Staré mobily: kilogramy zlata v českých šuplících

Statistiky říkají, že průměrně vydrží mobil svému majiteli sloužit asi tři a půl roku, pak je vyměněn za novější model. Starý mobil je však často stále ještě funkční a tak se uloží do šuplíku jako „rezervní“. Nejen o počtech mobilů, které se nedostanou k recyklaci, se hovořilo při červnovém Semináři nejen pro Zelené firmy, který pořádal kolektivní systém pro sběr elektroodpadů REMA Systém.

Lenka Drápalová zastupující REMA Systém na nedávném semináři nejen pro Zelené firmy uvedla, že z hlediska počtu kusů vzniklo v roce 2010 celosvětově nejvíce elektroodpadu právě v oblasti mobilních telefonů.

A Česko v tomto směru není moc pozadu. „Mobilní telefony jsou v České republice hodně využívány, s více než 137 SIM kartami na 100 obyvatel jsme ve světové špičce,“ říká Lenka Drápalová z REMA Systému.

Mobily v šuplíku

Ač se to na první pohled nezdá, jedná se o nejčastěji prodávaný elektrospotřebič, kterým jsou nejvíce vybaveny domácnosti a který se nejčastěji obměňuje. Zatímco v zahraničí to jsou asi dva roky, u nás je průměr tři a půl roku. Ale také se nejméně recykluje, když už k té výměně dojde. Celosvětově se prý k recyklaci dostane pouze jedno procento všech vybraných mobilních telefonů.

„Lidé mívají k mobilním telefonům speciální vztah. Jednak ho považují za cennou věc, ale také k němu mají vztah jako k něčemu, co měli u sebe dlouhou dobu, kde mají uloženy kontakty na své blízké a nechtějí se ho snadno zbavovat,“ uvědomuje si Drápalová a dodává: „Je potřeba výrazná motivace, aby lidé starý telefon vyhodili.“

Do roku 2008 bylo celosvětově prodáno 7,2 miliard kusů mobilních telefonů, obsahujících 170 tun zlata, tedy sedm procent celosvětové roční těžby. A zatímco v roce 2009 prodej vlivem krize nepatrně klesl, v roce 2010 se prodalo rekordních 1 596 802 400 mobilních telefonů.

Miloš Polák z REMA Systému již dříve uvedl, že průměrný věk telefonu, vráceného do recyklace, je osm let. Více než čtyři roky tedy lidé drží mobil doma jako náhradní.

Mobil, to je zlatá věc!

Přitom v mobilech je poměrně hodně cenných materiálů, zejména zlato. „Každý mobil obsahuje průměrně 250 mg stříbra a 24 mg zlata,“ uvedla Drápalová. V tuně mobilů, což představuje asi 13 000 kusů, je zhruba 300 – 350 gramů zlata, zatímco v zlatonosné primární hornině je v tuně pouhých 5 gramů. V mobilech je ho tedy sedmdesátkrát více.

Zlato, které se nezíská recyklací, se musí vytěžit. A to s sebou nese velkou zátěž pro životní prostředí. Ať už jde o těžbu nebo zpracování rudy, tyto procesy jdou ruku v ruce s extrémní spotřebou energie, deforestrací a využíváním nebezpečných látek jako je rtuť nebo kyanidy.

Podíl zlata v rudě je navíc velmi nízký. V USA se podle Drápalové musí vytěžit 2,6 milionů tun zeminy, aby se získala tuna zlata, v Jihoafrické republice stačí „pouze“ 200 000 tun.

Křivka strmě roste

REMA Systém se na recyklaci mobilních telefonů zaměřil a výsledky byly publikované dokonce i v mezinárodním vědeckém časopise Waste Management. Zde se uvádí, že zatímco v letech 1990 -2000 vzniklo asi 45 tisíc kusů odpadních mobilních telefonů, v letech 2000-2010 toto množství narostlo na 6,5 milionů kusů.

V dalších deseti letech lze očekávat asi čtyřnásobný růst a tedy zvýšení počtu odpadních mobilních telefonů na 26,3 miliónů kusů.

REMA Systém dále odhaduje, že jen v roce 2011 vzniklo v ČR asi 1,7 milionů odpadních mobilních telefonů. Sebráno k recyklaci však bylo asi 100 000, což znamená jen šest procent.

Sběr je nedostatečný a tím trpí celková efektivita recyklace materiálu. Když totiž kalkulujeme se ztrátami během demontáže ( 5 %), drcení (10 %) a recyklace (5 %), jsme na zisku pouhých 5 % (1,9 kg) zlata ze všech mobilních telefonů, které loni v ČR dosloužily.

Pro ilustraci lze přirovnat získané zlato k prstýnkům. Ročně se z mobilních telefonů v ČR získá tolik zlata, kolik by stačilo na výrobu 380 prstýnků. Dalších 6 220 „prstýnků“ ale skončí v šuplících, na skládkách a ve spalovnách.

Dalo by se říct, že na kilogram zlata z primární suroviny se spotřebuje 540 000 kg ostatního materiálu, zatímco u recyklovaného zlata je to pouhých 3 240 kilo.

Přesto ale zlata není tolik, aby byl systém recyklace ziskový. Je totiž třeba hradit dopravu, sběrné boxy a věnovat se také marketingu. Systém proto dotují recyklační poplatky a dostáváme se k zajímavému recyklačnímu paradoxu: dochází k umělému stimulování výroby druhotných surovin nahrazující těžbu v jiných zemích. Jinými slovy za své peníze zlepšujeme životní prostředí jinde na světě.

Kam s ním?

V samotné recyklaci mobilních telefonů se výrazně angažuje také REMA Systém. Již od roku 2010 lze v Zoo Praha vyhazovat staré mobilní telefony, kdy za každý telefon věnuje REMA Systém určitou částku na ochranu africké přírody. Tuto aktivitu navíc podpořila soutěž pro základní školy. Téměř 70 tříd se zapojilo a každá přinesla minimálně 20 telefonů.

Do projektu se poté zapojily další české zoologické zahrady a rozsahem patnácti Zoo v republice se projekt stal světovým unikátem. Dále se přidala také Agentura ochrany přírody a krajiny, Správa Krkonošského národního parku a další organizace.

A projekt běží dál, jen za loňský rok se podařilo vybrat ve všech českých zoologických zahradách více než 7 300 starých mobilních telefonů. Na podporu strážců biosférické rezervace Dja v Kamerunu, kde žijí gorily, tak šlo od společnosti REMA Systém více než 73 000 Kč.

Další možností, jak se zbavit starého mobilního telefonu, je hodit jej do červeného kontejneru, které po celé republice umisťují kolektivní systémy Asekol a Elektrowin. Vysloužilý mobilní telefon lze odevzdat také v prodejně s mobilními telefony či ve sběrném dvoře. Recyklační koše má na různých akcích třeba i Vodafone.