Keňa bez elektřiny stagnuje, rozvoj nastartují jaderné elektrárny

Keňa je považována za průmyslově nejvyspělejší zemi východní Afriky, nedávno vzbudilo rozruch objevení nového naleziště ropy v oblasti jezera Turkana.

Jaderná elektrárna Dukovany, Česká republika, foto: ČEZ
Jaderná elektrárna Dukovany, Česká republika, foto: ČEZ

Předpokládá se, že v neprobádaných oblastech země mohou existovat další dosud neobjevená naleziště nerostných surovin i ropy.

Průmyslový rozvoj země od začátku 80. let minulého století přesto stagnuje. Ekonomický růst brzdí energetická chudoba. Keňská vláda proto přijala program „Go nuclear“ a v roce 2027 by země měla mít první jadernou elektrárnu s instalovaným výkonem 1000 MW.

Zatímco v České republice dosahuje instalovaný výkon téměř 22 000 MW na 10 milionů obyvatel, v africké republice o rozloze 582 646 km2 je to zhruba 2 200 MW na cca 45 milionů. Druhá největší populace v rámci zemí Východoafrického společenství (EAC) se rozrůstá asi o milion lidí ročně.

Přibližně tři čtvrtiny obyvatel Keni přitom stále nemají přístup k elektrické energii, chybí infrastruktura a civilizovanější oblasti se musejí vyrovnávat s vysokými spotřebitelskými cenami a častými výpadky dodávek.

Tradiční řešení – spalování dřeva při vytápění a vaření – situaci ještě zhoršuje. Těžba dřeva negativně ovlivňuje vodní zdroje, navíc ohrožované obdobími sucha, a tím i vodní energetiku.

Vodní elektrárny, které se na celkové výrobě elektřiny podílejí asi 40 %, nejsou považovány za spolehlivé a výkyvy ve výrobě někdy vyrovnávají elektrárny tepelné (podíl kolem 30 %). Třetím nejvyužívanějším zdrojem v Keni je geotermální energie, jejíž největší potenciál se nachází v oblasti sopečného údolí Rift.

Celkově se kapacita geotermálních zdrojů odhaduje na 10 000 MW. Stavba a zprovoznění vysoce výkonných geotermálních elektráren ale vyžaduje značné počáteční investice (hrubým odhadem kolem 250 milionů dolarů).

S problémem investic se potýká i rozvoj solární energetiky, pro niž má Keňa díky své poloze na rovníku a dobré průměrné době slunečního záření ideální podmínky, a využity zatím nejsou ani lokality vhodné pro stavbu větrných elektráren.

Vláda pod vedením prezidenta Uhuru Kenyatta si je vědoma toho, že bez dostatku a stabilních dodávek elektrické energie nelze nastartovat a posilovat průmysl a ekonomiku, zajistit hospodářský růst nebo podpořit začínající rozvoj střední třídy.

A závisí na nich i zájem zahraničních investorů o možnosti těžby nerostných surovin. Vládní program pro rozvoj energetiky a elektrických sítí s názvem Vize 2030 počítá s navýšením kapacity do roku 2030 na 16 000 MW.

Prioritu představuje vedle obnovitelných zdrojů i výstavba tří jaderných elektráren jako ekologického, spolehlivého a stabilního zdroje pro základní zatížení.

Přípravou jaderné energetické budoucnosti je pověřena Keňská rada pro elektřinu z jádra (Kenya Nuclear Electricity Board, KNEB), která připravuje potřebnou legislativu a regulační orgán, vytipovává vhodná místa pro jaderný zdroj a vypracovává studii proveditelnosti.

Vzdělaná akademická sféra jádro podporuje, zároveň je však trochu skeptická. Jazyk kisvahili nezná žádné fyzikální a technické termíny a získávání odborníků a budoucího personálu je problematické. KNEB proto spolupracuje s univerzitami v USA, Jižní Koreji a Ghaně, kde také studují budoucí keňští odborníci.

tisková zpráva
Sdílet:

2 komentáře: „Keňa bez elektřiny stagnuje, rozvoj nastartují jaderné elektrárny

  • 12. 7. 2016 (14.03)
    Permalink

    Navalit tam soláry a akumulátory je mnohem uskutečnitelnější vize než JE.

    Reagovat
    • 12. 7. 2016 (15.42)
      Permalink

      Ano v měřítku které je třeba pro náhradu JE? Zkuste si to sjet, ano mají asi větší výkon ze solárních článků a stabilnější dodávky než zde, ale pořád by bylo třeba místo 1000MW JE postavit asi 8000MW FVE a několik desítek GWh akumulátorů. To bude minimálně stejně nákladné, nebo i více, je to jen jeden zdroj proti kombinaci s VTE, než stavba JE.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.