Superadobe – jednoduché, levné a rychlé ekologické bydlení
Známý herec Jaroslav Dušek si nedávno postavil v Jindřichovicích pod Smrkem nový dům. S pomocí kamarádů a dalších nadšenců vybudoval kruhový domek podle systému Superadobe. Je dokonce ještě levnější a rychlejší než bydlení ze slámy. pokračování…
Základní princip systému Superadobe vychází z tradiční íránské lidové architektury. Na západ jej přenesl iránský architekt Nader Khalili. Prezentoval jej jako rychlé, udržitelné a především levné bydlení pro milardy lidí, které často nemají prostředky na to, aby mohly vybudovat vlastní obydlí klasického typu.
Výhody SuperAdobe
- využívá se lokálních materiálů přímo z pozemku
- stavbu zvládne každý, stačí parta známých či dobrovolníků
- vnitřní klima je příjemné a přirozené
- silné stěny tlumí hluk zvenčí
- pytle dobře tepelně izolují
- prostor má zajímavou akustiku
- snadná rozšiřitelnost
Staví se velmi jednoduše většinou bez pomoci strojů, pouze lidské práce. Základním stavebním materiálem je směs hlíny, slámy a případně cementu. Těmi se plní speciální nekonečné pytle, které se nařežou na požadovanou délku. Pytle se pak tvarují a kladou na sebe a udusávají. Mezi pytle se pro lepší stabilizaci může klást ostnatý drát.
Tvar Super Adobe staveb je většinou rotundovitý. Jakmile je hotova hrubá stavba, lze pytle omítnout např. hlínou s příměsí dalších materiálů. Do staveb lze snadno zavést elektřinu, vodu či využít solární vytápění. Superadobe budovy lze snadno přizpůsobit konkrétnímu klimatu – ať už jde rozpálené kalifornské slunce nebo deštivější a mrazivější prostředí střední Evropy, jak dokazuje právě i stavba Jaroslava Duška, který popisuje genezi stavby:
„Systém SUPERADOBE dle zesnulého architekta Nádera Khaliliho je založen na tom, že stavíte převážně z materiálů, které jsou k dispozici přímo na pozemku. V mém případě, protože půda je písčitá, byl použita směs z 80% písku, 10% jílu a 10% cementu, na němž v našich klimatických podmínkách trvala Iliona Khalili, vdova po architektovi, která přiletěla z Kalifornie, aby stavbu řídila. Stavěli jsme totiž první Superadobe stavbu ve střední Evropě. Do směsi jsme postupně přidávali více na drobno nasekané slámy. To vše bylo samozřejmě propojené vodou. Směsí se potom plní tak zvané nekonečné pytle, z nichž se tvoří kruhy, které se postupně zmenšují, takže vznikla kruhová stavba s klenbou. Pro zafixování a propojení pytlů se užívá ostnatý drát. Kromě toho jsme použili také dřevěné trámy, prkna a kameny. Na střechu jsme použili tenké stromy, na které je připevněna na míru ušitá plachta. Dveře a dřevěná okna s izolačními dvojskly dodala Vekra, velké kruhové střešní okno dodal Titan-Multiplast ze Smržovky, izolovaný komín s nerezovou vložkou postavila místní odborná firma z takové té tvárnicové skládanky. Domek je vytápěn sporákem na dřevo od pana Řehulky a jakousi variantou Trombeho stěny. Suchý záchod je venku, mimo dům. Voda za studně, čerpaná rumpálem. Do stavby nejsou přivedeny žádné sítě. Je to spíš taková meditační chýše.“
Související články:
V rámci projektu na ochranu klimatu Challenge Europe, který realizuje mezinárodní organizace British Council, nedávno v Národní technické knihovně proběhl seminář Bio Domy o domech z přírodních materiálů. Odborní přednášející zde představili zdravotní, enviromentální a sociální výhody domů ze dřeva a přírodních materiálů. Zároveň poskytovali rad jak šetrně stavět či rekonstruovat.
„Stále častěji slýcháme o používání čistě přírodních stavebních materiálů jako je dřevo, nepálené cihly, hliněné omítky v nově vystavěných domech. Tyto stavební postupy jsou však v českém prostředí stále novinkou, a tak jsou přijímány smíšeně. Ve spleti informací v médiích bývá těžké oddělit relevantní od těch zavádějících. Proto mají velký význam souhrnné profesionální vzdělávací akce věnované tomuto tématu,“ uvádí místopředseda České rady pro šetrné budovy Petr Vogel.
V České republice nemá prozatím systém Super Adobe příliš mnoho příznivců, ale komunita se pomalu tvoří na webu SuperAdobe.cz. Tamtéž se můžete také přihlásit ke spolupráci, a získat tak v létě zkušenosti přímo na stavbě.
Další informace ke stavbě, materiálu, workshopům, poradcům, případně nákupu nekonečných pytlů pro superadobe lze také dohledat na webu http://www.earthbagstore.com
Nádherné až úplně dospěji také bych si ho ráda postavila.
Dobrý den, chtěl bych s pytlů naplněných zeminou (převážně vytěžené kamenivo ze svažitého pozemku) postavit opěrné zdi výšky 2m. Nemáte někdo kontakt na někoho kdy by mi to propočetl. Zajisté za honorář. Laicky si říkám když z toho lze postavit protipovodňové hráze měl by jít i opěrné zdi.
Watler.
Ako nie úplne amatér by som hlavne poukázal na to, že slamenný dom z klasických balíkov o hrúbke steny cca 500mm dosahuje, samozrejme po dotiahnutí ostatných detailov, pokoje parametre nízkoenergetického domu. Vrecia s hlinou majú oproti slamennej konštrukcii výrazne nižšie tepelnoizolačné vlastnosti.
Ak by sme za pomoci superadobe chceli dosiahnuť podobnú spotrebu energie ako pri porovnateľne veľkom dome s porovnateľnými oknami, orientáciou… zo slamy, musela by sa konštrukcia dodatočne zatepliť, čo by z finančného i časového hľadiska výrazne naklonilo misky váh v neprospech domu stavaného technikou superadobe.
Dobrý den, také mi přijde, že je to populistický článek. Nechci se přít o cenách (velikost domku by u slaměného vyšla podobně pokud bychom chtěli dosáhnout stejného konfortu jako tam. Myslím, že při vytápění tam mají v zimě 17 stupňů), takový typ domu do našeho prostředí není vodný.
Ono jde o to jaký konfort tam chcete docílit to pak jsou všechny stavby o dost levnější. :D
Ale dobrá alternativa, hledejte dál jsou i lepší.
Zdraví Josua
omlovam se za przneni jmena, meleo byt pane „Marciku“, samozrejme
Dobry den, pane
arciku, mne, jako laika by moc ty zapory adobe zajimali, nemam si to kde jinde dohledat(nenasla jsem to). Budu vdecna, kdyz vic rozvedete, co jste nastinil, dekuji
s pozdravem
AK
re: František Marčík: Děkuji za váš komentář. To „kategorické tvrzení“ určitě nemělo vyznít kategoricky, bylo založeno na (možná až příliš?) jednoduché myšlence, že hlína, pytle a několik trámů jsou levnější než větší množství kvalitního dřeva/jiných materiálů potřebného pro dům ze slámy. Počítá s tím, že, jak bývá v případě SuperAdobe zvykem, budovat pomáhají přátelé nebo jiní lidé bez nároku na honorář (takový, jaký je běžný ve stavebním průmyslu). Jak říkáte, záleží to na mnoha faktorech. Pravda, nevýhody nejsou zmíněny, možná v některém z budoucích článků – rádi bychom se přírodnímu stavitelství věnovali i nadále.
Dobrý den, reaguji na kategorické tvrzení uvedené na začátku tohoto článku, jehož autor mi zůstává neznámý. „(Domek podle systému Superadobe) Je dokonce ještě levnější a rychlejší než bydlení ze slámy.“ Zajímalo by mne, odkud bere autor článku pro takové tvrzení jistotu? Má být dokladem pravdivosti tohoto tvrzení právě délka výstavby domu pana Duška? Pak by však nebyl zrovna dobrým dokladem, neboť jej navzdory jeho velikosti a množství lidí, kteří se na jeho výstavbě podíleli, staví znatelně déle než se staví jiné slaměné domy. To je mimochodem druhá slabina takového nemístně zjednodušujícího obecného soudu. Neříká se v něm totiž, co se poměřuje s čím. Ba naopak se obávám, že kdybychom srovnávali slaměný dům o stejné velikosti jako je adobe (mimochodem je to spíše než „systém“ „stavební technika“) dům p. Duška, pak by jak z hlediska finanční nákladnosti tak z hlediska rychlosti výstavby zvítězil dům slaměný, ačkoliv takové tvrzení je opět nenáležitě zjednodušující, neboť závisí na mnoha dalších faktorech.
Další mouchou článku je jeho zjevná nevyváženost, soustředí se a představuje toliko výhody stavění technikou superadobe, ale tam má stejně jako všechny ostatní stavební techniky i své nevýhody, pročež by bylo stejně tak žádoucí a chvályhodné tyto zmínit. Zamlouvá se mi, že p. Dušek o svém domku mluví jako o meditační chýši, neboť tím právě poodhaluje mimo jiné to, že ne každému je blízký tvar adobe domů, ona kupola či dóm. Technika superadobe je v mnoha ohledech slibná, dům p. Duška mi nepřijde být vhodnou ukázkou, neboť se na něm podepisuje množství chyb, jichž se začátečníci doupouští, stejně tak i jeho cena mi přijde být příliš vysoká. Těší mě, že mimo jiné i díky domku p. Duška se o přírodním stavitelství začíná v ČR více hovořit, škoda jen, že i místní realizace neodpovídají úrovni těch zahraničních a že čeští přírodní stavitelé nedokáží zužitkovat zkušenost zahraničních stavitelů a zbytečně opakují chyby, jichž se před nimi dopustili již četní jiní.