Zelené stavby a certifikace: kterou zvolit?

„Zelené“ budovy jsou zkrátka in. Nájemce často sice neví, co přesně certifikáty označující ekologickou šetrnost znamenají, přesto je ale požaduje. Obzvláště patrné je to v komerční sféře. O certifikátech a jejich používání v praxi se aktuálně hovořilo na konferenci Going Green 2013.

Lenka Matějíčková, která má ve společnosti EC HARRIS na starosti udržitelnost, vysvětlila úvodem, proč české komerční budovy využívají zahraniční certifikáty. Je to proto, že se snaží přilákat zahraniční podniky a proto musí certifikovat tím, co potenciální nájemce zná.

Je samozřejmostí, že všechny certifikáty zohledňují kde se staví a tak jsou jiné podmínky pro ČR, jiné třeba pro Švédsko a jiné pro Austrálii. Napříč certifikáty však neexistuje jednotná metoda hodnocení. „Udělat pasivní komerční budovu je to nejlehčí, a když to architekt neudělá, tak je packal,“ myslí si uznávaný odborník na pasivní a nízkoenergetické domy Aleš Brotánek.

„Zelená“ není drahá

„Když máte dobrého projektanta, dobrého investora, který používá mozek, není u nás problém získat certifikaci. Pro mě certifikace není módní trend, ale je to budoucnost, která komerční sféru donutí dělat něco, co by dělat měla,“ uvažuje Matějíčková.

A důležité je také to, že aktuálně přichází do pracovního procesu tzv. Generace Y – lidi narozené po roce 1980. Pro tuto generaci je důležitá udržitelnost „Oni to neberou jako něco extra, pro ně je to samozřejmost,“ ví Petra Hajná ze Skanska Property Czech Republic.

Vícenáklady nejsou nijak drastické, asi 0,2 – 5 %. To potvrdila Hajná – podle studie z letošního března se ekologické stavby prodraží zhruba o 6 %, ale lidé si obecně myslí, že je to o zhruba 15 %. Konkrétně v ČR se při stavbě City Green Court na Pankráci (LEED platinová certifikace) vyšplhaly vícenáklady jen na nějakých 2,5 %. „To je reálné číslo v českých podmínkách,“ zhodnotila výsledek Hajná.

BREEAM byl první

Historicky prvním certifikátem byl BREEAM pocházející z Britských ostrovů. Zkratka slov Building Research Establishment Environmental Assessment Method je na světě již od roku 1990 a má po celém světě více jak čtvrt milionu certifikovaných budov. Přes milion je jich zaregistrovaných. „Trend tady jde velmi rychle nahoru,“ komentovala graf rostoucího zájmu o certifikaci Matějíčková.

Při udělování certifikátu BREEAM se hodnotí 10 kategorií – management, zdraví a kvalita vnitřního prostředí, energie, doprava, hospodaření s vodou, použité materiály, nakládání s odpady, využití území a ekologie, zátěž životního prostředí a inovace. Maximálně mohou kanceláře získat 119 bodů, stačí ale i 85 % na nejvyšší ocenění „vynikající“.

V této oblasti si ČR připsala zajímavé prvenství. Spielberk Office Center v Brně je totiž první certifikovaná budova s nejvyšším oceněním mimo Velkou Británii. Na konferenci však zazněla kritika, co je „zeleného“ na velké prosklené budově, která ani nevyužívá obnovitelné zdroje.

Je to dobrý kšeft, tak vznikl LEED

BREEAM však není jediná možnost, jak certifikovat budovu. Velmi známý je také LEED (Leadership in Energy and Environmental Design), který vznikl v roce 1998. Dnes je tímto certifikátem označeno více než 12 300 budov k nebytovým účelům na světě

„Někdo ve Velké Británii zjistil, že by to mohl být dobrý kšeft, vzal příručku, odjel do Ameriky a začal vydělávat,“ popisuje s nadhledem vznik tohoto nástroje Matějíčková. Zatímco BREEAM byl v podstatě neziskový, LEED byl od začátku tvořený za účelem výdělku. „Snaží se vydělávat a je to vidět,“ potvrzuje Matějíčková a vzpomněla reklamní a PR aktivity. „Ale BREEAM zjistil, že když nebude dělat marketing, tak to má trošku marný, takže to dohání,“ dodala.

Zde je maximum 110 bodů v 7 kategoriích udržitelný rozvoj lokality, hospodaření s vodou, energie a ovzduší, materiál a zdroje, kvalita vnitřního prostředí, inovace a design, regionální bonusy. Nejvyšší ocenění je Platinum, ke kterému je třeba získat 80 a více bodů. „Můžete si nechat ocertifikovat jen jedno patro budovy,“ dodává Matějíčková.

Další aktivity z EU i z Německa

V Evropě je pak také dobrovolný program EU Green building, který vznik v roce 2005. Je zaměřen na podporu vlastníků a nájemců nebytových budov nebo areálů, vedoucí ke zlepšení energetické efektivity budov a zavedení obnovitelných zdrojů energie. Tuto certifikaci má v EU 726 budov (v ČR např. Městský úřad centrum Palmovka, Praha 8) a je populární zejména v neziskovém sektoru.

Nejmladší a nepřísnější norma vznikla v Německu v roce 2008 a nese zkratku DGNB. „Protože je nejmladší, byla schopná vychytat mouchy předchozích norem a dotáhnout to do konce,“ popisuje Matějíčková. Výsledkem hodnocení je certifikát ve zlatě, ve stříbře nebo bronzu a o výsledku rozhoduje 49 kritérií. V ČR má certifikát budova Amazon Court v Praze.

Co se týká „zelených“ projektů (BREEAM a LEED), ČR se nemůže rovnat zemím jako je Francie nebo Německo, ale jsme na tom podobně jako Maďarsko nebo Rakousko. Je logické, že počet „zelených“ staveb roste, jejich hodnota totiž na rozdíl od konvenčních neklesá, ale roste.

Matějíčková také připomněla, že nová i existující výstavba bude muset mít během příštích čtyřiceti let nulovou produkci CO2. „Já osobně si nedovedu představit, jak tohle někdo realizuje v praxi,“ řekla.