Peking říká uhlí sbohem, co zbytek Číny?

Ve snaze omezit produkci emisí se Čína zaměřila i na nejviditelnější případ dosud nešetrného přístupu k čistotě ovzduší. Vláda schválila rozhodnutí k odstavení čtyř největších tepelných elektráren, které zásobují Peking elektřinou a teplem. Ale zároveň dusí i jedenáct milionů tamních obyvatel.

Zatímco elektrárny společností Guohua EPC a Beijing Energy Investment Holding Co. budou zavřeny tento měsíc, největší uhelná elektrárna o výkonu 845 MW bude uzavřena až na počátku roku 2016.

Čínská vláda se z pochopitelných důvodů nevyjadřuje o kvalitě životního prostředí obyvatel Pekingu nebo čistotě ovzduší, jako hlavní důvod uzavření čtyř uhelných elektráren uvádí jejich nedostatečný výkon a vysoká spotřeba uhlí.

Peking připravuje do roku 2017 omezení spotřeby uhlí o 13 milionů tun (oproti stavu v roce 2012), a proto budou stávající uhelné elektrárny nahrazeny čtyřmi elektrárnami na zemní plyn, jejichž předpokládaný výkon bude 2,6x vyšší. Spolu s tím se pochopitelně částečně zlepší i dýchatelnost městského vzduchu.

Analytik Tian Miao, který se pro londýnskou společnost NSBO soustředí na mapování čínských environmentálních trendů uvádí, že aktuální uzavření elektráren sníží spotřebu uhlí o 9,2 milionu tun, a výsledkem bude i zhruba o 30 milionů tun emisí oxidu uhličitého v ovzduší.

„Nahradit v Pekingu uhlí zemním plynem bude lepší pro zdraví obyvatel, ale také se městu výrazně prodraží,“ dodal Miao. Pekingem to ale neskončí. Devadesát procent ze 161 sledovaných čínských metropolí totiž neprošlo hygienickými normami, pokud jde o čistotu ovzduší, a tak se má záhy pekingský scénář zopakovat i zde.

Jak už informoval loni na červnové konferenci Song Yuanming, vicepresident odboru Administrace bezpečnosti důlní těžby, od roku 2013 už běží program „selekce“ uhelných zdrojů a příprava uzavírky řady těžebních prostor. „V národním měřítku můžeme hovořit o více než 2000 menších uhelných dolech, které čeká uzavření.“

Omezení těžby na jedné straně se pak pochopitelně má projevit i na straně spotřeby. Což ale v zemi, kde se uhlí podílí přibližně 64 % na produkci energie není právě snadné. Přesto je tu spotřeba uhlí v současnosti nejnižší za posledních šestnáct let, a emisní úhrn tu loni poklesl o dvě procenta, což se nedá považovat za maličkost. K plánovanému cíli, který si Čína vytýčila, a to snížení emisí na úroveň roku 2001, to má ale ještě daleko.