Budou elektřinu v roce 2050 vyrábět jen obnovitelné zdroje?

Obrovský rozmach obnovitelných zdrojů posledních let nedá leckomu spát. Jedněm proto, že se obávají o stabilitu energetického trhu a sítí. Těm druhým pak proto, že sní o budoucnosti, ve které solární, větrné, geotermální nebo vlnové elektrárny zcela nahradí fosilní paliva.

Vodní elektrárna Střekov na Labi v Ústí nad Labem, Česká republika. Výkon 19,5 MW. foto: ČEZ
Vodní elektrárna Střekov na Labi v Ústí nad Labem, Česká republika. Výkon 19,5 MW. foto: ČEZ

Největším obnovitelným zdrojem elektřiny jsou dnes vodní elektrárny. Během následujících čtyř desetiletí se má však výroba elektrické energie zásadně proměnit. Je možné, že v roce 2050 vyrobí veškerou elektřinu OZE?

Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách je dnes celosvětově dokonce vyšší, než v těch jaderných. Ty totiž po havárii jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku zaznamenaly výrazný útlum.

>>> ČÍST CELÝ ČLÁNEK <<<

Sdílet:

5 komentářů: „Budou elektřinu v roce 2050 vyrábět jen obnovitelné zdroje?

  • 19. 2. 2014 (19.06)
    Permalink

    2050 už je dost pozdě zvláště v Německu budou osvobozeni od jaderných fosílií dříve a překonají i svůj plán.

    Reagovat
  • 19. 2. 2014 (13.17)
    Permalink

    Je možné, že v roce 2050 vyrobí veškerou elektřinu OZE?
    Moja odpoved je, ze uz v roku 2030.
    To nie je moja vestba, ale odpoved, pretoze uz existuje efektivny sposob ukladania elektrickej energie.

    Reagovat
    • 19. 2. 2014 (14.04)
      Permalink

      No, konečně. Tam sem s tím. Já si to namontuju do auta.

      Reagovat
      • 19. 2. 2014 (19.01)
        Permalink

        do auta to není vhodné. Tam jsou jiné požadavky než u stacionárního použití.

        Reagovat
  • 18. 2. 2014 (19.50)
    Permalink

    Dobře, potřebujeme jednu pacifickou síť Austrálie, Sumatra jáva etc. Vietman, Čína, J. Korea, Rusko. A pak potřebujeme Evropskou HVDC síť, alespoň pro napětí 1,4MV. (+750 – 0 -750)(kV) Ovšem bez zásahů do severní afriky a BV. To spíše se orientovat na severní Evropu, Island a Ukrainu. Potřebujwmw v síti posílit množství regulačních zdrojů (zejména hydroelektrárny, jisté rezervy tu stále ještě jsou a jsou v řádu stovk až tisíců MW.

    Pak pokud bude pokročeno ve vývoji membrán pro ospmotické elektrárny, budeme mít další stovky až tisíce dostupných MW. Ekvivalent tlaku odpovídá asi 260m a po odečtení všech nutných technických ztrát, je „účinnost“ jen asi 30%, ale pokud vezmeme v úvahu že máme elkterárnu s průtokem 20m3/s, pak je to výkon asi 15MW aniž by bylo zapotřebí stavět vysoké hráze.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.