Baterie pro ukládaní přebytku energie z rozvodné sítě

má jedno specifikum. Je potřeba v ní udržovat rovnováhu mezi okamžitou spotřebou a její výrobou. Jinak může dojít k přetížení sítě a následnému výpadku nebo dokonce až ke kompletnímu zhroucení. S rozvojem a problém ještě narostl. Především proto, že množství vyráběné energie z není v čase konstantní. Ba naopak, rozdíly můžou být extrémní.  

eblém baterie

Problém se bude navíc v budoucnu ještě prohlubovat. Nejen, že se počítá s dalším masivním rozvojem obnovitelných zdrojů, ale výzvou bude i postupné rozšiřování .

Hromadné zavádění v následujících letech zapříčiní velké požadavky na okamžité dodávky elektrické energie. Například v nočních hodinách, kdy bude drtivá většina uživatelů své elektromobily dobíjet.

V minulých článcích jsme uvedli, že řešením by mohly být obrovské , které by přebytek elektřiny ze sítě skladovaly a v době zvýšené spotřeby by elektrickou energii dodávaly zpět do sítě.

Jak je to však s vývojem podobných ? Jedná se o nejistou hudbu budoucnosti nebo o použitelnou technologii současnosti či blízké budoucnosti?

Německý Fraunhoferův institut je světovou jedničkou ve vývoji úložišť elektrické energie pro potřeby energetiky. Se svou technologií výroby tzv. vanadiových redox baterií má v plánu postavit až 20 MWh úložiště – dostatečně velké pro zásobovaní 2000 domácnosti na jeden celý den.

schéma redox baterie
Diagram: scienceandtrade.com

Co si ale vlastně pod pojmem „vanadiové redox baterie“ můžeme představit? Jedná se o „kapalné“ baterie, které využívají prvek Vanad.

Elektrická energie je v baterii ukládaná do elektrochemických potenciálů různých oxidačních stavů vanadiových solí (vanadium redox) rozpuštěných v elektrolytu. Ukládání a odběr elektrické energie je uskutečňován průtokem obou elektrolytů v .

Mezí největší výhody patří prakticky neomezená velikost (kapacita), dlouhá životnost, rychlost odezvy, neomezený počet vybití-nabití či možnost hlubokého vybíjení bez poklesu dobíjecí kapacity. Účinnost baterie může dosáhnout až 85 %.

Kde je tedy ono pověstné „ale“? Překážkou ve vývoji skutečně velkých baterií je jednak velká složitost celého systému, tak i absence vhodných konstrukčních materiálů. Jde například o vhodné materiály pro konstrukci membrán oddělující oba elektrolyty.

V současné době Fraunhoferův institut pracuje na 80kWh baterii. Megawattovou hranici by výzkumníci rádi překročili do 5 let. Tak jim držme palce.

Sdílet: