Baterie pro ukládaní přebytku energie z rozvodné sítě

má jedno specifikum. Je potřeba v ní udržovat rovnováhu mezi okamžitou spotřebou a její výrobou. Jinak může dojít k přetížení sítě a následnému výpadku nebo dokonce až ke kompletnímu zhroucení. S rozvojem a problém ještě narostl. Především proto, že množství vyráběné energie z není v čase konstantní. Ba naopak, rozdíly můžou být extrémní.  

eblém baterie

Problém se bude navíc v budoucnu ještě prohlubovat. Nejen, že se počítá s dalším masivním rozvojem obnovitelných zdrojů, ale výzvou bude i postupné rozšiřování .

Hromadné zavádění v následujících letech zapříčiní velké požadavky na okamžité dodávky elektrické energie. Například v nočních hodinách, kdy bude drtivá většina uživatelů své elektromobily dobíjet.

V minulých článcích jsme uvedli, že řešením by mohly být obrovské , které by přebytek elektřiny ze sítě skladovaly a v době zvýšené spotřeby by elektrickou energii dodávaly zpět do sítě.

Jak je to však s vývojem podobných ? Jedná se o nejistou hudbu budoucnosti nebo o použitelnou technologii současnosti či blízké budoucnosti?

Německý Fraunhoferův institut je světovou jedničkou ve vývoji úložišť elektrické energie pro potřeby energetiky. Se svou technologií výroby tzv. vanadiových redox baterií má v plánu postavit až 20 MWh úložiště – dostatečně velké pro zásobovaní 2000 domácnosti na jeden celý den.

schéma redox baterie
Diagram: scienceandtrade.com

Co si ale vlastně pod pojmem „vanadiové redox baterie“ můžeme představit? Jedná se o „kapalné“ baterie, které využívají prvek Vanad.

Elektrická energie je v baterii ukládaná do elektrochemických potenciálů různých oxidačních stavů vanadiových solí (vanadium redox) rozpuštěných v elektrolytu. Ukládání a odběr elektrické energie je uskutečňován průtokem obou elektrolytů v .

Mezí největší výhody patří prakticky neomezená velikost (kapacita), dlouhá životnost, rychlost odezvy, neomezený počet vybití-nabití či možnost hlubokého vybíjení bez poklesu dobíjecí kapacity. Účinnost baterie může dosáhnout až 85 %.

Kde je tedy ono pověstné „ale“? Překážkou ve vývoji skutečně velkých baterií je jednak velká složitost celého systému, tak i absence vhodných konstrukčních materiálů. Jde například o vhodné materiály pro konstrukci membrán oddělující oba elektrolyty.

V současné době Fraunhoferův institut pracuje na 80kWh baterii. Megawattovou hranici by výzkumníci rádi překročili do 5 let. Tak jim držme palce.

Sdílet:

10 komentářů: „Baterie pro ukládaní přebytku energie z rozvodné sítě

  • 16. 6. 2011 (9.33)
    Permalink

    Doporučuji technologii VRB-EES od výrobce Prudent Energy.

    Distributor pro ČR:
    http://www.nixin.cz

    Je bezpečná, má dostatečné kapacitní možnosti i pro rozvodnou síť a až neuvěřitelné technické vlastnosti (bez paměťového efektu, neomezený počet cyklů atd.).

    Reagovat
  • 7. 4. 2011 (15.24)
    Permalink

    LiFeYPO4: http://www.i4wifi.cz/?cls=spresenttrees&strid=590
    Na Ampéru jsem dozvěděl že snad bude výroba LiFeYPO4 akumulátorů i v ČR.
    Největší problém je s balancováním článků. Bez balancérů to nejde používat. A tyto balancéry velmi omezují i nabíjecí proudy, nabíjení musí probíhat tak, aby to zvládl balancér. Proto nabíjení tak dlouho trvá i u elektromobilů.

    Reagovat
  • 7. 4. 2011 (9.06)
    Permalink

    to Martin ze dne 06-04-2011: Mate nejake odkazy na takove reseni? Dodava ho nekdo komercne? Dekuju za odpoved.

    Reagovat
  • 6. 4. 2011 (16.05)
    Permalink

    Pro Martina: Otázkou je, zda pomocí této technologie dokážete někdy v budoucnu vybudovat dostatečně velké úložiště pro potřeby hlavní rozvodné sítě.

    Reagovat
    • 16. 7. 2013 (23.34)
      Permalink

      Pro pan Jan Grohmann, asi z Fraunhofer Institut.
      Vážený pane, věc mne zajímá. Mám jednodušší systém než vanad-redox. Mám návrh na materiály a konstrukce osmotických membrán na bázi protono – elektronových dvou – směrových emisí.

      ludwig

      Reagovat
      • 26. 9. 2013 (20.19)
        Permalink

        Dobrý den,
        momentálně se zabýváme implementací VRB do různých projektů. Pokud máte nápad jak dostat cenu uskladněné KWh pod 3,- Kč , tak sem s ním !!!

        Reagovat
      • 8. 10. 2013 (7.11)
        Permalink

        Vážený pane, věc mne také zajímá, mohl bych se o Vašem řešení dovědět více?

        Děkuji za odpověď.
        Otmarsen.

        Reagovat
  • 6. 4. 2011 (11.51)
    Permalink

    Pokud postavíte zásobárnu 100kWh z LiFeYPO4 baterií + kontrolní elektronika + invertory, jste na ceně cca 850.000 Kč. Tedy cca 3x levněji.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.