Američané lobbují za zakázku o dostavbu Temelína
Zatímco Německo jen v tomto roce navýšilo kapacity výroby fotovoltaických elektráren o 6839 MW, v ČR se dál bojuje o dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Do debaty o výběru dodavatele reaktorů se dnes zapojila také americká ministryně zahraniční Hillary Clinton.
Ani nabídka „americké“ společnosti Westinghouse, reaktor AP1000, není podle Aliance pro energetickou soběstačnost tak docela bez problémů. Je kritizován z pohledu jaderné bezpečnosti po loňské jaderné havárii ve Fukušimě [1].
Dokonce u rozestavěného projektu ve státě Georgia (USA) zjistil jaderný dozor, že ocelové výztuže do betonových základů nesplňují požadavky projektu.
Hrozí tak narušení časového harmonogramu a růst ceny elektrárny [2]. Projekt tak může kopírovat dvojnásobně předražené staveniště reaktorů od vyřazené společnosti Areva ve Finsku a Francii.
Nečas, premiér ČR: Nevidím jediný důvod, proč do roku 2020 nepozastavit rozvoj obnovitelných zdrojů
Problémy se nevyhýbají ani druhému účastníkovi českého tendru – ruské společnosti Atomstrojexport. Například cena čtyř reaktorů jaderné elektrárny Akkuyu, kterou hodlá v příštím roce začít v Turecku stavět ruská firma Atomstrojexport, pravděpodobně vzroste z 20 na 25 miliard dolarů [3].
Ruská strana je také v arbitrážním sporu za odpískanou předraženou dostavbu jaderné elektrárny Belene v Bulharsku [4]. Zpráva BIS za rok 2011 také připomíná, že v Česku sílí zájem ruských zpravodajských služeb o energetiku, včetně tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín [5].
„Na pozadí tendru na výstavbu dalších jaderných reaktorů v Temelíně stojí problematické projekty všech uchazečů. Jejich projekty se potýkají s růstem ceny, protahováním doby výstavby nebo technologické potíže. Úplně nejlepším řešením by bylo postupně kandidátům poděkovat za účast a tendr odpískat Ušetříme stovky miliard pro daleko lepší investice než do nevyzpytatelného atomu,“ říká Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.
Jen pro zajímavost, sousední Německo jen za říjen zvýšilo instalovaný výkon v solárních elektrárnách o 611,856 MW. Celkem šlo o 19 000 nových instalací, z toho pouze čtyři byly projekty solárních parků o výkonu více než 10 MW. Do 31. července Německo instalovalo 4,9 GW nové kapacity fotovoltaických elektráren.
Zdroje:
[1] http://www.ncwarn.org/wp-content/uploads/2011/11/Rept-Fukushima-AP1000-Fairewinds_11_10_11.pdf
[2] http://chronicle.augusta.com/news/business/local-business/2012-05-11/price-vogtle-expansion-could-increase-900-million
[3] http://www.turkishpress.com/news.asp?id=382687#.UCUUf8_bzGs
[4] http://energia-online.eu/2012/09/19/the-conflict-between-bulgarian-nek-and-russian-atomstroyexport-deepens/
[5] http://bis.cz/n/2012-08-22-vyrocni-zprava-2011.html
Wolk: nejenže je to běh na velmi dlouhou trať, ale taky je to extrémně drahé. Pokud chcete mít stabilní síť tak přímé náklady na obnovitelné energie jsou pouze malou částí nákladů nutných pro zajištění stability takové sítě. Nejedná se o efektivní řešení. Spíše jde jen o luxusní řešení. Německo si to může dovolit. My ne.
A co v noci! To je pořád dokola. Kapacity na stabilizaci sítě se budou budovat až když po nich bude poptávka. Myslím že v německu pomalu vznikne zcela nový průmyslový sektor a technologie , které toto budou řešit. Mimo jiné rozvoj elektromobility . Dočasné stabylizaci plynovými elektrárnami se asi nevyhnou. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať , ale to není důvod přešlapovat na místě.
3.všichni, kdo mohou zásadně účiník ovlivnit, musí se vejít do tolerance řádově pouze jednotky procent směrem k indukčnosti. Ne, že bych to někdy študoval, ale tohle požadované posunutí pravděpodobně ve výsledku má kompenzovat mírný kapacitní posun na vedení vysokého napětí, tedy záměrem je docílit na patě generátoru účiník rovný 1
pro Carlose..
tudy cesta nepovede, protože:
1. na účiníku až tolik nezáleží – jde pouze o posun proudu vůči napětí v síti a při nízkém účiníku se pouze přetěžujou zbytečně přívodní vodiče nadměrným proudem, který není využitý ve stroji. Dochází ke zbytečným ztrátám na vedení, ale ty jsou mnohem nižší, než by se laicky odvodilo z hodnoty účiníku. Elektroměry pro maloodběratele sledují pouze činnou složku, protože to je skutečný příkon, který odebírám – pokud bych odběrem jalového proudu síti zásadně škodil nebo jej dokázal využít, distributor sítě by si nechal jistě platit za zdánlivý příkon.
2. síti mohou takto uškodit jen velkoodběratelé a proto má každý povinnost hodnotu účiníku udržovat v toleranci – pokud se tak nestane, jsou za to poměrně vysoké sankce. Dneska už umí takové věci sledovat a hlavně historii ukládat obyčejný elektroměr.
Jo, Německo investuje do budoucnosti… do budoucnosti Německa jako chudé agrární země. I sebeneprůhlednější zakázka na dostavbu temelína vyjde 10x levnějši než fotovoltaické tunely.
Ale co stabilita sítě? Proud potřebujeme v noci, při zataženém nebi a i v době, kdy FVE nedodávají naprosto nic, navíc nemáme dostatek regulačních kapacit, které by byly schopné FVE zálohovat. Spalovat plyn nebo uhlí na zálohu není podle mne příliš dobrý nápad. Ano sice se dá získat až asi 3000MW z GtE, ale to by nás asi stálo více, než celý Temelín III, IV. Rozvoj OZE musí být v rozumných mezích.
Samozřejmě bychom mohly uvažovat o importu ze skoro odpískaného DESERTECu, ale to příjde až za desítky let. a i tak by to bylo jen asi 1000MW.
Mohly bychom zkusit ušetřit nějaká procenta energie, ale u elektřiny už skoro není kde brát, možná větších úspor, než výmenou žárovek by se dalo dosáhnout povinou kompenzací všech elektromotorů na účinník s cosFí=1. Jejich výkony jsou mnohonásobně vyšší, než u osvětlovacích těles a jejich doba provozu za den je v průmyslu i více, než 8 hodin. Dneska mají běžně motory účinník 0,7-0,9. Pokud by byly všechny kompenzovány, pak by měla výrazně klesnout celková zátěž sítě. Při velkých odběrech by i úspory byly nemalé. Na každý pokles proudu o 1A lze při připojení na 230V ušetřit právě stejnou hodnotu výkonu. Za 8h je to pak 1,84kWh, při ceně 5Kč/kWh je to úspora 9,2Kč denně. Pokud má rok 2016 pracovních hodin, pak je úspora cca 463kWh, tedy 2 315Kč.
U stroje zapojeného na 400V je při poklesu proudu o 1A za celý den dosaženo úspory cca 3,2kWh, tedy asi 16Kč, za celý rok asi 4 032Kč, což jsou nezanedbatelné částky, zvlášť pokud si uvědomíme, že v závislosti na velikosti firmy by se úspory kompenzací mohly vyšplhat i do desetitisíců, či statisíců.
V závisloti na hodnotě takto sníženého proudu klesá potřebný dodávaný výkon, tedy spotřeba paliv. Přitom kompenzační kondenzátor pro 1kW motor na hodnotu cosFí = 0,99, při napětí 230V (jestli jsem se při výpočtu nespletl) vychází na 22,2uF, zaokrouhlíme nahoru, kondenzátorová baterie z kondenzátorů 20uF a 2,5uF výjde v gesu na 164Kč, její životnost by měla výrazně přesáhnout 30 000 hodin.