Hamburk přestavěl nacistický kryt na elektrárnu

Historické dědictví a smutná vzpomínka na tragédii druhé světové války. Tak většina obyvatel německého Hamburku pohlížela na mohutné železobetonové kryty protiletecké obrany, kterých zbylo po celém městě několik desítek. Ten, který stojí u Wilhelmsburgu, se však po třech letech rekonstrukcí proměnil na něco, co už strasti války připomínat nemusí. Vznikl tu hamburský energetický dóm.

Železobetonové monstrum na kraji Wilhelmsburgu se mění na víceúčelovou elektrárnu. foto: Martin Kunze, iba-hamburg.de
Železobetonové monstrum na kraji Wilhelmsburgu se mění na víceúčelovou elektrárnu. foto: Martin Kunze, iba-hamburg.de

Uvnitř prvního takto rekonstruovaného „Hamburg EnergieBunker“ narazíme na velkou elektrárnu, založenou na principu efektivního využívání obnovitelných zdrojů energie. Obyvatelé padesátitisícového Wilhelmsburgu se teď mohou těšit na uhlíkově neutrální zásobování elektřinou a projekt na rozvoj bytového vytápění, šetrného vůči životnímu prostředí.

Hamburk, coby jeden ze zásadních strategických přístavů německé říše, si během druhé světové války užil bombardování víc než dost. To největší, které znamenalo nasazení 3000 spojeneckých letadel a shoz 9000 tun bomb, srovnalo se zemí na čtvrt milionu obytných domů. Ztráty na životech byly obrovské. Město, ze kterého moc nezbylo, ale mohlo začít na rumišti stavět od znova, moderněji.

Historie leteckého krytu s kapacitou třicet tisíc obyvatel je značně turbulentní. Železobetonové silo s rozsáhlými podzemními prostory bylo otevřeno roku 1943. V roce 1947 se jej Britové pokoušeli řízenou explozí zdemolovat, ale podařilo se jim jen narušit statiku čtyřicetimetrového kolosu. Snahu odstranit železobetonové monstrum projevila od té doby hamburská radnice už několikrát, ale zůstalo jen u plánů. Teď se ale situace změnila. Namísto demolice přišla rekonstrukce.

Ve Wilhelmsburgu se z bunkru, který ztělesňoval nepříjemné výčitky minulosti, rázem stalo zařízení, na něž se hledí s nadějí. Na 3000 domů odtud bude vytápěno a dalších 1000 získá zdroj čisté elektřiny. Emise produkované celou čtvrtí, související s energiemi a vytápěním, se mají postupně snížit o 95 % a ušetřit tedy něco okolo 6600 tun oxidu uhličitého, uvolňovaného do atmosféry.

Masivní budova se proměnila v elektrárnu, která bude využívat kombinaci solární energie, bioplynu, topení dřevní štěpkou a energii ze spalovny, aby generovala až 22 500 MWh v tepelné energii a 3000 MWh v elektřině.

Lidé si sem navíc mohou zajít jen tak na návštěvu a podívat se, jak to vypadá, když se energie nevyužívá jen k ničení. Součástí komplexu je i malá kavárna a muzeální expozice, která shrnuje nejvýznamnější okamžiky ze života bunkru.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *