařům a dřevorubcům, případně že množství uvolněného metanu vytěžením lesních prostorů před zaplavením zvýší emisní bilanci země více, než desítky nových elektráren.

Stížnosti a výtky vůči projektu se ale míjejí účinkem, peruánská vláda výstavbu schválila už v roce 2011, a od té doby probíhají přípravné práce.

Jak by měla maraňonská kaskáda vypadat? Scénář „střední“ intenzity, který počítá s výstavbou 22 přehrad, by způsobil vzdutí vodní hladiny na 80 % celé délky toku, a ovlivnil by (zvýšením vodní hladiny) plochu o rozloze 7100 kilometrů čtverečních.

Největším vodním rezervoárem by se stala nádrž Manseriche, která by překryla 5500 kilometrů čtverečních, a to včetně několika přírodních rezervací a teritorií „nekontaktovaných“ indiánů z kmenů Awajun a Wampi. Výstavba by si dále vyžádala relokaci (přemístění) 1-3000 obyvatel.

Jak zmiňuje další z odpůrců projektu, inženýr Jose Serra Vega: „Už čtyři takové přehrady by dokázaly způsobit „ekologickou smrt“ celého říčního ekosystému, a tady se hovoří o dvaceti.

Ovlivněno může být až 90 % zástupců rybích populací, dojde k nenapravitelné škodě na lokálním zemědělství.“ Vláda Peru ale trvá na svém, vybudování kaskády považuje za prioritní otázku národního zájmu.

Sdílet:

14 komentářů: „Peru: ne každá vodní elektrárna je dobrá

  • 5. 6. 2015 (6.00)
    Permalink

    Skoro všichni píšete o ekoteroristech, ale zapomínáte na teroristy z druhé strany, pro které zisk je až na prvním místě a pak už nic není. Nejsem zastánce opravdových „ekoteroristů“ ale každá mince má dvě strany.
    Nemohu posoudit situaci z jednoho článku. Pravda bývá někde uprostřed. Také záleží, co je pravda a hlavně každý má tu svou.

    Reagovat
  • 4. 6. 2015 (18.40)
    Permalink

    Je celkem tragédie, že se na planetě rodí tolik lidí s mikro-mozkem.

    Všichni ti mentálové přisátí na státní rozpočty a blouznící o tom co je pro lidstvo nebezpečné. Jejich inteligence není schopná ani se rozhodnout co je lepší (jaderná-vodní-sluneční-ropná-….) a jiná energie.
    Umějí jen pořvávat a dojit státní peníze!!!

    Reagovat
  • 4. 6. 2015 (14.18)
    Permalink

    7100km2 je strašne veľká plocha Amazonského pralesa, ktorý je každoročne menší a menší. Treba zvážiť riziko odlesňovania pralesa, vďaka ktorému klesá priemerné množstvo zrážok- tým aj množstvo vody v Amazonských riekach. Brazílska priehrada Itaipu je síce najvýkonnejšou VE na svete v množstve vyrobenej energie za rok, ale tiež už evidujú dlhodobý pokles ročného prietoku na rieke Paraná. Ten istý roblém majú aj Číňania na priehrade troch roklín. Pri takýchto projektoch treba dobre zvážiť riziká. Som si na 100% istý, že po sa po výstavbe takejto elektrárne znovu zvýši ťažba dreva v pralese. Peruánci by sa mali zamerať na výstavbu solárnych elektrární FVE aj termálnych. Pre ich výstavbu majú Peruánci ideálne podmienky na západnom pobreží. Tiež majú ideálne podmienky na budovanie Prečerpávacích elektrární v Andách, ktoré by dokázali bez akýchkoľvek problémov akumulovať prebytočný výkon z solárnych elektrární. Prečo si má krajina s takýmito dobrými podmienkymi zdevastovať najrozmanitešie územie Amazonského pralesa?

    Reagovat
    • 4. 6. 2015 (14.42)
      Permalink

      7100 km2 je skoro 1/10 rozlohy ČR ( tj skoro 10 % ) pro PERU je to ale nějakých 0,55 % rozlohy

      pokud bych si mohl vybrat mezi vodní elektrárnou a těmi 10% dám přednost přehradám i když se budu muset přestěhovat

      budu vědět že ty vodní elektrárny zajistí v případě CR zdroje elektro na 200% včetně rezervy
      a i když zastávám názor že VE či solární energetika má opodstanění a peru pro ni má podmínky pak také musím říci že místo spotřeby a výroby se ne vždy tak dobře kryje jako v tomto případě

      navíc jako stavař musím dodat už jste zkoušel dostat pytel s cementem do 800 – 1500 m nad mořem ?, spotřeba energie pro takový úkon je celkem dost vysoká a Andy jsou i vyžší a rozhodně ne tak tolerantní jako české kopečky

      v případě PERU

      Reagovat
      • 4. 6. 2015 (15.27)
        Permalink

        Ano, máte pravdu 1/10 územia ČR, môj komentár bol smerovaný na každoročný úbytok pralesa o rozlohe SR ktorý už nikdy nebude nahradený.
        Čile má v hrubom odhade 2500km Andského pohoria je si vybrať, kde je bezpečné miesto pre prečerpávačky. Áno, je nie sú tak tolerantné ako Karpaty, vyskytujú sa tam zemetrasenia, no tie FVE alebo termánlym neublížia.
        Neviem ako Ste to mysleli s tým vreckom cementu, isto viete prirovnať množstvo energie spotrebovanej v hocijakej povrchovej bani pri premiestňovaní miliónov ton horniny z hĺbky cca 500m na povrch a jej následnom spracovávaní, len aby sme vyprodukovali zlaté tehly ktoré budú zapadať prachom v sejfe dákej banky alebo „pracháčov“. Koľko prečerpávacích elektrární by sa dalo vybudovať s použitím toľkej energi a el. energia by skúžila komukoľvek…

        Reagovat
        • 4. 6. 2015 (20.37)
          Permalink

          Ale úbytek pralesa se nedá řešit prostě tím že přehradu nepostavíte, je to jiný, systémový problém, který má zase počátek jen v tom že ani jedna z těch hydroelektráren nestojí, bez proudu tam není průmysl, bez průmyslu netřeba vzdělání, neexistence průmyslu a vzdělání vede k tomu že jsou lidé chudí, tito hledají způsob jak se uživit, pole s minimálním výnosem, která jsou po třech letech nepoužitelná, ilegální prodej toho dřeva, když to přeženu tak postavte tam elektrárnu s 1MW a k ní napojte fabriku na motorky do dětských hraček a dejte tam lidem polovinu naší minimální mzdy, uvidíte jak místo toho aby si vydělávali na živobytí na poli či z černého obychodu, tak u vás raději budou od rána do večera klidně ručně motat cívky (na co jsme pak stavěli takovou elektrárnu? Aha na to aby na to viděli) a montovat motorky.

          Každá přehrada povede ke snížení průtoku, dokonce i samotná řeka přichází o vodu, jak vsakem, tak výparem, jenže tato voda se neztrácí, někde kolem Itaipú MUSÍ dojít k nárůstu srážek.

          Navíc ta přehrada může zvýšit množství jistého druhu ryb, u nás třeba nenajdete větší sumce než v přehradách a rybnících, dají se tam zřídit rybí farmy, popravdě tohle právě potřebujeme, jelikož světový oceán je tak na hraně vylovení, dokonce jsem už četl takové názory že aby bylo v moři více ryb pro nás je třeba vylovit všechny predátory. Přitom některé z našich oblíbených ryb práv predátory jsou. Popravdě raději bych měl rybí prsty z kapra než z mořských ryb.

          Reagovat
  • 4. 6. 2015 (13.07)
    Permalink

    Souhlas a podpis. :)

    Problém je že slušní lidé nemají čas na to bojovat s bandou uřvaných, mnohdy zahraničních, exhibicionistů, kteří (cítí-li kdokoliv že by mohl být textem urážen, nechť nečte dál) si na živobytí vydělávají zcela neužitečnou a škodlivou činností. Tito lidé, příjde mi jsou mnohdy nemocní, nebo zfanatizovaní jako členové nějaké sekty, v lepším případě si to neuvědomují, v horším zneužívají jiné ke svým cílům.

    Nemám nic proti lidem, kteří se o přírodu starají, ostatně taky občas někde něco vyčistím, ale organizace, které si založily živobytí jen na dotacích a ničení práce druhých, strašení, násilném prosazování svého názoru na svět, porušování zela běžných zákonů a stavění se pak do role mučedníků, takovíto lidé jsou zavrženíhodní.

    Jejich činnost nepřímo způsobuje smrt stovek, možná i tisíců lidí jen v ČR. těch, kteří zemřeli na silnicích, které měly být nahrazeny jimi blokovanými dálnicemi, těch, kteří zemřeou pro spalování uhlí, protože na nátlak ETO(ekoteroristické organizace) je není možn nahradit elektrárnami vodními a jadernými. Za smrt horníků v těch dolech. Jejich činnost dnes již místo pomoci ŽP způsobuje jeho destrukci. sice „zachrání“ někde patnáct hektarů, ale na druhé straně světa to způsobí ztrátu třeba patnácti tisíc hektarů lesa. A možná nejsem daleko od pravdy. Jejich tlak na zavedení biopaliv, zcela bez vize změn technologií způsobil že spotřeba ropy neklesala v Evropě tak rychle jak by mohla, navíc to způsobilo přeměnu rozsáhlých ploch v deštných pralesích v plantáže palmy olejové.

    Jejich protiaderné šílenství způsobilo v roce 2011 největší jadernou katastrofu od havárie v Černobylské elektrárně. Fukushima Daiichi měla být dávno nahrazena elektrárnou novou, přesluhovala, ale pro jejich protesty nebylo možné postavit odpovídající náhradní výkony, tedy sloužila dále a dnes tuto katastrofu, kterou nepřímo způsobili, používají proti jaderné technologii. Je to asi podobné jako vykolejit vlak a použít to jako důkaz nebezpečnosti železnice.

    Pokud by jim šlo opravdu o zácharanu pralesů, jejich obonovu, ukončení světového hladu, tak si ten les koupí, půjdou zalesňovat, založí společnost/organizaci, která vymslí výkonný a levný hydroponický systém produkce potravin s minimálními nároky, tak aby tam mohla růst i NonGMO plodina s výtěžností GMO plodiny. Ne, oni místo toho jen protestují a vysávají prostředky ze státu i z lidí a okrádají je o čas, nejcenějšší komoditu, kterou máme, někdy svými činy nakonec i o život. Jen mezi lety 2003-2008 byly jen v U.S.A. činy ekoteroristů, přímými, škody nepříme snad ani vyčíslit nelze, podle FBI, způsobeny škody ve výši 200 milionů dolarů.

    A není se čemu divit, u mnoha těch organizací by šlo vysledovat jistě jejich kořeny k násilným protestům 70. a 80. let, kdy například ve Francii zaútočili protitnkovou střelou na jadernou elektrárnu ve výstavbě. Kde ji vzali? Mimochodem na téma ekoterorismu a nejen na to, doporučuji knihu Vlna Christophera Hydea, sice starší, ale i tak dobré.

    Jen zcela bokem, problém skutečných demokratů a zásadových lidí je ten že v zájmu toho aby dostáli svým zásadám, nemohou se skoro účinně bránit těmto lidem s pokřiveným myšlením, kteří by nejraději jen a pouze násilně vnucovali svou vůli. To bohužel vždy způsobilo katastrofy, ať už po abdikaci cara v Rusku, kdy pak provedl Uljanov puč. Nebo v Itálii a Německu, kde se k moci dostali fašisti, resp. národní socialisti, nebo to můžeme sledovat teď v přímém přenosu. Kdy se k moci dostala k moci v EU socialisticko-ekoligická klika. Jejich činnost nejenže ohrožuje stabilitu EPS, což je problém inženýrsky řešitelný, drahý, ale řešitelný, ale v konečném důsledku ohrožuje samotnou podobu budoucosti, jejich „sluníčkaření“ není udržitelné čistě z toho důvodu že všichni kolem jsou těžcí pragamatici, tradicionalisti, nebo banda psychopatů.

    Reagovat
    • 4. 6. 2015 (15.01)
      Permalink

      To Carlos:

      „Jejich protiaderné šílenství způsobilo v roce 2011 největší jadernou katastrofu od havárie v Černobylské elektrárně. Fukushima Daiichi měla být dávno nahrazena elektrárnou novou, přesluhovala, ale pro jejich protesty nebylo možné postavit odpovídající náhradní výkony, tedy sloužila dále a dnes tuto katastrofu, kterou nepřímo způsobili, používají proti jaderné technologii. Je to asi podobné jako vykolejit vlak a použít to jako důkaz nebezpečnosti železnice.“

      S týmto s Vami veľmi nesúhlasím. Nie som zástanca ekológov -„fanatikov“. Mám na nich podobný názor.
      Japonsko je energerický žrút, vysoká spotreba energií v priemysle a vo veľkomestách ich prinútila k budovaniu Jadrových elektrární v tektonicky najaktívnejšej zóne. Japonci si nemôžu dovoliť importovať gigantické množstvá ropy, plnu a uhlia, nemajú veľké rieky pre hydroelektrárne, majú malú plochu pre budovanie FVE – aj keď ich v dnešnej dobe masívne budujú, nenahradia im výkon JE. Energeticky stojí Japonsko na potápajúcom sa ostrove- bez Jadra sú zatiaľ stratení, no jadro ich skôr či neskôr zabije. Bohužiaľ tektonické sily sú oveľa silnejšie ako železobetónová obálka reaktora. Tu sa teraz nebavíme o pružnosti vysutého mosta Akashi kaikyo alebo o mrkodrapoch v Tokiu, ktoré sa môžu hýbať zo strany na stranu. Japonsko čaká na zemetrasenie aké ešte nezažilo a prílivové vlny Tsunami nezastavia žiadne bariéry okolo Jadrových elektrární, ktoré sú takmer všetky na pobreží, pár metrov nad úrovňou mora.
      JE v Japonsku nie sú hrozba len pre Japoncov, to snáď každý rozumie. Nemôžme porovnávať bezpečnosť jadrovej elektrárne rovnakého typu v Japonsku alebo v strednej Európe. Nemecko odstavilo svoje bloky, lebo sa zľakli katastrofy vo Fukušime, no už zistili, že ich musia pomaly znovu spúšťať, aspoň časť z nich, zvyšok dorovnávajú uhoľnými elektrárňami, otvárajú nové povrchové bane na uhlie. Nastupujú OZE, ale ešte pár rokov bude trvať, kým sa krivka rastúcej spotreby el. energie priblíži ku krivke výroby z OZE. Do tej doby sú JE vo svete nenahraditeľné. JE v Európe neohrozujú potenciálne zemetrasenia schopné ich poškodiť ani vĺn Tsunami ale v Japonsku áno. V súčasnosti Japonci budujú FVE, veterné, geotermálne, bojujú s časom a len dúfajú že sa im podarí nahradiť výkon JE kým nenastane ďalšia jadrová katastrofa v dôsledku zemetrasenia.

      Reagovat
      • 4. 6. 2015 (20.11)
        Permalink

        Ano Japonsko je energetický žrout, ale ta elektrárna byla v roce 2011 již zastaralá, stejně tak byla zstaralá v roce 2001 a 1991 byla tak na hraně. O zranitelnosti její konstrukce se vědělo, viděl jste snad její fotku, to není jako na našich VVER, nebo amerických PWR, kde máte obálku navrženou na kde co, navíc ta obálka byla nejstaršího typu, Mark I, ta elektrárna byla navržena s poznatky a technologií 60. let. A nebyla to katastrofa, které se nadalo předejít, došlo k selhání dodávky elektřiny. Když to řeknu blbě, tak kdyby tam na potrubí hlavní turbíny byla jedna rezervní s výkonem třeba 10MW, s tím že sice půjde radioaktivní pára ven, ale chlazení pojede, nedošlo by k tomu, stejně tak pokud by agregáty byly položeny výše, nebo dokonce kdyby byl správně připojen rezervní kabel, který nebylo možno připojit pro špatné napětí. Ta elektrárna ustála zemětřesení a dokud měla energii v bateriích, pak problém nebyl, problém nastal v momentě, kdy tyto došly.

        Došlo k reakcím při kterých se uvolnil vodík, který následně způsobil všechny problémy. Pokud by neexpoldoval tak se tu o ničem nebavíme. ČT24 tehdy převzala kompletní vysílání NHK a dodala jen voice-over, trvalo to asi hodinu nebo dvě, sledoval jsem to, o tom že se něco tam děje špatného se začalo mluvit až několik dní po samotném tsunami.

        Celý svět v 80. a 90. letech postihlo protijaderné šílenství, kdy se zastavovaly stavby jaderných elektráren, dodnes jsou v USA pomníky tohoto nesmyslného činu v podobě téměř dokončených elektráren, ty projekty se zastavily ve fázi, kdy byly hotovy třeba z 90%. To stejné se dělo i jinde. V japonsku se pokusili o vlastní cestu na FBR reaktorech a nevyšlo to, vytekl jim snad i sodík, přitom byly zkušenosti z USA, Francie a SSSR/Ruska s těmito reaktory. V té době byly v provoz některé reaktory již dvacet či pětadvacet let, tyto nové je měly nahradit, částečně výkon navýšit, ale pokud lidé protestovaly a stavyb byly zastaveny, a byly provozovány technologicky i morálně rychle zastarávající reaktory, pak jsou za havárii elektrárny, která měla být nahrazena, minimálně neřímo zodpovědní ti kdo zatavili stavbu náhrady.

        Pokud zasáhne Japonsko takové zemětřesnení, které snad od císaře Jimmu, syna Amaterasu ó mi kami, jehož potomci vládnou Japonsku dodnes,nezažili, tak věřte mi že utopené jaderky budou ten nejmenší problém. Jsou tam automatiky pro odstavení, elektrický signál ze seismografu je pořád násobně rychlejší než zemětřesení, ty elektrárny se tak na 90% odstaví, pokud je to poškodí totálně, v ohrožení budou stejně tak desítky japonských přehrad, nespíš dojde k vytvoření průrazvých vln, v těch mají mimochodem asi 20GW, pak bude naopak jedině štěstím, pokud bude oblast jaderné elektrárny utopena. nejhorší co by se totiž mohlo stát je že ve vytaveném palivu se zažehne neřízená štěpná reakce. Pokud dojdou takové vlny že překonají hráze, dá se předpokládat že budou smetena celá města, to bude mít za následek smrt mnohem více obyvatel.

        Znáte třeba přípat Zwentendorf? Ta elektrárna byla dokonce zavezena palivem a čekalo se na spuštění, to nebylo mimochodem referendum o Jaderné elektrárně, ale o ODSTOUPENÍ VLÁDY a jaderné elektrárně, podpora vláda = podpora jádra, tu vládu neměli rádi, rozhodlo o tom jen asi 20 000 hlasů, bylo vyhlášeno v době dovolených a stejně ta vláda neodstoupila jen veřejnosti předhodila oběť, Zwentendorf. Její náhrada – Dürnrohr okolí znečišťuje radiací násobně více než by kdy za běžného provozu zvládl Zwentendorf.

        Paradoxně primárním zdrojem radioaktivity jsou paliva fosilní, zejména uhlí, ne elektrárny jaderné. Pokud si někdo troufl vyčíslit o kolik vzroste počet případů rakoviny v důsledku havárie Three Mile Island, Černobylu a Fukushimi I, pak by neměl být problém o kolik to zvýší provoz elektrárny v Prunéřově, nebo fosilní náhrada všech nedokončených jaderek.

        Já vím, že je to složité si představit, ale i celou tu jadernou elektrárnu je možné odpružit, opět jsou to náklady navíc, ale lze to. Nebo naopak ji udělat tak pevnou že ji ani nejsilnější zemětřesení neohrozí.

        Reagovat
  • 4. 6. 2015 (12.05)
    Permalink

    myslím že vzhledem k průměrnému množství obyvatel a využitelnosti danné oblasti je přehrada či přehrady nejlepší možné řešení
    brojí proti tomu pouze pár zelených ekofašos a u těch by se už konečně rozumní lidé mněli spojit a odkázat je ….

    mám rád přírodu ale myslím že jsme homo sapiens a proto a jen z toho důvodu dávám přednost stavbě lidských přehrad pro potřeby lidí aby nemuselo docházet ke kácení, spalovaní dřeva či uhlovodíků pro výrobu toho čeho se většina těchto ekofašos nechce vzdát, před ochranou a stavbou bobřích přehrad pro bobří učely

    je smutné že vyzdvihujeme de fakto zrádce lidské rasy na piedestal cti, místo toho aby byly svrženi do nejhlubší propasti tartaru

    Reagovat
  • 4. 6. 2015 (9.12)
    Permalink

    U vodních elektráren, zejéna těch vělkých se navrhne nějaký výkon, ale tento není možné dosáhnout vždy, jen za určitých situací, jako je lná přehrada a návrhový průtok, navíc hydreoelektrárny tohoto typu jsou navrhovány jako špičkové, tedy jsou naddimenzovanány, aby mohly pokrýt čas maximálního zatížení sítě. Takže těch 400MW navíc je v podstatě nic, jelikož budou dostupné jen někdy.

    „Ekologická“ hnutí by si měla konečně vybrat co chtějí, jestli spalování fosilních paliv, jádro, vodu, nebo co. Všechny zdroje představují nějakou zátěž životního prostředí. Jenže Jádro se jim nehodí z ideologických důvodů, uhlí, ropa je zase něco co způsobuje globální oteplování, těžba plynu je nebezpečná, nelíbí se jim přehrady, pěstování biopaliv tak jako tak vede k doadům na deštné pralesy, už se jim přestaly líbit koncentrační solární elektrárny, odhaduji že vlmi brzy začnou protestovat proti elektrárnám větrným a fotovoltaickým, pak proti těžbě lithia, v roce 2025-2030 budou protesty proti jaderné fúzi protože to má přece v sobě slovo jaderná. O co jim tedy jde?

    Populace planey bohužel neustáe roste, není možné jen snižováním spotřeby zajistit dostatek energie, maximálně tu křivku vytvořit méně strmou, změníme její k, l, m,… podle toho jakou funkcí ji budeme aproximovat. Toto klade stále větší a větší nároky na technologie. Snad každý se mnou bude souhlasit že není možné, tey ono to možné je, je otázka nakolik je to správné, nechat lidi v 21. století žít n úrovni počátku století minulého. Samozřejmě není to jen o tom dát lidem elektřinu, je třeba také jim dát vzdělání, takové aby pak mohly sami rozvíjet dál své prostředí. Pokud se zasekneme pro ideologické důvody, povede to ke katastrofě.

    Říká se že tzv. arabské jaro bylo ve skutečnosti odstartováno překročením omezených zdrojů prostředí, to co tam vidíme je již regulerní válka o zdroje a bude to horší, pokud nezačneme ve velkém používat technologie pro navýšení oněch zdrojů a zároveň nezvýšíme úroveň vzdělávání. (jsou tu i další problémy)

    Těchto 12 400 000kW výkonu hydroelektráren bude takovou možností, ale jen pokud se zároveň s tím začn zvedat průmysl a úroveň vzdělání, jinak ano, byl by to recept na katastrofu. Navíc přehrady se staví s výhledem minimálně na jedno století, těkže plánovat tak aby byla spotřeba v roce 2025 rovna produkci je nesmysl, je zajímavé je oponenti neuvedou jaká bude spotřeba v roce 2035, 2045, 2055.

    Přestoe tyto elektrárny změní prostředí, přinesou dostatk energie k tom aby mohla být zlepšena životní úroveň obyvatel Jižní Ameriky. Řekl bych že jsme velmi blízko bodu kdy bude nutné nasadit všechny dostupné technologie k tomu abychom vůbec na této technlogické úrovni s touto populací mohli přežít a všechno se nezhroutilo a nenastala totální válka všech proti všem.

    Reagovat
    • 4. 6. 2015 (10.06)
      Permalink

      Dodal bych ještě, že zadrží velké množství sladké vody, která se bude určitě dát využít i jinak…

      Reagovat
    • 4. 6. 2015 (10.28)
      Permalink

      Neznám místní situaci, ale pokud by přehrady zničili velkou část pralesa i s indiány, tak to nebude to pravé ořechové.

      Proč nikdo neuvede, kolik bude spotřeba po roce 2025, je velice jednoduché. Protože to nikdo neví.
      „Ekologická“ hnutí brojí proti kdečemu. Když to není podplaceno účelově, tak je to dobrá brzda proti bezhlavému budování. Každou stavbu je nutné posuzovat individuálně a podle článku je zřejmé, že brojí proti velikosti projektu a jeho dopadu na okolí, ale ne z principu „je to velká vodní elektrárna/y tak je to fuj“.

      Je těžké něco obhajovat nebo naopak, když se nevidí místní situace.

      Jestli bude někdy v budoucnu totální válka, tak to nebude kvůli elektřině. Možná kvůli moci, ale elektřině určitě ne.

      Reagovat
      • 4. 6. 2015 (10.49)
        Permalink

        Ano kvůli elektřině ne, ale protože nejsme schopni zajistit si technologií zajistit dostatek zdrojů a zároveň vzděláním zajistit změnu návyků a omezit populační růst.

        Ta řeka je již teď přehrazena několika přehradami, takže je to jen rozšíření stávající situace, podle mne je lepší kompletně zastavět jednu řeku, než udělat po jedné přehradě na každé. (internationalrivers.org/files/styles/600-height/public/images/campaign/ian_elwood/dams-in-the-peruvian-amazon.png?itok=SI-yA4wv)

        Ano, jenže pokud se do toho začne montovat někdo ze zahraničí, pak relativně často hrozí, že je někým zaplacen. V posledních letech jsem zaregistroval snad jen jednu věc, proti které protestovali ekologové a která dává smysl. Přesun nádraží v Brně, ale tam se spíš svezli na nevoli občanů. Jinak je to mnohdy jen zbztečné působení problémů. Nebudu zacházet daleko, ale stačí snad jen to věčné rušení územního plánu JmK kvůli dáílnici na Vídeň, totální zabití rozvoje dvou měst a nápad se stavbou nesmyslné estakády dlouhé několik km a s vozovkou ve výši asi 15m nad terénem na podmáčeném území.

        Kolik tam těch indiánů je? A opravdu je číslo přesunutých obyvatel tak strašlivé? Ano hodnotí se to ze střední evropy špatně, ale USA a EU mají to nejmenší právo po tom průšvihu s biopalivem v JA na jakékoliv zasahování do osudu pralesů. Tz škody budou minimálně stejné ne-li větší jako ty způsobené touto kaskádou, ne-li větší.

        Nemluvě o tom, že se tak podaří zadržet nemalé množství vody v místech, kde to nebude příliš vadit.

        Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.