Gravitační úložiště elektrické energie

Ukládaní ve velkém měřítku. Pokud budeme chtít v budoucnu rozvíjet , není jiná cesta, než problém skladování elektřiny vyřešit. Možný způsob nám ukazuje firma Gravity Power, která představila veřejnosti nový systém skladování elektrické energie nazvaný Gravity Power Modules. Systém využívající jednoduché mechaniky a gravitace má potenciál ukládat elektrickou energii až v řádu gigawattů.  

“Gravity


Hlavním prvkem zařízení je rozměrná šachta kruhového půdorysu, ve které se pohybuje ohromný betonový píst. Vedle hlavní šachty je souběžně umístěna šachta menšího průměru, která je s hlavní větší šachtou propojena na dně a u povrchu. Celý okruh je naplněn vodou, která slouží jako pracovní médium.

Princip ukládání elektrické energie je pak následovný: Při přebytku elektřiny v vhání vodní čerpadlo vodu pod píst a zvedá ho směrem vzhůru. Poloha pístu v šachtě nám tak určuje množství energie, kterou máme v soustavě uloženou.

Pokud chceme elektrickou energii ze systému získat, necháme působit píst na vodní sloupec. Voda je vháněna přes vedlejší šachtu skrze vodní turbínu, která je napojena na elektrické energie. Při výrobě elektrické energie tak zařízení vlastně připomíná vodní přečerpávací elektrárnu.

Gravity Power Modules
diagram:powermag.com

Firma předpokládá, že by ukládání elektrické energie probíhalo v systému více šachet. Například na ploše zhruba 150×150 m by při kombinaci několika šachet bylo možné teoreticky vytvořit skladovací místo až pro 2 GWh elektrické energie. Účinnost přeměny energie by dosahovala 75 – 80 %.

Oproti zmiňovaným klasickým přečerpávacím nádržím jsou náklady na vybudování úložiště asi o 50 % vyšší. Avšak vyšší cenu vynahrazují podstatné přednosti. Zařízení Gravity Power Modules je kompaktnější a zabírá zlomek plochy potřebné k vybudování přečerpávací vodní elektrárny.

Důležitá je také možnost stavby prakticky na libovolném místě a to bez negativných zásahů do okolní krajiny a okolního ekosystému.

Sdílet:

13 komentářů: „Gravitační úložiště elektrické energie

  • 2. 5. 2011 (12.03)
    Permalink

    zaujimava ucinnost na m2, ked pouzijem podobny princip v malom pre pohon pracky miesto el. kondenzatora :)
    Kym to nie je v obrvelkom projekte, je to na prd.

    Reagovat
  • 1. 5. 2011 (17.20)
    Permalink

    Kolik převodů energie tam je? jenom jedna turbína a jeden výtlak vody. Účinnost se od vodních elektráren moc lišit nebude.

    Reagovat
  • 29. 4. 2011 (20.26)
    Permalink

    Je to hovadina, už z obrázku je vidět tolik převodů energie, že bych tipoval účinnost stejnou jak u spalovacího motoru, o údržbě systému ani nemluvě. Navíc závaží je v tomto případě ještě nadlehčováno kapalinou, o to větší hmotnosti bude muset být. To už bych si dokázal představit gravitační akumulaci energie na principu výtahu.

    Reagovat
  • 28. 4. 2011 (18.55)
    Permalink

    No a navyse namiesto toho celeho objemneho a zloziteho zariadenia, by sa dali pouzit 1-2 zotrvacniky.

    Reagovat
  • 28. 4. 2011 (18.43)
    Permalink

    U nás je to například přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně : http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99e%C4%8Derp%C3%A1vac%C3%AD_vodn%C3%AD_elektr%C3%A1rna_Dlouh%C3%A9_str%C3%A1n%C4%9B
    Avšak uznejte, že takové vodní veledílo se jednoduše nemůže budovat všude. Jak poznamenal uživatel Shal, hlavní předností systému, uvedeného v článku, je jeho kompaktnost a možnost jej postavit opravdu všude.
    Jinak k ceně, já nejsem také odborník na stavbu vodních děl. Avšak například u nádrže Dlouhé stráně musely být logistické náklady na dopravu strojů, materiálů a lidí opravdu „zajímavé“.

    Reagovat
  • 28. 4. 2011 (17.29)
    Permalink

    viktore, to máte sice pravdu a asi by to bylo i levnější a efektivnější než tohle, ale je tu jeden velký problém. Přečerpávací vodní eletrárny se nedají postavit všude. Tohle ano. A to je hlavní výhoda tohohle systému.

    Reagovat
  • 28. 4. 2011 (16.06)
    Permalink

    100r. znama a pouzivana prietokova vodna elektraren ktora v noci vytahuje zo spodnej nadrze do vrchnej a cez den naopak voda tlaci do spodnej, minimalne v case cssr boli pouzivave, ked tovarne potrebovali cez pracovnu dobu viac prudu a atom alebo vodne su v prevadzke nominalne nonstop den-noc.

    zas sa objavilo nieco co tu uz je daaaavno.

    Reagovat
  • 28. 4. 2011 (14.54)
    Permalink

    Nezda sa mi to az take revolucne riesenie. To zavazie by sa aj tak nedalo dokonale utesnit. Mali tam dat klasicky mechanicky prevod cez lana a kladky, ako maju vytahy a hned by to bolo realizovatelne a o niekolko desiatok milionov lacnejsie.

    Reagovat
  • 28. 4. 2011 (9.19)
    Permalink

    Filip, skus predlozit zoznam stavebnych a technologickych prvkov pre oba typy, ocen ich a uvidime, ze plus minus autobus to sedi. Aj ked sa to na prvy pohlad nezda.
    Tom, tiez sa mi zda, ze je to priliz komplikovane, aby to niekto zobral za odrazovy mostik.

    peace … miro novak

    Reagovat
  • 28. 4. 2011 (7.03)
    Permalink

    Co je na tomto systému revolučního, vždyť je to „jen“ kompaktnější balení léty známého systému?

    Reagovat
  • 28. 4. 2011 (6.34)
    Permalink

    Nejsem odborník a neznám čísla, ale když si představím běžnou přečerpávací elektrárnu (jezero na kopci, trubky, turbína) a vedle toho uvedený přístroj se stejnou kapacitou (obrovská šachta, ještě obrovštější šachta, těsnění), nedovedu si představit, že by to stálo jen 150 % přečerpávací elektrárny. Nechybí někde v tom čísle
    nula?

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.