Francie může mít 100 % OZE, pokud bude chtít

Francie může do roku 2050 vyrábět 100 % elektřiny (nikoliv veškeré energie) jen s pomocí obnovitelných zdrojů. Ovšem pouze za předpokladu že se sama rozhodne segment OZE masivně podpořit.

Větrné elektrárny, resp. obnovitelné energie, se nově stávají zajímavou příležitostí pro mafii, foto. saavem/sxc.hu
Větrné elektrárny, resp. obnovitelné energie, jsou jednou cest ke 100 % elektřiny z OZE, foto. saavem/sxc.hu

Alespoň to tvrdí obsáhlý článek uveřejněný v žurnálech Mediapart.fr a L´Obs Planeté, který se tváří jako „únik informací z důvěryhodného vládního zdroje“. Ve své podstatě ale autor cituje jen to, co si většina Francouzů dobře uvědomuje. Pro rozvoj obnovitelných zdrojů má Francie vynikající potenciál, ale nedostatek vůle.

V současnosti Francie generuje 77 % elektřiny s pomocí jaderných elektráren, 15 % připadá na OZE a 8 % pak mají na svědomí fosilní zdroje. Právě toto rozvrstvení národního mixu prý může ve velké míře nahrávat teorii o 100 % OZE do pětatřiceti let.

Podstatně lépe se přechází na alternativní zdroje z pevného zázemí jaderné energetiky, než přetvářením starého fosilního schématu. A jak by se mohla Francie změnit na novou evropskou velmoc čisté elektřiny?

Jednoduše setrvalým rozvojem a podporou projektů solárních, větrných a vodních elektráren. Národní potenciál pro OZE totiž činí 1268 TWh, zhruba tedy trojnásobek aktuální spotřeby.

Útočit na pozici stoprocentního podílu obnovitelných zdrojů ze startovní pozice 15 % se může zdát bláhové, ale jak autor zmiňuje, jiné evropské země se s tím také dokázaly vypořádat.

Španělsko aktuálně vyrábí 47 % elektřiny především díky solárním elektrárnám, a podíl OZE v národním mixu Portugalska se blíží 70 %. A to se Portugalsko nedá řadit k zemím, které by OZE nějakým masivním způsobem podporovaly.

Francie má na rozdíl od Španělska a Portugalska finance i technické kapacity pro komplexní změny v energetickém průmyslu. Proč se tedy Francie nevydá na cestu čisté elektřiny?

Autor článku trefně poznamenává, že: „Francie se v šedesátých letech rozhodla zbavit závislosti na uhlí a dalších fosilních palivech, a proto se vydala cestou jaderné energie. Jediným výsledkem po padesáti letech je, že jsme příliš závislí na jádru, a nehledíme do budoucnosti.“

Dále upozorňuje, že přechod na OZE Francii ekonomicky nezruinuje. Francouze nyní stojí 1 GWh 91 eur, a 1 GWh z alternativních zdrojů 119 GWh. „Tvrdit něco o ekonomické sebevraždě je jenom chabou obhajobou pro-jaderných řešení.“

Jaderné elektrárny patří mezi velké zaměstnavatele, a sociální hledisko tu hraje také svou roli. „Jenže vysloužilé staré jaderné elektrárny v okolí Hauth-Rhin stejně budeme muset uzavřít. Budeme kvůli jaderné lobby stavět nové, nebo začneme raději investovat do OZE ?“.

Únik informací z důvěryhodného vládního zdroje v polo-bulvárním francouzském tisku by jistě nebyl hodnověrný zdroj informací pro českého čtenáře, ale není bez zajímavosti, že krátce po vydání článku v žurnálu L´Obs Planeté pozdržela bez udání důvodu francouzská energetická a environmentální agentura ADEME vydání své závěrečné zprávy.

Původně v ní měla potvrdit, že jaderná energetika by měla být i nadále páteřním zdrojem energie pro celou Francii, ale zmíněný „únik informací“ pravděpodobně poukázal na trochu jiná hlediska a řešení.

mediapart.fr
Sdílet:

12 komentářů: „Francie může mít 100 % OZE, pokud bude chtít

  • 21. 4. 2015 (16.14)
    Permalink

    U ceny 1 GWh z alternativní zdrojů je chybná jednotka (místo EUR je uvedena GWh).

    Reagovat
  • 21. 4. 2015 (6.56)
    Permalink

    Podle mě je to nesmysl. Investice do OZE se nikdy nevrátí. Ať už kvůli životnosti, kdy po 25 letech bude nutné všechno povyměňovat nebo nutnosti masivních investic do přenosové soustavy a vytvoření inteligentních sítí. Francie má obrovskou výhodu ve svých jaderných elektrárnách a předpokládám, že u nich ještě hodně dlouho zůstane, případně začne stavět moderní thoriové reaktory. Areva se o to postará…

    Reagovat
    • 21. 4. 2015 (7.21)
      Permalink

      Já si právě myslím, že investice do přenosové soustavy je nutná už jenom z toho důvodu, že je propojená skoro celá Evropa a výpadek (black out) z jedné země se téměř jistě projeví i v okolních zemích a OZE má svoje místo, ale musí se využívat ty zdroje které jsou vhodné. Dotace jako takové bych nedával, maximálně bezúročné půjčky nebo úlevy na daních. Na jihu FVE na západě vítr v zemědělských oblastech bioplynky atd. Já osobně nemám rád velké zdroje. Samozřejmě jsou ekonomičtější o tom žádná, ale ekonomika není všechno jsou i jiné dopady než ekonomické. Bohužel dnes jsou peníze až na prvním místě. Ostatní pohledy než ekonomickou jsou druhořadé. Např. pro mnohé sprosté slovo ekologický pohled, sociální aj.

      Reagovat
      • 21. 4. 2015 (7.24)
        Permalink

        Jistě, pokud se na OZE přejde v podstatě z důvodu tržního mechanismu, protože budou levnější i bez dotací, tak prosím. Nemám s tím jediný problém. O ekologii by se u OZE bohužel dalo dost polemizovat, pár panelů taky mám, ale finančně je to prostě sebevražda.

        Reagovat
        • 21. 4. 2015 (8.34)
          Permalink

          Nutné je udělat přesný rozbor, toho kolik opravdu jednotlivé zdroje energie stojí, zahrnout do toho opravdu všechny náklady, tedy jak náklady na akumulační kapacity, tak náklady na nová vedení, ale stejně tak i zvýšené náklady na zdravotnictví etc. v oblastech kde se těží a spaluje ve velkém uhlí, stejně tak náklady na naložení s jaderným palivem, dlouhodobé, jelikož jen stěží si umím v dnešní situaci představit, že by se podařilo rozjet plný cyklus, nebo přejít na thoriový, který by snad měl být o něco levnější a bezpečnější. Tedy kolik bude stát zakopání toho paliva. (všiměte si že nikdo v Evropě a ani v USA dnes nepřipouští možnost druhotného využití paliva ze současných reaktorů, přičemž to nejprostější co jde je umístit jej do těžkovodního reaktoru)

          Pak teprve se dá rozhodnout o tom, co bude nejekonomičtější.

          Reagovat
    • 21. 4. 2015 (13.53)
      Permalink

      Nesmysl to není, nesmyslem je spíše to bagatelizovat. Stejně tak je nesmyslem tvrdit, že se investice do OZE NIKDY nevrátí.

      U OZE platí jednoduché: letos to vyjde levněji než loni. Takže vždy je jen otázkou času, kdy se stanou nejlevnějšími, protože na rozdíl od ostatních zdrojů, u těchto jde technologický pokrok mílovými skoky.

      Jiná otázka je, zda tedy je racionální od státu OZE jakkoliv dotovat. Protože stačí logicky nastavit příznivě pravidla a administrativu a vlna OZE i bez dotací nakonec nastoupí zcela sama.

      A nabízí se otázka, proč se u nás administrativa neustále komplikuje a dotace neodbourávají. Odpověď je … korupce a velké zdroje.

      Reagovat
      • 21. 4. 2015 (15.56)
        Permalink

        Ono to je jako se všemi technologiemi, dokud je to žhavá novinka, poběží vývoj rychle, je toho dost ke zkoumání a lze to dělat i „levně.“ S časem dojde k tomu že na nové objevy bude třeba nákladnější, ať už po stránce počítačových programů, nebo po stránce času lidí na získání nápadu.

        Vývoj OZE relativně dlouho stagnoval, nebyl zapotřebí, jistou roli v tom hrál i průmysl a jeho nechuť ke změnám. Na světě je asi deset moderních vodních turbin, z toho se ve velkém používají asi čtyři – Kaplanova, Francisova, Peltonova, Bánkiho.

        Celkove je k dispozici mezi 20-30 (ale možná i ke 40) typy vodních motorů. Některé z dnešního pohledu totálně zastaralé, některé ale mohou být v některých situacích stále využity, zejména ty, které byly v minulosti navrženy pro náhradu vodních kol na spodní vodu, kde byl spád do 1,5m.

        U parních turbín se dnes používají zejména ty vycházející z turbíny Parsonovy, přestože existuje ještě Lavalova, Curtisova (vertikálně uložená!), Teslova (bezlopatková, založená na tření plynu, nebo kapaliny o disky, s účinností kolem 40%), bohužel se kolem toho motá hromada legend a moc práce na vývoji se od jejího objevu neudělalo.

        Stejně tak to může být i u OZE po, řekněme dalších deseti patnácti letech se usadí jisté zaběhnuté složení typů, zavede se průmysl a potom revoluční změny budou složitější a složitější, byť by účinnost těch nových zcela jiných zařízení byla vyšší, bude se místo toho postupovat cestou úprav zavedených modelů. K odstartování nějaké takové revoluce je vždy třeba impuls. U tí současné to myslím byla mimochodem i dlouhodobě vysoká cena ropy, možná, kdyby nedošlo k haváriím v Černobylu a Fukushimě, bychom dneska nezažívali boom oze, ale jaderné energie, podobný jako v 50. 60. letech.

        Reagovat
      • 22. 4. 2015 (12.00)
        Permalink

        … letos to vyjde levněji než loni… takže počkáme 50 let, než oze začnou být konkurenceschopné.

        Reagovat
    • 22. 4. 2015 (10.51)
      Permalink

      Investice do OZE se již dávno vrací, jednak v levnější elektřině a také v nižších enviromentálních škodách.
      Cena elektřiny díky OZE poklesla více než je příplatek který je navíc několikrát zdaněn a s přispěním státu i rozkrádán.

      Ceny elektřiny jsou díky boomu OZE nejnižší za posledních 10 let:
      http://www.solarninovinky.cz/?zpravy/2015041403/ceny-elektriny-jsou-diky-boomu-oze-nejnizsi-za-poslednich-10-let

      Nikdy se už nevrátí investice a způsobené škody po 60 leté dotované snaze o komerční rozvoj jaderné energetiky, protože se s každou novou jadernou elektrárnou na dotacích musí stále přidávat.

      Reagovat
      • 22. 4. 2015 (11.05)
        Permalink

        Souhlas, již více jak rok stavíme nedotované FVE, první takovou jsme postavili již v roce 2010, kdy ČEZ stavěl své dotované solární megaparky.

        Reagovat
      • 24. 4. 2015 (10.43)
        Permalink

        Zahrňte do ceny stavby elektráren z obnovitelných zdrojů i stavbu dalšího zařízení umožňujícího její plné využití – tedy přečerpávací elektrárny, bateriového pole apod. Protože bez toho je to nepoužitelné. A pak se budeme bavit o návratnosti. A ceny silové elektřiny jsou tak levné hlavně díky dotacím OZE, které si tím pádem mohou dovolit i záporné výnosy, protože se jim to vrátí na dotacích.

        Reagovat
      • 25. 4. 2015 (17.42)
        Permalink

        investice se vracejí jen díky dotacím, ne vlastní konkurenceschopností
        když nefouká, nemá nikdo z větrníků ani korunu, a když fouká vítr, je energie přebitek a pomalu se musí rozdávat (nabídka/poptávka)
        takže sice je ta elektřina „levnější“, ale o to víc se rozdá na daních a na investicích do sítě

        a ekologické škody při těžbě lantanoidů nebo při výrobě panelů se zpravidla taktně zamlčují, protože koho zajímá Čína a 3.svět když máme panel který za 7 let vyrobí dost energie aby pokryl své vlastní energetické výrobní náklady

        http://info.cat.org.uk/questions/pv/what-environmental-impact-photovoltaic-pv-solar-panels
        http://www.scientificamerican.com/article/rare-earths-elemental-needs-of-the-clean-energy-economy/
        http://www.pnas.org/content/101/46/16115.full

        Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.