Soundscraper – ochočíme zvuky města?
Vibrace jsou ve městech obrovským nosičem energie. Možná tisíce nebo desetitisíce MWh vyprodukuje denně město ve formě vibrací, které se šíří zemí nebo vzduchem jako zvuk. Otázka zní, můžeme takovou energii zpětně využít? Skupina francouzských designerů si myslí, že ano. Jejich obrovská futuristická struktura Soundscraper dokáže zachycovat „zvuk“ města a převádět ho zpět na elektrickou energii.
Soundscraper je ideální stavět v blízkostí dálničních nebo železničních uzlů, kde je hladina hluku trvalá a nejvyšší. Konstrukce je složena z kovového nosného rámu, který je pokrytý speciální, na hluk citlivou „kůží“.
Fyzikální princip fungování věže Soundscraper, resp. jeho funkční fasády, je poměrně jednoduchý. Fasáda je pokryta řadou, na zvuk citlivých, elektro-mechanických řas vybavených tzv. generátorem parametrické frekvence PFIG (Parametric Frequency Increased Generators).
Oč se přesně jedná? Nejlépe nám to vysvětlí tvůrce parametrických generátorů PFIG, Khalil Najafi, profesor na Michiganské universitě: „Drtivá většina životní kinetické energie, která nás obklopuje každý den, se nevyskytuje v pravidelných opakovatelných vzorech. Energie z provozu na rušné ulici, mostu, tunelu nebo od lidí, kteří jdou nahoru a dolů po schodech, způsobuje vibrace, které jsou neperiodické a vyskytují se při nízkých frekvencích.“
Designéři navrhují každou věž pokrýt až 84 000 řasami vybavených PFIG. Jakmile se zvedne hluk v okolí (vibrace vzduchu) na dostatečnou úroveň, řasy se rozkmitají a začnou působit na parametrický generátor vybavený piezoelektrickým materiálem. Jde o speciální materiál, který při namáhání vytváří elektrický náboj. Vzniklá elektrická energie se pak může skladovat v bateriích, nebo přímo dodávat do elektrické sítě.
Tým francouzský designerů, Julien Bourgeois, Olivier Colliez, Savinien de Pizzol, Cedric Dounval and Romain Grouselle, odhaduje výkon své konstrukce na slušných 150 MW – alespoň podle tvrzení předního ekologického internetové magazínu inhabitat.com. Takové množství by pokrylo 10 % okamžité elektrické spotřeby pouličního osvětlení města Los Angeles.
Výzvou však bude cena podobné stavby, nároky údržby nebo také odolnost proti rozmarům počasí. Řasy musí být natolik citlivé, aby je rozkmital nejmenší zvuk, ale také dostatečné odolné, aby je neponičil silný déšť nebo bouře. Uvidíme, jestli se někdy věž Soundscraper dočká realizace.
Kaktus, první co mě napadlo když jsem viděl fotku.
myslím že jako nápad je to dobé, Spíš než jako takové monstrum bych spíše viděl aplikaci principu na desítkách malých sloupků po městě, ale je tu trochu problém s tím, že bysme si tak vlastně všude namontovali de-facto vysoce citlivé mikrofony a tím k všudypřítomným kamerám přidali ještě zvuk.
Spíše mne napadá, jestli by nelo využít přímo mechanických vybrací v okolí cest, nějaký podobný princip jen s tím rozdílem, že energie by byla mnohem koncentrovanější.
Každopádně je to zajímavý nápad, který by mohl sížit spotřebu energie a hladinu hluku, což by mělo pozitivní efekt.
Vidím v tom obrovské péro čnící nad horizont města a čekající na nějakou lukrativní dotaci, aby mohlo být zrealizováno. Klasický odtok peněz daňových poplatníků do soukromé kapsy skrz totálně nesmyslnou zakázku.
„Každopádně je to zajímavý nápad, který by mohl sížit spotřebu energie a hladinu hluku, což by mělo pozitivní efekt.“
Snížit hladinu hluku? Vy myslíte, že to bude ten hluk nějak jakože odsávat? Ten se šíří od zdroje všemi směry a klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Nešíří se jen směrem na to o čem si chybně myslíte, že funguje jak lapač hluku. Nikoliv. Hluk to nesníží. To už má skutečně větší energetický smysl větrná elektrárna, nebo FVE.