Na kolik přijde Brity „nukleární dědictví“?

Britské Ministerstvo pro energetiku a klimatické změny (Department of Energy and Climate Change, DECC) ve své výroční zprávě uvádí, že na základě „Plánu hospodaření pro léta 2012-2015“ je přijde nakládání s radioaktivními odpady v daném období (pocházejícími jak z energetiky, tak například z oblasti lékařské diagnostiky) na 2,5 miliard liber, tedy přesně 42 % rozpočtu celého ministerstva.

Jaderné zařízení v Sellafieldu na severu Británie v regionu Cumbria u Irského moře. foto: www.visitcumbria.com
Jaderné zařízení v Sellafieldu na severu Británie v regionu Cumbria u Irského moře. foto: www.visitcumbria.com

Tento údaj, uveřejněný v řadě prestižních anglických tiskovin, vyvolal ostrou debatu. Britové totiž konečně „uviděli na vlastní oči“, nakolik jaderné elektrárny zatěžují domácí rozpočet i daňového poplatníka.

Největší díl z koláče financí ministerstva si přitom ukusuje zařízení v Sellafieldu, které slouží na ostrovech jako centrální úložiště a zařízení zpracovávající radioaktivní odpad.

Provoz tohoto gigantu sice přijde na 1,6 miliard liber, ale na druhé straně je zapotřebí vědět, že se jedná o největšího zaměstnavatele v severo-cumbrijském regionu.

Práci zde nachází 9231 lidí, a jen toto zařízení je schopno udržet v chodu (či spíše pod železo-betonovou pokličkou) programy na likvidaci vysloužilých nukleárních zbraní, z nichž některé zde odpočívají už padesát let.

Spolu s nezbytným rozšiřováním kapacit a zajištěním výstavby nových zařízení (za odbobí 2011-2012 celkem čtrnáct projektů v hodnotě 900 milionů liber), se ale zvyšují i náklady na provoz.

Otázka, která se zdá Britům nejpalčivější je, jestli se jim vůbec vyplatí udržovat v chodu svůj současný nukleární energetický park, když jeho provozem v podstatě napínají budoucí rozpočet DECC a úložiště v Sellafieldu.

Kritici i propagátoři energetických alternativ se shodují v jediném – nikdy nebudou ostrovy Velké Británie zcela nukleární, nebo jen zcela založené na čisté obnovitelné energii.

Do široké diskuze o finanční výhodnosti jednotlivých zdrojů energie však bude nezbytně nutné započíst k jaderné variantě náklady za nakládání s radioaktivním odpadem.

I když je výsledný rozdíl minimální – 0,05 liber na vyrobenou kilowatthodinu u solární energie, a 0,06 u jaderné, v konečném důsledku může být tento rozdíl významný. Vždyť za dlouhá léta fungování přišel Sellafield britské daňové poplatníky už na 67 miliard liber.

12 komentářů: „Na kolik přijde Brity „nukleární dědictví“?

  • 1. 12. 2012 (12.28)
    Trvalý odkaz

    V clanku neni uvedeno kolik z castky bylo urceno na zpracovani pouziteho paliva z jadernych elektraren, takze tezko muzou britove uvidet na vlastni oci kolik je stoji jaderne elektrarny kdyz je do castky zahrnuto zpracovani/uskladneni odpadu ze zdravotnictvi a z vyrazenych jadernych zbrani, bez presnych cisel je cely clanek zavadejici.

    Reagovat
  • 29. 11. 2012 (14.34)
    Trvalý odkaz

    Me prijde takove ne moc pruhledne, kdyz se poscitaji penize za 50 let a pak se to prezentuje jako jedna suma… vzdyt kazda z tech liber je zaplacena jindy a ma tudiz uplne jinou hodnotu… v dnesnich penezich to muze byt o dost vic :D

    Reagovat
  • 28. 11. 2012 (11.59)
    Trvalý odkaz

    Můžete mi teda poradit, kam Británie bude ukládat odpad ze zdravotnictví a nevybuchlé jaderné střely, když Sellafield zmizí z kapitoly ministerstva průmyslu, protože my už tam nebude ukládat ani zrnko jaderného odpadu z energetiky a tedy to nebude naše věc?
    Ministr z Británie
    P.S. Využítí radioaktivity v lékařství se datuje k začátku 20. století, využití radioaktivity se datuje k roku 1950.

    Reagovat
  • 28. 11. 2012 (9.49)
    Trvalý odkaz

    Hobit: chytré sítě nám chybí,… rozvodná síť by nám i stačila jakou máme, ale když v Německu foukne vítr tak jsme kousek od blackoutu. A když by se dávali miliardy do uložení elektřiny, tak to ty prachy možeš klidně spálit, protože by stejně na nic nepřišli. Možná tak na kondenzátor velký jak Taipei 101. Tady se všichni starají po Fukušimě jenom o to aby všecky jádra zavřeli, ale nikdo se nestará o to ním to nahradit(hlavně tu nepište že solárem), a už je každému jedno že uhelné dělají tolik bordelu co žádná jiná…ale to nikoho nezajimá. Když na každou louku dáme soláry…vysvětlí mi někdo z čeho bude péct chleba?

    Reagovat
  • 27. 11. 2012 (21.44)
    Trvalý odkaz

    to: Hobit
    Narazíte na akumulační kapacity, EPS neudrží víc než cca 2000MW FVE. Navíc narazíte na nesoulad výroby a spotřeby. Bylo by zapotřebí mět dlouhodobé zálohy, realizace pomocí PVE v podstatě nemožná, účinnost vodíkového cyklu <50%. Navíc by bylo zapotřebí získat 70TWh pro celoroční provoz naší EPS, existují sice studie, podle kterých by bylo možné získat cca 3000MW inst. výkonu z geotermálních zdrojů, ale to jen za použití náročné technologie, konvenční technologií je to jen 100MW. Celkem zajímavý je na toto téma tento článek:
    http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tenaruv-blog.php?itemid=17789

    V současném palivu je zbytečně mnoho balastu, například naše Temelínské VVER 1000 obsahují 60-80t paliva, přičemž je obohaceno na asi 3,1% štěpitelného izotopu, to je jen asi 1,86t až 2,48t, kdyby se dal balast neštěpitelného izotpou nahradit třeba železem, pak by bylo možné využít plutonium. POkud by se mělo používat, tak by ale musely být postaveny reaktory odpovídající kapacity, ať už FBR, nebo třeba MAGNOX.

    Zajímavé mohou být i MSR reaktory, které by byly schopné spalovat "odpad." Hlavní je ale najít způsob, jak "spálit" odpadní izotopy, tedy všechny kromě Pu a U. Pokud by se přepracovávalo, skoro do nekonečna, pak by bylo v kombinaci s vodou a ve vehodných, nebo pro jadernou energii nebezpečných (např. arabský svět) lokalitách využít sluneční elektrárny. Sýrie, Egypt, Irák, Lybie, SA, Maroko jadernou energii vůbec nepotřebují, neb solárně-termické elektrárny by jejich spotřebu bez problémů utáhly.

    Reagovat
  • 27. 11. 2012 (21.40)
    Trvalý odkaz

    to: Hobit
    Narazíte na akumulační kapacity, EPS neudrží víc než cca 2000MW FVE. Navíc narazíte na nesoulad výroby a spotřeby. Bylo by zapotřebí mět dlouhodobé zálohy, realizace pomocí PVE v podstatě nemožná, účinnost vodíkového cyklu <50%. Navíc by bylo zapotřebí získat 70TWh pro celoroční provoz naší EPS, existují sice studie, podle kterých by bylo možné získat cca 3000MW inst. výkonu z geotermálních zdrojů, ale to jen za použití náročné technologie, konvenční technologií je to jen 100MW. Celkem zajímavý je na toto téma tento článek:
    http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tenaruv-blog.php?itemid=17789

    V současném palivu je zbytečně mnoho balastu, například naše Temelínské VVER 1000 obsahují 60-80t paliva, přičemž je obohaceno na asi 3,1% štěpitelného izotopu, to je jen asi 1,86t až 2,48t, kdyby se dal balast neštěpitelného izotpou nahradit třeba železem, pak by bylo možné využít plutonium. POkud by se mělo používat, tak by ale musely být postaveny reaktory odpovídající kapacity, ať už FBR, nebo třeba MAGNOX.

    Zajímavé mohou být i MSR reaktory, které by byly schopné spalovat "odpad." Hlavní je ale najít způsob, jak "spálit" odpadní izotopy, tedy všechny kromě Pu a U. Pokud by se přepracovávalo, skoro do nekonečna, pak by bylo v kombinaci s vodou a ve vehodných, nebo pro jadernou energii nebezpečných (např. arabský svět) lokalitách využít sluneční elektrárny. Sýrie, Egypt, Irák, Lybie, SA, Maroko jadernou energii vůbec nepotřebují, neb solárně-termické elektrárny by jejich spotřebu bez problémů utáhly. Austrálie by tuto energii ze stejných důvodů také nepotřebovala, by´t není nebezpečná.

    Reagovat
  • 27. 11. 2012 (9.18)
    Trvalý odkaz

    To mi hlava nebere solární energie se lidem nelíbí jaderná energie se lidem nelíbí tak ať svítí loučemi to je „určitě“ levná a čistá energie pro miliardy lidí :-)

    Reagovat
  • 26. 11. 2012 (21.55)
    Trvalý odkaz

    To: Tomáš
    Promiňte, ale říkat, že jádro je čistá energie je trochu scestný, chcete snad bydlet vedle skladu vyjořelého paliva? Já tedy ne.

    A říkat že „možná“ někdy v reaktorech IV. generace půjde vyhořelé palivo jesště jednou použit, je opravdu směšné. Takových „KDYBY“ tu už bylo, TOKAMAK už taky před 50 lety říkali, jak je to úžasna věc a že už to bude a budeme mít čistou energii. A kde nic tu nic. Takže jadro je dnes a ještě dlouhou dobu bude, hodně špinavá a hlavně hrozně předražená technologie.

    Zvlášť když, jak tu už řekli, existují daleko levnější a hlavně čistší technologie, tak proč se stále držet jádra? Proč?

    Dejme na všechny střechy, ale opravdu na všechny střechy FVE, na vhodná místa větrné elektrárny, atd.

    Místo dotací na jaderné elektrárny se ty miliardy Korun měli dát do vývoje „chytrých“ sítí, uložení vyrobené elektřiny z FVE a větru tak aby byla sít vyrovnaná.

    Reagovat
  • 26. 11. 2012 (20.08)
    Trvalý odkaz

    Tomáš
    Pochopil jsi to špatně, je to komplex na zpracování jaderných odpadů (tedy i bomb) který se vůbec nevyplatí a bude zavřený. Více zde:
    http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=709616
    „Zpracování vyhořelého paliva nikdy nedosáhlo plánované kapacity a namísto 120 tun ročně, továrna vyprodukovala za osm let jen třináct tun oxidu plutonia.
    Britské daňové poplatníky za tu dobu přišla na 1,4 miliardy liber.“

    Reagovat
  • 26. 11. 2012 (9.59)
    Trvalý odkaz

    Takže pokud jsem to dobře pochopil, to zařízení zpracovává zejména odpad z vyřazených jaderných bomb. Tzn. že jej bude možno dále využít na výrobu energie. Čili je to druhotná surovina, kterou by jinak bylo nutné těžit a zpracovat.
    O tom, že vyhořelé jaderné palivo z elektráren se v připravovaných reaktorech IV.generace bude dále využívat, snad nemá cenu psát.

    Reagovat
  • 26. 11. 2012 (9.56)
    Trvalý odkaz

    Jadro ako ho máme zavedené dnes je jednoznačne špinavá technoĺógia. To je akoby sme niečo vyrábali v chemickom priemysle, pričom by sa jednalo o vysoko nebezpečnú výrobu s extra jedovatými látkami s tým, že dávame obrovské peniaze na to aby nič neuniklo. Opýtajte sa ľudí, ktorí by mali žiť vedľa takejto chemičky ako by zareagovali, keď by sa dozvedeli, že existuje iná výrobná technológia, ktorá funguje bez jedovatých látok.

    Reagovat
  • 26. 11. 2012 (9.16)
    Trvalý odkaz

    Chybí tam dost podstatný dodatek…v Británii svítí jeden den v roce. A nechápu proč se vám jádro zdá „špinavá“ energie. Jsem pro to aby si dal každý solární panel na střechu, ale ne na louky

    Reagovat

Napsat komentář: Stana Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *