Německo bez uhlí? Do roku 2030 nejspíš nikoliv…

Nedlouho poté, co Dánsko oznámilo svůj záměr vzdát se do roku 2025 uhlí, začalo v podobném duchu přemýšlet i Německo. I to dlouhodobě snižuje spotřebu uhlí, a nyní oficiálně zvažuje optimální strategii, která by jí bezuhelného stavu umožnila dosáhnout.

„Německé uhelné společnosti se ještě dlouho nemusí obávat o živobytí.“ Zdroj: wikipedia.en
„Německé uhelné společnosti se ještě dlouho nemusí obávat o živobytí.“ Zdroj: wikipedia.en

Téma aktuálně řeší nejen tradiční obhájci OZE, ale především energetické koncerny, které jsou na spotřebě uhlí závislé. Jak by to mohlo vypadat?

Podle zprávy, kterou předkládá okruh analytiků z okolí uhelného syndikátu Vattenfall, je základem budoucí strategie vlády průnik na přeshraniční trhy s energiemi, s akcentací Polska a České republiky.

Ten by se měl ale v zásadě odehrát až poté, co kancléřka Angela Merkelová definitivně schválí odklon od domácí uhelné linie.

V současnosti je totiž přibližně 45 % národní německé spotřeby zajištěno díky tepelným elektrárnám, a i když se dlouho diskutuje o širším přechodu na obnovitelné zdroje energie, solární ani větrná energetika zatím v Německu není schopna plně uhlí nahradit.

V loňském roce se solární a větrná energetika podílela na 24 % národní produkce energie. Do roku roku 2025 by se měl tento podíl zvýšit na 45 %, ale jak zaznívá z kabinetu Merkelové, dokud nebudou OZE schopny garantovat stabilní dvoutřetinový podíl na národním energetickém mixu, nemůže uhlí zcela vymizet.

To těší především odborníky ze syndikátu Vattenfall, který s pomocí lignitových dolů na východě Německa zásobuje zemi jednou desetinou energie, a současně s tím i šedesáti miliony tun oxidu uhličitého.

Slova zaznívající z vládního kabinetu jsou tak pro ně garancí ještě přinejmenším desetileté zlaté éry. Co by ale mohlo majitelům uhelných společností zkomplikovat život?

Je to především tendence určitého křídla německé vlády, která volá po zvýšení odběru zemního plynu z Ruska (v současnosti odtud plyne 38 %, 30 % ropy a 25 % uhlí).

Naštěstí současná politická pozice Ruska nenahrává přílišnému přátelení s Německem a Evropskou unií, a tak se ani z této strany nemusí uhelné konglomeráty obávat komplikací.

Vláda navíc deklarovala už dříve jasný odklon od nukleární energetiky, která má být OZE nahrazována v první řadě.

A díky tomu, že si jaderné elektrárny vytáhly Černého Petra – jen za loňský rok bylo nahrazeno obnovitelnými zdroji 60 % jejich kapacity – se Německo své závislosti na uhlí před rokem 2030 pravděpodobně nezbaví.

Sdílet: