Malé vodní elektrárny v Česku ubývají

Malé vodní elektrárny jsou pro Českou republiku významným zdrojem elektřiny. Ačkoliv je dnes pozornost odborníků i médií upřena především směrem k fotovoltaice či biomase, malé vodní zdroje zůstávají významnou součástí mixu obnovitelných zdrojů energie.

Celkový pohled na malou vodní elektrárnu Vranov - náhon, samotná elektrárna i odpadní kanál. foto: E.ON
Celkový pohled na malou vodní elektrárnu Vranov – náhon, samotná elektrárna i odpadní kanál. foto: E.ON

Vranov: 80 let výroby elektřiny z vody

Samotná Vranovská přehrada dokáže vyrobit slušný počet kW a to už téměř osmdesát let. Stavba Vranovské přehrady byla totiž zahájena v roce 1929 a v době dokončení (1934) patřila mezi největší vodní díla v Československu.

Od tohoto roku se také datuje provoz vodní elektrárny Vranov. Ta je po několika modernizacích s instalovaným výkonem 18 900 kW nikoliv bezvýznamným zdrojem.

Od letošního června pak další kilowatty vyrábí také „malé vody“ – MVE Vratov 2 a MVE Vranov 3. Zatímco MVE Vranov 2 je umístěna na dně paty hráze vodního díla Vranov, pracuje v průtočném režimu a instalovaný výkon je 1 125 kW, MVE Vranov 3 vznikla v revitalizovaném náhonu z vodního toku Dyje k bývalému Panskému mlýnu u jezu Formóza. Má instalovaný výkon 44 kW.

„Realizované investice v celkové hodnotě 56,5 milionů Kč přispějí ke zlepšení ekologie řeky Dyje pod Vranovem nad Dyjí navýšením minimálního zůstatkového průtoku v jejím korytě v návaznosti na požadavky orgánů ochrany přírody,“ vysvětluje projekt manažer Petr Klimeš ze společnosti E.ON Trend, která je investorem a provozovatelem těchto vodních děl.

Zájemci o tyto zdroje energie by měli určitě navštívit elektrárnu. V areálu vodní elektrárny Vranov je totiž nové Informační centrum. Zde se lze dozvědět o historii tohoto vodního díla, podívat se do útrob elektrárny a k cestám po blízkém okolí si půjčit elektrokola nebo elektroskútry.

Malých vodních elektráren ubývá

Třebaže od letošního roku vyrábí elektřinu dvě nové malé vodní elektrárny, celkový počet se snižuje. „Přestože na území České republiky bylo ještě před několika desítkami let kolem 11 400 vodních děl, v současné době je v provozu něco málo přes 1400 vodních děl,“ říká Jiří Vrba, zástupce svazu podnikatelů OZE a ptá se: „Domnívá se snad někdo, že se za ta léta u nás tak výrazně změnily přírodní podmínky a spádovost vodních toků?“

Jeho slova potvrzuje Eliška Charvátová z Povodí Labe. Jen ve správě tohoto subjektu bylo v roce 1955 celkem 1 200 hydroenergetických zdrojů o celkovém výkonu 92,5 MW. Dnes jich je 420 o výkonu 110 MW. Malé zdroje prostě zanikají.

Jiří Vénos ze společnosti Elzaco, která dělá mimo jiné i rekonstrukce či výstavby malých vodních elektráren odhaduje, že by bylo možné celkový instalovaný výkon malých vodních elektráren o polovinu navýšit.

Vláda: co ministr, to názor

Ministerstvo zemědělství pak má ještě smělejší plány – do roku 2020 chce ČR 20 % energie z OZE a v tom má být 8 % z vodní energie, tedy dvakrát více než dnes. Vzhledem k tomu, že velké zdroje mohou vzniknout většinou jen se stavbou přehrady, otevírá se zde prostor pro menší zdroje.

O podpoře MVE mluví i rezort průmyslu a obchodu, ale problémem podpory ze strany vlády je, že se ministři poměrně často střídají a s novou tváří obvykle přichází i nový názor na podporu obnovitelných zdrojů. „Koncepce MVE by měla být, ale každý nový ministr má jiný pohled,“ uvědomuje si Zdeněk Horáček z Ministerstva zemědělství.

Klasickým příkladem malé vodní elektrárny je Troja v Praze. Každá Kaplanova turbína má jmenovitý výkon zhruba 1 MW a elektrárna tak vyrábí zhruba 2 MWh, což stačí na pokrytí spotřeby pěti set pražských domácností.

Sdílet: