Kolik vody spotřebují tepelné elektrárny?

K čemu je dobrá voda? K pití a mytí, odpoví každé dítě. A právě v této jednoduché logice se nese i náš další život a kontakt s vodou, kterou jsme schopni možná časem rozlišit na užitkovou, dešťovou nebo odpadní. Mezinárodní energetická agentura (IEA) varuje, že se právě s takovým jednoduchým přístupem se můžeme brzy ocitnout na suchu.

Čistá sladká voda se může v nedaleké budoucnosti stát velmi nedostatkovým zbožím, foto: Krappweis/sxc.hu
Čistá sladká voda se může v nedaleké budoucnosti stát velmi nedostatkovým zbožím, foto: Krappweis/sxc.hu

Když přijde na řešení otázek výhod a nevýhod jednotlivých zdrojů energie, obvykle se totiž pozapomene u tepelných elektráren na jeden podstatný fakt. A tím je spotřeba vody. Ročně jsou to přitom miliardy kubíků, které energetické kolosy odčerpávají z jezer a říčních toků, aby je proměnili páru.

Řada procesů výroby elektřiny si totiž vyžaduje chlazení a zavlažování. Tato voda nemizí pochopitelně ze zemského povrchu navždy, jen se díky spotřebě, evaporaci či znečištění stane dočasně nedostupnou.

Uhelné elektrárny a ti ostatní

Zatímco v dnešních dnech lze vyčíslit tuto spotřebu hodnotou 66 BCM (miliard kubíků vody), podle IEA se může za stávajícího vývoje trendů tato hodnota vyšplhat až na 135 BCM do roku 2035.

Přibližně polovina z této hodnoty připadá na provoz uhelných tepelných elektráren, a dalších 30 % pak procesy spojené s produkcí biopaliv.

Jen pro představu uvádějí lidé z IEA, že oněch 135 BCM je ekvivalentem devadesátidenního průtoku řeky Mississippi, anebo čtyřnásobek objemu jezera Lake Mead, nedaleko Boulder City, největšího amerického sladkovodního rezervoáru.

Věštění z křišťálové koule

Meteorologické předpovědi, týkající se vývoje klimatu, přitom skutečně připomínají více než co jiného věštění z křišťálové koule. Srážky se totiž čím dál tím více objevují s menší pravidelností, přesností i frekvencí.

Když k tomu připočteme růst lidské populace, její distribuci a s tím i zvýšené nároky na zásobování vodou, vyvstávají nám před očima scénáře budoucí politické nestability. Představa průmyslově vyvolaného sucha nabývá jasnějších obrysů.

Solární nebo větrná energie má přitom, pokud jde o spotřebu vody, jen minimální nároky. Jak zaznívá z IEA, pohybuje se jen okolo jednoho procenta z celkového úhrnu, jež bude muset být vyčleněn na tradiční zdroje energie.

Obnovitelné zdroje energie

Pravda, při spotřebě vody je nutno zmínit v tomto přehledu i Popelku obnovitelných zdrojů energie, koncentrační solárně-termální zařízení. Ty na chlazení skutečně spotřebují nemalé množství vody.

Podle IEA ale bude nutně nezbytné připočíst při rozhodování se mezi obnovitelnými a tradičními zdroji energie tepelným elektrárnám trestné body navíc.

Sdílet:

7 komentářů: „Kolik vody spotřebují tepelné elektrárny?

  • 14. 2. 2013 (9.42)
    Permalink

    Dobrý den, nerozumím Vašemu přízpěvku:

    „Jsem pro podporu obnovitelných zdrojů elektrické energie, takže navrhuji zrušit všechny uhelné elektrárny ! Místo nich dostavit 2 bloky Temelína“

    Tímto souvětím si značně protiřečíte.
    Na JE nevidím nic obnovitelného!
    Kdyby šlo o Vás, chtěl byste uložit pod váš dům jaderný odpad nebo nechat vybudovat na poli FVE?

    Reagovat
    • 14. 2. 2013 (11.05)
      Permalink

      Dobrý den, ano, napsal jsem to trochu „zvláštně“. Asi jste neslyšel o rozkladu jaderného odpadu v urychlovačích a reaktorech IV. typu že? A také jsem napsal, že nepodporuji FVE na polích, ale na domech a budovách, kde to nikomu nevadí…Zkuste se naučit číst všechno !!! :-D . A mimochodem – vysokotermickým spalování uhlí vzniká také radioaktivita, a to ne jenom lokální – jako u jaderného paliva, ale globální v okolí elektrárny v podobě izotopů v popílku :-D

      Reagovat
      • 14. 2. 2013 (19.20)
        Permalink

        Jaderná energie není a nikdy nebude perpetuum mobile a to ani u reaktorů xx typu a generace a ani urychlovače tomu nijak nepomůžou. Zákony fyziky neukecáte.
        Jaderná energie těžko bude spolupracovat s FVE, také z ekonomického důvodu. Výrobce energie v FVE může po splacení elektrárny za cca 15 let vyrábět energii za libovolnou cenu i za 0Kč. A stavět jaderky jen na noční provoz nebo když je zataženo není reálné. Jaderná loby je si toho vědoma a proto se snaží prolobovat další dotace.

        Reagovat
    • 14. 2. 2013 (20.31)
      Permalink

      To zalezi na definici obnovitelnosti, tezke prvky a mezi nimi i uran vznikaji pri vybuchu supernov tudiz uran by mohl byt take obnovitelny zdroj.
      Take by se daly slunecni elektrarny povazovat za zdroj neobnovitelny vzhledem k tomu ze za par miliard let nasemu slunci dojde vodik.

      Reagovat
  • 14. 2. 2013 (9.14)
    Permalink

    Dobrý den, můj názor je celkem jasný. Jsem pro podporu obnovitelných zdrojů elektrické energie, takže navrhuji zrušit všechny uhelné elektrárny ! Místo nich dostavit 2 bloky Temelína a samozřejmě podporovat fotovoltaiku, ale ne na pole, ale na střechy domů, kde nikomu nevadí a další „čisté zdroje energie“ !!! Samozřejmě názory proti jaderné energii (zelení a podobní „eko-teroristé – kteří vědí o jaderné energii kulové a jenom kecají“ ignoruji !

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.