Američané objevili průlomovou technologii na zpracování řas
Zelené řasy jako potenciální zdroj suroviny, která by jednou nahradila ropná paliva, nejsou ve světě vědy a techniky nic nového. Americká společnost Pacific Northwest National Laboratory (PNNL) však rozvedla „tradiční“ proces zpracování řas do nečekaných dimenzí, když začala olej vyrábět přímo z mokré biomasy.
PNNL nepatrně rozvedli původní proces, který dosud probíhal v licenci utažské Genifuel Corporation. Tady, s pomocí katalytického hydrotermálního zplynování (Catalytic Hydrothermal Gasification, CHG) získávali metan z nevysušeného organického materiálu.
A to se v případě řas ukazuje jako zlomový krok: získat sušinu z biomasy, která je z 95 % prosycena vodou bylo dosud až příliš energeticky náročné. V současné době se na území Spojených států zabývá konverzí řas pro výrobu pohonných hmot asi tucet laboratoří, ale všechny zatím zpracovávaly sušinu.
Jen PNNL dokáže převést biomasu surových řas do podoby oleje s konzistencí husté hrachové plévky převést za necelou hodinu.
Lampy z řas zdarma osvětlují ulice i čistí vzduch
„Možnost pracovat s řasami právě odtěženými z vody je velkým kladem naší technologie,“ říká Douglas Elliott, vedoucí výzkumu PNNL. „Značně to zlevňuje celé zpracování, snižuje spotřebu energií a urychluje výrobu.“ Součástí výrobního procesu je také řada meziproduktů, které mají další využití.
„Jsme schopni extrahovat výhřevné plyny na bázi metanu, které unikají při reakci, přečišťujeme vodu, která může být znovu využita a získáváme nezanedbatelné množství dusíku a fosforu. Ty mohou nalézt uplatnění při cíleném pěstování dalších řas.“ Patentovaný testovací prototyp v laboratořích PNNL zatím dokáže při testovacím provozu za necelou hodinu vyprodukovat asi 1,5 litru olejovité tekutiny.
Přírodní tlakový hrnec
I když to není mnoho, v případě komercializace technologie průmyslovou sférou by to mohlo být pochopitelně mnohem více. V reaktoru vyvinutém PNNL jsou řasy vystaveny tlaku přibližně 3000 PSI (jednotka PSI je definovaná jako tlak odpovídající gravitační síle působící prostřednictvím tělesa o hmotnosti jedné libry na plochu jednoho čtverečného palce) a teplotám okolo 350 °C.
Systém kombinuje procesy hydrotermálního zkapalňování a katalytického hydrotermálního zplyňování. „Je to trochu podobné velkému tlakovému hrnci,“ říká Elliott. „Jen tlak je mnohem vyšší.“
Nevýhodou je, že podobné vysokotlaké systémy nepatří mezi nejlevnější. Jak ale přiznává sám Elliott, počáteční investice do velkokapacitního reaktoru by se měla investorovi brzy vrátit. Řasy mohou být díky technologii PNNL rychle a efektivně přeměněny na palivo pro letadla i lodě, kde je spotřeba pohonných hmot enormní.
„Pokud jde o originalitu našeho procesu,“ podotýká Elliott, „Není to zase taková novinka. Na planetě Zemi probíhají takové procesy přeměny řas v oleje po miliony let. My jen tuto přírodní technologii maximálně urychlili.“
One very definite way that EM waves can afcfet your daily life is, if they were not there, you would have no TV, no radio, no cellphone. Whether all that EM man- made radiation can afcfet (say) health and wellbeing directly, is debatable.
To ja tak těžké si ověřit kolik je PSI v Pa?
1PSI = 6894,75Pa
vyhledání asi 10s
Jinak řečeno, je potřeba asi 20MPa. Mě by spíše zajímalo, jak je to s energetickou bilancí, tj. jaká je účinnost celého cyklu. Jestliže se množství vložené energie bude rovnat anebo bude větší, než množství energie získané spalováním výsledného produktu, tak je to jenom další vábnička na dotace. :-)
Stejně je to ale podle mne další slepá ulička.
To už bude možná levnějí vyrábet v Austrálii vodík a ten vozit po světě.
Proč v Austrálii ?
Z bezpečnostních důvodů a také proto, že se tam dá poptávka po elektřině nasystit mnohem snáze před započetím výroby vodíku z přebytků, než v USA.
Austrálie by potřebovala nahradit prvně asi 45GW spalovacích elektráren, solárně termické zvládnou produkovat i v noci, pokud mají akumulátor tepelné energie. V USA, kdyby se to mělo dělat, by prvně bylo spotřebováno obrovské množství výkonu přímo.
Navíc Austrálie má z míst kde by bylo možno proud produkovat mnohem lepší přístup k oceánu, který by byl jak zdrojem vody, tak by umožnil dopravní obsluhu. Navíc nízká hustota zalidnění by umožnila umístění výroben dostatečně daleko od lidí.
Nástup Austrálie do světové produkce vodíku a postupný přechod na vodíkovou technologii by umožnil zbavit se závislosti na blízkém východě a úplmně se o ten region přestat zajímat. Ropy pro chem. prům. je stále dost i jinde, případně by mohlo být využito uhlí.
Toto by umožnilo odstavit od peněz jedno z nejagresivnějších náboženství. Navíc austrálie je hodně blízko asijským ekonomikám, kam by mohl být posílán jak proud pomocí podmořských kabelů, tak právě vodík.
Jaké libry a palce, od čeho jsou jednotky SI? Např. tlak udáváme v pascalech!