Obnovitelné zdroje v Německu poprvé s nejvyšším podílem

Rok 2014 se zapíše do historie Německa a tamní energetiky. Poprvé se totiž tamní obnovitelné zdroje podílely svou výrobou nejvyšším podílem.

Německo je světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů energie a tzv. "energetického přechodu" (Energiewende). foto: Jan Horčík pro Ekologické bydlení
Německo je světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů energie a tzv. „energetického přechodu“ (Energiewende). foto: Jan Horčík pro Ekologické bydlení

Vítr, slunce, biomasa a voda vyrobily v Německu během uplynulého roku 2014 nejvíce energie ze všech typů výroben. Obnovitelné zdroje vyrobily podle dosavadních propočtů celkem 157 400 GWh. Těsně tak s podílem 25,8 % předběhly hnědouhelné elektrárny, které do sítě dodaly 25,6 %.

Černouhelné elektrárny si připsaly podíl 18 % a nakonec jaderné elektrárny dosáhly podílu 15,9 %. Podíl jaderných elektráren na výrobě elektřiny v Německu dlouhodobě klesá a od roku 2022 by měl dosáhnout nuly. Německo se totiž rozhodlo své jaderné elektrárny uzavřít.

>>> ČÍST CELÝ ČLÁNEK <<<

Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

22 komentářů: „Obnovitelné zdroje v Německu poprvé s nejvyšším podílem

  • 14. 5. 2015 (20.16)
    Permalink

    to: Anonymní
    14. 5. 2015 (17.24)

    Pokud zde chcete být za hlas zdravého rozumu, což je v dnešní době myslím úkaz tak vzácný jako výbuch novy, mohl byste začít tím že se budete podepisovat a netykat lidem bez předchozího vyzvání.

    Reagovat
    • 15. 5. 2015 (6.37)
      Permalink

      No je zajímavé, že ten Anonym má stejného pajduláka jako Vy.
      Jak si to máme vysvětlit?

      Reagovat
      • 15. 5. 2015 (7.04)
        Permalink

        Tím že je to přidělováno automaticky na základě nějakého klíče z omezené sady obrázků. Následně si systém patrně pamatuje s jakým jménem navázal obrázek. Nebo to možná vyhodnocuje nějakou funkcí podle ASCII hodnoty nicku, (No ono to bude spíš UTF, nebo jiná sada, ale v principu stejné) tím dostane klíč, který pak vloží do funkce radom, ta vygeneruje (jestli je to podobně jako v C, pak se stejnou hodnotou, která je jí předána, vygeneruje vždy stejnou sekvenci čísel) nějaké číslo, to podle něj je vybrán obrázek a ten je pak spojen s komentářem.

        Stačí takovéto vysvětlení?

        stejného pajduálka má třeba i uživatel kopik
        http://www.ekobydleni.eu/pasivni-domy/tisic-pasivnich-domu-v-roce-2014-novy-cesky-rekord

        nebo zde uživatel Radovan
        http://www.ekobydleni.eu/zivotni-prostredi/ctvrtina-vozu-produkuje-90-vsech-emisi

        Reagovat
          • 15. 5. 2015 (10.12)
            Permalink

            Tak není, to jsem si právě odzkoušel.

        • 15. 5. 2015 (10.23)
          Permalink

          Však na to přijdeme, jak to ty pajduláky přiděluje!

          Reagovat
          • 15. 5. 2015 (15.14)
            Permalink

            Tak jsem si zahrál na průmyslového špiona a podíval se do kódu, je to tam řešeno přes odkaz, jehož součástí je číslo příšerky, ale je zajímavé že někde je to krátká adresa přímo s číslem a někde jsou do toho nacpané ještě další, patrně proměnné, a poměrně dlouhé sekvence čísel.
            Také je zvláštní že u některých uživatelů je tato adresa krátká a s pevným ID a u jiných je to právě s tím kilometrovým, tedy možná to nějak souvisí s četností příspěvků a možná nějakou optimalizací.

            Nicméně se patrně dají sem nacpat různé speciální znaky pomocí kódu. Ale to odkud se to skutečně bere jsem nezjistil, zatím.

  • 13. 5. 2015 (15.11)
    Permalink

    Až přestane foukat a svítit sluníčku,bude jim náš Temelín dobrej….. Nikde jsem se nedočetk,kolik stojí výstavba větr.elektrárny,kolik materiálu se spotřebuje,jakéje reálná cena…to samé o solárních zdrojích.Padlo na jejich výrobu hodně zdrojů planety. Jak jsou-bez dotací-ziskové,odkud se bere proud,když nesvítá slunce(Z baterií?) a nebo nefouká….Odkud se EE bere? četl jsem kdysi,že jedna naše uhelná elektrárna musí jet naprázdno,ale na 80% spotřeby uhlí,aby mohla takřka najet,kdyby byly výpadky solární energie…je to tak?

    Reagovat
    • 13. 5. 2015 (16.58)
      Permalink

      Kamarát a ty si z ktorej jaskyňe prišiel ?

      Reagovat
      • 13. 5. 2015 (18.10)
        Permalink

        Z jeskyně zvané kritické myšlení a elementární znalost ekonomiky a techniky ale tam to ty neznáš.

        Reagovat
        • 13. 5. 2015 (20.05)
          Permalink

          A čože robíš na tomto serveri, nechceš ísť radšej na idnes.cz ?

          Reagovat
          • 14. 5. 2015 (17.24)
            Permalink

            Čo tu robím? Představuji hlas zdravého rozumu. A nechcel by si sa radšej ty ísť pripútať k Temelínu?

    • 13. 5. 2015 (17.10)
      Permalink

      Je to tak, ale to se tady nesmí řešit. Začnou vás tlouct argumenty, že je nejlevnější elektřina co kdy byla (jen díky naprosto hloupě nastaveným dotacím a povinnému výkupu), pak začnou něco povídat o chytrých sítích (které ještě nikde nestojí a jsou vlhkým snem, protože jsou drahé jako prase) a nakonec začnou působit na city, že jste vlastně hovado, protože nejste ekolog a nechcete zachraňovat matičku Zemi vlastním tělem. A když jim jenom řeknete, že prostě nechcete tyhle nesmysly platit, tak vám odvětí, že to není na vás, že to musíte.

      Reagovat
      • 13. 5. 2015 (18.56)
        Permalink

        Já lidi netluču :-) a řešit se to dá, problém nastává pokud se jedna ze stran zasekne, ale to vždy.

        Ano, dotační politika je špatně nastavená, bylo to z extrému do extrému, tedy u solárních elektráren, u větrných je to stabilně kolem 2,5Kč/kWh, voda je něco mezi 2-3Kč, záleží tam na více faktorech, jestli se jedná o místo kde již dříve elektrárna byla, opravu staré, stavbu nové.

        Na to jaká je skutečná cena VŠECH používaných zdrojů energie mi nedokázal taktéž odpovědět nikdo ze zastánců obnovitelných, fosilních ani jaderných zdrojů. Pak se teprve dá hodnotit, jaký je skuteřný dpad uhelné energetiky, přímé a nepřímé náklady? Jaderné, jaké jsou náklady, například se sanací chemické těžby? Musí se hodnotit celý proces. Stejně tak jaká bude skutečná životnost FVE? Ono to není tak že za 20 let tu bude hromada panelů s nulovou produkcí, tam se to nějak definuje poklesem o několik procent počáteční hodnoty. Bude mít třeba cenu panely s 80% kapacity, zaplacené, vyměňovat? nevíme jak se k tomu postaví, ale spíše budou v provozu déle. Jaká pak bude cena takového proudu?

        Mělo by se vzít do úvahy, jaká bude celková spotřeba energií, ale v posledních měsících spíše jestli nebudeme mít mnohem akutnější starosti, než je energetiky.

        Reagovat
        • 14. 5. 2015 (4.58)
          Permalink

          Problémem je, že u jaderné elektrárny nemusíte započítávat celý proces. Stačí započítávat cenu jaderného paliva, protože následné procesy jsou v této ceně již započítány. Zbytečně to komplikujete. Stejně tak uhelné elektrárny. Stačí řešit cenu uhlí, ve které jsou již započítány náklady na následný útlum těžby apod. Alespoň u nás tomu tak je. A zahraničí, třeba Čína mě upřímně nezajímá. To je jejich problém.

          A co se týče panelů, nevím jestli jste si toho všiml, ale mají obří problém s křehnutím materiálů. V podstatě už teď je vyměněna skoro 1/5 původních panelů z důvodu defektů. To je ohromující ztráta a ekologická zátěž. Ale to se nikde neřeší. Stejně tak větrné elektrárny mají max. životnost 20 let (spíše méně, zvláště na pobřeží nebo na moři kvůli vzdušné soli) a pak se MUSÍ komplet vyměnit a tady vám to náklady rozhodně nesníží, jsou pořád skoro stejné.

          Reagovat
          • 14. 5. 2015 (9.25)
            Permalink

            Myslím že není zrovna nejlepší si nevšímat toho jaké dopady má výroba a těžba i mimo území republiky. Ale s tím se skoro nic nedá udělat, bohužel. Jen aby to neskončilo dalším Aralem, zajímalo by mne jestli to nemá díky případné změně proudění vzduchu dopady i na nás.

            Mohl bych požádat o odkaz na to křehnutí panelů, celkem by mne to zajímalo. Samozřejmě taková situace si ádá důkladné vyšetření, proč tomu tak je, jestli se to týká jen panelů, nepř. z Číny, nebo jestli je to problém i jiých panelů.

            Pokud nebudou mít klíčové pvky větrných elektráren dostatečnou životnost, je třeby sáhnout po lepších materiálech, nebo je nějak povrchově upravit. Nejlépe něčím co příliš se solí nereaguje. Proč se to případně nedělá, netuším, u takových zařízení by měl mít přednost přístup maximální životnosti.

            Já vím že problémy se zdravím se velmi špatně prokazují, ale existují některé studie, které minimálně naznačují že by taková spojitost mohla být.
            3pol.cz/cz/rubriky/medicina-a-prirodoveda/786-zdravotni-nasledky-spalovani-uhli

            (v obsáhlejší podobě)
            ropa.cz/zpravy/spalovani-uhli-skodi-zdravi-rocne-za-nej-zaplatime-73-mld-kc/

            a ještě jeden, který se vám možná bude, proeltěl jsem jej jenom narychlo, líbit.
            http://www.enviweb.cz/clanek/energie/99312/solarni-panely-mohou-skodit-vice-nez-uhli

            Ovšem ideální by bylo aby taková havarovaná jedarná elektrárna šla hezky uklidit a ven se skoro nic nedostalo, tedy aby samotný reaktor a kontajment byly navrženy tak aby jestačilo zatopit a zalít betonem nebo kadmio-olověnou slitinou.

            Možná by ani nebylo na škodu vrátit se k původní velikosti jaderných zařízení s kapacitou desítek MW, což je dost pro velké závody, ale to už je zase na jinou diskusi. Velký problém je podle mne v tom že je to velký zdroj, viditělně drahý s viditlnými dopady, kdežto u OZE jsou dopady spíše skryté, třeba v rostoucí ceně elektřiny, nebo v jiných drobnostech.

          • 14. 5. 2015 (19.04)
            Permalink

            Co to píšete za hloupost o křehnutí materiálů slunečních článků? Klasický křemíkový sluneční článek se skládá z materiálů s životností mnohonásobně převyšujíci dobu záruky (což je většinou 20 let). Je garantován pokles účinnosti za 1 rok zhruba půl procenta z původních 100%.
            Samozřejmě vandalismus či špatné zapojení může životnost zkrátit. A určitě se najdou chytráci kteří budou chtít vyměnovat starší nainstalované panely s vysokou dotací v roce 2010 za nové ještě účinnější. To jsou ty solární pijavice.

          • 16. 5. 2015 (20.31)
            Permalink

            Nevím, jak jste došel k názoru, že stačí započítávat cenu paliva. Máte nějaký odkaz? Já se osobně domnívám, že v ceně je započítaná jen ta cena, která jde přímo na výrobu, tedy přímé náklady. Ostatně se to kupuje od zahraničních dodavatelů a ty nezajímá, co se s vyhořelým palivem stane, pokud to není výslovně uvedeno ve smlouvě, ale pokud by to tak bylo, tak by si vyhořelé palivo zřejmě výrobce odebíral a neřešili bychom úložiště, další zpracování, ap. Naopak, podle mě musíte především započítat cenu za výstavbu a údržbu zařízení, pak tam máme následné zpracování a uložení a další podpůrné položky jako je ochrana a bezpečnost. Cena paliva je jen jedna nezanedbatelná položka. Správně by se měla i započítat sanace po ukončení provozu. Likvidace jaderného zařízení to není jako hození pár (a i kdyby stovek tisíc) vysloužilých FVE panelů do nebezpečného odpadu. To bude oříšek pro příští generace a jsem si jistý, že nás za JE chválit nebudou. Chtěl byste například bydlet v domě, který byl postavený nad bývalým reaktorem i kdyby by vám nakrásně tvrdili že zbytková radioaktivita jen mírně překračuje běžné radioaktivní pozadí? Tohle nebude dobrá adresa.

      • 14. 5. 2015 (6.52)
        Permalink

        Tak to s máte úplnou pravdu. U nás ve městě vždy po nějaké bouřce (silnějším větru apod.) lidem v domácnostech odejdou většinou ty „nejchytřejší“ spotřebiče. A to by distributoři chtěly budovat chytré (nebo lépe „vychytralé“) sítě, které by po takových jevech již nejely vůbec. Ale hlavně by jsme platili. Stačí mi jak narůstají rok od roku poruchy „blbé“ distribuční sítě a časové délky na jejich odstranění. Ať se jdou vycpat s takovými nesmysly a raději dají do pořádku tu blbou síť. Pro život jejich výmysly nepotřebuji, zvláště když cena dodané elektřiny do mé domácnosti neustále roste (celkem energie + veškeré poplatky).

        Reagovat
    • 13. 5. 2015 (19.52)
      Permalink

      Teoreticky by nemusela ta uhelná elektrárna běžet, výkon v hydroelektrárnách má kapcitu asi 2000MW, pak je taky třeba vzít do úvahy že jen málokdy zničeho nic se zatáhne nad všemi elektrárnami.

      Pro regulaci sítě se většinou a i pro zálohy, používají vodní elektrárny, těch sice nemáme dostatek, ideální by bylo jich mít násobně více, což je problém, ale není to nemožn, jen by byla vodní díla prakticky na všech tocích, navíc relativně hustě, voda by se musela akumulovat, k tomu ale je třeba využít všechny metody. Obávám se že bychom se mohli dostat do stavu kdy naše expanze měst a špatné hospodaření, povedou dokonce k ohrožení provozu hydroelektráren, budou období povodní, které ani při nejlepším elektrárny nezpracují a období sucha, kdy bude jejich výkon setrvale klesat.

      Ovšem to je něco jiného.

      Spočítat cenu proudu z FVE není zase tak náročný úkol, tedy u těch malých, stačí se podívat na cenu u kterékoliv firmy, která se tím zabívá a vydělit to produkcí a počtem let za které chcete aby se vám elektrárna zaplatila.

      Reagovat
    • 16. 5. 2015 (18.13)
      Permalink

      Statistiky a nejrůznější studie existují celkem v hojné míře. Samozřejmě, že údaje se dají vždy trochu přiohnout tak, aby se misky vah poněkud vychýlily na tu, či na onu stranu, ale s OZE je to pořád čím dál tím lepší, a to jak cenově, tak ekologicky (množství surovin, spotřebované energie ap.). Současný stav je mnohde už i takový, že OZE svojí energií pokrývají výrobu OZE. Výsledkem jsou pak prakticku nulové emise (malý podíl při získávání surovin). Pokud se týče NZE, tak tam je situace buď stejná a často horší halně v souvislosti s nárůstem ceny paliv. Podívejte se na jiné články na těchto stránkách. Citovaných zdrojů je zde dost.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.