Aplikace Renewables.ninja ukáže potenciál větrných elektráren v Evropě

Až dosud hledání odpovědi na otázku „jaký má větrná elektrárna potenciál“ znamenalo nechat si zaplatit studii. Díky aplikaci Renewables.ninja, kterou vyprodukovala Imperial College v Londýně spolu s kolegy z ETH v Curychu, stačí kliknout a víte vše potřebné.

„Jednoduchý orientační nástroj pro odhad výkonu větrných a solárních elektráren v Evropě.“ Zdroj: Renewables.ninja
„Jednoduchý orientační nástroj pro odhad výkonu větrných a solárních elektráren v Evropě.“ Zdroj: Renewables.ninja

Realizovat velkou studii proveditelnosti a výnosnosti záměru výstavby větrné elektrárny (nebo solární farmy) si může dovolit energetický gigant typu RWE. O poznání hůře se ale k potřebným informacím dostane běžný podnikatel.

A právě to se výzkumníci dvou předních vědeckých institucí v Evropě pokusili změnit. S využitím skutečně obsáhlého balíku nejen meteorologických dat (za posledních třicet let) se pokusili sestavit interaktivní mapu energetického potenciálu obnovitelných zdrojů.

Aplikace je jednoduchá: zadáte GPS souřadnice požadovaného místa a například počet a výkon turbín a Renewables.ninja vám vypočítá průměrný výkon a jeho průměr vtěsnaný do časové přímky. Zbytek je už na vás.

Aplikace je určena právě tak akademikům, jako zástupcům energetického průmyslu. Není neomylná, ale slouží jako užitečné vodítko při výběru potenciálně zajímavé lokality.

Společnost RWE nebyla zmíněna náhodou: rozhodla se totiž podílet se na testech a ověření funkčnosti celého systému. A svého rozhodnutí podílet se na výzkumu vedeného Iainem Staffellem nelitovala.

Ukázalo se totiž, že drtivá většina dosavadních projektů větrných elektráren nebyla z hlediska dlouhodobého výkonu zacílena do správných lokalit. Aplikace totiž pracuje s tzv. kapacitním faktorem.

Tato veličina udává, kolik procent plného provozního výkonu (za ideálních podmínek) ta která větrná elektrárna produkuje. A pro Evropu to nejsou právě příznivé údaje. Nemalá část vnitrozemských větrných elektráren totiž dosahuje po velkou část své provozní doby jen 24 % kapacitního faktoru (v ČR v průměru například jen 17,8 %). To znamená, že by za plného větru mohly pracovat o ¾ lépe. Jenže díky svému nevhodnému umístění nemohou.

Umisťování větrných elektráren na vyšší stožáry, dále od pevniny, se pak jeví jako ekonomicky mnohem přijatelnější řešení. Aplikace Renewables.ninja je schopna na podobném principu vypočítat orientační údaje i pro evropské solární farmy.

ScienceDaily.com
Sdílet:

1 komentář: „Aplikace Renewables.ninja ukáže potenciál větrných elektráren v Evropě

  • 7. 11. 2016 (20.01)
    Permalink

    Zadej do web prohlížeče adresu renewables.ninja

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.