ROZHOVOR: o projektu přírodního co-housingu 9 Pramenů, 2. díl

Včera jsme přinesli první díl rozhovoru s Michalem Martochem o projektu co-housingu 9 Pramenů. Dnes přinášíme dokončení rozhovoru, ve kterém se Michal podrobněji rozpovídá o plánech spolubydlení a představách o budoucnosti.

Oblast kolem Starého Jičína, kde Michal Martoch plánuje založit projekt spolubydlení 9 Pramenů, nabízí krásnou přírodu, foto: 9 Pramenů
Oblast kolem Starého Jičína, kde Michal Martoch plánuje založit projekt spolubydlení 9 Pramenů, nabízí krásnou přírodu, foto: 9 Pramenů

Z webu je jasné, že chcete být maximálně soběstační, zpočátku především s ohledem na plyn a vodu, později i elektřinu, potraviny a ještě dále dokonce i peníze. Co vás k této soběstačnosti vede a myslíš si, že může prakticky fungovat? Včetně toho, že se někdy v budoucnu budete snažit vymanit z současného peněžního systému?

Michal Martoch (M.M.): Ano, hledáme soběstačnost a navenek můžeme vypadat až extrémně. Důvodů pro soběstačnost máme ale hned několik. První je fakt, že dle našeho názoru globalizace dosáhla svého vrcholu a nyní nás čeká zpět cesta k lokalizaci. S ohledem na náš záměr podporovat maximálně práci z domova se tak držíme hesla: Pracuj globálně, ale žij lokálně. Dalším důvodem je trvalý růst cen energií a ekologie. Pokud nedojde k naprostému převratu v energetické/ekologické oblasti, tak se v horizontu maximálně několika desítek let bude naše civilizace potýkat s velice vážnými problémy. A tím posledním je to, že nás to baví. Chceme si vyzkoušet, kam až lze se soběstačností v našem světě dojít.
Například když jsem si nedávno jen tak cvičně spočítal jestli se napojit na obecní kanalizaci či nikoliv, tak mi vyšlo jako levnější zafinancovat individuální čističky odpadních vod vždy pro 1 až několik málo sousedících domků, než dělat 1 centrální obecní čističku včetně rozsáhlého potrubí atd. Navíc voda by se dala velice dobře lokálně recyklovat apod.
Jestli naše soběstačnost bude fungovat to nevím. Každopádně tomu věříme. Nejsme úplně naivní a pokud budeme schopni během 10 let pokrýt 70% spotřeby potravin, tak to budu považovat za obrovský úspěch. Stejně tak se nechci vzdát telefonu, internetu atd. Myslím si, že to máme o to jednodušší, že máme silné zemědělské kořeny, před 2 lety jsme se dali také do zakládání rodinné stavební firmy Z masivu (www.zmasivu.cz), díky které jsme schopni postavit bydlení téměř za cenu materiálů (svépomocí). Navíc se snažíme jít v maximální možné míře od prvovýroby, která materiál dále zlevňuje.

A ty peníze?

MM: Otázka života bez peněz (lépe řečeno s minimem peněz) je samozřejmě ošemetná. Jednak je to naše vize a zatím jsme se nepustili do realizace. Každopádně už dnes jsme v kontaktu s lidmi, kteří provozují tzv. LETs systémy (local exchange trade system). V poslední době mě také nadchnul projekt pana Libora Malého, bývalého majitele LMC, který připravuje komunitní systém pro směnu bez peněz. Fandím tomu a jsem zvědavý, jak se mu podaří uspět. Vnímám, že dnes je již řada lidí na něco takového připravená.

Michal Martoch je hlavní postavou za projektem co-housingu 9 pramenů, foto: 9 Pramenů
Michal Martoch je hlavní postavou za projektem co-housingu 9 pramenů, foto: 9 Pramenů

Věříš tedy, že se vám celý tenhle velký plán může podařit?

MM: Pokud budou lidé v cohousingu skutečně fungovat lokálně i když budou pracovat globálně, tak se nám to z velké části může podařit. Kompletní náklady na bydlení na 1 domácnost s nízkoenergetickým domem o velikosti 100m2 počítáme za současné cenové hladiny v rozmezí 2000 – 3000 Kč/měsíčně. K tomu jídlo z vlastní zahrádky, minimální náklady na dopravu bez nutnosti cestovat denně do zaměstnání. Takto si myslíme, a tohle jsme diskutovali již s nejrůznějšími lidmi, že by se jedna 4 členná rodina měla vejít se všemi výdaji pod 12-15 000 Kč měsíčně(na současnou hodnotu peněz). Možná mě někdo v diskusi pod článkem vyvede z omylu, ale skutečně známe lidi, kteří jsou schopni takto žít již dnes a to při běžném standardu bydlení. K tomu chceme v rámci cohousingu sdílet maximum věcí jako dílnu, nářadí, auta, knihy atd. Systém LETs by měl také umožnit minimalizovat nutnost vydávání přímých peněz. Do toho chceme zapojit i obyvatele okolních obcí. Vnímáme, že je naprosto nezbytné podporovat lokální ekonomiku.

Většinu výstavby se chystáte provádět svépomocí, tedy především dřevostavby. Odkud čerpáte zkušenosti? Budou dřevostavby – rodinné domy – postavené svépomocí stejně kvalitní jako ty od „profesionálů“? Jak to bude vycházet finančně, budou výrazně levnější? Píšete až o 50 %, takže na kolik by mohl pak takový dům přijít?

MM: Jak jsem již uvedl, před dvěma lety jsme společně s bratrem (tesař, stolař, stavba dřevostaveb s praxí více než 10 let) založili rodinnou firmičku na výrobky Z masivu (www.zmasivu.cz). K tomu je naše sestřenice téměř dostudovaná architektka, máme několik kamarádů – Kanaďanů srubařů. Postupně tak výrobu rozšiřujeme o větší realizace. Náš dům bude první referenční dům, o které pak také chceme rozšířit výrobu Z masivu. V tomto duchu tedy můžeme říct, že jsme profesionálové. Pro nás a lidi z cohousingu se podle prvních propočtů dostáváme někde kolem 50% z ceny běžné komerční výstavby na klíč. Samozřejmě je to míře zapojení a pokud někdo v cohousingu bude chtít postavit dům na klíč bez práce, tak jsme mu také k dispozici. :)

Stále hledáte do svého projektu nové lidi. Ten kdo si ale projde váš web z něj může cítit jistou… přísnost, nutnost dodržovat pravidla, povinně se účastnit komunitního života. Je tohle záměr, kdy pevná pravidla umožní vznik a další rozvoj funkční komunity?

MM: S hledáním sousedů jsme teprve začali. Web existuje necelé 2 měsíce a ani nikam nespěcháme. Rozhodně nejsme přísní, jen pragmatičtí a víme ze zkušenosti podobných projektů v zahraničí i z našeho podnikání, že lidé přirozeně přicházejí a zase odcházejí(což vnímáme jako pozitivní). Již od začátku tak počítáme v průběhu života s určitou fluktuací. Také je rozdíl se přestěhovat do cohousingu s byty, kde platíte nájem a nebo si postavit / koupit vlastní dům. Flexibilita prodeje je někde jinde, než vypovědět smlouvu. Vzhledem k tomu, že chceme cohousing trvale udržet, tak je naprosto nezbytné dodržet určité pravidla a mít vytvořené určité pojistky. Jsou vytvořena jen pro ochranu nás ostatních, kteří tam budeme trvale bydlet. Navíc ze zkušenosti z jiných realizovaných projektů v zahraničí je zřejmé, že co se nenastaví na začátku, tak pak už nastavit nelze nebo se to prosazuje jen velice obtížně.

Velké finanční závazky s sebou obvykle přinášejí i velká nebezpečí, je to tak?

MM: Ano, chceme se vyhnout situaci, kdy by se cohousing rozpadl jen kvůli tomu, že někdo bude natolik zadlužen, že mu banka zabaví dům a prodá ho „nevhodným“ sousedům nebo, že se z nejrůznějších důvodů rodina odstěhuje a prodá to prvnímu zájemci, který nebude ochoten akceptovat život v cohousingu. Je pro nás zásadní mít skupinovou kontrolu nad tím, kdo se k nám v případě prodeje přistěhuje. Navíc nechceme, aby někdo „vydělával“ na práci ostatních obyvatel cohousingu. Jinými slovy, když našemu sousedovi budeme pomáhat rok na stavbě domu, tak by se nikomu z nás nelíbilo, když by pak za 5 let prodal dům za tržní cenu a v podstatě tak vydělal na naší práci zdarma. Tohle je možná dobrá finta pro některé rádobyinvestory, ale vnímáme, že ve slušné společnosti se to nedělá… Není to tedy nic osobního, jen nám jde o určitou míru spravedlnosti. Navíc každý z našich sousedů tyto informace dostane dopředu, aby se mohl rozhodnout, jestli takové podmínky mají smysl nebo ne.

Musí případný zájemce o účast na vašem projektu spolubydlení, tedy nejen pracant, ale ten kdo by s vámi chtěl žít a bydlet, projít nějakým „výběrovým řízením“?

MM: Měli by splňovat předpoklady rozepsané v předchozích odpovědích. Navíc chceme mít v sousedství lidi, kteří mají kladný vztah k přírodě a ekologii. Takovému člověku pak nevadí 1x týdně pracovat na zahradě nebo kolem domu. Hledání sousedů vnímáme trošku jako takové „námluvy“. Lidi se vidí, poznávají, pomáhají si a po čase (řekněme po 5-10 návštěvách) by měli být schopni říct, jestli chtějí vedle sebe bydlet či nikoliv(tedy jestli se cítí vzájemně kompatibilní s místem i s ostatními sousedy). Chceme, aby nově příchozí byli akceptování ostatními obyvateli cohousingu. Při 10 rodinách to není nic složitého. Jako zásadní vnímáme otevřenost ke komunikaci a schopnost sebereflexe (každý dělá chyby, ale je nutné umět je přiznat a poučit se z nich). Když tyto 2 věci fungují, tak lze vyřešit v podstatě vše.

Zároveň je jednou z podmínek účasti co nejnižší zadluženost s ohledem na budoucí vývoj ekonomiky. Kolik by si tedy měl zájemce o pozemek a stavbu menšího rodinného domu ve vašem projektu spolubydlení připravit?

MM: Pozemky o velikosti 1000 m2 prodáváme za 400 Kč/m2, což je výrazně pod tržní cenou pozemků v naší lokalitě. Pokud bychom hledali čistě kupce, tak za tyto ceny bychom pozemky prodali během několika týdnů. Jde nám ale především o to, najít vhodné sousedy. Všechny peníze získané z prodejů pozemků budou investovány do cohousingu na výstavbu příjezdové cesty, vybagrování rybníku, který plánujeme, stavbu vzdělávacího centra, výsadbu stromů atd. K těmto 1000 m2 budou mít všichni sousedi přístup do celého prostoru cohousingu, který je nyní cca 4 hektary, do budoucna minimálně 6 hektarů.Také víme, že pro řadu lidí je nereálné postarat se o pozemek o větší velikosti než uvedených 1000 m2. Právě proto chceme najít farmářskou rodinu, která tuto práci odvede pro ostatní a dostane to vhodně vykompenzováno.
Co se týče stavby a ceny domů, tak víme, že každý nemá 2 milióny na dům a pozemek. S architektkou, která bude všechny domy navrhovat jsme ale domluveni na jakési modulové výstavbě, tedy tak, že dům se navrhne jako celek, ale bude možné jej vystavět etapově a za pár let „přilepit“ další kousek a to tak, aby si dům zachoval celistvost. Chceme bydlet v místě, které bude také pěkné na pohled. Počítáme, že domek do 50 m2 by bylo možné postavit za cca 600 tisíc až 1 milion Kč (podle náročnosti vybavení). Půjčky nejsou samozřejmě úplně zapovězené, ale nemělo by docházet k zástavě nemovitosti nebo pozemku, což je půjčka cca do 300 – 400 000 Kč, kterou lze ve většině případu splatit, když si člověk půjčí od rodiny.

Spolubydlení vnímáte podle všeho nejen jako budování komunity, ale také jako její propojování s komunitami okolními. Jakým způsobem chcete k tomuto přistupovat?

Primárně by k tomu mělo sloužit vzdělávací centrum, také chceme pořádat a podporovat nejrůznější setkávání lidí a to včetně naší vesnice. Chceme být velice otevřený cohousing, kde budou moci lidé jezdit pro inspiraci, abychom nezůstali v ČR osamoceni. Na to by měli být naši sousedi také připraveni. Sice budou mít soukromí na svém pozemku, ale jinak by měl být v cohousingu život :) Dále také chceme nabídnout firmám, které mají programy pro podporu ekologie či občanské společnosti, aby se podíleli na vybudování zahrady, centra formou darů (viz neziskovka) nebo pořádáním různých team buildingových akcí pro jejich zaměstnance jako výsadba stromů, stavba oplocení, sběr sezónního ovoce atd. Máme v této oblasti značné zkušenosti, které jistě rozšíří naši další sousedi, věříme tedy, že bude zájem přispět.

Pokud to chápu správně, máte ze cíl vytvořit velmi ucelenou komunitu, která „zaměstná“ své obyvatele na 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Včetně toho, že jim poskytnete např. pracovní prostory?

MM: Nehledáme lidi, kteří budou žít jen a pouze v cohousingu a ani nijak neplánujeme s jakoukoliv ekonomickou závislosti. Počítáme, že většina lidí bude podnikat nebo pracovat pro své vlastní externí zaměstnavatele, zákazníky ideálně z domova (není to podmínkou). Dnešní technologie to bez problémů umožňují. Na druhou stranu chceme ale podporovat prostředí, kde si lidé budou v těžkých životních chvílích oporou. V rámci vzdělávacího centra chceme vytvořit coworking centrum, tedy každý v cohousingu nebo po domluvě i další obyvatelé Starého Jičína / okolních vesnic budou moci využívat takový společný prostor, aby se doma při práci necítili v izolaci.

Co když se někdo rozhodne po pár letech odejít, nebo se bude naopak chtít přidat?

MM: Když někdo bude chtít prodat svůj dům a odstěhovat, tak již při koupi pozemku bude uzavřena dohoda, že dům prodá lidem, kteří budou pro ostatní obyvatele cohousingu přijatelní a to za cenu nákladů na pořízení domů + započtení vlastní práce + nějaké rozumné inflační navýšení. Jak jsem psal nechceme dovolit, aby kdokoliv vydělával na ostatních. Toto vše bude ošetřeno v rámci neziskovky.

Z vašich stránek lze vyčíst, že máte velmi jasnou, pevnou vizi nejen toho jak s cohousingem začít, ale i jak pokračovat. Dokonce v horizontu 15 let. Na základě čeho tyto plány tvoříte a myslíte si, že je možné se jich držet i v takto dlouhodobém měřítku?

MM: Pevnější plán máme jen na 3-4 roky. Tam dokážeme dohlédnout, pokud se nic zásadního nezmění v ekonomice státu a nepotká nás nějaká negativní černá labuť :) Další vize jsou od toho, aby se vyvíjely v souladu s aktuální situací a dohodě sousedů, také jsou závislé na faktorech, které nemůžeme nijak ovlivnit (např. změna územního plánu). Je určitá pravděpodobnost, že se nepodaří vše udělat tak, jak to nyní vidíme. Na druhou stranu jistě vznikne celá řada jiných nových možností. O tom je ale život…

Chcete jít cestou maximální samostatnosti, včetně čističky vody a samostatnosti v oblasti energií. Takové řešení ale dnes vyžaduje velké finanční investice. Jak toto budete řešit – solární fotovoltaika, obecně využití slunce a větru?

MM: V současné době to neřešíme, ale do budoucna s tím rozhodně počítáme. Počkáme si, jak se to v této oblasti vyvine na trhu. V podstatě čekáme, až výrobní cena klesne na příznivější úroveň. Musíme vidět návratnost takové investice, což se u současných investic do fotovoltaiky říct nedá. A jak jste sám uvedl, investice jsou to opravdu vysoké. Zkuste se mě zeptat za takové 3 roky…

Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

7 komentářů: „ROZHOVOR: o projektu přírodního co-housingu 9 Pramenů, 2. díl

  • 2. 4. 2013 (21.35)
    Permalink

    Dobry den Michale,
    na clanek jsem narazila az nyni – coz je zkruba pul rok po jeho vydani – ale s nadsenim jsem si jej precetla. Cohousing me zajima a snazim se cas od casu hledat, co se da. Knihy o rodovych statcich od Anastazii i pro mne musim rici byly v tomto ohledu dost inspirujici a povzbudive. V soucasnosti jsem v Praze, na ktere jsem tak lehce pracovne zavisla, takze hledam neco v cca hodinovem dojezdu do Prahy. Co me vsak asi handicapuje v ramci ceskych modelu cohousingu je fakt, ze jsem samozivitelka s malou dcerkou a vetsinou, co narazim, tak se zminuji rodiny (coz je i asi pochopitelnejsi z hlediska rozdeleni prace a prispeni komunite). Presto bych se rada optala, zda nemate kontakt na lidi, kteri podobne aktivitu realizuji zhruba do 100 km kolem Prahy (spise bych rada V, JV od Prahy,ale neni podminkou). Dekuji a srdecne zdravim, Blanka

    Reagovat
  • 10. 10. 2012 (14.18)
    Permalink

    Dobrý den Oldřiško,
    máme v Brně několik známých, které problematika cohousingu velice zajímá. Narážejí ale bohužel na nedostatek financí, přece jenom i pole něco stojí :( O konkrétním projektu v současné době v této lokalitě nevím.

    Ať se Vám daří
    Michal Martoch

    Reagovat
  • 17. 8. 2012 (20.45)
    Permalink

    Dobrý večer,
    Velmi fandím Vaší myšlence přírodního co-housingu. Kdyby jen jste byli blíž mému bydlišti – Brnu. Tak do 50 – 60km. Jsem učitelka, pracuji v oboru komunikace. Nevíte, pane Martochu, zda něco podobného vzniká kolem Brna?
    Děkuji za odpověď a přeji, aby se Vašemu projektu i Vám dařilo lépe a lépe,
    Oldřiška
    (Moji mailovou adresu prosím nezveřejňujte, dík.)

    Reagovat
  • 26. 6. 2012 (13.52)
    Permalink

    Dobrý den Václave,

    zašlete mi prosím Váš email na info@9pramenu.cz a propojím Vás se známými, kteří jsou z Vaší lokality. Něco podobného tam také vzniká.

    Michal Martoch

    Reagovat
  • 20. 6. 2012 (15.05)
    Permalink

    O Rodových statcích vím (knížky Anastasia). S tím, co je napsáno v tomto článku naprosto souhlasím a dává mi to smysl. S přítelkyní hledáme podobný projekt, ale cca 120km od Prahy, někde v rozmezí Jizerské hory – Krkonoše – Český ráj. Nevíte o podobném projektu v této lokalitě? Vašemu projektu fandíme a držíme palce. Děkuji Václav

    Reagovat
  • 7. 6. 2012 (10.40)
    Permalink

    Moc děkuji za tyto myšlenky – komunita lidí, kteří si vzájemně pomáhají a bydlí nezávisle na sítích. To je přesně to, co se ženou v poslední době hledáme. Chceme snížit náklady na bydlení – nejspíš začneme v maringotce, kde bude veliká možnost vyzkoušet některé nezávislé systémy a v budoucnu plánujeme stavbu Zemělodi (Eartship) dle Michaela Reynoldse – on to má dokonale nezávilé. Velice rádi se zkontaktujeme.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.