Čína může vyrábět 86 % energie z obnovitelných zdrojů

Čínské vládní agentury vydaly novou studii, podle které mohou obnovitelné zdroje v zemi do patnácti let vyrábět přes polovinu energie (57 %) a do roku 2050 až 86 %. Celkově až 91 % dodávek energie bude tvořeno nefosilními zdroji.

Větrné elektrárny jsou jedním z řady typů obnovitelných zdrojů energie, do kterých Čína vkládá své naděje. zdroj: Vestas, foto: Lars Schmidt
Větrné elektrárny jsou jedním z řady typů obnovitelných zdrojů energie, do kterých Čína vkládá své naděje. zdroj: Vestas, foto: Lars Schmidt

Podíl uhlí ve výrobě elektřiny se během následujících 35 let může snížit ze 75 % na pouhých 5 %. Nárůst obnovitelných zdrojů by přitom vůbec nepřineslo zdražení energie, naopak by se šetrná energetika stala jedním z hlavních pilířů čínské ekonomiky.

Studii připravovaly dva roky čínské vládní agentury s přispěním amerického ministerstva pro energetiku. Zajímavostí s českým kontextem je, že studii o budoucnosti čínské energetiky otevírá citát Milana Kundery:

„Nikdy si nemyslete, že můžeme uniknout, každý náš krok určuje konečný výsledek, naše nohy se pohybují na konci našeho vlastního výběru.“

Základní zjištění studie:

  • Větrné turbíny a solární panely mohou být pilíři čínské elektroenergetiky: vítr by mohl v roce 2050 vyrobit až 5 350 TWh a slunce 4 310 TWh elektřiny.
  • Mezi lety 2020-2040 studie očekává, že by se každoročně nainstalovalo až 100 milionů kilowattů nových větrných turbín nebo solárních panelů.
  • Cenově se scénář vysokého růstu podílu obnovitelných zdrojů nijak zásadně neliší od referenčního scénáře, který by držel závislost na fosilních zdrojích. Většina nákladů na posilování obnovitelných zdrojů je totiž vykompenzována úsporami palivových nákladů.
  • Emise skleníkových plynů by mohly klesnout do poloviny století o 70 %.
  • Průmysl obnovitelných zdrojů by přispíval až 6 % HDP v roce 2050.
  • Realizace plánu se neobejde bez programu na zvyšování energetické účinnosti ekonomiky a do poloviny století by měla klesnout spotřeba energie o 60-70 % na jednotku HDP oproti dnešku.
  • V oblasti budov se počítá s postupným odstavením vytápění pomocí uhlí, které bude nahrazeno solární energií, kotli na biomasu nebo tepelnými čerpadly.
  • Do poloviny století budou v čínské dopravě tvořit až 86% podíl elektromobily, vozy na hybridní pohon nebo na vodíkový pohon.
  • Čína plánuje upevnit svou pozici v produkci technologií obnovitelných zdrojů – pobřežních větrných elektráren, fotovoltaiky nebo solárních koncentrovaných elektráren.

„Čína ještě nedávno patřila ke státům, které se spoléhaly především na fosilní zdroje. Studie však potvrzuje obrat čínské energetické politiky a zaměření na obnovitelné zdroje, které jsou stále cenově dostupnějšími. Ministr průmyslu Jan Mládek by měl do Číny vyrazit na další návštěvu a nastudovat zejména energetický obrat v čínské ekonomice. Možná by potom pochopil, že se i Česko může obejít bez dalších uhelných dolů,“ říká Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

tisková zpráva
Sdílet:

13 komentářů: „Čína může vyrábět 86 % energie z obnovitelných zdrojů

  • 4. 5. 2015 (20.35)
    Permalink

    To Carlos. Byl bych jen rád, kdybyste měl pravdu. Napadají mě trochu jiné scénáře, ale lepší je myslet pozitivně a zbytečně nevyvolávat paniku. Takže ano. Pravděpodbnost že tyto anektace a provokace přerostou v něco většího, je malá. :-)

    Reagovat
  • 4. 5. 2015 (10.54)
    Permalink

    Mě tady pořád chybí potvrzení, že si OZE vystačí samostatně bez nutnosti mít nastartovanou alternativní elektrárnu (jádro, uhlí), když přestane foukat nebo svítit slunce. Pokud se jim tohle podaří vyřešit bez nutnosti omezování se zákazníků, pak zatleskám. Do té doby jsou to nesmysly.

    Reagovat
    • 4. 5. 2015 (12.51)
      Permalink

      Nesmysly řešíte tak akorát vy.
      I kdyby zde bylo řešení (je), tak ty stávající jederofosilní elektrárny nikdo ze dne na den nevypne. Ty tu prostě budou fungovat minimálně do konce své životnosti. O to už se postará „neviditelná“ ruka trhu, aby vydělali alespoň část toho co bude potřeba na jejich likvidaci a odstranění škod.

      Reagovat
      • 4. 5. 2015 (15.43)
        Permalink

        Dokud bude pro elektrárny i doběr tepla, tak stejně pořád nějaké, které budou spalovat paliva zůstanou, je otázka, co za paliva to bude, ale spalovat se bude.

        Takové aplikace budou například teplárny (Ať už jako na Špitálce (v centru) v Brně, kde je to klasická parní elektrárna, nebo jako na Červeném mlýně (Kr. Pole??), kde je vybavena spalovací turbínou, tedy paroplynový cyklus.

        Tam kde je zapotřebí velké množství tepla pro provoz, nebo velké množství elektřiny, například papírny, nebo strojírny, hutě, nedojde k nahrazení závodních energetiky elektřinou dokud nebude výroba 1kWh v OZE bez dotací stát zhruba tolik co 1kWh v uhlí nebo plynu. Ale tyto elektrárny se podstatně zmenší proti těm co dnes napájí síť.

        Je otázka, ale jak se to bude vyvíjet v oblasti jaderných elektráren. Poku bychom měli nějak zvládnuté kompletní naložení s materiálem a pokud by se dbalo na veškeré zabezpečení, pak by to nemusel být problém. V této oblasti bude mít hlavní slovo to jak se to vyvine v Číně a Indii, které budou během krátké doby udávat směr světovému dění, za sekundace některých dalších zemí. Technologicky by s tím mohlo zahýbat i Japonsko, ale spíše tím jak se postaví k vylepšování bezpečnosti a případně s čím příjdou jejich firmy.

        Pokud by se podařilo využít jen desetinu mořských proudů, mohlo by to znamenat nemalé množství energie
        http://www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/992-renesance-prilivove-energie (poslední odstavec) Účinnost těch turbín nebude asi větší než 10% (jedná se myslím o předělané větrné). Jen u floridy a Thaiwanu by to dohromady dělalo 260 000MW, 130x více než každá z našich jaderných elektráren.

        Pokud by se je rozhodlo využít Japonsko, (v hloubce desítek m by je ani tsunami neměla ohrozit) mohlo by dojít k náhradě jaderné energie, nebo naopak importovaných paliv. Otázkou zůstává jaký by byl vliv na oceánské proudění a na rozvod tepla po planetě.

        Také by se mohlo stát že pacifické státy budou v RF investovat do Penžinské elektrárny, která by snad byla schopna pprodukovat nezanedbatelné množství proudu. Rusko by se mělo orientovat spíše na svůj dálný východ, než na Evropu. Orientace na Evropu pro něj může představovat pouze zdroj nestability a Rusko stabilitě evropy nemusí také přidat, byť akutní hrozba díky záruce vzájemného zničení snad nehrozí.

        Reagovat
        • 4. 5. 2015 (19.46)
          Permalink

          Vím, že je to okrajové, ohledně tématiky, ale na záruku sebezničení nesázejte. Když se moc dostane k lidem, kteří jsou psychicky vyšinutí, je to problém. Putin postupuje přesně podletoho samého scénáře, co Hitler. Zkouší, kam až může jít a s každou anektací jeho drzost roste. Jižní Osetie, Moldávie, Krym… Rakousko, Sudety, Česko… Asi jsem i něco zapomněl.

          Reagovat
          • 4. 5. 2015 (20.17)
            Permalink

            Dobře, zareaguji jen jednou, at to ne ujede, prosím všechny ostatní, do tohoto se nezapojujte, byla to má hloupost to zmínit.

            Ne sebezničení, ale vzjemného zničení NATO a RF, ani jeden do pozemního ani jiného přímého konfliktu nepůjde, nabízejí se tedy „proxy wars.“ V momentě kdy by jedna ze stran začala vážně prohrávat, asi by se nerozpakovala k použití jaderných zbraní, to by byl konec obou a de-facto „vítězství“ 3. stran. Pokud by Indie, Čína, BV nějak přečkali prvních pár měsíců a let, pak by došlo asi k anektaci méně zamořených částí Sibiře a v Evropě by mohlo dojít k záboru území ze strany lidí na blízkém východě. (čert ví, jak velký by to byl jaderný konflikt, co by zůstalo, rozhodně by asi nebylo soro možné rychle obnovit obranu, a ekonomiku)

            Čína nemá zájem na dobrodružstvích RF v Evropě, spíš by mohla i tratit. Letos mu bude 63, při dalších volbách 65, prý kandidovat nechce. Osobně se domnívám, že není natolik šílený aby se do válečného konfliktu pustil (lidé kolem něj mají co ztratit), ne s velmocí a mocnostmi

            Ano kam může zajít samozřejmě testuje, ale to dělají všichni velcí hráči (jak v politice, tak v průmyslu, obchodu, jen následky jsou jiné). Netroufne si na ekonomicky stabilní hráče, ale může využít vnitřní nestablity (stalo se ve všech případech).

    • 4. 5. 2015 (19.55)
      Permalink

      OZE budou fungovat i v nestabilním režimu. Tak jako se síť musí vyrovnat s nestabilním odběrem, dokáže se i vyrovnat s nestabilní výrobou. Skladování elektrické energie, které bylo vždycky považováno za něco okrajového a nedostatečného se daří velmi rychle řešit. Staví se továrny na baterie (do konce roku 2017 cca 100GWh/rok), je zvládnutá technologie výroby hodíku elektrolýzou (minimálně 2 technologie s velmi vysokou účinností), je zvládnutá i výroba metanu. Pokud ještě k tomu přibude kvalitnější přenosová soustava a chytré velíny řízené z větší části automaticky s možností odezvy do milisekund (Smart Grids), je to řešitelné. Black outem straší hlavně monopolní výrobci bojící se změn, které nastávají a které ohrožují jejich dominantní postavení na trhu a zisky.

      Reagovat
      • 4. 5. 2015 (20.05)
        Permalink

        Já se nebojím blackoutu. Jenom bych rád platil za elektřinu stejně (méně) než doposud a to prosím bez dotací.

        Reagovat
      • 4. 5. 2015 (20.09)
        Permalink

        A hlavně, jak byste u nás chtěl pokrýt třeba i jen 80 % spotřeby OZE? To je dle mě zcela nemožné bez naprosto radikálních úspor, což by naši ekonomiku silně poškodilo. U vodních elektráren jsme skoro na maximální kapacitě bez nějakých větších investic. U větrných tu není skoro žádný prostor, navíc jejich využitelnost je prachmizerná. A fotovoltailka by se dala asi dát na každou střechu, ale problém nastane ve chvíli, kdy celou republiku zastíní oblačnost a továrny budou chtít jet naplno.

        Reagovat
        • 4. 5. 2015 (21.18)
          Permalink

          Tak u větru nejsme na maximu ani náhodou. Ale samozřejmě to nikdy nebude jako na pobřeží a stavět by se měly zejména elektrárny menší.

          Do nějakých ochranných opatření v oblasti vodohospodářství se bude muset stejně investovat, tedy stavba nových hydroelektráren, nebo úpravy současných by možné měly být, Přestože nemáme tak dobré podmínky, jako sousedi, ať už Rakousko, nebo Slovensko, i u nás je možné zbudovat několik poměrně velkých přečerpávacích elektráren.

          Původní studie předpokládaly baseload asi 3000MW z biomasy, no dobře, ale situace se mění, vyvíjí se technologie, mohlo by být možné zvýšit inst. výkon s tím že se přesune do jiné části roku, ale chtělo by to aby bylo možné je dostat na plný výkon co nejrychleji (v řádu hodin)

          Klíčem k produkci levné elektřiny musí být to aby:
          1)Soukromé instalace OZE nebyly zbytečně zatěžovány poplatky jakéhokoliv druhu a jejich provoz byl možný s prodejem přebytků do sítě, ovšem ne za dotovanou cenu, ale podle aktuálně platného síťového tarifu. (Prostě když bude v síti elektřiny přebytek, tak smolík, dostanete 2,50Kč/kWh (nebo kolik to v nízkém vychází))

          2)Nebyly dotovány elektrárny, za dobou návratnosti, stanoveno nzávisle podle skutečných nákladů na stavbu(faktury etc.), dále by se pokračovalo podle nějaké smluvní ceny.

          3)Výstavba nových PVE. Například Lipno-Aschach. Tato PVE by přečerpávala vodu mezi Dunajem a Lipenskou nádrží. V případě dlouhodobě dobrého počasí by bylo možno plnit níže pložené nádrže (tento proces by byl ale energeticky ztrátorvý), ovšem výrazně by zvýšil provozní dobu našich hydroelektráren a zelpšil podmínky na Labi.

          4) Obnova starých hydroelektráren, dnes třeba opuštěných (více je jich (výkony v řádu MW) ale v USA, Kanadě, nebo i v Japonsku) jejich úprava pro nové podmínky provozu, např méně vody -> Průtočná se přestaví na akumulační/přečerpávací (Např. Spirova elektrárna Vyšší Brod). dnes tam teče asi 150l/s, jsou tam tři elektrárničky o účinnosti asi 60%, mohla by je nahradit jedna o účinnosti 85-95%, s využitím plného spádu a s akumulační nádrží, tedy vyšším průtokem. Případně na základě různých dalších úprav elektrárna s násobně vyšším průtokem. (v závislosti na odpouštění VD Lipno do koryta a v závislosti chování stavu vody v korytě na srážkách pod nádrží, další akumulace ve zdrži jezu.)

          5)Dále také možnost rekonstrukce současných elektráren pro vyšší průtoky/přečerpávání, např. VD Patviny (z akumulačního provozu přejít na provoz přečerpávací a průtočný. Mimochodem původně se jednalo o PVE)

          Z evropsky důležitých projektů by tu mohla být výstavba bagrované nádrže pod VD Gabčíkovo (s poklesem spádu asi o 2m) jako náhrada ze neexistující Maďarský stupeň. (zvýšení možného výkonu na asi 750MW)

          Samozřejmě že cena je důležitá a mělo by se to řešit i z tohoto pohledu.

          Reagovat
      • 4. 5. 2015 (20.10)
        Permalink

        A do třetice, kdo investice do smart grids zaplatí? Protože já je platit nechci.

        Reagovat
        • 4. 5. 2015 (20.52)
          Permalink

          Zkusím to stručně shrnout. NZE potřebují palivo, cena zcela určitě poroste. Tudy cesta ke zlevnění nevede, zatímco technologická zařízení pro OZE jdou s cenou pořád dolů, alespoň VE a FVE určitě. Parity jsme celosvětově dosáhli loni. Bude to už teď levnější. Malé OZE jsou alternativa a řešení pro ty, kteří se nebojí zaivestovat. Mám na mysli hlavně rodinné domy a střechy vůbec. Zcela určitě se dá v domácnostech ušetřit asi tak 30% energie, s bateriemi možná až 80-90%. Volných ploch na střechách je dost. To je skoro třetina celkové spotřeby – cca 60TWh/rok. Není to nereálný cíl, když v současnosti máme asi tak 20-25% v OZE a vlastně z donucení. Čezko samo o sobě moc zájem nemá.
          Smart Grids přijdou tak jako tak. Je to celkem jedno, jestli tady budou NZE nebo OZE. Je to jenom jiný termín pro pokročilou prediktivní automatizaci elektrické sítě. Tomu se prostě nevyhneme a zaplatíme to tak jako tak. Pokud budete mít ostrovní systém a (s vlastním Smart Grid – rozumějte s řídící jednotkou), tak se tomu teoreticky vyhnete…

          Reagovat
          • 4. 5. 2015 (21.39)
            Permalink

            Jen pro upřesnění v oze je ano 20-25%, ale inst. výkonu, nikoliv produkce, ta je asi 2,5% Hydro, 2,5% solární, nebo velmi podobně. (V koláčových grafech, oficiálních to nenajdete, ty končí někde kolem roku 2008. Takže tam není už vidět dukovany na 2000MW a temelín na 2100MW, nové PPE, růst větru a solárních elektráren, stejně jako bioplynu (ale to myslím není přes 200MW inst. výkonu)

            Mimochodem bioplynové stnice, jestli se již nepodílejí, by se mohly podílet na krytí špiček v síti, technologicky by implementace byla asi bez větších problémů.

            Také mne napadá že by se dalo využít odpadní teplo spalin z technologií jako jsou keramické pece a pod., ovšem účinnost nebude valná, jen kolem 10%, možné by bylo něco na principu ORC, nebo nízkotlakého, parního storje (což je sice zařízení zastaralé, ale jednoduché a splehlivé s dlouhou životností) byť účinnost bude menší než u ORC, na druhou stranu nevím o žádném moderním stroji této koncepce, na kterém by byla prováděna měření. Oba potřebují teplotu lehce nad 100°C. Zároveň ale musí být ještě zachována dostatečná teplota spalin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.