Americké námořnictvo buduje energetické ostrovy

V současné době je výroba elektrické energie centralizovaná. Trendem jsou však decentralizované zdroje elektrické energie a příslušné lokální sítě, jenž dokáží zásobovat energií nejbližší okolí. Velký zájem o „mikrosítě“ (microgirds) mají ozbrojené složky, s americkou armádou v čele.

Americká námořní základna Norfolk US Navy. foto: US Navy
Americká námořní základna Norfolk US Navy. foto: US Navy

Vojenské základny jsou standardně připojeny k centrální energetické sítí. Uvnitř základen jsou sice naftové generátory, ale ty dokáží v případě krize dodávat elektrickou energii jen těm nejnutnějším systémům po velmi krátkou dobu. Ze strategického hlediska tedy ne příliš ideální stav…

Americké ozbrojené složky proto začaly hledat možnosti, jak výrobu elektrické energie decentralizovat – jednoduše vytvořit inteligentní energetické ostrovy (mikrosítě) na vojenských základnách. Před pár lety začala s budováním mikrosítí americká námořní pěchota, nyní se přidalo americké námořnictvo.

Americké námořnictvo US Navy započalo s pilotním projektem, jehož konečným cílem je vybudovat po celé zemi energeticky samostatné základny (či klíčové části základen) amerického námořnictva.

Podstatou iniciativy však není jen vytvoření lokálních energetických ostrovů, ale také jejich inteligentní vzájemné propojení – tedy vybudování inteligentních sítí (smart girds) mezi jednotlivým energetickými ostrovy.

V současnosti buduje firma Power Analytics na námořních základnách u města San Diega tři mirkosítě – u nemocničního komplexu na námořní základně San Diego a u datových center na námořních základnách Coronodo a Point Loma.  Všechny mikrosítě, chceme-li energetické ostrovy, jsou vybaveny solárními elektrárnami, úložišti elektrické energie a potřebným řídicím softwarem.

Podle Kevin Meaghera, prezidenta a technického ředitele Power Analytics, ostrovní systémy propojené inteligentními sítěmi přinášejí několik výhod. V prvé řadě lze okamžitě kontrolovat, jaké mají jednotlivé ostrovy energetické požadavky. Tak lze efektivně distribuovat energii z méně zatížených ostrovů do potřebných míst.

Součástí sítě jsou i senzory monitorující chování sítě.  V reálném čase jsou tak k dispozici informace o zatížení sítě (stabilitě) a kvalitách dodávek. Lze také předvídat a předcházet výpadkům sítě.

Připomeňme, že mikrosítě se považují zdroje o výkonu 5-10 MW, jenž dokáží zásobovat místa vzdálená až 50 kilometrů. Krátké distribuční trasy minimalizuji ztráty vzniklé přenosem elektrické energie na dlouhé vzdálenosti.

Samozřejmě z vojenského hlediska není zanedbatelná ani strategické hledisko. Při zničení centrální energetické sítě mohou vojenské základny stále fungovat. Půjde vlastně o jakousi energetickou pavučinu s desítkami nebo stovkami energetických ostrovů. Pokud bude poškozená část sítě, zbytek může bez problému fungovat.

Ostatně díky armádním investicím lze očekávat rychlejší rozvoj technologií ostrovních systémů a chytrých sítí. Ve výsledku, jak se stalo mnohokrát v minulosti, z toho může profitovat i komerční sektor.

Sdílet: