Německo bez uhlí? Do roku 2030 nejspíš nikoliv…

Nedlouho poté, co Dánsko oznámilo svůj záměr vzdát se do roku 2025 uhlí, začalo v podobném duchu přemýšlet i Německo. I to dlouhodobě snižuje spotřebu uhlí, a nyní oficiálně zvažuje optimální strategii, která by jí bezuhelného stavu umožnila dosáhnout.

„Německé uhelné společnosti se ještě dlouho nemusí obávat o živobytí.“ Zdroj: wikipedia.en
„Německé uhelné společnosti se ještě dlouho nemusí obávat o živobytí.“ Zdroj: wikipedia.en

Téma aktuálně řeší nejen tradiční obhájci OZE, ale především energetické koncerny, které jsou na spotřebě uhlí závislé. Jak by to mohlo vypadat?

Podle zprávy, kterou předkládá okruh analytiků z okolí uhelného syndikátu Vattenfall, je základem budoucí strategie vlády průnik na přeshraniční trhy s energiemi, s akcentací Polska a České republiky.

Ten by se měl ale v zásadě odehrát až poté, co kancléřka Angela Merkelová definitivně schválí odklon od domácí uhelné linie.

V současnosti je totiž přibližně 45 % národní německé spotřeby zajištěno díky tepelným elektrárnám, a i když se dlouho diskutuje o širším přechodu na obnovitelné zdroje energie, solární ani větrná energetika zatím v Německu není schopna plně uhlí nahradit.

V loňském roce se solární a větrná energetika podílela na 24 % národní produkce energie. Do roku roku 2025 by se měl tento podíl zvýšit na 45 %, ale jak zaznívá z kabinetu Merkelové, dokud nebudou OZE schopny garantovat stabilní dvoutřetinový podíl na národním energetickém mixu, nemůže uhlí zcela vymizet.

To těší především odborníky ze syndikátu Vattenfall, který s pomocí lignitových dolů na východě Německa zásobuje zemi jednou desetinou energie, a současně s tím i šedesáti miliony tun oxidu uhličitého.

Slova zaznívající z vládního kabinetu jsou tak pro ně garancí ještě přinejmenším desetileté zlaté éry. Co by ale mohlo majitelům uhelných společností zkomplikovat život?

Je to především tendence určitého křídla německé vlády, která volá po zvýšení odběru zemního plynu z Ruska (v současnosti odtud plyne 38 %, 30 % ropy a 25 % uhlí).

Naštěstí současná politická pozice Ruska nenahrává přílišnému přátelení s Německem a Evropskou unií, a tak se ani z této strany nemusí uhelné konglomeráty obávat komplikací.

Vláda navíc deklarovala už dříve jasný odklon od nukleární energetiky, která má být OZE nahrazována v první řadě.

A díky tomu, že si jaderné elektrárny vytáhly Černého Petra – jen za loňský rok bylo nahrazeno obnovitelnými zdroji 60 % jejich kapacity – se Německo své závislosti na uhlí před rokem 2030 pravděpodobně nezbaví.

10 komentářů: „Německo bez uhlí? Do roku 2030 nejspíš nikoliv…

  • 12. 11. 2014 (15.22)
    Trvalý odkaz

    Důležité je že se jim daří snižovat jaderné emise, ty jsou daleko nebezpečnější a škodlivější než CO2.
    CO2 přejde na řadu později. Protože je jaderná energie dražší než uhelná, tak je první na odpis.

    V Německu se dostavují uhelné elektrárny které byli zahájeny už před více jak 10 lety. Takovou elektrárnu za rok nepostavíte a už se musí dostavět. Jsou to ovšem vysokoúčinné zdroje žádný ČEZký Prunéřov a podobně. Tyto elektrárny nahrazují ty starší a méně účinné které se bez dalších dotací nevyplatí provozovat.

    Německo vyrábí více elektřiny s menší spotřebou uhlí
    Pozitivně se rozvoj obnovitelných zdrojů a zlepšování energetické účinnosti v Německu podepsal na dovozu a celkové spotřebě energií. Celkový dovoz fosilních paliv klesl o 26 miliard eur. Samotné obnovitelné zdroje se na snížení dovozů fosilních paliv podílely 10 miliardami eur.
    http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/obnovitelne-zdroje-v-nemecku-prestaly-vytvaret-nova-pracovni-mista-1076352

    Německo vyrábí více elektřiny s menší spotřebou uhlí
    Německý svaz producentů hnědého uhlí (Bundesverband Braunkohle) upozornil, že moderní uhelné elektrárny vyrábějí větší množství elektřiny z menšího množství hnědého uhlí. Přestože výroba elektřiny z hnědého uhlí v loňském roce stoupla o cca 1 % na 162 TWh, těžba hnědého uhlí klesla o zhruba 2 % na 182 milionů tun. Vyšší výroba elektřiny z hnědého uhlí tedy nemusí nutně znamenat vyšší emise CO2.
    http://energetika.tzb-info.cz/114032-nemecko-vyrabi-vice-elektriny-s-mensi-spotrebou-uhli

    Reagovat
    • 12. 11. 2014 (16.08)
      Trvalý odkaz

      Já bych spíš řekl že je nutné snižovat závislost na dovozu paliv.

      Použité palivo je problém, spíše než nebezpečí, tedy dokud je s ním nakládáno správně, jinak je to opravdu hodně velký p(cenzurováno)

      Jak jsem napsal před momentem, politika ČEZ ohledně uhelných elektráren je krátkozraká. Na druhou stranu bych úplně nezatracoval ani jaderné elektrárny, jenom je otázka, jestli opravdu je jich zapotřebí tolik, jestli to nejde udělat jinak.

      Můžeme postavit další hydroelektrárny (ale to je zanedbatelné množství výkonu), ale tam prý povodí házívají klacky pod nohy. Můžou se postavit další PVE, ale tam zase budou problémy dělat ekologové, nakonec nám zbývá vítr uhlí a slunce. jestli se uhelné elektrárny dostatečně vylepší a budou čisté (i z nich může letět jenom CO2 a trocha páry, stejně jako z plynu), pak bych v tom neviděl problém. Hlavní je ale snížit dovoz paliv. Zejména ropy.

      Reagovat
  • 11. 11. 2014 (19.24)
    Trvalý odkaz

    to: Anonymní
    Když už chcete psát, tak si to rozmyslete a dejte to do jednoho komentáře, nebo si napišt koncept a ten sem potom zkopírujte, takto to vypadá neurvale.

    To co je vidět v Německu, řekl bych je možná trochu nekoncepční, ale zejména boj o politické hlasy. Ono někdy to nejekonomičtější nemusí být nejlepší, bohužel to co se nyní děje v Německu povede k tomu že bude zapotřebí postavit regulační kapacity, je ale otázka jestli je budou stavět, nebo pro protesty lidí nebudou a pak je budou budovat okolní země.

    Prozatím se takový požadavek neobjevil, ale je možné že za nějaký čas se Německá RWE, nebo Eon budou zajímat o možnost stavby PVE V ČR, případně elektrárny uhelné a nového vedení do Německa. SRN se snaží jakoby, nebo by ráda, se vypořádat se dvěmi věcmi zároveň, jednak se snaží odejít od jádra a jednak by rádi nejspíš bojovali proti klimatickým změnám, myslím že se současnou úrovní techniologie to nejde zvládnout zároveň. Kdyby byl vytvořen o něco jiný harmonogram možná by se to dařilo, ale se současným o tom pochybuji.

    Reagovat
  • 11. 11. 2014 (18.20)
    Trvalý odkaz

    Tak Německo „dlouhodobě snižuje spotřebu uhlí“. :-) TO jste si vycucali z kterýho prstu? Opak je pravdou, od té doby co němci začali magořit odstavovat jaderné elektrárny a utráce biliony za oze parodie na elektrárny Německo spotřebovává uhlí čím dál víc, dokonce otvírá nové doly.

    Reagovat
    • 12. 11. 2014 (11.03)
      Trvalý odkaz

      Máte nějaký odkaz? Pokud je mi známo, tak v absolutních číslech opravdu v Německu spotřebu snižují, i když pomaleji, než bylo v plánu. Nové elektrárny se budují proto, že je potřeba, aby fungovaly jako záložní zdroje. Nepojedou celoročně a ani na plný výkon. Je to trochu jiná koncepce a vyžaduje jinou technologii.

      Reagovat
      • 12. 11. 2014 (16.00)
        Trvalý odkaz

        Navíc, nejsem si tím zcela jistý, byly snad byly ty projekty schváleny ještě před rozhodnutím o odstupu od jádra.

        Samozřejmě by bylo vhodné, kdyby se jim podařilo nahradit primárně staré uhelné elektrárny, moderní mohou snadno dosahovat účinnosti kolem 40-45%, u nás myjí myslím Ledvice účinnost 42%, ale mnoho elektráren dosahuje účinnosti mnohem menší, mezi 30-40%. To jenom vede k zbytečnému spalování většího množství uhlí. pokud se postaví s kombinovaným cyklem jako ve Vřesové, kde je z uhlí vyráběn plyn a ten následně spalován v paroplynové elektrárny s úšinností kolem 60%. Od ČEZ je myslím trochu krátkozraké, když se spoléhá jen na životnost našich konkrétních lomů a udržuje asymetrické rozložení elektráren místo toho, aby využili možnosti dopravy uhlí po železnici a případně ze zahraničí po Labi (pokud vznikne globální obchod s uhlím, které by mohlo, byť je bráno jako špinavé, oslabit naši závislost na ropě

        Pokud by byla rozšířena síť CZT a byly vytvořeny nějaké kompaktní kogenerační jednotky na uhlí (jako jsou dnes na plyn), mohlo by to podle mne výrazně zlepšít efektivitu tepláren a snížit cenu tepla pro spotřebitele.

        Reagovat
  • 11. 11. 2014 (18.08)
    Trvalý odkaz

    němci jsou mistři ve zdražování energie, a to nemluvím o tom, že si nechtějí připustit fakt, že vulkanická činnost produkuje mnohem více CO2 než člověk

    Reagovat
  • 11. 11. 2014 (18.06)
    Trvalý odkaz

    levné jádro nahradí jakžtakž levným uhlím (ale DRAŽŠÍM NEŽ JÁDRO), a ani uhlí nechtějí… tak CO ? .. pak to uhlí hned chtějí nahradit drahými solárními panely ?! … no teď je tam pár uhelek nových… takže jestli to nejsou zas takoví idioti, tak ty elektrárny alejspoň 30 let (normálně jinde ve světě 40 – 50 let) poběží … jo vy blbci, neměli jste rušit jádro !

    Reagovat
  • 11. 11. 2014 (11.30)
    Trvalý odkaz

    Není vůbec důležité, jestli to bude 2030 nebo 2040. Důležité je, že pro to něco dělají. To, že dnes to vypadá na 2050 je celkem jedno. Za 10 let může být technologický průlom v bateriích a rázem to bude 2025…

    Reagovat

Napsat komentář: Energetik Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *