Francie: daň na jaderné elektrárny bude financovat rozvoj obnovitelných zdrojů

Francie chce celoplošně urychlit nástup obnovitelných zdrojů energie tím, že pro ně v zemi vytvoří příhodnější podmínky. Prezident Hollande už ale nechce rozjíždět další systém dotací a podpor. Raději dává přednost uvalení ekologické daně na jaderné elektrárny coby největšího cenového konkurenta solárních a větrných farem, a zavedení vyšší uhlíkové daně.

Fondy vzniklé z těchto poplatků mají sloužit k uspíšení celého „energetického přerodu“. Všechno ale souvisí se vším. Myšlence na vyšší míru zdanění osmapadesáti francouzských reaktorů se překvapivě nikdo příliš nebrání.

Jak ale uvádí analytici z Bloombergova institutu, míra obecného pochopení faktu, že tyto reaktory zásobují zemi třemi čtvrtinami z celkového množství elektřiny, už poněkud chybí. Zdanění na jedné straně se tedy pravděpodobně podepíše zvýšením průměrné ceny elektřiny na straně druhé.

„Progresivní“ daň uvalená na spotřebu fosilních paliv má podobný charakter. Do roku 2016 má naplnit fond pro podporu OZE čtyřmi miliardami eur. Nárůst výdajů se má nicméně do budoucna projevit v úsporách.

Přerod francouzské energetiky celkově přijde na více než dvacet miliard euro, a tak se prezident Hollande, pokud chce dodržet své předvolební sliby, bude muset hodně snažit. Své prezidentské křeslo totiž získal hlavně působivou kombinací dvou předvolebních slibů – do roku 2025 chce snížit podíl nukleární energie na polovinu (ze stávajícího energetického mixu), a současně chce zapracovat na nižších účtech za elektřinu všech francouzských domácností.

Tyto dva sliby, stojící však z ekonomického hlediska ve vzájemné opozici, dělají týmu jeho mluvčích a celé vládě těžkou hlavu. „Každá změna je nákladná, a každá úspora něco stojí,“ říká francouzský premiér, Jean-Marc Ayrault.

„Přizvali jsme naše nukleární zařízení k energetickému přerodu naší země, aby se na něm formou daně aktivně podílely. Jaderná energetika se tak bude podílet na investicích do zelené energie od roku 2016 a bude v tom pokračovat, než vyprší životnost nukleárních zařízení.“

Ani Ayrault se však v rozhovorech nezmínil, na kolik bude tato jaderná daň vyčíslena. Vláda je navíc u jaderných zařízení 84% podílníkem, a tak se může zdát, že jde jen o přelévání peněz v jedné kapse. Respektive, že vláda hledající nové prostředky financování jen vezme peníze z jednoho „zajištěného“ sektoru a použije je na druhý.

Energetický přerod sám o sobě je pro Francii velkou výzvou. Jedním z problémů, se kterými se budou muset Francouzi vyrovnat, je nízká účinnost běžně užívaných zařízení a minimální tendence k efektivnímu hospodaření s energiemi.

Průměrná francouzská domácnost spotřebuje například o 50 % více elektřiny než sousední německá. Větrná a solární energetika hráje zatím ve Francii spíše minoritní roli. Na celkovém energetickém mixu se podílí jen nějakými 4,4 % (k červenci 2013).