Břidlicový plyn řešením energetické krize?

Břidlice a břidlicový plyn. Dva pojmy, které jsou v poslední době skloňovány ve všech pádech, a to především v . Těžba břidlicového plynu by totiž snížila nežádoucí závislost EU na dodávkách z . Pojďme ale pro tentokrát opustit politický pohled na věc a řekněme si něco o tom, co to břidličný plyn je, jak se dá těžit a zda existují reálná ekologická rizika těžby. 
“Těžba
Obrázek: Statoil.com

Jak vlastně břidlice vznikla? Během miliónů let se v , jezerech nebo náplavových oblastech usazovaly sedimenty () přinášené tekoucí vodou.

Jak staletí ubíhala, tak až několik kilometrů vysoké masy sedimentů začaly svou ohromnou váhou působit na nejspodnější vrstvy usazenin. Ty se za působení ohromného tlaku a zvýšené teploty doslova „přetavily“ na pevné a ploché horniny, dnes známe jako břidlice.

Samotná těžba začíná vytipováním vhodného území, na kterém se posléze provedou svislé a šikmé vrty až k ložisku břidlice. Naleziště břidlice může ležet až v hloubce několika tisíc metrů pod povrchem.

Těžba břidlicového plynu
Obrázek: Vojtěch Rejl, ČT24

Přes vyvrtané otvory se do ložiska vhání chemikálie (95% vody, písek, polyakrylamid, metanol, butanol). Chemickou reakcí vzniká břidlicový plyn, který navrtanými otvory stoupá k povrchu. Zde se zachycuje a předává k dalšímu zpracování.

Jelikož je břidlice prakticky nepropustná, musí se najít v břidličných ložiscích přírodní lomy, díky kterým se chemikálie v ložisku „rozlije“. Další možnosti je udělat zlom uměle pomocí hydraulického štěpení.

Těžba břidlicového plynu je nákladnější než u . Důvodem je nutnost vrtat do mnohem větší hloubky, nižší životnost těžební věže (4-6 let) nebo potřeba drahých diamantových vrtacích hlav. Na druhou stranu je však břidlicového plynu v zemské kůře nesrovnatelně více než klasického zemního plynu.

Mapa ložisek břidlicového plynu
Obrázek: mapa ložisek břidlicového plynu, Zdroj:The Energy Information Administration

Kapitola sama pro sebe je . Problematická je především možnost kontaminace podzemních vod chemikáliemi. Riziko se nedá nikdy vyloučit, ale podle pana Matta Ridleyho, britského vědeckého publicisty, jde spíš o mýtus.

Použité chemikálie jsou podle něj v tak zředěném stavu, že lidské zdraví nemůžou ohrozit. Navíc ve 40 000 vrtech, které fungují v USA, nebyl nikdy a nikde zjištěn únik „chemikálií“ do podzemních vod.

Otázkou je také samotná ekologičnost břidličného plynu. V roce 2010 vydala americká Agentura pro ochranu životního prostředí (U. S. Environmental Protection Agency) zprávu, ve které upozorňuje, že při těžbě a zpracování břidlicového plynu se uvolňuje mnohem větší množství něž při těžbě zemního plynu. Připomeňme, že metan velmi neblaze působí na ozonovou vrstvu.

Také Rada amerických prezidentů vědeckých společností (Council of Scientific Society Presidents), jenž zastřešuje 1,4 miliónů vědců, vyzvala vládu USA k velké opatrnosti vůči bezhlavé těžbě břidličného plynu. Aspoň do té doby než se objasní všechna technická a ekologická rizika těžby.

Každopádně pro jednotlivé země je velkým lákadlem možnost získat nezávislost v těžbě plynu, a to i za cenu vyšších nákladů a ekologických rizik. Je jednoduše příliš lákavé vymanit se ze závislosti na dodávkách strategické suroviny z nestabilních zemí. Nemluvě o ekonomickém zisku.

11 komentářů: „Břidlicový plyn řešením energetické krize?

  • 5. 6. 2012 (10.46)
    Trvalý odkaz

    Vážený pane autore. Používáte nepřesnou terminologii a nepřesný popis metody těžby. Co se týče těžby BP, těží se vždy tlakem – břidlice musí rozpraskat. Že by chemická reakce působil vznik zemního plynu (jehož hlavní součástí je metan těžaři rovněž neuvádí. Jinak o tom, jak je těžba škodlivá jsou stohy vědeckých stran. Petice proti HF v ČR běží už jedna jedna a ta podporuje zákaz HF metod přímo zákonem (http://www.ne-plyn.hys.cz/?page_id=260), který jsme sestavili se senátory Pakostou a Oberfalzerem a dáváme to právě v těchto dohromady definitivní znění. takže to jen na doplnění, jak se dívám starých údajů. Jinak metoda prokazatelěn poškozuje pitnou vodu i v USA a u nás jsou pro tuto metodu daleko horší geologické podmínky,jak objasnili geologové Koalice STOP HF 25.5.2012 v senátu, které zařídili oba dva zmínění pánové senátoři. Jediné rozumné řešení, co se dá s HF metodou udělat, je odmítnout ji. Myslí si to u nás již skoro celá akademická obec geologů. Hezký den. Jirka Malík, Koalice STOP HF, vedoucí národní kampaně

    Reagovat
  • 23. 2. 2012 (10.59)
    Trvalý odkaz

    No, ochranáři to na Broumovsku samozřejmě nepovolili, ale povolil to ministr, protože tomu rozumí nejlíp. ;)
    Jinak freony na ozonovou vrstvu samozřejmě působí! Proto jsou zakázané. O metanu, že by poškozoval ozonovou vrstvu nevím, ale zato je to jeden z nejúčinnějších skleníkových plynů daleko před CO2.

    Reagovat
  • 3. 2. 2012 (5.45)
    Trvalý odkaz

    Jen mi nejde do hlavy,že Ministerstvo povolí průzkumné vrty v lokalitě jako je Broumovsko ? v této oblasti když si chcete jen postavit dům tak vám dělají velké problémy ochranáři,a teď se tu bude devastovat krajina? Nejsem žádný stoupenec na ochranu přírody,ale jen si říkám že zas tu jen někdo někoho podplatil,a z toho co tu říkáte,jak se staneme méně závislí atd….. Tak že už je teď hloupost,ten plyn všichni tvrdě zaplatíme. A co více, přijdeme o zásoby pitné vody které je čim dál tím méně,a ta si myslím je větší bohatství jak nějaký plyn!!!!

    Reagovat
  • 4. 6. 2011 (15.07)
    Trvalý odkaz

    pro energetik. Děkuji za připomínku. Máte pravdu, tak to bude mnohem trefnější. Opraveno.

    Reagovat
  • 4. 6. 2011 (8.01)
    Trvalý odkaz

    Carol, podla mojich informacii, nie som odbornik, tak kedysi bola teoria, ze ozonovu dieru sposobuju freony a dalsie plyny. Tato teoria vsak padla, ked sa zistilo, ze vplyv tychto plynov na ozon je fyzikalne nemozny. CO2 v spalinach nema vplyv na ozon.
    Ale mozno sa mylim.

    peace … miro novak

    Reagovat
  • 3. 6. 2011 (8.12)
    Trvalý odkaz

    Aha OK, len pre presny vyznam by bolo asi trefnejsie napisat ze pri tazbe a spracovani bridlicoveho plynu je vacsi unik metanu do ovzdusia…

    Reagovat
  • 3. 6. 2011 (8.05)
    Trvalý odkaz

    prijemne citanie, ale nejde mi do hlavy ta cast s metanom.
    Nechapem co znamena ze produkuje metan. ved metan tam je od toho aby sa spaloval… a poskodzovat ozonovu vrstvu moze len v pripade jeho spalin, co je vsak nasledkom kazdeho spalovania…

    http://www.designbuildsource.com.au

    Reagovat
  • 2. 6. 2011 (15.39)
    Trvalý odkaz

    Jsem rád, že se článek líbí.
    Metan se spalováním neuvolňuje, jde spíše o uvolňování metanu během těžby a zpracování břidličného plynu.
    O tom jak může zemní (břidličný) plyn „produkovat“ metan se můžete něco dočíst tady:
    http://www.nwoo.org/view.php?cisloclanku=2011040009
    Rád bych pověděl více, ale v této problematice nejsem takříkajíc „kovaný“.

    Reagovat
  • 2. 6. 2011 (15.09)
    Trvalý odkaz

    Skor si myslim, ze ten bridlicovy plyn je metan. Skor by mali vymysliet, ako zberat metan z odpadovych kanalov a septikov nejakym lacnym sposobom.

    Reagovat
  • 2. 6. 2011 (13.31)
    Trvalý odkaz

    prijemne citanie, ale nejde mi do hlavy ta cast s metanom.
    Nechapem co znamena ze produkuje metan. ved metan tam je od toho aby sa spaloval… a poskodzovat ozonovu vrstvu moze len v pripade jeho spalin, co je vsak nasledkom kazdeho spalovania…

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *